SPECIALISTKA NA ZDRAVOTNÍ PREVENCI A VÝŽIVU
31.8.2017
Solit je třeba co nejméně, to je roky omílané přesvědčení, přesněji řečeno domněnka. Ve skutečnosti zatím nemáme dostatek důkazů, že by snižování příjmu soli mělo jednoznačně jenom příznivý efekt na zdravotní stav člověka. Mýtů ohledně stravy panuje více, k přehledu o nich doporučuji svůj dřívější článek, který je ke dnešnímu dni absolutně nejčtenějším příspěvkem mezi blogy na Aktuálně.cz za poslední rok Ve výživě je skoro všechno naopak.
Sůl zůstává i nadále kontroverzním tématem. Většina lékařských a státních organizací doporučuje všem lidem její omezování, přestože rozsáhlé studie prospěšnost plošného omezení soli nepotvrzují a přestože je sodík esenciální mikroživinou. Ti, kdo chtějí doporučení omezovat sůl ve stravě podložit fakty, mají smůlu. V současné době není prokázáno, že by snižování příjmu soli vedlo ke snížení nemocnosti či úmrtnosti, a to jak v případě kardiovaskulárních, tak všech ostatních chorob. Strava bez soli je nechutná a kampaň za omezování soli (a cholesterolu) maskuje skutečný problém naší stravy, kterým je přejídání se cukry. Přejídat se sacharidy totiž prokazatelně škodí. Jejich nadbytek, který mnozí z nás denně konzumují, je spojován s většinou běžných nemocí, mezi které patří obezita, cukrovka, nemoci srdce a cév včetně vysokého krevního tlaku.
Zde je souhrn zásadních studií posledních třiceti let, které sledovaly souvislost mezi konzumací soli (příjmem sodíku), nemocností a úmrtností:
1985 – Nebyl nalezen žádný vztah mezi příjmem soli a výskytem mozkové mrtvice.
Dietary and other risk factors for stroke in Hawaiian Japanese men.
1995 – Konzumenti diety omezující sůl měli čtyřikrát vyšší výskyt srdečního infarktu ve srovnání s konzumenty stravy s běžným obsahem soli.
1997 – Nebylo nalezeno žádné zlepšení zdraví u jedinců omezujících sůl.
1998 – Zjištěno o dvacet procent více infarktů srdce u jedinců na dietě s nízkým obsahem soli.
2002 – Významné omezení soli vedlo u senzitivní populace k velmi malému snížení krevního tlaku, ale nevedlo k žádné zdravotní prospěšnosti.
2003 – Nebyla nalezena žádná konzistentní souvislost mezi obsahem sodíku v moči, draslíku v moči ani v poměru sodíku k draslíku a úmrtností na srdečně cévní nemoci a celkovou úmrtností.
2004 – Lidé s nízkým příjmem sodíku měli třetinu výskytu smrtelných mozkových mrtvic. Studie, ale probíhala v Japonsku a nízký příjem byl ve skutečnosti 20 procent nad průměrným příjmem Američanů.
Sodium intake and risk of death from stroke in Japanese men and women.
2006 – Zjištěna o 37 procent vyšší úmrtnost při dietě s nízkým obsahem sodíku.
Sodium intake and mortality in the NHANES II follow-up study.
2007 – Japonská strava je spojována s nízkou úmrtností na kardiovaskulární onemocnění, přestože existuje vztah mezi příjmem sodíku a vysokým krevním tlakem.
Dietary patterns and cardiovascular disease mortality in Japan: a prospective cohort study.
2007 – Nebyl nalezen žádný pozitivní dopad diet s omezením soli na omezení mozkové mrtvice, srdečního infarktu a úmrtnosti.
2008 – Nebyla nalezena žádná zdravotní prospěšnost diety s nízkým obsahem soli při sledování srdečně cévních nemocí a úmrtnosti na ně.
Magnesium, calcium, potassium, and sodium intakes and risk of stroke in male smokers.
Výsledky uvedených a mnoha dalších studií shrnuje Cochrane Review z roku 2011: Nebyla nalezena přesvědčivá evidence, že dieta s nízkým obsahem soli zlepšuje nebo zhoršuje zdraví lidí. Souhrn zohledňoval výsledky více než 150 randomizovaných klinických studií a 13 populačních studií.
(kromě dospívajících dětí, vzteklých šéfů a marnotratných manželek)
Sodík, který přijímáme hlavně ve vysoce průmyslově upravovaných potravinách, je udáván za hlavního pachatele. Zvyšuje však krevní tlak jen velmi omezeně a jen u části populace – odhaduje se, že je mezi námi pouze asi 20 procent lidí tzv. senzitivních na sodík. Snížení běžného denního příjmu soli na polovinu, tj. přibližně ze 6 gramů na 3 gramy (což je prakticky velmi obtížně realizovatelné a takováto strava pro většinu nechutná), vede u jedinců senzitivních na sodík ke snížení systolického krevního tlaku o pouhých 4 až 5 milimetrů rtuťového sloupce, u nesenzitivních o 2 až 3 milimetry.
Zcela přehlíženým viníkem vysokého tlaku je cukr. Příjem cukru podporuje uvolňování hormonu inzulinu ze slinivky břišní. Hormon inzulin podporuje zadržování vody a sodíku v ledvinách. Vyšší objem vody a sodíku v našich cévách je pak základem vyššího krevního tlaku. To je však pouze jedna z cest. Inzulin nám „pomáhá“ zvýšit tlak i dalšími mechanismy. Třeba podobně jako stresový hormon kortizol aktivací sympatiku podporuje zúžení cév, které také vede ke zvýšení krevního tlaku. Obdobné účinky má dokonce i nadměrný příjem ovocného cukru – fruktózy. Přesto nám mnozí odborníci a odborné organizace stále doporučují přejídat se sacharidy, jak nejlépe znázorňuje naše desítky let stará potravinová pyramida se základem v sacharidech.
Omezení soli v jídle je na místě u jedinců s vysokým krevním tlakem a současně s nadměrným příjmem soli. Omezení konzumace vysoce průmyslově upravovaných potravin (junk food) s hromadami soli a cukru prospěje úplně každému z nás. Výraznější omezením soli u zdravých jedinců škodí, protože strava s nízkým obsahem soli může zvyšovat riziko nemocí srdce a cév a úmrtnosti na ně.
Co mohu doporučit všem, je:
2000 - 2024 © PharmDr. Margit Slimáková, Březinova 2, 186 00 Praha 8, IČ: 46219242, DIČ: CZ6962244256, zapsaná v živnostenském rejstříku.
Zásady cookies / Ochrana osobních údajů / Všeobecné obchodní podmínky
Tyto stránky slouží pouze pro informativní účely a nenahrazují lékařskou péči. / Web je archivován Národní knihovnou ČR.
Stock Photos provided by Depositphotos
Ptesně tak, nikdo si neosolí polívku tak, aby mu tomuškodilo. Naopak amaroumy produkované potravinopetroche ickým průmyslem, jsou přesyceny jak solí, tak hlavně cukrem, aby ,měly vůbec nějakou chut.Cukr je droga, horší než alkohol, a vládnocí garnitura potřebuje mít v populaci co nejvíc závislých trosek, který pak může snadno manipulovat.
Je me 80 r mam cukr 2 typu snazim se neco proti tomu delat nedrzim dietu ale snazim se stravovat primerene od vseho neco myslim ze to udrzuji trochu v norme merim 172 cm vaha cca 76 kg v posledni dobe jsem zhubl asi o 10 kg tim ze jsem snizil mnozstvi jidla jim vetsinou 3 krat denne da se rict nepravidelne pohybu mam dostatek ,prace na zahradce ,obden si trochu zacvicim ,je to jeste zvyk nebot jsem delal sport cely zivot myslim si ze cukrovky se clovek nezbavi maxim udrzovat v nejakem normalu .
V článku mi hodně chybí nějaké míry. „Omezovat sůl není potřeba…“ Omezovat z jaké spotřeby a na jakou spotřebu? Co je tedy pravda? Je nebo není pravda, že přiměřená denní dávka pro dospělého je 5-6 g? A je nebo není pravda, že průměrný Čech jí přijme cca 15 g za den (z toho cca 70 % z průmyslově vyrobených potravin)? Je nebo není pravda, že takto vysoká spotřeba škodí (a v tom případě je žádoucí její spotřebu opravdu omezit)? Ptám se, protože mě to opravdu zajímá, jak to je, nechci jinak článek zpochybňovat. Takto to taky může vyznít (a vsadila bych se, že si to tak hodně lidí vyloží), že i když někdo patří mezi ty, kteří spotřebují těch 15 g, tak je to vlastně v pořádku a nic se neděje.
Dobrý den, celoživotně téměř nesolím, hosté se u mne vždy vrhají na slánku a dosolují a dosolují. Ne, že bych byla tak uvědomělá ale slané mi nechutná, nechodím k vůli tomu ani do restaurací nebo veřejných vývařoven, prakticky nikdy nejím venku. Přesolené se jíst nedá. Při běžném vyšetření zhruba před půl rokem mi praktický lékař naměřil vysoký krevní tlak. Postupem času kontrolně přeměřeno a tlak jak hrom pořád. To, že jsem nesolič jsem ani neřekla, pacienti toho napovídají,že. Mám samozřejmě omezit sůl. Takže od začátku srpna nesladím a sleduji sacharidy. Uvidím. Rozhodně v mé situaci se mi ten cukr zdá víc pravděpodobný škodič než ta sůl. Jinak, paní Slimáková, jsem nadšena vaším přístupem k problematice domácí výživy a asi jako všichni kteří už těžko rozeznáváme co je reklama a co informace ze seriozního výzkumu, vítám články s odkazy na zdroje informací.
Dobrý den, záměrně nechci uvádět počty gramů sodíku či soli, protože takovéto zevšeobecňování je ignorací individualoty. Při dodržování uvedených doporučení v podstatě není možné v množství soli chybovat:
Co mohu doporučit všem, je:
jezte skutečné potraviny, které nejsou dosolené ani nijak jinak „vylepšené“ průmyslem
vyhýbejte se vysoce průmyslově upraveným produktům včetně těch, které doporučují experti na omezování tuku a soli
dochucujte solí podle vlastní chuti, excesivní hlídání počtu miligramů chloridu sodného na talíři není třeba
upřednostňujte kvalitní soli s pestřejším obsahem minerálních látek před chemicky čištěným a běleným chloridem sodným (nejběžnější sůl)
v případě nadváhy, cukrovky 2. typu a nemocí srdce a cév výrazně omezte příjem všech cukrů; na pomoc s tímto bodem právě intenzivně v rámci think-tanku Globopol pracujeme na edukační webové stránce Cukr pod kontrolou, kterou zpřístupníme v průběhu září.
Na Vaše webové stránky jsem narazila při pátrání po nutričních doporučeních, ale hlavně po informacích o Ancelu Keysovi. Vaše články jsou velice dobré a hlavně srozumitelné. Chtěla bych se stát výživovou poradkyní a za 14 dní nastupuji do kurzu zaštítěného MŠMT. Celé 3 měsíce jsem již strávila u počítače a snažím se alespoň trochu připravit, jelikož mi na tom opravdu velice záleží. Nejvíce se bojím, že se budu muset učit papouškovat zastaralá výživová doporučení a pohořím tedy kvůli svým kontroverzním názorům. Mám DM 1.typu – velice dobře kompenzovanou HbA1c = 36-41 mmol/mol dlouhodobě. Zhruba před těmi 3 měsíci jsem s lékařem konzultovala snížení příjmu sacharidů z cca 120gS na cca 70gS denně. A to nejen kvůli omezení pohybu, ale hlavně jsem to na sobě chtěla vyzkoušet. Nesouhlasil, jelikož v mém jídelníčku by chyběly komplexní sacharidy a už vůbec nesouhlasil s pojídáním smetanového jogurtu. Následně mi doporučil omezit tuky, jelikož jsem měla zvýšené hodnoty cholesterolu – byť HDL a chtěl mi napsat léky. Super! Jenže já jsem tvrdá palice a dělala jsem si to po svém. Už dříve – vždy jsem se zabývala výživou hlavně kolem DM – jsem nějak tak nebyla moudrá z doporučovaných dia. diet. Vždyť to nedává smysl cpát se sacharidy, zvyšovat tak glykémii a následně ji srážet léky. Jenže nejsem lékař a vždy jsem všude slýchala: Jez 5 – 6 krát denně minimálně 175gS za den a omez tuk! A já tak ráda šlehačku! V době dodržování tohoto standardu jsem byla uzlíček nervů s myšlenkami stále u jídla a jedním okem na hodinách. Před necelými 2 roky jsem ale sundala nohu z plynu, to už nebyl život. Momentálně jím 2x denně, nemám hlad, přestala mě honit mlsná a únava je fuč! Celkově se mi zlepšil krevní obraz (včetně) cholesterolu, zhubla jsem 4 kg, ale hlavně objemově – padají mi kalhoty. No a pan doktor už neříká nic. Jen mávl rukou a mě je super! Vždyť přece cukr není esenciální! – To je geniální věta. Děkuji.
Dobrý den, moc díky za sdílení vaší skvělé zkušenosti. Držím pěsti ať se i dále jen takto daří a panu doktorovi můžete nabídnout vzdělávací web, který bude do měsíce hotov. Jmenuje se CukrPodKontrolou a je právě o LCHF stravě pro diabetiky – píše jej lékařka – diabetoložka a bude garantovám Globopolem. Margit
Zajímala by mne ne/prokázanost slané stravy ve vztahu k rakovině žaludku, o které jsem vícekrát slyšela v souvislosti s tzv. zdravou japonskou, myšleno hodně slanou, stravou (podle názoru těch lidí, kteří právě na tuto souvislost upozorňovali).
Dobrý den,
Ráda bych poděkovala nejenom za tento článek, ale také za encyklopedii. Když jsem měnila své stravovací návyky, hodně mi pomohla porozumět tomu, co mám v které potravině hledat a co mi potraviny dávají dalšího kromě chutí.
Hodně o zpracování potravin jsem se naučila také zde: https://www.youtube.com/results?search_query=clean+%26+delicious+101
Např. mangold a listy z červené řepy se teď objevují ve spoustě našich jídel. Dříve bych listy z řepy zahodila.
Přeji všem návštěvníkům blogu, ať je vaření začne bavit tak jako začalo mě, když jsem změnila pohled na potraviny.
Renata
Dobrý den, toto téma detailně probírá tento zahraniční souhrn, předávám v originále i s odkazem: Cancer
A wealth of epidemiological studies links high salt diets to stomach cancer.
A 2012 meta-analysis of pre-existing studies found that dietary salt has a direct association with the risk of gastric cancer, “with the risk progressively increasing across consumption levels” (20).
However, several Japanese observational studies find a positive link between the sodium excretion rate and stomach cancer incidence, but dietary salt intake alone had no association (21, 22, 23).
Animal studies using mice and rats show that salt intake alone doesn’t have a significant effect on increasing carcinogenesis. However, when combined with carcinogens (such as H. Pylori – a stomach bacteria), there was a significant increase in tumors (24, 25, 26, 27).
In contrast, some studies show that high salt intake is a risk for stomach cancer regardless of possible confounders (28, 29, 30).
Although the studies do suggest an overall positive association between excessive salt and stomach cancer, the studies are very mixed.
Sadly, none of these studies control for quality of diet.
For example, most of the salt people are eating comes from “ultra-processed food” which represents 57.9% of the American diet (31).
A pretty big co-founder.
Key Point: While excessive levels of salt are probably damaging, high salt intake alone may be more benign. Salt may be more damaging when combined with ultra-processed foods, chemicals, and stomach infections. http://nutritionadvance.com/sodium-deficiency/
Dobrý den Margit,
díky za článek.
Jak je to prosím aplikovatelné na děti (konkrétně ve věku 1 roku)? Nesolit vůbec, nebo solit méně? Viz Vaše odpověď na dotaz zde: http://www.ceskatelevize.cz/porady/1148499747-sama-doma/chat/6523/ „Dobrý den, dochucovat bylinkami a mnoha z koření můžete, se solí raději stále omezeně. Jinak bude bezva, když začnete čím dál více jíst společně.“
Mám teď na mysli jídla vařená doma ze základních surovin. Jíme většinou společně s dcerou a tak kromě svého jídla, které zatím nesolíme vůbec, ráda ochutnává to naše. A u některých jídel si tak dovedu představit, že by klidně mohla jíst to stejné, co máme na talíři my.
díky
Dobrý den, ano platí, v rodinách, kde se jí zdravě, mohou děti v podstatě vše co rodiče, více k tomuto tématu napíši i ve svém listopadovém blogu, Margit
Dobrý den Margit, mohu se zeptat jak je to u malých dětí… Příkrmy od 6.mes. se nesolí, ale kdy tedy začít a kdy se dostat na stejnou úroveň solení, jako rodiče ( podotýkám že solime asi méně, každý u nás dosoluje)
Dobrý den, ve zdravě se stravující rodině dítě může postupně přirozeně přecházet na společnou stravu, jako aktuálně nejlepší zdroj k výživě dětí doporučuji: https://www.margit.cz/doporuceni-deti/
Margit
Dobrý den Margit,
chtěla bych se Vás zeptat na počet porcí denně. Ve Vašich doporučeních zaznívá, že stačí 2 nebo 3 porce denně. Když se snažím takto jíst, 3 větší porce denně, dopadne to tak, že toho do sebe nasoukám docela dost, protože si řeknu, že se musím najíst opravdu pořádně, ať pak nemám hlad. Ve finále se mi ale zdá, že pokud jím vícero menších porcí denně (4 až 5), stravuji se lépe, střídměji, pestřeji, můžu si dopřát klidně i jen zeleninový salát na svačinku a vím, že až budu mít za 3 hodiny hlad, můžu si dát ještě nějakou večeři. Zdá se mi lepší mít to rozloženo takto, než do sebe pak k večeři nacpat salát a ještě například pohanku.
Před lety mi byl taky diagnostikován gastroezofageální reflux a bylo mi doporučeno jíst právě více menších jídel denně. Vím, že záleží hlavně na mém pocitu, ale chtěla bych pro své zdraví udělat maximum a myslela jsem, že toho docílím spíše tím jezením větších porcí vícekrát denně. Mohu tedy ještě jednou poprosit o Váš náhled na danou věc a vyjádření se k menším porcím vícekrát denně? Děkuji.
Dobrý den, zrovna gastroezofagální reflux je problém, při kterém skutečně prosoívá jíst méně a třeba i častěji. Pokus Vám tento režim vyhovuje a prospívá, tak není problém pokračovat. Margit
Dobrý den,
chtěl bych se zeptat na Váš názor ohledně soli uěle obohacené o jód. Měl jsem za to, že je obtížné z potravy získat dostatek jódu a tak již léta používáme sůl jodovanou. Nyní jsem zaznamenal, že se dnes jód přidává do kde čeho a mají ho i zvířata v krmení – následně i v produktech z nich. V potravě se nám ho tedy prý dostává víc než by bylo zdrávo. Má smyls kupovat jodovanou sůl, nebo raději obyčejnou. Má význam řešit zda je sůl mořská, alpská, himalájská?
Děkuji
Dobrý den, nemohu individuálně posuzovat dostatek soli v jídelníčku, ale obecně jsem pro komzumaci soli s přirozeným a pestrým obsahem minerálních látek a stopových prvklů. Proto za mě nejlépe používat himalájskou sůl, Margit
Margit, nebezpečí soli v junk food (bufetová/ nezdravá) je jasná. Často však není jasné, že velké množství supermarket food je právě junk food. Možná by bylo dobré uvést čtenářům pár příkladů běžně kupovaných potravin, které se do této kategorie spadají.
Dobrý den Margit
Objevil jsem web zdravé hubnutí-Mudr Václava Kunová.dost Vás tam kritizuje, působí to dost popudivě ale píše tam že je prokázáno,že sůl zvyšuje u 3/4 populace krevní tlak,což je třeba můj problém.Já se snažím omezovat sacharidy dle Vašich doporucení.
Tak kde je pravda? Solím už 2 měsíce pouze himalájskou solí
Děkuji
Dobrý den, ano, Dr. Kunová si staví popularitu na psaní anti-Margit textů. O omezeném vlivu konzumace soli na TK jasně mluví studie, které jsou u mého textu – přesně, jak je vyjádřeno, je určitá skupina natrium senzitivních a těm omezené ve stravě prospěje (a mohu doporučit jen vyzkoušet). Větší část populace, ale příjem sodíku ve stravě ovlivňuje jen minimálně a zásadnější je příjem sacharidů a zde hlavně fruktózy. To, co zkresluje výsledky je, že největší část soli konzumujeme ve vysoce průmyslově upravených produktech a při jejich omezení omezujeme i příjem cukrů, proto se může zjednodušeně zdát, že omezení soli funguje tak dobře pro většinu. Margit
Dobrý den Margit
Třetí měsíc jím nízkosacharidově,výsledky dobrý cukr 5,3 s plným bříškem.
Jen jsem paní doktorce vytknul ,že mne neupozornila na vazbu cukr a vysoký tlak a ona, že to tak není. Prý je dost lidí s cukrovkou a s tlakem krve normální.
Zvýšený inzulín prý tlak nedělá? Tak jak je to?
Za jak dlouho je šance na zlepšení vysokého tlaku-beru prášek při dodržování té správné stravy?
Děkuji Jirka
Dobrý den Jirko, to, že někteří diabetici mají normální TK přeci nepotvrzuje, že nadměrná konzumace cukrů není rizikovým faktorem pro hypertenzi. Hypertenze je multifaktoriální problém a cukr jen jednou z příčin. Proto ani nemohu odhadovat, jak velký a jak rychlý vliv bude mít jeho omezení u vás. Margit