SPECIALISTKA NA ZDRAVOTNÍ PREVENCI A VÝŽIVU
16.2.2023
Vařit a jíst zdravě může každý. Tropické ovoce, argentinské stejky, kalifornské mandle, dovozová avokáda a quinoa nejsou pro zdravou výživu nezbytností. Zdraví prospěšný jídelníček jde stavět na lokálních, sezonních, a tak i mnohem levnějších potravinách. Dalšího snížení ceny jde dosáhnout rozumně nastaveným systémem nakupování a vaření. A nejvíce může prospět, když přidáme i vlastní pěstování nebo alespoň fermentování a klíčení, které jde dělat i jen v kuchyni. Zde předávám pár z doporučení a uvítám, když v komentářích přidáte své vlastní tipy.
Potraviny může zlevnit nakupování přímo od jejich lokálního pěstitele, farmáře, malovýrobce. Omezujeme takto výdaje za zbytečné cestování a uskladňování. Navíc za méně kupujeme více. Čerstvější zelenina a ovoce bude skoro jistě mít i více mikroživin.
Chuťově i ekonomicky zajímavým doplněním sortimentu může být nakupování mražené zeleniny a konzervovaných luštěnin a ryb. Mražená zelenina (jako třeba hrášek a špenát) se zpravidla připravuje v čase dostatečné úrody (tedy omezujeme riziko vyhnané zeleniny na dusičnanech a vyhnaných cen v počátcích sezóny) a v rámci průmyslu i šetrně. Obsahuje živiny a je cenově dostupná. Konzervované luštěniny (jako třeba cizrna a fazole) nebo ryby mohou být skvělým zpestřením sortimentu za slušnou cenu a šetří nám i čas při přípravě. Jediné, co je třeba hlídat je složení. Kupujte skutečně jen vařenou luštěninu nebo konzervované rybičky, vynechávejte produkty „vylepšované“ cukry jako třeba i v rámci omáček nebo rostlinnými oleji.
Další snížení ceny může přinést nakupování ve větším množství, třeba i sdílené nákupy, kdy nakupujete i pro širší rodinu, sousedy nebo jakoukoliv vlastní nákupní skupinku.
Ušetřit, a to zejména čas jde vařením základních ingrediencí do zásoby. Prakticky to znamená, že třeba v pátek si vždy namočíte luštěninu nebo obilovinu a v sobotu nebo neděli ji uvaříte. Část hned použijete do víkendového jídla, část rozmixujete na pomazánku a část uložíte pro použití do dalších jídel v průběhu týdne. Luštěniny jde přidávat do dalších polévek nebo salátů, jde s nimi zahustit omáčku. Obiloviny mohou být přílohou k jídlům, základem snídaňové kaše nebo po rozmixování krému do dezertu.
Co je pro přípravu výživných zdraví prospěšných jídel třeba dávat na talíř? Stravovat se můžeme i velmi rozdílně, ale společné zásadní je jíst skutečné jídlo, tedy připravovat svá jídla ze základních a minimálně průmyslově zpracovaných potravin. Úplně každému z nás prospěje i dostatek zeleniny a kvalitní zdroj bílkovin s tuky. Z živin je důležité zajistit vlákninu a obecně platí, že čím pestřejší strava bude, tím snazší zajistit i vše potřebné. Toto se nejlépe vysvětluje u zeleniny a ovoce. Obsahují tisíce zdraví prospěšných mikroživin, které různými mechanismy prospívají. Některé třeba omezují zánět, některé mají antioxidační působení, jiné ochraňují cévy, a tak výběrem čím více druhů zajistíme i rozsáhlejší prospěšnost. Třeba podle Tima Spectora je základem jídelníčku mít každý týden minimálně 30 druhů rostlin, i když on mezi rostliny počítá i ořechy, semínka, luštěniny, obiloviny.
Z konkrétních jídel, která jsou snadná na přípravu, výživná a levná doporučuji polévky, dhály (luštěninové omáčky), kaše do skleniček a zapečená jídla (směs zeleniny s bílkovinou, která může být v podobě vejce nebo sýru). Zde příklad receptu na polévku, který ale může být mnoha způsoby upraven a sloužit jako inspirace pro desítky jiných omáček a polévek:
Ingredience: 1 cibule, pár lžic olivového oleje, mletá skořice, najemno nakrájená kurkuma, pár stroužků česneku, strouhaný zázvor, plechovka rajčatového pyré, červená čočka, voda, smetana, šťáva z citronu.
Postup: Na rozehřátém oleji lehce osmahněte cibulku, přidejte skořici, kurkumu a zlehka osmahněte. Přidejte zázvor a česnek, osmahněte a zalejte rajčatovým pyré, vodou a vmíchejte čočku. Vařte asi 30 minut za občasného promíchání pod pokličkou. Hustotu upravte podle vašich představ přídavkem vody nebo po dovaření vmícháním smetany. Osolte, dochuťte citronovou šťávou a na talířích můžete dozdobit zakysanou smetanou, kousky chilli papričky nebo pokapáním chilli olejem nebo nasekanými bylinkami.
Variace:
Vše uvedené je jen pro inspiraci a jde vynechat, nahradit. Jako třeba namísto zázvoru můžete dát lžíci směsi koření „Kurkuma latte „od Sonnentoru, místo smetany dát kokosovou smetanu, místo čočky dát cizrnu nebo fazole, namísto rajčatového pyré jen smetanu. V létě lze vynechat zahřívací koření a přidat čerstvé bylinky, které jde přidat do polévky před dovařením nebo s nimi zdobit hotovou polévku až na talířích. Když použijete méně rajčatového pyré a smetany, získáte namísto polévky konzistenci omáčky a k té jde přidat obilninovou přílohu.
2000 - 2024 © PharmDr. Margit Slimáková, Březinova 2, 186 00 Praha 8, IČ: 46219242, DIČ: CZ6962244256, zapsaná v živnostenském rejstříku.
Zásady cookies / Ochrana osobních údajů / Všeobecné obchodní podmínky
Tyto stránky slouží pouze pro informativní účely a nenahrazují lékařskou péči. / Web je archivován Národní knihovnou ČR.
Stock Photos provided by Depositphotos
Já ještě dodám tip pro příznivce masa – vyplácí se koupit od chovatele celé zvíře (kuřata, krůty, jehně) a doma si ho naporcovat – uděláte tak spoustu výživných jídel (krom masa i vývar, paštiku nebo játrové knedlíčky) a mnohem levněji.
Paní Slimáková.
Poslouchám vaše podcasty, sleduji vaš instagram a nedá, mi než reagovat. Bohužel si dovolím trošku oponovat. Já chápu, že je pro Vás kvalita potravin a zdravá strava nadevše. Já toto chválím a kvalita by rozhodně měla být, ale přijde mi, že právě od takových lidí, jako jste například Vy, a dalších pár jedinců pak vznikají hojně poruchy přijmu potravy a závislosti na jídle. Nevím, jestli je v pořádku, aby člověk řešil tolik kvalitu a přirozenost. Bavíte se jednou o tom, že by se lidé měli vracet k původním surovinám, lokálnosti a na druhou stranu propagujete exotické potraviny a plodiny (avokádo, cizokrajné ořechy, chia, kokosový olej aj.), což rozhodně nespadá do naší přirozené stravy. Co dále, tak zajímat se o to, co dávám na talíř je určitě dobře, ale nedovedu si představit, že to zkoumám u každého jídla a při každém nákupu študuju původ potraviny, notabene nikdy to stejně přesně nejde zjistit. Víte paní Slimáková, on ne každý disponuje možnostmi asi jako Vy – finanční ani další, aby mohl jezdit pro potraviny třeba někam k farmáři, nebo pěstovat vlastní (když třeba bydlí v bytovce ve městě) a pro takové lidi doporučení je pak jaké? Na takové lidi ohled asi neberete. Jak byste poradila lidem v bytovce, aby fermentovali, nebo měli čerstvý kváskový chléb, když tam zkrátka chlad nemají?? Těžko. Podle mě je přirozené to, aby člověk jedl pestře a vyváženě a co nejlépe čerstvé suroviny a ne zpracované fastfoodyy apod, ale není možné to, co děláte Vy dlouhodobě bez toho, aniž by se člověk stal otrokem jídla – nezlobte se, ale je to tak. Pokud máte čas a energii toto dělat Vy, pak je to váš životní styl a rozhodnutí, ale není to rozhodně pro většinu lidí běžné a ani normální.
Doporučila bych vám třeba podcasty pana Ing. Petra Havlíčka, který se o výživu zajímá a má praxi denně s klienty a velmi by mě zajímal pak Váš názor na jeho doporučení, protože ten zastává zdravý rozum a právě i to, že není zdravé a nezdravé, ale množství a není možné dlouhodobě žít tak, jak prezentujete Vy a nemít pak nějaké psychické potíže. Opravdu byste se možná měl zamyslet, jestli Vy a ta Vaše komunita nejste lehce posedlí ortorexií, protože z Vašich podcastů mi to, bohužel, přijde. Všude jen zdravé a skutečné jídlo a potraviny. Nedoporučujete tohle a tamto, ale kde je štěstí a život bez stresu?? To se nevidí. Není normální, aby se svět a život lidí točil jen kolem kvality jídla, vždyt to je otročina a vede to k disociaci lidí a poruchám v psychice. Vidím to sama u přátel. Kamarádka se začala takhle zabývat kvalitou jídla a původem a postupně přišla na to, že tohle je špatně, tamto není pravdivé, tu je něco nepřirozeného, tady to BIO není z ČR, tady farmář používá stejně gmo krmivo až se dostala k tomu, že jí opravdu sice kvalitní jídlo, ale tak extra omezený výběr, že je mi jí líto.
Děkuji a mějte se hezky. Jana Š
Dobrý den Jano, děkuji za otevřenost a k jednotlivým vašim vyjádřením: ze všeho nejvíce propaguji skutečné jídlo, lokální a sezonní a pohodu. Tedy avokáda nebo chia semínka mohou být bezva zpestřením a v pohodě si je můžete dávat, když chcete, ale zcela jistě je nepropaguji jako nezbytnost nebo základ jídelníčku. Při nakupování skutečných potravin není třeba nic složitě studovat a moje recepty a doporučení jsou zpravidla rychlé a snadné (do 5 ingrediencí a pár minut aktivní přípravy), protože takto i sama vařím. Fermentovat jde v každé kuchyni, když nemáte sklep na uskladnění kysaného zelí, můžete kdykoliv dělat rychlopickles, které jsou připravené za 3-5 dnů a hned se konzumují. S Petrem Havlíčkem se dobře známe a nyní už je i základ jeho doporučení plně ve shodě s mými. A to, že mluvím stále o jídle je dáno tím, že je to má profese. S přáním zdraví a pohody, Margit
Dobrý den, poslouchám Vás již delší dobu a přijde mi , že to, co prednasite, je v zásadě se selským rozumem ,stejná tak ráda poslouchám Pana Havlíčka . Je mi 54 let a stále totiž tápu, co jíst a nejíst . Před cca 2mi měsíci mi alergolog řekl na základě Igg a Iga vysoce pozitivních protilátek na kravské mléko a kaisen řekl, že jsem alergická na mléčné produkty a je to na doživotí a ať nejím nic mléčného . Pro mě šok ,myslela jsem, že tím trpí jen děti …procházím menopauzou a vše se začalo zhoršovat s ní asi před 5ti lety ..úzkosti, reflux, nadýmání , najednou mi vadilo droždí atd , stále povolí a břicho a jsem nafouklá …už druhý měsíc teda nejím nic mléčného ale je to těžké …navíc mi na serveru pro Alergiky cz napsali, že dle těchto výsledků alergii na mléko nemám, že by mi museli udělat pouze IGe a to je směrodatné. Tak v tom tápu že se neshodnou všichni doktoři a pak je člověk frustrovaný a zmatený
Dobrý den paní Margit. Reaguji na komentář výše paní Jany a i Váš. Ono spíš nejde o to skutečné jídlo a čerstvé potraviny, nezpracované jako o to BIO a farmářské, tedy to je problém alespoň u nás. Víte třeba mě osobně Vaše filozofie o jezení co nejméně zpracovaného jídla nadchla a taktéž jsem se touto cestou vydala i se svou rodinou. Místo slazených věcí (jogurtů apod) jsme začali kupovat jen bílé jogurty plnotučné, tvarohy, vločky, celozrnné přílohy, luštěniny, maso, čistou zeleninu aj. Toto by bylo v zásadě skvělé a ano i levné, ale pak se tam přidává ta kapitola JEZTE BIO A FARMÁŘSKÉ a to už jsme bohužel jinde. Za prvé skutečně ne každý má finance na tyto potraviny a nebudeme si lhát, že není pravda, že jsou levné – NEJSOU a za druhé v tomto chápu paní Janu, je ta otročina a člověk se stává skutečně otrokem toho, co jí a kde a kupuje. Pak stejně zjistí, že ani tento farmář nemá vše BIO a poctivé, že tam také přidává nějaké slazení, nebo maso. Řekněte mi, kde sežene člověk BIO drůbeží maso? Nesežene nikde, nebo to je nějaké zahraniční. Třeba konkrétně drůbeží maso farmářské možná, ale stejně se jedná opět o halový chov, kde jsou umělé podmínky pro zvířata a výkrmy, též vejce. Vejce z volného chovu, ale také prostě to mají ty haly a to kuře zkrátka přirozeně venku nikdy neběhá a ani nemá trávu, stejně se to krmí směsí a takhle bychom šli dál a dál až nakonec by člověk byl postaven před to, že pomalu nesmí jíst nic, nebo má tak miniaturní výběr, že je z toho unavený a přestane ho to bavit, což upřímně mého muže třeba tak přestalo, protože mi sdělil, že tady nehodlá půl den shánět něco, aby se mohl najíst a kde je problém, že si člověk dá zeleninu, která j lokální ( např. české jablko), ale tak prostě bude ze supermarketu, nebo bílý tvaroh/jogurt, ale holt bude ze supermarketu. Ono není možné, aby člověk dal za jídlo 15 tis., nebo není to možné pro většinu lidí a ne každý disponuje sousedy se zahradou a zvířaty.
Takže vrátím se i k Vám, jestli tedy co… Jíst co nejméně zpracované potraviny, ale tak holt nebudou všechny BIO a farmářské, nebo ano, ale pak opravdu člověk je otrok a trpí jak on, tak rodina, protože pomalu nic by nebylo tak čisté, jak říkáte. Ryby BIO také neseženete, když vybírate nějaké ty divoké, stejně se to také loví a převáží a tudíž to už čerstvé nikdy nebude, protože tobylo zmrazeno/rozmrazeno a co se týče chemie u zeleniny a ovoce, upřímně řečeno není lepší jíst českou zeleninu, vybírat si holt sezonní ale tak prostě bude stříkaná no, mezi námi – ta chemie tady také byla vždy a jsme na to zvyklí a stále mi je milejší si koupit české jablko ačkoliv s chemií, než zahraniční BIO pomeranč nebo BIO banány a mimochodem jsem zažila i situaci, že BIO farmáři měli své potraviny v takovém stavu, že byste to nechtěla, takže i BIO neznamená vždy kvalitu a poctivost, bohužel, ale také i farmář, který bude mít zahradu či sad vedle ve vesnici, holt bude zase používat chemii a třeba i krmivo nemá bez GMO obilí, ale pečuje o to alespon s láskou, ale holt také nemá finance na to aby si mohl dovolit nakupovat BIO produkty ze zahraničí…
Děkuji za názor. Marie
Marie, roky propaguji skutečné jídlo, a když je to možné lokální sezonní, roky opakuji, že bio je skvělé, ale v pořadí skutečné jídlo, lokální, sezonní až to poslední, když si můžete dovolit. Na každém vystoupení pořád dokola vysvětluji, že člověk má být především v pohodě, že i supermarketová zelenina je lepší než žádná, že každý dělá kompromisy a máme dělat to nejlepší co je možné a netrápit se nad tím, co zrovna možné není. Mrzí mě, že i přes uvedené se pak objevují vyjádření o otroctví, o nemožnosti, prosím zkuste se zamyslet sama, dělejte to nejlepší možné, více než nad tím, co nejde ještě co jde a zůstaňte v pohodě, držím pěsti, Margit
Ja se take velmi snazim jist dle doporuceni p. Slimakove a je to skvele :)
Dobrý den, začala jsem Vás už dříve sledovat na webu, poslouchám podcasty a rozhovory na youtube. Do jídelníčku budu zařazovat daleko více lokálních produktů než doposud. Asi už jsem zapomněla, jak chutnalo domácí kvašené zelí od babičky, ale zařadila jsem, byť v menších sklenicích, zpět do jídelníčku kvašenou zeleninu, včetně zelí. Dnes mne více než kdy jindy, donutilo se zamyslet, co a jak se nabízí v naší největší fakultní nemocnici Motol. Mamka dochází na terapii už více než rok a půl. Dnes po akutním úraze na urgentu, A já, čekajíce na ní, jsem se mohla vědomě rozhlédnout po části areálu (PS: mamka naštěstí jen ortéza a berle). Dole na urgentním příjmu 2 automaty, jeden s červenými plechovkami a druhý s plastovými lahvemi s colovými nápoji + tzv. „džusy“ a 2 spodní řady s lahvemi s vodou, 1 řada perlivá, druhá neperlivá. Jeden automat na tzv. „jídlo“ = sušenky, bagety a sandwiche. Automaty na kávu chutě a vůně nevalné. V přízemí atria automaty na kávu, colové nápoje a spol. Pult kavárny plný koláčků, buchet, řezů, zákusků, lze si dát i párek v rohlíku nebo panini, či polévku, atp. Dobře, ať jim úplně nekřivdím, lze si tam nechat namíchat smoothie z ovoce a zeleniny + jogurtu. Původ surovin nejasný, část surovin mražená. Upřímně, jídelna pro personál, čas od času v jídelníčku se najde ryba, jinak minutky, hranolky, něco smaženého, omáčky, špagety/těstoviny s něčím, mega knedlíky “ na sladko“ a polévky. Naštěstí pult se zeleninou do misky nebo kelímku. Před pár lety jsem tu byla jako pacient. Po operaci vývar bez chuti a následně – použiji repliku – bramborovou kaši, co by nestrávila ani míchačka na beton + kompot. Pardon, dotaz lékaře, zda-li jste byla na WC. No, nešlo jinak, než zavrtět hlavou.
Milá Margit, přeji Vám hodně energie při komunikaci. A jako protějšky dost myslících hlav, ochotných ke změnám a jejich realizaci. Věřím, že konečně v blízké době bude pochopeno, že kdokoliv z nás a zvláště pak pacient v rekonvalescenci, potřebuje kvalitní a dobré jídlo. A nemusí to stát „majlant.“ Zcela určitě ho nepotřebuje dostávat v porcích pro „dřevorubce“ jako bylo a tuším, že stále je podáváno. Např.: Křenová omáčka s 5ti knedlíky a tenký plátek čehosi jako uzeného.
Krásné dny a děkuji za Vaši práci a osvětu.
Dobrý den,
z Vašeho článku mi nejvíce ulpěla poznámka o Timu Spectorovi a 30 druzích rostlin týdně a chystám se to, čistě pro zajímavost, na sobě týden sledovat a zapisovat – jsem zvědavá na výsledek, jak to opravdu mám, obzvlášť teď na počátku zimy. Během vegetace se snažím experimentovat s divokou stravou, v téhle souvislosti si vzpomenu na slova jednoho německého vědce (jméno si bohužel teď nevybavuji, ale patří k velkým propagátorům využívání darů přírody a budování jedlých parků i v rámci městských sídlišť), kterak za největší odvahu člověka považuje výlet do supermarketu (mírná nadsázka k výživové hodnotě konvenčně pěstované zeleniny a ovoce). Prošla jsem si obdobím, kdy jsem toto velmi řešila, ale poslední dobou své názory přehodnocuji a snažím se ovlivňovat alespoň to, co mohu, byť vše není BIO.
Zaujaly mě i komentáře a dovolím si reagovat na paní Škobrovou. Bohužel, mnohé z jejích výtek působí klasickým výmluvným dojmem, kterak hledám důvody (proč v mých podmínkách nelze) a nikoliv způsoby (jak aspoň něco málo ovlivnit). Bydlím v paneláku, peču kváskový chléb (2x týdně ráno zadělám=10 minut, večer upeču=1hod + současně peču zeleninu/koláč, ano, zamýšlím se kdy rozpaluji troubu), fermentuji zeleninu na parapetu, na malém balkóně aspoň troška zeleniny k uzobnutí a bylinek (ještě pořád tam je trocha lupení na posyp). Ťukám si na čelo, kterak jsem před 10 lety po pár neúspěších vzdala kváskování a začala znovu až s covidem, stejně tak s fermentací (dostala jsem krásný kameninový kvašáček, po 2 zplesnivěních zbytečná pauza). Je to o rozhodnutí, prvním kroku a pokusech (klidně i s omyly) – v tomto směru jsem je učinila a dělám to s chutí, ale rozumím, že důležitá je motivace a zase mám velké mezery v jiných oblastech života jako každý jiný, nikdo nejsme dokonalý. Termín „otrok jídla“ mě docela šokuje, je to o sebeúctě k sobě samému, svému tělu a vděku, že nám tak dobře slouží – já pro to své ráda udělám aspoň něco málo. Ke komentáři paní Soukupové si jen dovolím oponovat k poznámce o chemii v pěstovaných plodinách – hnojiva a pesticidy jsou tu ve velkém jen několik posledních desítek let, to jen my zapomněli, ještě na přelomu 19. a 20.století mí praprarodiče neměli na nákup těchto „doplňků“ a prostě museli vyjít s menším výnosem a větší dřinou na poli/zahradě, ale zase si to doplnili např. o divoké byliny. Prarodiče pak nevědomky začali používat (postřiky), aby pak v čase mého dětství od nich zase ustoupili např. na ruční sběr mandelinky z brambor, což babička činila ještě v pokročilém věku 80 let a o dvou berlích (zajímala se o novinky a nezůstala lhostejná k prvním porevolučním informacím o škodlivosti chemie). Další věc je dnešní vyčerpaná půda, takže k popisu obsahu vitamínů atd. v zelenině jsem dnes takřka imunní (když to není v půdě, jak by mohlo být v plodině na ní pěstované). Ale pokud se k BIO produktům v rámci farmářského trhu/od známých dostanu, využiji, zpracuji příležitostně ve větším množství a jinak prostě koupím, co je a již se netrápím úzkostmi. Jde o to se vzbouřit vůči tomu, čím nás krmí média/reklamy a spol., které v nás jen vzbuzují strachy, abychom byli lépe ovladatelní a v konečném důsledku těmi „otroky“ a dívat se na svět optimističtěji, poplácat se po ramenou za každý drobný krůček vpřed.
Děkuji za pěkné čtení, paní Slimáková, tleskám Vašemu tvrzení, že jídlo není atomová věda (patrně trošku komolím, ale rozumíme si) a netřeba hledat za základními potravinami složitosti, když je to přesně naopak. Za mě to celé vystihuje jediné slovo – sezónnost. S tím jde pak ruku v ruce finanční úspora, stejně jako jednoduchost (s módní vlnou minimalismu hledám raději český ekvivalent) v kuchyni. Čas nás to stojí pokaždé, ale kam ho lépe investovat než do sebe a svého prospěchu a opět, sezónně rozloženo, jsou to malé úseky. Víkendové vaření celé dopoledne mě přepadne max. jednou za několik týdnů, dávám přednost rychlým či bezpracným jídlům, ale přesto jíme převážně jen doma uvařené a nosíme s sebou. Stejně tak nesnáším nakupování, tudíž jsem se musela naučit něco ve větším jednou za čtvrt/půl roku, jinak max. jednou týdně aneb pozitivum covidu – před ním jsme běhali do obchodu z dnešního pohledu opravdu zbytečně a ztráceli čas. Přes sezónu chodím do přírody zásadně s několika plátěnkami v batohu, muž to občas nerad, musí čekat, ale pak kvituje bylinkové čaje, dobroty z planého ovoce a také se již zamiloval do barevných talířů s jakýmkoli zeleným posypem. Hlavně mít oči otevřené – např. tuhle víkendový výlet – spojíme s výlovem rybníka v sousedním okrese, prodloužíme si procházkou pro zdraví ze sousední obce přes les a cestou nečekaně pytlík hub (ve spíži teď pár naložených skleniček v nálevu, něco v mrazáku na polévku/omáčku + menu na nedělní oběd vyřešeno) + z výlovu si neseme čerstvého kapra.
Teď si jdu postavit na ledvinový čaj ze zlatobýlu, svízele atd., posilním si ledviny, potlačím strachy a snad mi tahle hořká kombinace chutí zase kapánek pomůže ke snížení dávek cukru (osobní výzva této zimy). V troubě se mi zrovna dopekl kváskový chléb a červená řepa (ta mi s tím cukrem taky doufám pomůže zatočit), ještě namočím pytlík cizrny, abych zítra večer měla přílohu a na polévku, na sobotní ráno pak na chutný a levný humus. S cukrem to dře, ale teplá jídla (pro chladné dny v naší domácnosti nezbytnost) do 15-20min už se vcelku daří. Hodně chutí a barev na talíři (třeba z kvašené zeleniny), radost z práce pro sebe a dobré nálady v předvánočním shonu (navzdory masáži zvenčí) přeju všem.
Margit, jaký máte názor na sterilované potraviny, myslím tím např. luštěniny (fazole, čočka apod..) v plechovce? Vnímáte to též jako již zpracované potraviny, které nám nic nepřináší, nebo ne? Obecně sterilace je způsob konzervace a zavařování se běžně dělalo i za dob babiček a nic špatného na tom není. Já osobně si myslím, že pokud bude taková nějaká plechovka, ke všemu třeba BIO fazole, kde skutečně je jen pouze ta luštěnina, voda, sůl a nic jiného v tom není, tak v tom nevidím problém a klidně bych po tomto sama upřímně sáhla. Zajímá mě však Váš názor, když člověk nemá kapacitu na to, aby si vařil dlouze luštěniny a takto by tedy sáhl po BIO kvalitní sterilované luštěnině, jestli je to za Vás problém.
Moc děkuji .
Luštěniny v plechovce i skle běžně doporučuji a detailněji vysvětluji n školeních, Margit