SPECIALISTKA NA ZDRAVOTNÍ PREVENCI A VÝŽIVU
21.5.2023
Tragickým medicínským omylem bylo doporučovat margaríny nacpané trans tuky, a to pro zdraví vašeho srdce. Zdraví ohrožujících výživových omylů je však mnohem více.
Mohlo by se zdát, že bychom měli aktuální výživová doporučení úplně ignorovat, chvílemi snad dělat přesný opak toho, co odborníci radí. Nejde totiž jen o drobné změny, ke kterým v průběhu let dochází, ale často o naprosté obraty. Vypadá to na výživovou revoluci! Některé omyly jsem dříve také neodhalila a předávala. Za svá pochybení se omlouvám! Velké množství mylných tvrzení, na kterých mnozí oficiální experti dokonce doposud lpějí, jsem však roky vysvětlovala a vyvracela. Jaké jsou naše znalosti, kterými můžeme aktuální omyly uvést na pravou míru?
Toto byl úvod k mému blogu na Aktualne.cz z roku 2017, který vzbudil obrovskou pozornost, měl statisíce čtenářů a mnoho poděkování. Jenže taky vyprovokoval několik kritizujících expertů, kteří v rámci své kariéry propagovali tvrzení, která zpochybňuji. Namísto kritického vyhodnocení nových dat a svých tvrzení se jen pustili do kritiky mého textu. Za vším uvedeným si stojím a další data a odborníci jen potvrzují, co jsem napsala. Níže ke každému odstavci mého původního textu přidávám několik aktuálních vyjádření nezávislých expertů a dalších citací ze studií s odkazy, kde je téma vždy ještě detailněji zpracováno.
Exaktní stanovování množství kalorií v jednotlivých potravinách má jisté opodstatnění v laboratoři na kalorimetru. Lidský organismus je však mnohonásobně komplikovanější. Regulaci hmotnosti zásadně ovlivňuje náš hormonální systém a dokonce i naši spolubydlící mikrobi. Do procesů, které určují pocity sytosti, hladu anebo ukládání tuků, zasahují třeba stresové hormony, které mobilizují zásoby a podporují ukládání tuků, šetřící hormon inzulin, který nám hlídá tukové zásoby v buňkách, anebo leptin, který oznamuje, kdy máme jíst a kdy už máme dost. Doporučení počítat kalorie je zavádějící, dlouhodobě neudržitelné a hlavně zbytečné.
I když doplňuji, že to automaticky neznamená, že někomu nemůže i tato cesta k redukci pomoci.
Studie naznačuje, že všechny kalorie nejsou stejné. Lidé, kteří jedí málo tuku, spalují méně kalorií a mají větší pravděpodobnost, že ztracenou hmotnost znovu naberou.
https://www.emedicinehealth.com/script/main/art.asp?articlekey=159712
Nová studie z Harvardu ukazuje, že osoby, které dodržují nízkosacharidovou dietu (20 % celkových kalorií), spálí denně o 209 až 278 kalorií více než osoby, které dodržují dietu s vysokým obsahem sacharidů (60 % celkových kalorií). Na druhu přijímaných kalorií tedy skutečně záleží.
https://www.dietdoctor.com/all-calories-are-not-created-equal
Spálení více kalorií denně, než kolik jich spotřebujete, je možná dietní doporučení z minulosti, ale nefunguje to pro každého. Místo toho bychom se měli zaměřit na konzumaci celých potravin a vyhýbat se zpracovaným sacharidům – jako jsou krekry, sušenky nebo bílé pečivo.
Ze všech mýtů o výživě je mýtus o kaloriích jedním z nejrozšířenějších a nejškodlivějších.
https://www.healthline.com/nutrition/6-reasons-why-a-calorie-is-not-a-calorie
Byly přezkoumány studie, které porovnávaly úbytek hmotnosti a energetický výdej u dospělých, kteří konzumovali stravu s vysokým obsahem bílkovin a/nebo nízkým obsahem sacharidů, s úbytkem hmotnosti a energetickým výdejem u dospělých, kteří konzumovali stravu s nízkým obsahem tuků. Dále byly přezkoumány studie, které měřily metabolizovatelnou energii bílkovin, tuků a sacharidů. Diety s vysokým obsahem bílkovin a/nebo nízkým obsahem sacharidů vedly po 12 týdnech léčby k přibližně o 2,5 kg většímu úbytku hmotnosti. Termodynamika říká, že kalorie je kalorie bez ohledu na složení makronutrientů ve stravě. K vysvětlení pozorovaného zvýšení úbytku hmotnosti při dietách s vysokým obsahem bílkovin a/nebo nízkým obsahem sacharidů je zapotřebí dalšího výzkumu rozdílů ve složení úbytku hmotnosti a vlivu sytosti na dodržování diet s omezeným příjmem energie.“
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/15113737/
Pohyb je naprosto skvělý, prospívá našemu tělu i náladě a velmi ho doporučuji. Ale pohybem nevybalancujeme nezdravé jezení. Inzulinovou rezistenci ani narušené střevní prostředí nevyběháme. Junk průmysl, tedy průmysl výrobců nezdravých potravin, rád tvrdí, že stačí jen pohyb a můžete jíst, co chcete. Toto tvrzení je lživé. Jestliže se budete hýbat pouze rekreačně, nic moc nespálíte. Jestliže se budete hýbat excesivně, spálíte sice energii, ale také budete hladoví jako šakali, a proto sníte ještě více jídla.
Špatná zpráva pro všechny, kteří si myslí, že intenzivní cvičení může vybalancovat stravu, která upřednostňuje nezdravé jídlo před ovocem a zeleninou. Výzkum vedený univerzitou v Sydney ukázal, že intenzivní cvičení nepomáhá vyrovnat škodlivé účinky nezdravého výživy na riziko úmrtí.
https://www.abc.net.au/news/2022-07-13/vigorous-exercise-cant-outrun-a-poor-diet/101233744
Nový rozsáhlý výzkum ukázal, že zdravé stravování a pravidelné cvičení samy o sobě nezabraňují pozdějším zdravotním problémům. Je třeba je provádět společně. Senzacechtivé titulky a zavádějící reklama na cvičební režimy, které mají spotřebitele nalákat na myšlenku „cvičit, aby mohli jíst, co chtějí“, podpořily šíření mýtu o tom, že cvičení vynuluje špatnou stravu.
https://www.nytimes.com/2022/07/13/well/move/exercise-diet-disease.html
Samotné cvičení nestačí: k hubnutí je potřeba také zdravá (středomořská?) strava. Tyto údaje ukázaly, že i když je energetický výdej při cvičení vysoký, je u mnoha lidí k hubnutí nutné i zdravě jíst.
Obezita je porucha hromadění tuků. Ukládání tuků je ale řízeno hormonálně, zejména inzulinem. Uvolňování inzulinu je řízeno zejména sacharidy. Řešením obezity proto není nutit lidi omezovat tuky, více se hýbat a méně jíst, ale jíst lépe. Kauzální řešení dnes nejběžnější obezity je omezení příčiny, tedy sacharidů ve stravě. K dalším faktorům, které zásadně hormonálně sabotují bezva postavu, patří i stres a spánková deprivace.
K tomuto odstavci doplňuji, že úplně nejvíce obezitogenní je kombinace nadbytku sacharidů s tuky (těžší jídla typu vepřo-knedlo, smažák-hranolky, pizza, uzeniny zapíjené pivem atd.). Inzulin je u těchto jídel vedle zpracování cukrů navíc i potřeba na ukládání přebytečných tuků ze stravy.
Podle nového modelu jsou na vině epidemie obezity „moderní stravovací návyky, které se vyznačují nadměrnou konzumací potravin s vysokou glykemickou náloží: zejména zpracovaných, rychle stravitelných sacharidů. Tyto potraviny způsobují hormonální reakce, které zásadně mění náš metabolismus, což vede k ukládání tuků, přibývání na váze a obezitě,“ uvádí se v modelu.
https://news.sky.com/story/overeating-not-the-primary-cause-of-obesity-claim-scientists-12406990
Každý, kdo někdy držel dietu, ví, že standardním receptem na hubnutí je snížení množství přijímaných kalorií. Nová studie, která byla v úterý zveřejněna v časopise JAMA, však může tuto radu postavit na hlavu. Zjistila, že lidé, kteří omezili přidaný cukr, rafinované obiloviny a vysoce zpracované potraviny a zároveň se soustředili na konzumaci velkého množství zeleniny a celých potravin – aniž by si dělali starosti s počítáním kalorií nebo omezováním velikosti porcí – během jednoho roku výrazně zhubli.
U osob, které pravidelně spaly méně než 7 hodin denně, byla vyšší pravděpodobnost, že budou mít vyšší průměrný index tělesné hmotnosti a že se u nich vyvine obezita, než u osob, které spaly více. Studie ukázaly, že experimentální omezení spánku bylo spojeno se zvýšenou hladinou ghrelinu, retencí soli a zánětlivých markerů a také se sníženou hladinou leptinu a citlivostí k inzulinu.
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6196958/
Předkládáme důkazy ze studií na lidech a zvířatech, které spojují zvýšenou aktivitu sympatického nervového systému a osy hypotalamus-hypofýza-nadledviny s viscerální obezitou a které ukazují, že stres má tendenci měnit vzorec konzumace potravin a podporuje touhu po chuťově lákavých, energeticky bohatých potravinách.
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3428710/
Čistě technicky není nezbytné jíst cukry. Ze tří základních makroživin jsou totiž esenciální pouze některé aminokyseliny (z bílkovin) a některé mastné kyseliny (z tuků). Esenciální cukr neexistuje. Organismus si umí cukr sám vytvořit v procesu glukoneogeneze a energii dovede většina buněk získat i z tuků. Mnohé buňky, například svaly (včetně srdečního), dokonce preferují jako zdroj energie tuky.
Zdravé sacharidy (třeba v podobě zeleniny) jsou samozřejmě prospěšné. Co jednoznačně není prospěšné a nikdo nepotřebuje, jsou koncentrované zdroje sacharidů od sladkostí až po výrobky z bílé mouky. Celkové množství sacharidů ve stravě, na kterých se dá prospívat, je vysoce individuální od minima 20 gramů za den až třeba po 300 gramů za den za podmínky, že jsou z výživově hodnotných zdrojů, ne z dortíků.
Mýtus č. 1: Cukr je nutný k životu
Skutečnost: Až na výjimky, jako je například mateřské mléko, není cukr ve stravě nezbytný, protože tělo si jeho potřebné množství vytváří samo.
Tvrzení, že sacharidy jsou pro člověka nezbytným a hlavním zdrojem energie, se nezakládá na žádných vědeckých poznatcích. Sacharidy jsou hlavním zdrojem energie jen proto, že jsou hlavní složkou naší stravy, což je kulturní záležitost, nikoli výživová nutnost. Naše strava obsahuje tři hlavní živiny – sacharidy, tuky a bílkoviny. Některé druhy bílkovin a tuků si tělo neumí vyrobit, a je proto závislé na jejich příjmu stravou – tyto živiny jsou pro život „esenciální“. Sacharidy ani cukry ale esenciální nejsou a tělo si je vyrobit umí.
https://www.cukrpodkontrolou.cz/fakta-pro-zvidave/
Při zkoumání rizik a přínosů omezování sacharidů mě překvapilo, že jsem našel jen málo důkazů o tom, že exogenní sacharidy jsou pro fungování člověka potřebné. Teoretická minimální úroveň příjmu sacharidů je nulová. Obvyklým způsobem, jak zjistit nezbytnost živin, je identifikace specifických syndromů jejich nedostatku. U lidí jsem nenašel žádný důkaz syndromu nedostatku sacharidů.
https://academic.oup.com/ajcn/article/75/5/951/4689417
Ačkoli „neexistuje nic takového jako esenciální sacharid“, většina lidí bude vypadat lépe, cítit se lépe a podávat lepší výkony při umírněné sacharidové stravě, která tvoří 20-30 % kalorického příjmu.
Nejlepší stravou při cukrovce je nedodržovat dnes propagovanou diabetickou dietu
Nejběžnější diabetická dieta je postavena na pravidelném a častém příjmu sacharidů. Obojí podporuje uvolňování inzulinu, a tak zhoršuje inzulinovou rezistenci, která je základním problémem mnoha nemocných s cukrovkou 2. typu. I proto je cukrovka označována za chronické degenerativní onemocnění, tedy nemoc, která se nedá vyléčit. Je pravda, že uvedenou metodou ne. Jsou však i lékaři, kteří doporučuji maximálně omezit sacharidy i počet jídel. Tedy vynechat svačinky a jíst třikrát nebo dokonce pouze dvakrát za den. Dr. Sarah Hallberg zde v TEDx vystoupení uvádí, že cukrovku léčit lze, a to nejlépe nedodržováním tradičních diabetických doporučení.
Nízkosacharidová dieta může být jednou z nejúčinnějších strategií léčby cukrovky, zejména pro osoby, které se mohou vyhnout užívání léků. Sacharidy zvyšují hladinu glukózy v krvi více než jiné potraviny. U lidí s inzulinovou rezistencí může glukóza v krvi zůstat zvýšená ještě několik hodin po konzumaci sacharidů. U osob s diabetem 1. typu, které neprodukují dostatečné množství inzulínu, mohou sacharidy také způsobit zvýšení hladiny glukózy v krvi, takže nízkosacharidová dieta může pomoci lidem s diabetem 1. i 2. typu.
https://www.medicalnewstoday.com/articles/325195#how-do-carbs-affect-diabetes
Srovnání nízkosacharidové a vysokosacharidové diety při léčbě diabetu 2. typu – randomizovaná studie: Nízkosacharidová dieta s vysokým obsahem nenasycených tuků a nízkým obsahem nasycených tuků dosáhla většího zlepšení lipidového profilu, stability glykémie a snížení potřeby léků na diabetes, což naznačuje účinnou strategii pro optimalizaci léčby diabetu 2. typu.
https://academic.oup.com/ajcn/article/102/4/780/4564662
Studie o dlouhodobé udržitelnosti nízkosacharidových přístupů k léčbě diabetu jsou omezené. Již dříve jsme informovali o účinnosti nové digitálně monitorované intervence nepřetržité péče (CCI) zahrnující nutriční ketózu při zlepšování hmotnosti, glykemických výsledků, lipidů a změn jaterních markerů po jednom roce. Zde hodnotíme účinky CCI po 2 letech. Závěr: Skupina CCI si po 2 letech udržela dlouhodobý příznivý účinek na více klinických markerů diabetu a kardiometabolického zdraví při nižší spotřebě léků. Intervence byla rovněž účinná při řešení diabetu a viscerální obezity bez nepříznivého vlivu na zdraví kostí.
https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/fendo.2019.00348/full
Roky se diabetikům doporučovalo sladit si fruktózou, která ke svému využití nepotřebuje hormon inzulin a navíc je hlavním cukrem ovoce, a proto se nějak automaticky předpokládalo, že je zdravější. Jenže fruktóza nepříznivě zasahuje do signalizace inzulinu a leptinu, které regulují příjem jídla, a sama se v našem těle velmi snadno přeměňuje a ukládá v podobě tuků. Nadbytek fruktózy ve stravě je dnes spojován se zvýšením rizika vzniku obezity, cukrovky 2. typu, vysokého krevního tlaku, nealkoholického ztukovatění jater, nemocí srdce, dny, zánětlivých procesů, některých nádorů a zrychleného stárnutí. Slazení fruktózou se proto vůbec nikomu nedoporučuje a „dia potraviny“ s ní jsou naprostým nesmyslem. Obdobně nezdravé je i slazení agávovým sirupem, který je ještě větším zdrojem koncentrované fruktózy než vysoce fruktózový kukuřičný sirup (HFCS).
Konzumace velkého množství fruktózy ve formě přidaných cukrů může:
https://www.healthline.com/nutrition/why-is-fructose-bad-for-you#TOC_TITLE_HDR_4
Namísto másla jsme do sebe dlouhá léta cpali propagované transtukové margaríny. Namísto normálně tučných jogurtů jsme jedli nízkotučné verze zahušťované cukry a škroby. Namísto omelety jsme se k snídani krmili sladkostmi, jako jsou třeba cereálie. Namísto základních kvalitních potravin, jako jsou právě třeba vejce, máslo anebo slanina, jsme si dopřávali vysoce průmyslově upravované potraviny s trans tuky a hromadami cukrů. Obojí poškozuje nejen cévy, ale zvyšuje riziko většiny dnes běžných civilizačních nemocí. Čím méně takové dietní potraviny budeme konzumovat, tím lépe.
Assortment of brightly colored cake pops
Nízkotučná strava byla koncem 70. let 20. století silně propagována jako zdravější alternativa k běžné americké stravě s vysokým obsahem tuku z 60. let. Vzhledem ke spojitosti vysokého obsahu tuku s dalšími kaloriemi a škodlivosti zvýšeného příjmu nasycených tuků mělo toto doporučení federální vlády i odborných organizací určitou logiku. Bohužel se toto stravovací doporučení dramaticky vymstilo. Bez podrobných a jasných pokynů, co jíst místo tuků, v nízkotučné stravě často převládaly nezdravé, zpracované sacharidy.
Strava s nižším obsahem tuků může být katastrofou, pokud jsou tuky nahrazeny sacharidy s vysokým glykemickým indexem, tedy jednoduchými sacharidy, jako je cukr a mouka, které se velmi rychle tráví. Strava s nižším obsahem tuku však může být dobrou volbou vzhledem k výhodám mnoha rostlinných potravin, ale pouze pokud zahrnuje celozrnné potraviny, ovoce, fazole/luštěniny a vláknitou zeleninu, které jsou přirozenou součástí mnoha dalších diet, o nichž pojednává tento seriál. Zkušenosti z minulosti s nízkotučnými dietami jsou názorným příkladem nezamýšlených důsledků, pokud nejsou stravovací doporučení jasná a podrobná.
Nízkotučná strava posledních více než 50 let byla obrovskou katastrofou. V kombinaci s dravými praktikami velkých potravinářských společností je výsledkem nejhorší epidemie obezity a nadváhy, cukrovky 2. typu, ztukovatění jater a Alzheimerovy demence v historii lidstva na této planetě. Přesto se americké ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí, USDA ani žádná jiná agentura nepokusily tuto hroznou a katastrofální zprávu odvolat.
https://player.fm/series/defiant-health-radio-with-dr-william-davis/the-low-fat-dietary-disaster
Čtyřicet let nízkotučných diet: Neúspěšný experiment. Nejnovější výzkumy naznačují, že nízkotučná a vysokosacharidová strava, kterou Američané doporučovali přibližně 40 let, není dobrý nápad. Dlouholetá doporučení o vyhýbání se tukům ve stravě ze strany vlády a všech hlavních odborných výživových asociací byla založena na omezených vědeckých důkazech. Odborníci, kteří propagovali nízkotučnou stravu, tvrdili, že pomůže lidem zůstat štíhlými a zdravými. Místo toho však prudce vzrostl počet obézních a diabetiků.
Odborníci nyní tvrdí, že ne všechny tuky jsou špatné – některé jsou zdravé a ve vyvážené stravě důležité. Několik nedávných studií zjistilo, že vysokotučné diety skutečně vedou k většímu úbytku hmotnosti než nízkotučné diety. A přestože se nyní ve výživových doporučeních pro Američany z roku 2015 zrušil limit pro tuky ve stravě, nikdy byste to nepoznali, protože nebylo provedeno úplné vyúčtování tohoto neúspěšného experimentu.
https://www.hsph.harvard.edu/news/hsph-in-the-news/low-fat-diets-failed-experiment/
Ucpávání cév tuky, mozková mrtvice a srdeční infarkt jsou mnohonásobně komplikovanější než rovnice vejce nebo bůček rovná se mozková mrtvice a infarkt srdce. Že hladina cholesterolu v krvi nesouvisí s jeho obsahem ve stravě a není třeba jej hlídat, už uznávají i oficiální výživová doporučení. Také tvrzení o jednoznačné souvislosti mezi konzumací nasycených tuků a hladinou cholesterolu v krvi a vyšším rizikem nemocnosti a úmrtnosti na kardiovaskulární potíže zatím studie jednoznačně neprokazují. Konzumace másla, vajec i bůčku v rámci zdravé stravy bez nadbytku cukrů, průmyslově upravovaných olejů a trans tuků se zdá být bez potíží.
Samotný celkový cholesterol je špatným prediktorem srdečních onemocnění a srdečního infarktu. Studie ukazují, že hladina celkového cholesterolu u lidí, kteří prodělali infarkt, je téměř stejná jako u lidí, kteří ho neprodělali, a že zhruba polovina infarktů se vyskytuje u lidí bez vysoké hladiny cholesterolu.
Výzkumy již po desetiletí naznačovaly, že strava a cholesterol hrají roli ve zdraví srdce. Novější výzkumy naznačují, že tato souvislost může být složitější, než se dosud myslelo.
https://www.healthline.com/health/cholesterol-and-heart-disease#dietary-cholesterol
Solit se musí co nejméně. To je roky omílané přesvědčení, či přesněji jen víra. Ve skutečnosti zatím nemáme dostatek důkazů, že snižování příjmu soli má jednoznačně příznivý efekt na zdravotní stav každého z nás. Omezení solení je zcela na místě u jedinců s vysokým krevním tlakem a současně nadměrným příjmem soli. Strava s nízkým obsahem soli může ale i zvyšovat riziko nemocí srdce a cév a úmrtnosti na ně. Proto jako nejvhodnější vidím následující doporučení: jezte skutečné potraviny (ty nejsou dosolené) a sami solí dochucujte podle chuti, aniž byste tak potřebovali excesivně hlídat počet miligramů chloridu sodného na talíři.
Metaanalýza sedmi studií, kterých se zúčastnilo celkem 6250 osob, publikovaná v časopise American Journal of Hypertension nezjistila žádné přesvědčivé důkazy o tom, že snížení příjmu soli snižuje riziko infarktu, mrtvice nebo úmrtí u osob s normálním nebo vysokým krevním tlakem.
V květnu evropští vědci publikující v časopise Journal of the American Medical Association uvedli, že čím méně sodíku vylučovali účastníci studie močí – což je vynikající měřítko předchozí spotřeby –, tím větší bylo riziko úmrtí na srdeční onemocnění. Tato zjištění zpochybňují všeobecně rozšířený názor, že nadbytek soli škodí, ale důkazy spojující sůl se srdečními chorobami byly vždy chabé.
https://www.scientificamerican.com/article/its-time-to-end-the-war-on-salt/
Mýty o soli (a proč méně soli není vždy lepší)
Mýtus 1: Jíme příliš mnoho soli
Přestože nás média neustále obtěžují tím, že jíme více soli než kdykoli předtím, neexistují žádné údaje, které by to potvrzovaly. Studie zpětně zjišťující příjem stravy jsou notoricky známé svou nepřesností (stručně řečeno lžeme o tom, co jíme). Nejpřesnějším měřítkem příjmu sodíku je měření vylučování sodíku močí v průběhu 24 hodin, protože přibližně 95 % sodíku z denní stravy se vylučuje močí. Harvardská analýza 38 studií z let 1957 až 2003 ukazuje poměrně konzistentní vylučování sodíku močí v průběhu pěti desetiletí. Jinými slovy, Američané jedí stejné množství soli jako vždy (~3700 mg sodíku/den). Od 80. let 20. století se však nějakým způsobem dramaticky zvýšila míra hypertenze. Proč? Důvodů je celá řada, ale sůl z nich vyzdvihnout nemůžeme.
Mýtus 2: Sůl zvyšuje krevní tlak
Ve skutečnosti je podle vědců z University of Virginia School of Medicine na sůl citlivých jen asi 25 % populace. A 15 % populace má zvýšený krevní tlak při dietě s nízkým obsahem soli. Neexistuje žádná záruka, že konzumace většího množství soli je vždy škodlivá nebo že její snížení je vždy prospěšné.
V jedné nedávné studii měl příjem soli „statisticky nevýznamný“ vliv na hladinu krevního tlaku u osob bez již existující hypertenze. Stejně tak analýza rozsáhlého průzkumu National Health and Nutrition Examination Survey nezjistila žádnou souvislost mezi příjmem sodíku a krevním tlakem, a to ani po úpravě na věk, pohlaví, rasu, index tělesné hmotnosti, cukrovku a odhadovanou glomerulární filtraci (to poslední je měřítkem funkce ledvin).
Dokonce i konzervativní Akademie pro výživu a dietetiku navrhla v roce 2015 vyřadit sůl ze seznamu „živin vzbuzujících obavy“ a vyjádřila „obavy z plošných doporučení na omezení sodíku ve světle nedávných důkazů o možném poškození větší části populace”. Jestli je z nedávného výzkumu něco jasné, pak to, že sůl ne vždy zvyšuje krevní tlak.
https://lilynicholsrdn.com/top-5-myths-about-salt/
Doplnění k situaci v ČR: u nás má hypertenzi 40 % populace ve věku 25-64 let, u starších až kolem 70 %. Je tedy dost těch, u kterých umírněný příjem soli může hrát pozitivní roli.
Konvenční zdravotníci doporučují omezení soli již od 70. let 20. století, kdy Lewis Dahl předložil „důkaz”, že sůl způsobuje hypertenzi. Ve svém výzkumu vyvolal vysoký krevní tlak u potkanů tím, že je krmil lidským ekvivalentem více než 500 gramů sodíku denně – to je padesátkrát více, než je průměrný příjem v západním světě. Když však výzkumníci z Intersaltu zkoumali tuto možnou souvislost a zároveň kontrolovali matoucí faktory, korelace mezi krevním tlakem a příjmem soli téměř zmizela.
Studie Intersalt z roku 1988, jejímž cílem bylo vyřešit rozpory v ekologických a epidemiologických studiích, neprokázala žádný lineární vztah mezi příjmem soli a krevním tlakem.
Nyní, v roce 2012, máme k dispozici údaje, které naznačují, že dlouhodobé omezování soli může pro velkou část populace představovat vážné riziko. Přesto hlavní směrnice zdravotnických organizací stále doporučují omezování soli všem Američanům bez ohledu na stav krevního tlaku.
https://chriskresser.com/shaking-up-the-salt-myth-the-dangers-of-salt-restriction/
Konzumace kávy je studiemi spojena s nižším rizikem vzniku nemocí srdce a cév, cukrovky 2. typu, Parkinsonovy demence, některých nádorových onemocnění včetně rakoviny prsu a prostaty a depresí. Příznivé působení bylo zaznamenáno až do konzumace pěti šálků denně.
Mírná konzumace kávy (asi 2 až 5 šálků denně) je spojena s nižší pravděpodobností výskytu cukrovky 2. typu, srdečních onemocnění, rakoviny jater a děložní sliznice, Parkinsonovy choroby a deprese. Je dokonce možné, že lidé, kteří pijí kávu, mohou snížit riziko předčasného úmrtí.
https://www.hsph.harvard.edu/news/hsph-in-the-news/is-coffee-good-or-bad-for-your-health/
Zatímco dřívější studie naznačovaly, že káva může mít temné stránky, novější výzkumy naznačují, že může být ve skutečnosti zdraví prospěšná. Když novější studie tyto faktory upravily, zjistily možnou souvislost mezi kávou a sníženou úmrtností. Káva může poskytovat určitou ochranu předParkinsonovou chorobou, cukrovkou 2. typu, onemocněním jater včetně rakoviny jater, infarktu a mrtvice.
Předpokládá se, že káva je prospěšná díky následujícím mechanismům:
Nejnovější studie v časopise Annals of Internal Medicine analyzovala návyky při konzumaci kávy u více než 170 000 lidí ve Velké Británii ve věku 37 až 73 let a sledovala je v průměru sedm let. Vědci zjistili, že ti, kteří vypili 1,5 až 3,5 šálku kávy denně, měli během sledovaného období o 16 % až 21 % nižší pravděpodobnost úmrtí na všechny příčiny, úmrtí na rakovinu a kardiovaskulární onemocnění než ti, kteří kávu nepili.
Dostatečný příjem vody je důležitý, ale pocit žízně a s ním potřeba pít jsou u zdravých dětí a dospělých podobně automatické jako potřeba dýchat. Nikdo z nás nepřemýšlí, kdy se má nadechnout anebo kolikrát dýchat, podobně to funguje u potřeby pití. Doporučení, kolik by měli muži a ženy vypít, jsou extrémně zjednodušená, často nadhodnocená a hlavně zbytečná. Výjimkou, kdy je příjem tekutin potřeba hlídat, jsou například onemocnění ledvin a vyšší věk, kdy se přirozený pocit žízně může ztrácet.
Většina zdravých lidí se dokáže zajistit dostatek tekutin pitím, kdykoli pocítí žízeň. https://www.mayoclinic.org/healthy-lifestyle/nutrition-and-healthy-eating/in-depth/water/art-20044256
Nakonec vám nikdo nemůže přesně říct, kolik vody potřebujete. To závisí na mnoha faktorech. Zkuste experimentovat a zjistěte, co vám nejlépe vyhovuje. Někteří lidé mohou fungovat lépe s větším množstvím vody než obvykle, zatímco u jiných to vede pouze k častějším návštěvám toalety. Pokud chcete zachovat jednoduchost, měly by tyto zásady platit pro většinu lidí:
https://www.healthline.com/nutrition/how-much-water-should-you-drink-per-day#bottom-line
Pro zdravou stravu nikdo nepotřebuje encyklopedie výživy, výživové poradce, zavádějící značky potravinářů, jako třeba Vím co jím, ani nejnovější studie. Úplně si vystačíme s jedinou větou: jezte kvalitní základní potraviny a jídla z nich. A pro ty, kteří chtějí podrobnější radu: nepijte soft drinks a nejezte junk food, kam řadím všechna vysoce průmyslově zpracovaná jídla, jako jsou třeba i přeslazené snídaňové cereálie, margaríny anebo uzeniny z mouky a sóji.
A nově doplňuji: jezte v pohodě. Protože i pohoda a stres zasahují svými hormony do regulace hmotnosti. Zapomeňte na experty hájící vysoce průmyslově zpracované produkty, dietní produkty a zbytečné diety. Jezte skutečné jídlo a užívejte si jej!
2000 - 2024 © PharmDr. Margit Slimáková, Březinova 2, 186 00 Praha 8, IČ: 46219242, DIČ: CZ6962244256, zapsaná v živnostenském rejstříku.
Zásady cookies / Ochrana osobních údajů / Všeobecné obchodní podmínky
Tyto stránky slouží pouze pro informativní účely a nenahrazují lékařskou péči. / Web je archivován Národní knihovnou ČR.
Stock Photos provided by Depositphotos
Milá Margit, vaše články čtu už nějakou dobu. Loni na podzim jsem měla trávicí a zažívací problémy spojené i s velkými stresovými zátěžemi. Zároveň jsem se necítila dobře ve svém těle, přestože jsem si váhu udržovala 17 let stejnou, rozhodně jsem netrpěla nadváhou.
Jeden den jsem si řekla: a dost! Margit radí, jez skutečné potraviny s dostatkem zeleniny a bílkovin a tuků, tak co to vyzkoušet? Ztratit nic nemůžeš.
Bála jsem se, že budu zažívat stavy slabosti, protože do té doby se mi několikrát stalo, že když jsem si k obědu dala salát místo klasického jídla se sacharidovou přílohou, udělalo se mi slabo. Přechod na stravu složenou ze zeleniny, bílkovin živočišného i rostlinného původu a tuků ve formě oříšku/semínek/olejů byl ale překvapivě snadný. (Sachardům se nevyhýbám, ale chleba si peču doma žitný kváskový a celkově jsem jejich příjem velmi omezila.)
Velmi mě překvapilo, jak mě dokáže tato strava zasytit a chuťově uspokojit. Ale především se mi během krátké doby výrazně spravily mé zažívací problémy a začala jsem se cítit lépe. K mému překvapení jsem za půl roku zhubla 6kg. To je jen příjemný vedlejší efekt. A co víc? Na dovolené jsme měli velmi omezený přístup k zelenině a ovoci a naše strava se skládala především z bílého pečiva. A mně překvapilo, jak moje tělo volá po tom, že toto nechce, že chce více pestrosti! A měla jsem veliké chutě na ovoce a zeleninu! To jsem do té doby nezažila.
Děkuji za vaši práci, je velmi inspirativní! Jen tak dál!
Já moc děkuji za sdílení vaší skvělé zkušenosti! Margit
Život a zdraví mých velmi starých rodičů toto vše potvrzují.Maminka stejně jako její maminka celý život poctivě vaří, často z toto, co si vypěstujeme. Nikdy nepodléhala ,,modním trendům,, nejíst máslo, sádlo, vejce….prostě zdravý selský rozum.
Moc děkuji! Naprosto se vším souhlasím. I s tím, že oficiální výživová doporučení jsou špatná. Nereagují na nové důkazy. Ani nekoriguji názory praxí nejzdravějších lidí.
U kávy by mě zajímalo, zda je rozdíl v pití kávy s cukrem a bez.
Moc zdravím, přeji i důvody ke smíchu a projevy přízně. Lidi někdy neumí poděkovat – a Vy si to zasloužíte!
Děkuji za milá slova a ke kávě s cukrem: zatím jsem zachytila jedinou studii, která sledovala pití kávy, kávy s cukrem a kávy s umělými sladidly – neprospívala jen ta s umělými sladidly, ale u toho cukru samozřejmě závisí na kompletním jídelníčku jednotlivce a jeho zdravotním stavu. Moc doporučuji zkusit se ji naučit pít bez cukru – raději třeba lžíci smetany, když to jednou zvládnete už se k cukru nevrátíte, Margit
Skvělý článek! Jsem milovnice kávy a zajímalo by mě, zda bezkofeinová káva, která projde chemickými procesy pro zbavení se onoho kofeinu, je stejně zdraví prospěšná jako ta s ním…
Dobrý den, ano bezkofeinová káva je také prospěšná i když v ní samozřejmě nemáte efekt kofeinu, ale tisíců dalších látek, které zůstávají, Margit
Se vším souhlasím, jenom ta káva – myslím, že rozhodně pro každého zdravá není. Kávu by neměli pít lidé, co jsou třeba ve stresu, protože zvyšuje kortizol. Já osobně se po kávě často cítím špatně – bušení srdce, třes, obrovská nervozita. Proto ji piju jenom o víkendu nebo na dovolené, když jsem v klidu. Taky se muže na ní z dlouhodobého hlediska vybudovat závislost a časem zpusobit vyčerpání, když si neustále uměle dodávame energii. To je muj názor. A taky přemýšlím nad stravou našich stařích rodiču – měli určitě lokální a výživnější zeleninu a maso, ale taky jedli hodně kynutých koláču z bílé mouky, džemy s cukrem a chlebem. Ale měli méně stresu a víc pohybu, takže i když jedli často „špatné“ potraviny, tak byli zdravější.
Dobrý den, o popisovaném vlivu kávy vím, co je překvapivé, že i přes tuto možnost u některých káva ve velkých číslech prosazuje skoro jen prospěšnost. Rizika – nemoci spojované s vlivem o kterém píšete se zatím ve studiích nepodařilo najít, Margit
Nutnosti omezovat tuky jsem podlehl také, ale vždy jsem věděl, že cholesterol a nasycené tuky jsou zdravé, bylo to i v učebnicích biochemie z roku 1980.
Sůl je nad zlato. Ví se to od roku 1930, kdy se začala vyrábět kalium šetřící diuretika a od té doby nebylo nutno zakazovat solení. Všechny ty hlouposti se šíří proto, že Němci zastávají násor, že pro zdraví je třeba trpět, a všechna přikázání papouškují klidně i 100 let. A zpátečníci to pak vytáhnou z minulosti na světlo a řeknou: „Dřív se to tak dělalo, tak je to určitě správné.“
Dobrý den, moc Vám děkuji za tento článek, vždycky jsem si myslela, podle doporučení výživařu, že musím snížit tuky a taky vejce a musím jen potvrdit, že i tak mám vyšší cholesterol. Chystám se s tím zatočit a tento článek jsem od vás dostala úplně v pravou chvíli. Krásný den Jarmila
Skvělé, Margit, díky za vaši práci a sdílím!
Chtěl bych jen poznamenat, že každému člověku svědčí něco trochu jiného. Mě by nízkosacharidová dieta asi zabila. Jsem na sacharidovou stravu odjakživa zvyklý a v posledních dvou desetiletích jsem pouze omezil jednoduché sacharidy a přešel na jídla z kvalitních celozrnných obilovin. I s dostatkem sacharidů se už roky potýkám spíše s problémem, aby mi neklesala váha.
Se vším bych souhlasil (koneckonců jsem původně potravinářský biochemik). Co mi ale vadí, je démonizace margarínů. Je samozrejme hloupost iznacovat je za umělé, jejich slozkuu jsiu z naproate většiny rostlinný olej a voda. Proces výroby se, kromě jiného, již liší od doby 80. let.
Margaríny neoznačuji jako umělá, ale jsou to vysoce průmyslově zpracované produkty, Margit
Nehodlám hodnotit zásluhy – jsem v tématu spíše laik… Nicméně Váš styl vyjadřování a celkové vedení tématu mě přesvědčuje a je plusem. Budu tu častěji, s pozdravem :)
Dobrý den, Margit, už mi je přes 70 let a po dobu mého života se říkalo,jak je káva nezdravá,kofein zvyšuje vysoký tlak,opražená zrna obsahují akrylamid. Toto mi je třeba nejasné,neboť vše,co je do hněda opečené,obsahuje akrylamid.Proč ho káva neobsahuje nebo ano? Že je najednou tak zdravá.
Mohu pít kávu,když mám vysoký tlak? Piji ji jen opravdu výjimečně, někde na návštěve a jen po obědě,neboť večer pak nespím po kofejnu. I když nyní již mám bezkofejnovou kávu,takže bych mohla.
A poněvadž jsem v důchodu,již mnoho let vařím vše ze základních potravin,mám na to čas. U mladých lidí,zaměstnaných žen to je asi horší. Děkuji za Vaše články,jsou potřebné. Knížková
Dobrý den, káva skutečně obsahuje (jako téměř vše pražené / pečené) určité množství akrylamidu, ale podle studií je jasné, že její pozitiva převyšují. Káva krevní tlak zvyšuje, ale zpravidla jen omezeně a při dlouhodobé konzumaci tento vliv klesá až mizí. Ale i tak je třeba individuálně vyzkoušet. Margit
Je prosím k dispozici nějaká novější studie k dietním opatřením při onemocnění slinivky? Doporučovaná šetřící dieta č.4 s omezením tuků je místy téměř děsivá – starší bílé pečivo, kompoty, recepty bez chuti… největší boj je drastické snížení v sortimentu zeleniny a téměř absolutní vyloučení luštěnin. Děkuji
Dobrý den, i v této dietě už dochází k posunům, ale zásadní je aktuální stav onemocnění – fáze vzplanutí a klidová, a proto vždy třeba řešit přímo s vašim lékařem – nutričním terapeutem, kterého vám doporučí. Hezké shrnutí obecných doporučení je třeba zde: https://www.healthline.com/health/pancreatitis-diet
Margit
Drahá Margit, Chtěla bych Vám velmi poděkovat za šíření takto důležitých informací. Mám na Vás dotaz. Byla jsem svědkem, jak v Motole v červnu 2022 na klinice rehabilitace praktikovali jídelníček u holčiny s vážným onemocněním a ještě cukrovkou druhého typu. Jídlo počítali na jednotky, měla několik svačinek a dokonce v noci při hypoglykemii dávali vycucat bonbóny. Toto nastavení bylo určeno lékaři z diabetology. Musím říci, že jsem byla hodně v šoku. To že holčina dostávala bílé rohlíky, chléb a knedlíky snad ani zmiňovat nemusím, omezili pouze množství po kterém samozřejmě musela mít hlad. A můj dotaz je jak je to možné, když
jsou přístupné studie, které uvádíte a i někteří diabetologové se těmito radami řídí, jak mohou lékaři v této době ubližovat. To samé v pořadu na kafeečko se maminka pyšnila tím jak se naučila péct nízkosacharidové piškoty, aby syn mohl uzobávat, když má na něco chuť. A dokonce tam řekla, že může občas zajít občas i do fastfoodu. Syn měl poměrně závažnou cukrovku I typu s inzulínovou pumpu. Maminka se řídila dle rad lékařů. Jak je možné, že na toto nedohlíží ministerstvo zdravotnictví a že doktoři nepraktikují a nešíří nejnovější poznatky. Jak mám potom důvěřovat lékařům, když vidím toto. Má dcera je velmi vážně nemocná, porucha glykosilace proteinu, bere léky vlastně na základě dohadu a musím říci, že toto mě velmi znervózňuje. Bere Mytelasu a nyní Keppru. S kepprou se nás ptali jestli souhlasíme, bylo to po velkém záchvatu, prý epilepsie. Záchranáři nepoznali epilepsii a vyšetření nic neprokázala a doktor řekl, že nám to na 100 % nikdo neřekne. Jak mám převzít zodpovědnost za zdraví své dcery, když tomu vůbec nerozumím a hlavně nyní jsem v bodě kdy po patnácti letech lékařům moc nedůvěřuji. Prosím nevíte jestli jsou nějaké potraviny, které by na poruchu glykosilace proteinu pomohly. Při pobytu jsem narazila na maminku s jiným metabolickým onemocněním a obě jsme se shodli na tom, že je něco špatně v trávení. Obě děti mají obrovské produkty trávení, což je velmi zarážející. U naší dcerky se nám povedlo, když jsme začali s absolutním vyřazením všech zpracovaných produktů, že se trávení zlepšilo, pak jsme ale jeli do lázní a všechno se zase vrátilo. Je možné, že trávicí trakt se regeneruje dlouho?? Předtím jsme se stravovali takto rok a díky covidu nepřišla s jiným jídlem do kontaktu. Pokud by jste měla nějaké rady nebo doporučení rádi objednáme konzultaci. Naše lékaře to nezajímá. Dostali jsme tabulky a na vyváženou stravu si máme počítat. Děkuji.
Dobrý den, děkuji za důvěru a napsání. Z popsaných zkušeností je mi smutno a mohu jen napsat, že situace se zlepšuje, ale jak je vidět velmi pomalu. Roky zavedené postupy se obtížně mění, ve zdravotnictví se mnozí soustředí jen na diagnostiku a farmakoterapii, které jsou samozřejmě důležité, ale výživa tak zůstává v pozadí a je většinově jen na pacientovi, co sám nastuduje a zkouší. Vaše rozhodnutí omezení vysoce průmyslově zpracovaných produktů je skvělé a vlastně i moje hlavní doporučení by bylo nejdříve základní zdravou výživu postavenou na skutečném jídle a sledovat, jak co dceři prospívá a na základě toho upravovat i výběr v rámci skutečného jídla. Držím pěsti, Margit
Dobrý den, děkuji za velmi zajímavé názory a celkové shrnutí faktů. Většina věcí, které píšete dává z logiky smysl i bez vědeckých důkazů. Nikdy jsem neomezovala konzumaci másla a vajec, jen přidávám více olivového oleje, který se hodí především pro použití ve studené kuchyni. Omezovat sůl se mi zdá taktéž přitažené za vlasy, pokud se člověk stravuje bez průmyslově zpracovaných produktů, který obsahují takový . Kávu mám ráda a piji průměrně 1x/den a z mého pohledu není káva, jako káva. Jistě je rozdíl mezi arabikou a robustou, určitě je velký rozdíl pokud je to káva nějak dále upravená – rozpustná apod. Dále určitě záleží na procesu přípravy kávy, nebude stejné, když si udělám V60 a našeho pověstného „turka“. Pamatuji se na dětství, kdy moje maminka pila kávu „turka“ asi hodinu po uvaření a schladnutí vody ..
Dobrý den, děkuji za doplnění a jen upřesňuji, že způsob přípravy a druh kávy asi také bude mít vliv, jen ještě nemáme kvalitní studie, které by to detailněji sledovaly, Margit
Margit, jaký obecně vidíte smysl v tom, že je v dnešní době tak hodně trendy jíst právě ty proteinové doplnky, případně na svačiny různé proteinové tyčinky atd.., kor když to jedí lidi absolutně normální, kteří nejsou vrcholoví sportovci, jenom si cvičí pro formu (převážně tedy mladé holky), ale zkrátka, aby to rostlo tak všude cpou ty proteináky, nebo vytváří různé recepty (např. proteinové buchty, lívance ad..) Nebylo by třeba lepší, zkrátka si dát normální klasický tvaroh, maso, nebo vejce v normálních jídlech? Nějak mi uniká pointa toho, když jde například holka běhat na 30 minut, pak si cca na 20 minut zajde zaposilovat a pak si nutně musí dávat proteinák atd… Nicméně by mě zajímalo, jestli je vůbec možné, aby ženy budovaly svalové hmoty právě BEZ těchto umělých „dopingů“ opravdu pouze jen a čistou bílkovinou z potravin, protože upřímně Já neznám žádnou holku, nebo ženu, která by vymakala extrémní formu (bavím se ale o těch formách – fitness apod.), aniž by konzumovala protein, spalovače apod… Ale to už mi pak absolutně nepasuje nějak do kvalitního, přirozeného a zdravého životního stylu ani kvality jídla, že? :)) Děkuji za názor.
Dobrý den, určitě je potřeba jíst dostatek bílkovin, ale zcela jistě je tím nejlepším zdrojem skutečné jídlo, tedy potraviny jako vejce, ryby, maso, zakysané mléčné produkty, ořechy a luštěniny, a pro naprostou většinu z nás by neměl být problém zajistit dostatek z takovýchto potravin, Margit
Dobrý den, paní Margit,
před 9 lety jsem objevila váš článek v časopise Bylinky a pak si vás vyhledala na internetu. Vaše krátká videa jsem si pouštěla při vaření příkrmů pro děti a články sdílela s rodinou i kamarády. Manžel je diabetik 1.typu a tak jsem přidaný cukr dětem od začátku hodně omezovala a celkově jsem chtěla, aby jedli v rámci našich možností, co nejlépe. Když pak dceři v 5- ti letech také diagnostikovali diabetes, tak jsem byla překvapená jak probíhá edukace ohledně výživy. Paní doktorku překvapilo, že dcera pije jen neslazené nápoje, nejradši vodu a dceru, že v určitých situacích dostává víc sladkého, než bych jí dovolila dřív. Také jsme navštívili paní doktorku Krejčí, abychom se ujistili, že opravdu nemusíme jíst 6 krát denně a když dcera chce jen sýr se zeleninou, tak ji nemusíme nutit chleba. Mám štěstí, že mě vaření baví. Vařím každý den, peču od pečiva po sušenky, dělám domácí těstoviny, dorty… se senzory k monitoringu glykémie člověk vidí, co a jak ovlivňuje vzestup cukru. Pro někoho jíme moc zdravě….já říkám, že jíme normálně:) z velké části díky vám a diabetu.
Dobrý den, já moc děkuji, že jste napsala a držím pěsti ať se takto skvěle daří i nadále zvládat! Margit
Drahá Margit, líbí se mi váš přístup ke stravě a je škoda, že už tolik neprezentujete informace, jako jste dělávala dříve na svém YouTube. Videa mi velmi chybí, naopak scénu přebrali ostatní „výživový specialisté“, což je příšerné. Já bych měla na vás prosbu ohledně toho, jak vnímáte právě odborníky na výživu, kteří neustále ale mění svá stanoviska. Vždyt je to strašné, ale naopak i úsměvné, protože co si pak má člověk o tom všem myslet? Na jednu stranu slyšíte,jak může propagovat skutečně čerstvé potraviny, a pak na otázku ohledně exktruze vám odpoví, že je to vlastně v pohodě technologie a potravina. Tak co to je? U Vás se mi líbí to, že za léta si stojíte za jedním tvrzením a heslem a to stále jedete, kdežto zmíněný pan specialista to je rok od roku jiný názor. Hrůza a děs. Argument, že se člověk neustále vyvíjí a mění názory, a kdo je nemění, tak je tupý je, podle mého gusta, dost neomylné a jen se snaží sám sebe obhájit. Nevím proč paní Margit, ale měla byste se opět pustit do tvorby videí pro veřejnost o stravě, protože už Vás tolik není vidět ani slyšet, což je škoda. Myslím, že výše zmíněný popis na pana odborníka asi pochopíte, na koho to bylo mířeno, koneckonců byl to jednou také váš host – kdysi před lety a to 2x. Nicméně myslím, že dnes byste se shodli jen v minimum věcech, respektive jen v tom, že On na rozdíl od Vás jen propaguje, ale pokaždé něco jiného, podle toho, co se mu zrovna hodí a s kým hlavně MLUVÍ, protože media a pozvánky samozřejmě dělají hodně .Děkuji moc za Vás. Monika
Dobrý den Moniko,
moc děkuji za milá slova, vážím si toho. Přiznávám, že jsem ani nevěděla, jak tento odborník, nebo vlastně i další mění názory protože sama dlouhodobě sleduji spíš zahraniční odborníky a studie. V každém případě obhájce jakýchkoli vysoce průmyslově zpracovaných produktů ať už to jsou extrudáty nebo třeba umělá sladidla nechápu. Samozřejmě si, kdo touží může něco takovéhoto občas dát, ale obhajovat to jako v pohodě za mě nejde. A obecně nejlepší doporučení je, jak to dělám sama, takovéto experty poté jen nesledovat.
Videa jsem přestala točit, protože jejich tvorba je extrémně náročná finančně i organizačně, mám v nich už desítky tisíc, a tak se posunula k podcastům, které jsou mnohem snazší organizovat i platit. Děkuji za pochopení, Margit
Margit, zajímal by mě touto cestou Váš názor na jednu věc, nebo spíše takové zamyšlení. Jak vnímáte studie a vědu versus osobní zkušenosti a individualitu. Co je, podle Vás, víc? Většinou hlavně v oblasti zdraví a stravy se vlastně veškerá doporučení opírají o studie, což určitě je přínosné, nicméně na čem se studie vlastně zakládají a jak vznikají (ly) ? Určitě přeci z nějakých osobních zkušeností a praktických situací, které se stávaly. V oblasti výživy a stravy se o to víc neustále přichází na nějaké nové věci a situace a vlastně se plno věcí mění na základě toho, že se třeba přijde na něco jiného. Nicméně ale mě zajímá trošku něco jiného.
Když někdo dělá prakticky to, co většina, tak se také očekává nějaký výsledek a většinou se tak skutečně děje, nicméně existují ve všem tzv. výjimky, které potvrzují pravidla, čili může opravdu být naprostá minorita, ba i jen kdyby jeden člověk ze 100, který to může mít třeba jinak a teď se nabízí právě ta otázka. Jak to vnímáte? Když například někdo bude opravdu naprostý opak od většiny, ale to základní, bude v pořádku? Například i ve stravě. Může být i na studiích prokázané, že např. večerní jezení zvyšuje produkci inzulinu a vede k tloustnutí a skutečně bude třeba 95 % lidí, kteří to tak budou mít, nicméně pak bude těch 5 %, na které to nebude mít žádné vlivy. Nebo i třeba jiná věc, že například je nemožné bez suplementů mít třeba dostatek omega3 ze stravy, ale pak se najde jedinec, který to dokáže mít v pořádku a nemusí ani brát suplementy. Nebo i třeba to, že kombinace rostlinných zdrojů s živočišnými vede k zamezení vstřebávání živin a nemělo by se (např. špenát + maso z údajného důvodu narušení metabolismu železa, nebo třeba mléko + mák z důvodu vyrušení vápníku apod..) kdy ale pak prokazatelně to třeba pravda nebude u daného jedince apod..
Zkrátka to, když se setkáte třeba se situací, která i podle vědy a většiny bude MÍT mít takový dopad, ale na vlastní oči třeba zažijete jedince, u kterého to je jinak. Budete to brát s pokorou a otevřeností, že to třeba může být ještě úplně jinak a naopak to uvítáte, nebo takové to individualní zkušenosti, i kdyby byly, tak ale protože to bude třeba jen 1-2 lidé z X, tak nebudete brát a raději stále se věnovat ověřenému leta na studiích? Co je pak podle Vás ale také reálnější, to, že něco může být, podle studií JINAK, nebo pak ta otázka, že ten daný jedinec může mít třeba nějak „dobře vyvinutou“ genetiku, že to u něj konkrétně může být jinak?
Moc vám děkuji za sdílení :)
Dobrý den, zcela obecně ve výživě pořád platí, že prospívá skutečné jídlo a čím dál více víme o rizicích vysoce průmyslové zpracovaných produktů. Sama jsem své hlavní doporučení nemusela nikdy měnit, stačilo neskákat na vlny módní propagace umělých sladidel nebo margarínů a tvrzení o existenci jedné správné stravy pro všechny – výživové pyramidy.
Výsledky lékařských studií vždy uvádějí s jakou pravděpodobností, co zjistili, jestli se jiná o souvislost nebo příčinnost – což je u výživových studií méně běžné. Tedy ano, individuální zkušenosti mohou být i rozdílné než výsledky jakékoliv studie. To je třeba respektovat a ví se, ale zas není možné na základě individuálních zkušeností tvrdit, že takto cokoliv obecně funguje. Což také mnozí dělají a pak kritizuji. Margit
Margit, Jak se díváte na to, že se stále doporučuje, aby člověk jedl nejpozději cca 3 hodiny před spaním? Upřímně třeba jak to vnímáte u půstu, když někdo to má právě večer? Já jsem to slyšela tak, že při přerušovaném půstu toto neplatí a nevztahuje se to na to. Upřímně já sama to tak totiž mám také, jelikož mám to okno až k večeru a normálně právě všechnu energii stabilně přijímám až po celém dni večer a to klidně před spaním cca 45 min. a rozhodně nemám problémy ať už se spánkem, ani nafouknutím, nebo nedej bože s přibíráním Bylo mi to ovšem ostře zkritizovano opět jedním velmi známým „odborníkem“ , že to je nezdravé jist večer takto před spaním. Nicméně já si myslím, že při systému přerušovaného půstu to je trošku jinak a nevadí jíst i večer. Děkuji moc za Vaše vyjádření.
Dobrý den, to je čistě vymyšlené pravidlo. Správné je, že každý by měl jíst ta, aby mu trávení nenarušovalo spánek a to je vysoce individuální, i se s věkem měni, je třeba si vyzkoušet, Margit
Dobrý večer Margit, ještě reaguji na Vaši odpověď skrze to večerní jezeni. A jak to vnímáte tedy skrze to takové doporučení viz. Cirkadiánní rytmus? O tom jsem také mnohé slyšela od „odborníků“, že je to dost zásadní.. Nějak však mi to stále nesedí a přijde opět zase jako jen nějaký kontext a upřímně řečeno se mi to jako argument nezdá. Zajímá mě, co si o tom myslíte? Protože s tím by šel třeba právě půst docela v rozporu.
Děkuji
Dobrý den, souhlasím s existencí a určitým vlivem cirkadiálních kódů, ale těch vlivů na zdraví je mnohonásobně více a zásadnější pro mě v této souvislosti metabolické hormonální reakce na jídlo. V každém případě neexistuje jediný správný stravovací způsob, vždy je vhodné vycházet z potřeb vlastního těla, Margit