SPECIALISTKA NA ZDRAVOTNÍ PREVENCI A VÝŽIVU
23.3.2018
Posedlost štíhlostí, přehnaná honba za zdravím a výčitky svědomí, držení diet, excesivní cvičení, obezita, nedostatek pohybu a nemoci související s nezdravým stravováním. To jsou stavy, které denně řeší miliony obyvatel vyspělých zemí. Za dietní potraviny a hubnoucí prostředky, dietní guru a vzorové jídelníčky utrácíme miliardy, ale přesto stále častěji řešíme poruchy příjmu jídla.
Třeba v Americe každoročně drží diety asi 45 milionů obyvatel. Za prostředky na hubnutí utratí Američané asi 33 miliard USD, ale přesto mají dvě třetiny Američanů nadváhu nebo trpí obezitou. Odhadem 95 % diet nefunguje, hubnoucí lidé přiberou shozená kila do jednoho až pěti let zase zpátky. Celkem 35 % lidí, kteří občasně drží diety, má potíže s jídlem, 25 % z nich se dopracuje k poruše příjmu stravy. V Česku budou čísla o něco lepší, i přesto jsou poruchy příjmu stravy stále běžnějším jevem.
Jídlo nám chutná, ale tisíce často rozporuplných výživových doporučení nás znejišťují a jsme z nich ve stresu. Namísto toho, abychom v pohodě jedli, držíme opakovaně nepřirozené diety a zase tloustneme. Pak pořád dokola hledáme, co nám pomůže.
Přitom jediné, co dlouhodobě funguje a prospívá zdraví, je jíst kvalitní základní potraviny a jídla z nich připravená. Zapomenout na diety, dietní potraviny a jakékoliv počítání kalorií. Počítat mikroživiny anebo kalorie potřebují lékaři při přípravě diet pro těžce nemocné pacienty. Pro domácí vaření je vůbec nikdo sledovat nepotřebuje. Stačí se prostě vrátit do kuchyně a naučit se alespoň trochu vařit. A pak si užívat skvělého jídla, přátel a dobré nálady. Důležité je také pravidelně se hýbat a dostatečně spát.
Zjednodušeně řečeno jde mezi poruchy příjmu stravy řadit jakékoliv dlouhodobé nepřirozené potíže se stravou. K nejznámějším typickým poruchám příjmu stravy patří anorexie a bulimie. Mezi těmito extrémy se ale vyskytuje mnoho méně častých poruch. A někteří odborníci do skupiny poruch příjmu stravy řadí i nadváhu a obezitu. Aktuálně se hodně mluví o ortorexii, posedlosti zdravou výživou.
Typické u poruch příjmu potravy může být přejídání se i nepřirozené restrikce v jídle. Běžná jsou třeba excesivní cvičení, užívání projímadel, nutkavé a neustálé přemýšlení o jídle. Zásadní pro úspěšnou terapii je zjistit příčinu poruchy. V případě, že bychom kohokoliv striktně hlídali a pod dozorem správně živili, téměř jistě zajistíme krátkodobou nápravu stavu. Ale dokud nepochopíme příčinu a neřešíme ji, je jen otázkou času, kdy se potíže vrátí.
Někteří experti relativizují význam zdravé stravy. Vysmívají se propagátorům zdravé stravy, naznačují, že například vyhýbání se cukru je na hraně ortorexie. Podle mě jen nepochopili, jak velký význam má výživa v našich životech.
Myslím, že je zcela v pořádku jíst i super zdravě, jen to musí být v pohodě. Co mám na mysli, když mluvím o super zdravém jídle? Kvalitní a ideálně zároveň lokální potraviny v nejlepší kvalitě (bio) a jídla, která jsou z nich připravena. Kvalitně se může stravovat jak každý všejedlík, tak třeba zastánce paleo jídla nebo vegetariánství.
Zdravé stravování vyžaduje kromě pohody také nadhled. Je dobré si uvědomit, že nežijeme v ideálním světě, ve kterém si vždy úrodu trháme ze zahrádky rovnou do talíře. Každý někdy děláme kompromisy. Supermarketová zelenina je lepší než žádná. Nežijeme v době jedové, ale době pohodové, máme dostatek vody i potravin. Štěstí není způsobeno číslem, které zrovna ukazuje váha, ale naší vnitřní spokojeností.
Pro mě je i naprosto v pořádku učit děti pít vodu a milovat zeleninu, neodměňovat je sladkostmi a požadovat po okolí (a zejména státních výchovných zařízeních), aby naši zdraví prospěšnou rodičovskou snahu podporovalo.
Během dospívání jsem si sama prošla anorexií. Příčiny a řešení vysvětluji ve své Velmi osobní knize o zdraví. Nedávno jsme na téma anorexie narazily při natáčení rozhovoru s úspěšnou foodblogerkou Janinou Černou, a tak jsem svoji zkušenost poprvé veřejně zmínila.
Janina 13 let řešila poruchy příjmu stravy. Střídala hmotnost mezi 40 a 80 kilogramy. Ve videu detailně popisuje, jak zkoušela nejrůznější „zdravé diety“ včetně vegetariánství, frutariánství i typických šílených hubnoucích diet. Bez úspěchu dodržovala vypracované jídelníčky mnoha poradců, až se konečně dostala k cukrfree. Po 13 letech začala poprvé jíst tuk, ochutnala smetanu, ořechy, avokádo, plnotučné jogurty. Jídelníček postavila na skutečných potravinách a po jídle se konečně cítila zasycená a uspokojená.
Základem zdravého vztahu k jídlu je nejen konzumace skutečných potravin, ale i zdravý vztah k sobě, ke svému tělu. Dokud budeme mít ve svých hlavách naprogramováno, že jsme nedokonalí, že potřebujeme opravit, že bez nepřirozených restriktivních diet, řezání anebo různých přípravků se nemůžeme líbit, budeme nespokojení. Až v okamžiku, kdy se začneme mít rádi – jak své tělo, tak myšlení a chování, začněme o sebe prospěšně a pozitivně pečovat. Budeme dělat věci tak, abychom se cítili fajn. Budeme se hýbat, jíst tak, jak nám to prospívá, nebudeme se nepřirozeně omezovat ani opravovat. Takhle skvěle opečovávané tělo samo o sobě najde správnou hmotnost a tvary.
2000 - 2024 © PharmDr. Margit Slimáková, Březinova 2, 186 00 Praha 8, IČ: 46219242, DIČ: CZ6962244256, zapsaná v živnostenském rejstříku.
Zásady cookies / Ochrana osobních údajů / Všeobecné obchodní podmínky
Tyto stránky slouží pouze pro informativní účely a nenahrazují lékařskou péči. / Web je archivován Národní knihovnou ČR.
Stock Photos provided by Depositphotos
Dobrý den. Dá se někde najít rozhovor s Janinou Černou? Děkuji moc
Dobrý den, video mám připravené ke zveřejnění tuto středu – potom přidám odkaz i sem do článku, Margit
Margit, díky za článek, skvělý jako všechny osatní.Už se těším na Vaši knihu.
Janette
Dobry den Margit,
Dekuji za krasny clanek a na videorozhovor se moc tesim. Rada bych vas poprosila o radu.
Jsem cca 3,5roku vegetarian stravujici se ze zakladnich potravin a jidel z nich, miluju vareni a dobre a zdrave jidlo. Bylo mi fajn, nebyla jsem vubec nemocna jako chripky atd. Posledni rok ale neprospivam. Stale nafoukle tvrde bricho, „praskajici bubliny“ ve strevech, zjistili mi alergii na lepek, ale predevsim na mlecnou bilkovinu, zjisteno na zaklade ultrazvuku a reakci bricha po techto potravinach. Dr. Doporucil omezeni techto potravin cca o 50%, ale prospivam jen kdyz je nejim vubec, ani napr. spaldu, ani plnotucny jogurt. Imunitu mam nyni oslabenou, ted zrovna lezim s druhou chripkou od novyho roku. Stale se stravuji ze zakladnich potravin, varim. Zaradila jsem raw probio dr. Formulated +enzymi pri bezlep.diete.
Napada me, ze si necham udelat kompletni krevni rozbor jestli mi neco nechybi nebo neprebyva. Nemela byste pro me nejaky typ, co udelat, jak postupovat? Prominte, ze se sem takto rozepisuji, jen bych rada radu (pokud je to mozne z tohoto popisu) abych byla zase pri sile :-)
Dobrý den, při takovémto neprospívání je třeba udělat detailní rozbory a postupovat podl evýsledků, při alergii určitě nestačí omezení na 50 procent, ale je potřeba naprosté vynechání, doporučuji přehodnocení jestli je vegetariánská strava to pro vás nejvhodnějí, Margit
Dekuji Vam za odpoved Margit, jste pro mne uz dlouho inspiraci a v mnohem jste mi rozsirila obzory.
Ano, take nad tim premyslim, jestli semtam nezaradit rybu nebo BIO kruti, dulezite pro mne budou vysledky krevnich testu, popr.dalsi jine vysetreni. Nebude pro mne lehke se vratit k masu. Ale me zdravi na 1.miste. Achjo :-)
Jestli planujete prednasku v Ceskych Budejovicich, urcite se uvidime
Margit,
to je tak skvělý článek, který mi mluví přímo ze srdce:-)
S hrůzou někdy čtu doporučení výživových poradců mých kamarádek, vidím, jak se ničí v posilovnách a při sportech, které je absolutně nebaví, jedí nízkotučné potraviny a stejně se sebou nejsou spokojeny. Jsem ráda, že jsem před pár lety absolvovala kurz Martina Jelínka a teď mohu svoje vědomosti a zkušenosti předávat dále. Navíc pracuju s bioresonancí a ta mi pomáhá nastavit jídelníček také podle intolerance, která je podle mě nesmírně důležitá.
děkuji a těším se na Vás v Ostravě Renča
Dobrý den,
je mi 18 a již několik let mě trápí poruchy příjmu potravy, a i když jsem už vyzkoušela všechno možné, pořád nejsem zdravá. Mám již za sebou psychology, nutriční poradkyně, doktory,…Stejně nevím co a kdy jíst, abych měla správnou váhu, dostala zpět menstruaci a nemusela řešit neustále jen jídlo. Aktuálně mám 50kg na 168 cm. Váha velmi kolísá. Ráda bych se už z toho dostal ven a velmi se mi líbí Váš přístup ke zdravé stravě. Měla byste prosím nějaké doporučení nebo příklad, jak by asi měl vypadat můj jídelníček? Mám spíš tendenci si jídlo ubírat, protože nevím, kolik toho sníst, a pak se přejídám sladkými a tučnými potravinami.
Mockrát děkuji.
S pozdravem
Klára
Dobrý den Kláro,
po všem, co jste zkoušela mě napadá doporučit vybrat ve svém okolí kamarádku, spolužačku nebo někoho z rodiny, kdo pohodově jí. Někoho, kdo se má rád, nedrží diety, jí dobře, normální porce a základem jsou skutečné potraviny. Zkuste jíst jako on. Obklopujte se pohodovými lidmi, přestaňte s kontrolou, když budete jíst skutečné potraviny a jídla z nich není snadné dělat chyby. Promyslete, co vás baví a dejte se do toho, přestaňte řešit jídlo.
Držím pěsti, Margit
Dobrý den, s rodinou jsme „objevili“ dýňový olej. Děti jsou z něj nadšení konzumují ho velmi často např. k snídani i k večeři s pečivem místo másla. Nemůže jim časté jezení škodit? Nabízela jsem i jiné oleje např. olivový, mandlový, ale dýňový pořád vede. Děkuji za odpověď.
Dobrý den, nedokáži si představit, že by se děti mohly rizikově přejíst právě dýňovým olejem, určitě jej můžete takto podávat, Margit
Moje dcera se chtěla zdravě stravovat, začala Vás sledovat a má dnes anorexii. Lidi tím onemocní proto, že se o jídle pořád píše a někdo o tom pořád diskutuje. Kdyby se to nechalo být, nikdo by to tak neřešil a ty poruchy by neexistovaly tak moc jako dnes.
Dobrý den, stav vaší dcery mě mrzí, ale čtení textů o kcvalitním jezení není příčinou anorexie. Jde o multifaktoriální onemocnění, často vycházející z osobních či rodinných potíží. Margit
Dobrý den. Pětiletá dcera má strach ze společných obědů a večeří. Jídlo se neobejde bez počátečního pláče. Je to lítostivé dítě… Někdy jí rozveselíme, odvedeme pozornost. Jindy ji klidně pošlu od stolu, může jíst později(což se nestává ). Dobrotu jedine po jidle a nejsou to brumici ani lentilky apod. Jí čím dál míň pokrmů. Řízky a knedlíky by šly, ale i přes snahu vařit zdravější alternativy z toho nemůže rodina přežít. Naštěstí nemá problém třeba s kvasovým chlebem, cizrnou, čistou vodu pije…ovoce a čerstvou zeleninu nikdy. Ani když ji sama sklidí z vlastního záhonu. Naše trable se samozřejmě s nástupem do školky moc nezlepšila. Má období kdy je to s jídlem trochu lepší. Nevím jak se chovat. Není to brnkačka, utírat slzičky osmkrát u každého jídla, uklidňovat muže a mít radost z jídla. Dříve jedla ráda a hodně. Kdy je čas hledat odbornějšī pomoc?
Dobrý den, zavolejte mi prosím mezi svátky – teď právě odjíždím do zahraničí, vysvětlím přímo, Margit
Dobrý den Margit, momentálně trpím mentální anorexií. Je mi 16 let, trvá to 2 měsíce. A jsem ve stádiu, kdy se chci uzdravit. Co byste doporučila, jak mít opět zdravý vztah k jídlu a co byste mi doporučila abych neměla výčitky. Kolikrát denně jíst? Nechci, aby to odnesla celá rodina. Mám koupenou vaší knihu, ale nikde jsem se nedočetla, co jste jedla a jak jste nastavila váš mindset. Chtěla bych opět sportovat jako dříve, ale bojím se rychlého nárůstu váhy. Děkuji předem za odpověď a přeji hezký zbytek dne, Viktoria
Dobrý den Viktorie, je výborné, že si problém uvědomujete a máte zájem jej řešit. Nejlépe kdybyste se z vašeho současného strovovacího režimu posouvala – množstvím, počtem i výběrem jídel k někomu ve svém okolí, kdo jídlo zvládá a jste si blízcí – mohou to být rodiče, sourozenci, kamarádka, trenérka….. Zkrátka posunout váš jídelníček k běžné zdravé stravě, to může být i jen 3x denně, ale v okamžiku, kdy sportujete a potřebujete hmotnost o něco navýšit nejlépe přidat i 2 svačinky. Sportovat můžete, ale také jen běžně, půlhodinová procházka i denně, 2x týdně nějaká hodina co vás baví, o víkendu třeba delší výlet. Držím pěsti ať takto zvládnete, Margit
Děkuji za rychlou odpověď. Shodila jsem asi 13kg a velká většina byla svalová hmota. Bojím se, že metabolismus nezvládne náhlou změnu(více jídla). Tak Vám teda nevím, co mám dělat?
Jiná cesta než navyšování množství a kvality jídla není a tělo to určitě zvládne – může mu jen prospěl. Navíc není třeba náhlé změny, ale postupné a jisté navyšování, Margit
A měla bych chodit na školní obědy, kdybych se srovnávala k mamce? Jídlo tam vypadá a chutná velmi špatně. Jak jste to zvládla Vy? Moc se omlouvám těmito hloupými otázkami. Viktoria
Dobrý den Viktorie, ano, zkuste chodit i do školní jídelny. Základ výživy můžete vždy stavět na domácí snídani a večeři a vlastních svačinkách. Pak na oběd není třeba jíst úplně vše, spíš jde o to vybudovat so návyk, že můžete jíst i běžné jídlo s kamarády, Margit
Dobrý den, Margit. Hodně mladých žen řeší hubnutí nebo obezitu, ale já jsem seniorka 75 let, vždy jsem sportovala a snažila se jíst zdravě, nikdy nadváha, spíše svalová hmota. Ale v poslední době moje psychika nezvládá tu náročnou dobu /jsem NO/, přestala jsem mít chuť k jídlu, jedla hodně málo,většinou jen vegetariánskou stravu, ale pořád jsem denně ze zvyku běhala moji trasu 5-7 km. A před vánoci už to nešlo, třásly se mi nohy, vyčerpaná, zhubla jsem na cca 50 kg (167 cm), především svaly pryč. MUDr. praktická mi řekla, že jsem podvýživená. Začala jsem hodně jíst, hlavně bílkoviny, ale mám z toho těžko v žaludku, asi toho jím hodně, nevím, po měsíci se váha sice drží na stejném místě, ale nepřibývám nic. Nevím, zda se mohu znovu pustit do pohybu, abych zas neztratila nějaké to deko. Můžete aspoň trochu poradit? Mladý organismus to má asi jinak než ten stárnoucí, ale já mám vůli, když budu vědět jak, budu se toho držet. Myslíte, že s tím mohu něco udělat? Chci se vrátit ke svým sportům, dokud to ještě půjde. Děkuji moc, ráda Vás sleduji a čtu, jste moc fajn.
Přeji krásné dny a za případnou odpověď předem děkuji. Marie
Dobrý den Marie, pohyb ano, ale ne vyčerpávající, namísto běhu raději posilování, třeba i procházky se závažím na kotníky. Snažit se takto budovat svalovou hmotu a ve stravě hlavně ty bílkoviny, možná je zkoušejte rozdělit do více menších denních jídel, Margit
Margit, zajímá mě Váš názor a případně odpověd.
Jak rozlišovat mezi tím, kdy je podváha nebezpečná a je to už prakticky PPP, nebo ne. Je pravda, že podváha = automaticky PPP (anorexie)?
Když třeba vidím i holky, kteří cvičí (samostatná kategorie jsou i Bikini fitness, což není určitě zdravý životní styl), tak plno takových holek, ale i žen, kteří žijí opravdu zdravě a cvičí a pravidelně sportují a jí ale i kvalitně a dostávají se vlastně do podváhy během roku také, ale nikdo neřekne, že jsou nemocné a není to PPP.
Takže kde je za Vás ten hlavní mezník, respektive rozdíl, mezi tím, když má žena (dívka) nízkou váhu (podváhu podle BMI) a je to pouze tedy případně zapříčiněno zvýšenou aktivitou oproti příjmu, což mají mnohdy i jen holčičky na ZŠ, kteří mají sportovní aktivity, a kdy už je to ale problém právě mentální anorexie? Jsou podle Vás třeba nějaké signály / indicie, které toto mohou pomoci rozlišit, ne však jen nějaké číslo na BMI, váze? Protože sama jsem se setkala i s tím, že opravdu měly slečny třeba podváhu a nízkou váhu, ale byly naprosto v pohodě, žádné psychické problémy a normálně i s tou podváhou ale fungovaly a neměly problémy a hlavně jedly a i velmi solidní příjem a zásadní pak ale bylo, že ačkoliv měly třeba podváhu, tak ale laboratorní krevní komplexní vyšetření neukázaly žádné potíže z hlediska nedostatku živin, minerálů ani jiné deficity, ba naopak byly laboratorní testy naprosto v pořádku, včetně i hormonů apod.
To samé pak jak vnímáte prosím ortorexii jako nemoc, protože to samé je pak i se stravou. Na jednu stranu se doporučuje vnímat to, co jíme a vybírat si vědomě kvalitní potraviny a jídlo, což i Vy sám prezentujete, ale na druhou stranu tu máme pak ortorexii jako posedlost zdravým a kvalitním jídlem. Takže na jednu stranu vybírat kvalitně a zajímat se, a když se ale toto děje, tak je to považováno za nemoc? … Takže prosím vás, jak toto je a jak to rozlišovat. Moc děkuji za Váš názor.
Dobrý den, v podstatě jste si i sama odpověděla, je to o té pohodě. Když je dívka zdravá (tj žádné opakované infekce, chronická únavnost, ztráta menstruace, anémie….), zvládá její běžné aktivity (neusíná ve škole, nezhoršily se jí studijní výsledky, nestraní se kamarádů…) a je v pohodě, není co řešit. Někdo jsme hubenější, někdo plnější, někdo se intenzivně hýbeme a mnozí řešíme stravu – to vše nemusí být problém.. Margit