SPECIALISTKA NA ZDRAVOTNÍ PREVENCI A VÝŽIVU
10.1.2014
Makrobiotika může být obojím. Rozhodující je, pro jakou podobu makrobiotických doporučení se rozhodnete, kdo jste a jak žijete. Rozumná makrobiotika pro jednotlivce s dostatkem času a zájmem o prevenci nemocí, nebo dokonce jako podpůrný prostředek pro terapii vážných zdravotních potíží může zachránit život. Striktnější formy makrobiotiky mohou u malých dětí vést k zásadním výživovým deficitům, u starších dětí, které žijí v běžných komunitách, k významnému sociálnímu odloučení a u maminek, které vaří makrobioticky, k zajištění programu u plotny na plný úvazek.
Makrobiotika je složena z řeckých slov, která označují dlouhý život, a výživově vychází ze složení zdravých tradičních diet. Zakladatelem makrobiotiky je George Ohsawa, který tvrdil, že se makrobiotikou vyléčil z tuberkulózy. Vedle makrobiotiky však doporučoval například kouření a sám zemřel na srdeční infarkt.
Michio Kushi je největším propagátorem makrobiotiky na západě. Podle něj má pokročilá (tím myslí přísnější) makrobiotická dieta neuvěřitelné léčivé schopnosti, může zabránit rakovině a léčit ji. Sám však v roce 2004 podstoupil operaci z důvodů rakoviny tlustého střeva.
Původně se makrobiotika propagovala v deseti stupních, nejpřísnější byl příjem jen celozrnné rýže anebo jen obilovin. Striktní rýžová dieta by samozřejmě byla dlouhodobě nedostačující a makrobiotici dnes tyto restriktivní stupně naštěstí nepropagují.
Základem makrobiotiky jsou celozrnné obiloviny a vařená zelenina. Přesněji makrobiotika doporučuje jídelníček, který obsahuje 50 až 60 % celozrnných obilovin. K tomu 20 až 30 % lokální zeleniny, ale bez brambor, rajčat, paprik a dalších druhů čeledi lilkovitých. Pět až deset procent jídelníčku mohou být luštěniny a potraviny ze sóji, jako jsou tofu, miso a tempeh. Vše dochucují mořské řasy.
Omezeně jsou povoleny ryby a mořské plody, lokální ovoce a ořechy. Jíst se nemá mléko a mléčné výrobky, vejce, drůbež, cukr, polotovary, maso, tropické ovoce, bylinkové čaje, aromatická koření, ovocné džusy a některé druhy zeleniny, jako je špenát, cukiny nebo rajčata. Pít se má pouze při žízni. Nevhodná jsou ostrá koření, alkohol a káva.
zdroj obrázků: http://bit.ly/1g0Syt7 a http://bit.ly/1jITNkq
Za jednoznačně prospěšná považuji doporučení upřednostňovat kvalitní potraviny před polotovary, doporučení vyšší konzumace zeleniny, biopotravin a potravin z lokálních zdrojů, doporučení maximálního omezení koncentrovaných cukrů. To jsou pravidla, která prospějí každému, jsou běžná i v mnoha jiných výživových filosofiích a patří k zásadám skutečně zdravých diet.
Makrobiotici jedí hlavně pomalu a v naprosté většině jen jídla po tepelné úpravě. Právě téměř výhradní příjem vařených jídel je v rozporu s doporučením vegetariánů, jejichž jídla jsou často založena na čerstvé a méně tepelně upravené stravě. Tradiční terapeutické výživové směry, jako je Ayurvéda a tradiční čínská medicína, potom doporučují teplotu jídel (poměr syrových versus vařených potravin) individuálně na základě konstitučního typu. Makrobiotika také doporučuje vše nejméně padesátkrát kousat.
Makrobiotika je propagována nejen jako způsob výživy, ale jako kompletní životní styl vedoucí k rovnováze. Propagátoři makrobiotiky běžně tvrdí, že může zabránit nemocem a léčit je, včetně rakoviny.
Žádné solidní důkazy nejsou. Dostupná odborná literatura (randomizované klinické studie) nepotvrdila tvrzení, že makrobiotika je efektivním nástrojem v prevenci a terapii rakoviny.
Studie, které sledovaly dříve doporučovanou striktní podobu makrobiotiky, ji spojují s nedostatkem živin.
Studie sledující ženy s makrobiotickou stravou zjistila mírně nižší hladiny estrogenů (pravděpodobně díky vyššímu obsahu fytoestrogenů ve stravě), naznačující možnost nižšího rizika onemocnění rakovinou prsu.
Studie sledující maktobioticky živené kojence v Holandsku zjistila, že až 59 % těchto dětí mělo nedostatečný příjem bílkovin (méně než 80 % doporučené denní dávky). U těchto dětí byl i nedostatečný příjem energie, vitamínu B12, D a B2 a vápníku, který vede ke zpomalenému růstu a zpožděnému psychomotorickému vývoji. Mateřské mléko žen makrobiotiček obsahovalo nižší hladiny vitamínu B12, vápníku a hořčíku.
V rámci studia výživy jsem samozřejmě absolvovala i několik makrobiotických kurzů, navštívila semináře a přečetla hromady literatury. Hotové makrobiotické jídlo vypadá skvěle, často i bezvadně chutná, i když většinou je pro běžné strávníky až moc jemné chuti (vnímáno jako neochucené). Někdy dokonce může být až moc lehké, tj. ne vždy se cítíte zasyceni.
Teoretické vysvětlení mírnějších podob makrobiotiky je skvělé. Můj největší problém s makrobiotikou jsou mnozí její představitelé. Mezi makrobiotiky jsem se setkala hned s několika extrémně orientovanými jedinci, podle kterých je jedině makrobiotika správným stravovacím způsobem a kteří aktivně napadají jiné možnosti. Sami nepůsobí ani trochu vyrovnaně a otázkou je, jestli striktní stahující makrobiotická dieta nevede i k názorovému ztuhnutí. Naprostá většina makrobiotiků jsou přitom laici ve výživě či medicíně. O to agresivněji útočí na odborníky.
2000 - 2024 © PharmDr. Margit Slimáková, Březinova 2, 186 00 Praha 8, IČ: 46219242, DIČ: CZ6962244256, zapsaná v živnostenském rejstříku.
Zásady cookies / Ochrana osobních údajů / Všeobecné obchodní podmínky
Tyto stránky slouží pouze pro informativní účely a nenahrazují lékařskou péči. / Web je archivován Národní knihovnou ČR.
Stock Photos provided by Depositphotos
Vážená Margit, článek opět nezklamal. Líbí se mi Váš vyrovnaný pohled na věc a to, že dokážete téma zhodnotit z více stran. S makrobiotikou má moje rodina zkušenosti jako s jednou z variant zdravé přípravy jídla. Máme dvě děti, a přestože chodí na dopoledne do školky, všechny hlavní chody připravujeme doma. Protože tolik vaříme a často dojdou vlastní nápady, hledáme zdravé recepty na internetu. Na makrobiotiku nešlo nenarazit. Chutnájí nám makrobiotické sladkosti, s kterými jsme vyřešili, když nás honí mlsná. Jinak se stravujeme víceméně bez masa, občas ryba, nejrůznější obiloviny, hromada zeleniny a ovoce, bílý kefír apod. Obě děti milují svačit venku, takže s sebou taháme krabičky a napichujeme kousky jablek, hrušek a tak, zkrátka co je zrovna k mání v našem obchodě s lokálními produkty. O jídle hodně mluvíme, na tom co se bude zítra vařit se přeci musí shodnout celá rodina. Tak jen tak, chtěla jsem tu radost z jídla s někým sdílet. Tereza
Dobrý den Terezo, já děkuji za sdílení Vašich zkušeností. Vždy mě potěší rodiče, kteří zdravou výživu skvěle a v pohodě zvládají. Margit
Milá Margit, děkuji za Váš článek. Líbí se mi, že se snaží objektivně přiblížit makrobiotiku čtenářům. K makrobiotice jsem se dostala omylem. Jsem stejný ročník jako vy, diety mě ale nějak minuly a jednotlivé výživové směry jsem nikdy podrobně nezkoumala. Odjakživa nemám ráda syrové ovoce, jen pečené nebo vařené a nebo jahody a třešně či rybíz v létě. Víc než maso mi chutnaly vždycky všechny přílohy a dušená zelenina a klidně bych přežila na suchém chlebu a vodě. Takže z tohoto pohledu jsem byla vlastně ideální potencionální makrobiotik. Občas jsem trochu hubla, občas hodně tloustla. A pak narazila na jeden web a asi po půlroce „jiného“ stravování jsem zjistila, že je to vlastně makrobiotika. Extrémně orientovaní jedinci mě míjejí, nevyhledávám je, i když vím, že existují. Naopak – lidi, které jsem potkala já, jsou vyrovnaní a fajn. Mně je tenhle výživový směr blízký tím, jak je logický. Také sama na sobě vidím, že se mi pročistilo nejen tělo, ale i myšlení a určitě k lepšímu. Proto si moc nedokážu představit, že když člověk sám na sobě vyzkouší, co jídlo dělá a umí, že by tohle všechno zapomněl a začal jíst zase konvenčně. Je mi blízký princip neubližování, takže opětovné zařazení masa do stravy nepovažuji za dobré. Rovněž ostatní živočišné produkty nejsou pro mě bez „ale“. Bez ohledu na to, jak působí v našem těle (opět vyzkoušeno). Osobně jsem ráda, že jsem makrobiotiku „cestou“ potkala. Je mi s ní líp než mi bylo bez ní. Nedokážu si také představit, které živiny by mohli chybět, protože z vlastní zkušenosti a zkušenosti stejně se stravujících vím, že např. hodnoty krevního obrazu se naopak dostanou na ideální hodnoty. Makrobiotické děti rostou pomaleji. Ale to moje holky (kojené) rostly také, pokud bych je srovnala s dětmi, které pily Sunar nebo Nutrilon. Naopak vidím, že tyto děti jsou minimálně nemocné, neznají antibiotika, absence ve školce. Naučila jsem se nelitovat toho, co už nemůžu ovlivnit. Ale vzhledem k celiakii mladší dcery se tomu někdy neubráním. Vědět totiž před 17 lety to, co vím dnes, jsem si jistá, že dcera by celiakii neměla. A v tomto případě je mi názor odborníků úplně jedno, protože ti odborníci, které jsem potkala já, k rozvinutí nemoci velmi přispěli. Makrobiotika není jediný a nejlepší výživový směr. Ale je nejkomplexnější a hlavně – není jen o jídle. Ale to už je zase na jiné povídání. Mějte se hezky, moc ráda Vás čtu.
Dobrý den, také děkuji za popis Vašich zkušeností s makrobiotikou a držím pěsti ať se i dále takto daří. Margit
V souvislosti se zmiňovanou rýží jsem se chtěl zeptat na rozdíl mezi klasicou bílou rýží a tou „natural“ hnědou s takovými těmi lupínky okolo zrn. Bylo mi řečeno, že ze všech standardních příloh je tohle ta nejlepší, co se týče jak sacharidů tak dalších živin. Díky.
Ahoj Michale, u rýže je to podobně jako u jiných obilovin. Celozrnné (natural) obsahují více vlákniny, vitamínů a minerálních látek. Na druhé straně rýže v necelozrnné podobě je lépe stravitelná a vhodnější např. pro lidi se slabším trávením anebo pro nejmenší děti. Sama v kuchyni používám rýži natural, ale běžně i kvalitní rýže jako jsou jasmínová, basmati anebo indiánská. Margit
Vážená paní Margit.
Dovolte mi Vás oslovit a požádat Vás o názor, vúvodu článku se uvádí doslova, že striktnější formy makrobiotiky mohou u malých dětí vést k zásadním vyživovým deficitům, chápu správně, že tato forma může dítěti uškodit? Dovolte mi ještě jeden poznatek, v jednom díle pořadu Sama Doma prezentovali veselé svačinky pro dětí moderátorka paní Ester janečková si povšimla, že svačinky jsou připraveny na bílém pečivě na dotaz proč není použito i cereální pečivo se ji dostalo odpovědi od odborníka,že cereálni pečivo by děti do 10 let neměli jíst z důvodu přílišného zatěžování žaludku, mám v tom trochu chaos, můžete mi tyto informace nějak blíže vysvětlit, nevím co je správné a co né.Moc děkuji a přeji vše dobré.
Dobrý den,
ano, rozumíte testu správně. Striktní forma maktobiotiky může dítěti i uškodit, jak je např. popsáno v uvedené studii. Rozumná podoba makrobiotiky může i dětem výživově spíše prospívat, ale otázkou je, jak je ovlivní až omezí sociálně.
Malé děti by skutečně neměli výhradně celozrnnou stravu, ale to vůbec neznamená, že jsou pro ně vhodné rohlíky z bílé pšeničné mouky. Detailněji dětskou výživu vysvětluji v dřívějším článku: http://www.margit.cz/vyziva-deti/
Margit
Dobrý den, i já mám zkušenosti s makrobiotikou a to pouze pozitivní. Nejsme makrobiotiky na 100%, ale snažíme se zásady tak nějak dodržovat. Krásně se nám pročistily chutě. Co se týká na našeho zdraví, tak jsme v lepší kondici, nežli kdysi pouze na klasické konvenční stravě. Syn má atopický ekzém a ten zvládáme bez kortikoidů a návštěv lékaře. S druhým synem jsem si vyzkoušela téměř makrobiotické těhotenství (s tím, že jsem většinou ulítla na nějakém konvenčním lákadle) a musím říci, že bylo dokonalé absolutně bez problémů, krevní testy byly též v normě. A až do posledního dne jsem nebyla nijak omezená svým těhotenstvím. Po porodu bych mohla jít rovnou domů. Co se týká psychiky, začala jsem si více důvěřovat a nejít slepě se stádem, např. povinné očkování.
Zažila jsem i makrobiotiky z druhé strany, byli vzteklí, arogantní, sprostí a zdravím rozhodně nepřekypovali.
V zásadě se snažíme dodržovat kompletní talíř s obilovinou, zeleninou a luštěninou.
Dobrý den Margit, běžně nereaguji na žádné články ohl. makrobiotiky, ale protože si Vás a Vaší práce vážím, tak jsem se rozhodla udělat výjimku. Myslím si, že v této republice je mnohými lidmi makrobiotika nepochopena, což vede k nejrůznějším problémům (od zdravotních po socializační). Makrobiotika by měla vést v prvé řadě k velkolepému životu (ne jen dlouhému) a to mnozí opomíjejí. Není to výživový směr či dieta, ale životní styl. Makrobiotika ani nic nezakazuje (jak si mnozí myslí, bohužel i někteří makrobiotici). Makrobiotika je o poznání energií jídla a umění je používat. Je to tedy o tom, že vím, že když něco sním, tak mi bude nějak a musím to něčím vyrovnat (a to nejen jídlem, ale i pohybem apod.). Může to znít pro laika složitě, ale je to relativně jednoduché. Ten talíř, který zde uvádíte a který zveřejnil Michio Kushi ve svých knihách asi před 40 lety neznamená, že se podle toho všichni musí řídit. V 60. letech byla většina lidí v určité kondici a měli podobné zdravotní problémy, tak se vymyslel tento talíř, aby jim pomohl. Ale současná doba je jiná, žijeme v různých podmínkách (města, venkov, různá podnebná pásma), máme různá zaměstnání (kancelář x fyzická práce), někdo je dítě, někdo v důchodovém věku a podle toho se strava mění a upravuje. Neexistuje tedy makrobiotické doporučení pro všechny lidi. A to je bohužel mýtus, který panuje mezi lidmi. Jak říkáte, děti nejedí to, co jedí dospělí, žena nejí to, co jí muž, mladý nejí to, co jí starý, nemocný nejí to, co zdraví apod. Bohužel na českém trhu skoro až na výjimky neexistuje moderní makrobiotická literatura. Např. v Portugalsku je makrobiotický institut a jeho zakladatel běžně vystupuje v televizi, píše knihy, články, přednáší na lékařské fakultě a makrobiotika je zde společensky uznávaná.
Nemyslím si, že je nutné, aby člověk byl sociálně izolovaný, když se stravuje makrobioticky, vždyť mnoho rodičů řeší změnu stravy ve školách a školkách (Vy sama se o to zasluhujete) a taky kvůli tomu nejste za izolované jedince. Moderní makrobiotik by měl být flexibilní. Já sama mám malé dítě, které vypadá velmi dobře a nikdo by neřekl, že je živeno „makrobioticky“. Je krásně baculaté, veselé, prospívá. A o tom je makrobiotika. Když vím, že moje dítě potřebuje jednou týdně kozí mléko nebo vejce, tak ho dostane. A je to stále makrobiotika.
Četla jsem Vaše doporučení týkající se dětské stravy a musím s ním ve většině bodů souhlasit (jen např. ovoce bych nedávala jako první příkrm, ale později). Každý jsme jiný a i každé dítě je jiné a nejde udělat vzorový jídelníček pro všechny.
Myslím, že ke špatné reputaci makrobiotiky přispělo hlavně to, že před 20 – 30 lety se k ní dostaly většinou jen velmi nemocní lidé, kteří ji opravdu vzali jako léčebnou a tudíž velmi omezenou. Mnohým, které znám, to zachránilo životy a navrátilo zdraví. Dnešní doba je ale jiná. V současnosti se s makrobiotikou seznamují i mladí lidé, kteří se třeba i cítí zdravě a makrobiotiku berou ze široka, tak jak byla původně zamýšlena, tj. jako životní styl.
Srdečně zdravím a děkuji za odpověď, mám na Vás ještě jeden dotaz.Dcera se rozhodla pro šestitýdení detoxikační kůru saamozřejmě se to týká celé rodiny tudíž i dětí ve věku 5,4 a 10měsíční batole, myslíte si, že mám mít obavy nebo mě svými vědomostmi uklidníte ,zdá se mi,že děti jsou víc vzteklejší, agresivnější. Mám radost, že dcera chce pro děti to nejlepší, ale mám názor že všeho moc škodí. Děkuji za odpověď a přeji vše dobré. Roman
Dobrý den Romane, na základě uvedeného nemohu jednoznačně odpovědět. V případě, že dcera pro sebe i děti plánuje očistnou dietu jako např. 3 týdny jen rýži a zeleninu půjde o extrém, který bych určitě nedoporučila. V případě, že očistná kůra dětí pro ni znamená např. jen úplné vynechání sladkostí bude vše v pořádku. A mezi těmito extrémy je spousta jiných možností, které je třeba zvážit. Zcela obecně nejsem pro žádné restriktivní diety pro děti, ale dlouhodobou kvalitní stravu. Margit
Dobrý den, moc děkuji za detailní doplnění informací k makrobiotice. Se vším napsaným souhlasím. Můj článek byl shrnutím, jak se nejběžněji makrobiotika prezentuje a praktikuje. V podstatě, když to zjednoduším znám spoustu kvalitně a přitom bez restrikcí se stravujících jednotlivců, kteří jsou úplně v pohodě a naopak u mnoha praktikujících makrobiotiků jsem se setkala s extremismem, netolerancí až agresivitou vůči všem ostatním. Nechci zde psát o konkrétních činech a lidech, proto to shrnutí.
Vám v každém případě fandím a držím pěsti ať se i nadále takto skvěle daří. Margit
Makrobiotika může uzdravit ,v některých případech ale dlouhodobě bych ji nedoporučoval .Jako životní styl propagovaný Michio Kushim je na mě až moc náročný , zabývá se přírodním léčením stravou, zábaly, obklady, třením různých částí těla k lepšímu proudění vesmírné a zemské energie a pod.
Nicméně některé věci využívám ,jako čištění zubů mořskou solí, dobrou zkušenost mám i se zázvorovými obklady při bolestech zad.
Denně jím celozrnou stravu ve formě pohanky a ovesných vloček ,ale flákotu masa nebo jogurt si taky s chutí dám.
Zkrátka není dobré být příliš asketa v ničem
Využil jsem v praxi ještě jeden poznatek od Kushiho , z knihy makrobiotika a přírodní léčení.
Dost lidí by to mohlo zajímat, jde o dosažení plochého břicha (v rámci možností každého individua)-
Kushi píše , při kýle ,která je vlastně zapříčiněná diletací střev tak jedna z možností je jíst několikrát denně bílou ředkev , pointa je v tom že i když nemáte kýlu tak dojde ke zpevnění trávících orgánů a tím ke sploštění břicha.
Nevím jak to funguje ,ale funguje to.
Děkuji, za zajímavé doporučení, které určitě stojí za vyzkoušení. Margit
Dobrý den, Margit,
děkuji za zajímavý článek.
Jako odbornici na výživu Vás prosím o doporučení. Jako rodina se stravujeme vegetariánsky až vegansky (my s mužem téměř výhradně). Nejsme ale striktní, pokuď děti mají jednou za čas chuť na rybu, udělám ji pro ně, v lednici nechybí pár kysaných mléčných výrobků a vajec, protože je mají rády, také třeba máslo. Chtěla jsem se zeptat, jestli je i v tomto případě vhodné a nutné doplňovat jim vitamín B12.
Pokud můžu srovnat, děti jsou méně nemocné než jejich vrstevníci, celkově prospívají i v našem ne úplně ideálním životním prostředí velkoměsta. Dětského lékaře vidíme prakticky jen při povinných prohlídkách. Samozřejmě máme problémy s prarodiči z obou stran, kteří nám i přes zdraví dětí vyčítají „extremismus“.
Mám načteno a nastudováno spousty literatury, i Vámi doporučovanou k přečtení Čínskou studii. Mám jasno, jak dál a zatím nám to vyhovuje. Jen s B12 v případě dětí na poloveganské stravě s občasnými rybami, vejci a kysanými výrobky si nejsem úplně jistá.
Díky za Vaši práci.
Vlaďka
Jak vnímáte MB představy o překyselení organizmu a tím vzniku rakoviny a jiných nemocí? Narazila jsem na informace, jak o zastáncích překyselení, tak i odpůrcích, kteří tvrdí, že je celá tato teorie postavená na hlavu.
Kdybych před 35 lety měla informace o makrobiotice jako dnes a neposlouchala bych hloupé, zaostalé lékařské rady (bohužel tyto rady přetrvávají dodnes), můj syn by nemusel od malička trpět mnoha nemocemi. On již ví, že doktory, kteří předepisují jen tabletky a nezajímá je, čím se člověk živí, nemá navštěvovat. Jeho dcera je díky makrobiotice zdravá. Já osobně jsem začala jíst makrobioticky před 4 roky, ne vždy
na 100 %, a i tak se mi zdraví mnohonásobně zlepšilo. Jsou poznatky, že makrobiotikou se
v mnoha případech léčí kromě jiného i roztr. skleróza a rakovina.
Hodně věřím radám MUDr. Strnadelové.
Doporučuji všem přečíst si knihu Dva roky bez prázdnin od Jana Jíchy.
Dobrý den Vlaďko, v případě pravidelné konzumace živočišných zdrojů potravin (i jen několikrát týdně) není téměř jistě potřeba suplementovat vitamínem B12. Sama bych však u dětí doporučovala alespoň v takto omezeném příjmu kvalitních vajec a zakysaných mléčnýc výrobků pokračovat a už jej dále neomezovat. Margit
Dobrý den, teorii o překyselení sama nepropaguji. Namísto acidity jídelníčku bych mluvila přímo např. o nedostatku zeleniny, který s vyšším rizikem vzniku nádorového onemocnění může souviset. M.
Dobrý den, jak vnímáte stránky jimejinak.cz a paní-dýně.cz pokud znáte? Děkuji.
Dobrý den, oba weby sleduji jen velmi zpovzdálí, proto se určitě nemohu jednoznačně vyjadřovat ke kompletnímu obsahu. Obecně jsou oba vedeny jesnotlivci nadšenými makrobiotikou, která jim i prospívá a takto je to podle mne v pořádku. Přesto sama makrobiotiku běžně nedoporučuji, jak i vysvětluji v textu. Margit
Dobrý den, děkuji za další pěkný článek. Sama se makrobiotikou inspiruji, ale neberu ji jako výhradní stravovací vzor. Chtěla bych se zeptat, co si myslíte o makrobiotické zásadě nejíst po 18. hodině a jaký je Váš názor na dělenou stravu. Znám pár lidí, co má s dělenou stravou hodně pozitivní zkušenosti a výsledky, ale mně to přijde hodně extrémní a neumím si představit, že bych nějaký den měla být jenom na sacharidech nebo zase na bílkovinách… Co to pak asi dělá s tělem? Snažím se naopak, aby se každé jídlo skládalo jak ze sacharidů, tak z proteinů a dobrých tuků.
Dobrý den, samozřejmě, že je vhodné nejíst nějakou dobu před spaním, ale takto obecné zásady nepředávám a s každým klientem řeším jeho individuální potřeby, chutě a životní styl. Dělenou stravu nedoporučuji, tuto problematiku často detailněji vysvětluji na svých vystoupeních. Ve stručnosti nejde o přirozený stravovací způsob a uživtelé nějakou dobu hubnou anebo se cítí lépe jen proto, že vynecháním svých obvyklých jídel sníží kalorický příjem. Otázkou je, jak dlouho se takto vydrží stravovat. M.
Dobrý den Margit, chtěla jsem se zeptat, jak je to s kombinací luštěnin a obilnin. Je nutné mít každý den na talíři zároveň kombinaci luštěniny a obilniny, abychom dostali kompletní bílkoviny? V makrobiotice se toto doporučuje, ale třeba v Bioabecedáři od Hanky Zemanové je uvedeno, že toto doporučení je již zastaralé (s.67).
Dobrý den, jedná se o výživově vhodnou kombinaci, kterou však skutečně není třeba v našich podmínkách, kdy běžně nedostatek bílkovin nehrozí, nijak hlídat. Navíc je už skutečně spoustu let známo, že příjem všech aminokyselin v každém jídle není nezbytný. M.
Dobrý den paní Margit,
mám skoro 60 let, od mládí jsem měla trávicí aj. zdrav. potíže. Lékařská péče bez úspěchu. Asi před 5-ti lety jsem přešla na veganskou stravu a mnohaleté zdravotní potíže jako zázrakem zmizely (trávení v pořádku, ideální cholesterol i krevní tlak, ideální tělesná váha..). Postupně jsem se seznámila s makrobiotikou, která mi přišla logičtější než veganství, jelikož využívá více druhů potravin v jednom jídle, ale nedodržuji ji na 100%. Jím tedy více obilovin, luštěnin, tepelně upravenou zelninu, částečně syrovou, naše sezóní ovoce, ořechy, semínka, občas cca 1x měsíčně jogurt, maso, rybu, vejce, tvrdé sýry, máslo.
Bohužel v současné době mám artritidu malých kloubů na rukou a lékařka mi řekla, že mám jíst více masa a masové vývary. No nevím. Jen si na to vzpomenu a dělá se mi špatně.
V různých pramenech jsem se dočetla rozporuplné názory na výživu při artritidě. Někde se říká: klíčem k prevenci a léčení artritidy je strava s nízkým obsahem tuku, bez cholesterolu, s nízkým obsahem bílkovin, purinů a s nízkým obsahem alergenů. Tedy nejíst: maso, ryby, vejce, rostl. oleje, avokádo, tofu, olivy, luštěniny, ořechy, semínka…
Naopak Jan Kwasniewski a jeho optimální dieta radí vaječný žloutek, kostní morek, husté vývary, telecí a vepřové nožky, dršťky, tlačenku… Brrrr…
Jeden radí málo bílkovin a tuků, druhý více bílkovin a tuků. Jak se mám pak v tom vyznat.
Můžete mi poradit?
Děkuji.
Jana
Dobrý den Jano, toto už je dotaz na osobní poradenství a na základě takovéto komunikace se mohu vyjadřovat jen obecně. Sama bych ve Vašem případě doporučila zařadit více kvalitních tuků a žloutek (přímo maso není nezbytné) a hlavně omezovala cukry včetně obilovin. Margit
S těmi obilovinami…no nevím. MUDr. Bukovský i jiní právě u artritídy obiloviny doporučují a vyvarovat se alergenů mezi které patří i vejce.
Ale i tak děkuji.
Jana
Dobrý den Margit, můj dotaz se netýká přímo makrobiotiky, ale nenašla jsem vhodnější téma. Zajímá mě Váš názor na míchání ovoce a zeleniny v jednom jídle. Taková mrkev s jabkem a rozinkami, působí nějaké problémy na trávení, zvláště pak pro děti? Děkuji za Váš názor. Hanka
Dobrý den Hanko, jsem zastáncem minima restrikcí a v případě, že dítě anebo kdokoliv nemá potíže takovéto kombinace trávit, není třeba se jim vyhýbat. Velká část jednotlivců je v pohodě může a naopak jsou jednotlivci, kteří těžce tráví i jen samotnou syrovou zeleninu. Strava má vždy odpovídat aktuálnímu zdravotnímu stavu, zvyklostem a chutím daného člověka. Jedinou skutečně důležitou zásadou je vysoká kvalita potravin. Margit
Dobrý den,
chválím článek a jsem s Vámi za jedno. Já k makrobiotice přišla, když jsem se učila vařit zdravě a hlavně tak, aby s námi mohla začít jíst naše první dcerka. Pouze se makrobiotikou inspiruji a naučila mne používat luštěniny a další druhy obilovin…pomalu jsem o nich ani nevěděla. Striktní dodržování MB zásad by mi asi lezlo na nervy a mám dojem, že bych za prvé stále myslela na jídlo a za druhé, stále stála u plotny.. Leží mi ale v hlavě jedna věc..v MB se nemá kombinovat obilovina s ovocem, jaký na to máte názor vy? Veronika
Dobrý den Veroniko,
děkuji za sdílení Vašich zkušeností. O MB doporučení nekombinovat ovoce s obilovinami vím, ale nesouhlasím. Samozřejmě jsou lidé, kteří hůře tráví a nebude jim tato kombinace prospívat, ale někomu nebude prospívat ani samotná syrová zelenina. Vše je individuální a jestliže Vám kombinace nědělá potíže, nevidím důvod se takto omezovat. Margit
Dobrý den Margit, chtěla jsem se zeptat na konzumaci mořských řas. Používám přírodní mořskou sůl bez přidaného jódu. Několikrát týdně používám při vaření luštěnin a obilnin kousek řasy. Je to takto v pořádku nebo hrozí deficit jódu? Konzumuji převážně rostlinnou stravu s malým množstvím vajec a mléčných výrobků. Děkuji za odpověď.
Dobrý den, používání mořských řas je určitě skvělé, ale na základě této poradny nemohu stanovovat jestli je Váš příjem jodu dostatečný. Dokonce ani samotný jídelníček nestačí, protože obsah jodu se může v jednotlivých potravinách významně lišit v závisloti na půdě ve které rostou. Margit
Dobrý den paní Margit,
chtěla jsem se zeptat. Moje švagrová doma propaguje makrobiotickou stravu. Sice nejsem výživový odborník, ale na mé kusé internetové vědomosti jí poměrně makrobioticky přísně. Pokud by šlo jen o ní, ať si dělá co chce. Ale má tříletého kluka a nyní je v 7-měsíci těhu. Když vidím toho tříletého, je mi ho líto, je lehký jak pírko, bez elánu. Argumentuje tím, že každé dítě není hyperaktivní a tlusté. Co se týče toho jejich stravování-samozřejmě obiloviny stokrát jinak, ale bez mléčných výrobků, bez jogurtů, bez ovoce (jednou jsme malému propašovali jahodu a byl oheň na střeše), maso max.jednou měsíčně a jen rybí. V ovoci jsou cukry, ty ne. Bylo období, kdy zakazovala i mrkev, že je moc sladká. To už snad přešlo. Nejsem schopna s ní o tom rozumně mluvit, má přezíravý nadhled, to já nemůžu pochopit…Bratr jí podporuje ve výživě její a syna, ale sám si nandá kachnu s knedlíkem bez problému. Malý ale nemůže masíčko ani ochutnat.
Co si o to myslíte? Je mi malého moc líto. Jak mu mám pomoct? Chodí dokonce do soukromé školky, aby nemusel ty školní blafy jíst, máma mu dělá krabičky a paní učitelky to ohřívají. To bude hladovět tak dlouho, než dostane rozum ve škole a nesní spolužákům svačinu? Jestli bude mít vůbec ten jeho rozoumek šanci dozrát. O žaludku malého dítěte stravovaného zrním a rozvařenou dýní ani nemluvím.
Díky za názor, pěkný den
Dobrý den, správně praktikovaná makrobiotika může zajistit všechny živiny i pro dítě, ale sama makrobiotiku pro rodiny s dětmi nijak nedoporučuji pro její společenská omezení. Stav, který popisujete však dokonce naznačuje i nesprávné praktikování makrobiotiky a také jej vnímám jako riziko pro dítě (i pro těhotnou maminku). Určitě bych byla pro vyhodnocení zdravotného stavu dítěte a ideálně ve spolupráci s jejich pediatrem a gynekologem pro alespoň drobné upravení stravy. Obávám se však, že k obojímu je potřeba souhlasu a spolupráce Vaší švagrové a nedovedu poradit, jak tento zajistit. Možná přes bratra. Zcela obecně nepovažuji ani za vhodné, když se rodiče dětí stravují velmi odlišně – samostatně. I tato situace pravděpodobně povede s přibývajícím věkem dětí k potížím a je docela možné, že kluk dříve něž svačinu spolužákovi sní tátovo jídlo doma. Držím pěsti ať se podaří situaci zvládnout. Margit
Hezký den, jsem ráda, že se o makrobiotiku zajímá již dost lidí. Jde však většinou o nepochopení celého výživového systému. Pokud je makrobiotika – tedy celá filozofie správně pochopena – pak – jak uvádí literatura – harmonizováno celé tělo a život je mnohem kvalitnější a to i v pozdním věku. Důkazem této skutečnosti je rovněž můj otec, kterému bylo letos 75 let, cvičí, sportuje na svůj věk přiměřeně, makrobioticky se stravuje od svých 40 let, nebere žádné medikamenty a v podstatě nemá vzhledem k výše uvedenému věku diagnostikovány žádné choroby na rozdíl od jeho vrstevníků, kteří se mu smáli a tvrdili, že do hrobu je třeba jít zhuntovaný. Ale ta péče o zhuntovaného člověka je pro jeho okolí velmi náročná. Tak je třeba zvážit, zda zvolit celoživotní velmi příjemnou cestu makrobiotiky (energetické medicíny nebo – jak každý druhý tvrdí – užít si život „naplno“. (celá moje rodina využívá informace z makrobiotiky a vzhledem k zdravotnímu stavu je to ta správná cesta). Je to jen naše volba.
Dobrý den,
já osobně jsem za makrobiotiku moc vděčná a myslím, že neprospívání není chybou makrobiotiky jako takové, ale spíše přístupu jednotlivců. MB nic nezakazuje, pouze doporučuje. Měla jsem období, kdy jsem byla velmi nemocná a nevěděla co mám dělat. Doktoři jen předepisovaly další a další ATB a kortikoidy bez žádných výsledků. Já sama, jakožto studentka medicíny, jsem o medicíně začala velmi pochybovat. Dnes léky neberu, vyčistilo se nejen tělo, ale i hlava a za tuto zkušenost opravdu děkuji.
Dobrý den, paní doktorko,
byla jsem na vyšetření u celostní lékařky, bylo mi řečeno, že mám oslabená játra ( dle krevních testů je mám naprosto v pořádku), diagnostikováno bylo pomocí eloktroakupunktury a oslabení tenkého střeva. Mám však trochu pocit, že toto lékařka používá obecně u každého pacienta.
Dle lékařky bych měla jíst makrobioticky podle její knihy. Vynechat: maso, veškeré mléčné výrobky, cukr,med, brambory, banány, vejce,naprosto vynechat lepek (byť si nejsem vědoma alergie), ořechy, rajčata apod. Odešla jsem sice s mnoha zákazy, ale vlastně nevím, co jíst a to jsem měla pocit, že jím celkem zdravě.
Navíc to, že uvařená zelenina se nutně musí jíst teplá a nesmí se ohřívat, mě naprosto odrazuje. Nedokáži si představit, jak budu vstávat v 5 ráno, abych si připravila oběd, který si ponesu v termosce. Nechápu důvod proč se musí zelenina konzumovat pouze za tepla.
Jak je to prosím s lepkem v případě, že nemám alergii?
Můžete prosím doporučit nějakou rozumnou knihu o zdravě stravě pro normálního pracujícího člověka? Případně by se hodilo, kdybyste nějakou napsala, jelikož s Vašimi názory tak nějak souzním :-)
Pěkný den
Nela
Dobrý den Nele, nevím, jaké zdravotní potíže máte, ale obecně jsem zastáncem minima restrikcí na talíři. To znamená základem stravy pro každého jsou kvalitní potraviny a vynechávat je třeba jen to, co skutečně individuálně škodí. Nemyslím si, že omzení, která popisujete zaručí zdravou výživu a zdraví. Moc doporučuji zkusit konzultovat ještě s dalším kvalitním lékařem. Mnoho praktických doporučení se pak dočtete na mém webu. Knihu nyní nepíši, právě proto, že neustále píši pro web, aby vše bylo čím dříve a volně dostupné. Margit
Dobrý den Margit, moc bych Vás chtěla požádat o Váš názor. U dcery (3 roky) jsem vypozorovala, že jakmile jí dám mléčný výrobek (jogurt, tvaroh, sýr …) at už z kravského, ovčího nebo kozího mléka, okamzitě se jí večer uděla v podkoleních jamkách ekzém. Proto jsem jí mléčné výrobky vysadila a používám rostlinná mléka, luštěninové pomazánky…. a s ekzémem žádný problém nemáme. Maso dáváme tak 3x týdně, jinak jíme hodně luštěniny. Z pohledu makrobiotiky jsem zařadila semínka, mandle, hodně zeleniny a říkala si, že vápníku bude mít dcera dostatek. Po přečtení Vašeho článku ale váhám a bojím se, abych jí nějak neuškodila. Můžete mi prosím napsat Váš názor, jak byste popstupovala v tomto případě? Moc děkuji za Vaší případnou odpověd, Vašich názorů si velmi vážím. Pěkný den, Markéta
Dobrý den Markéto, při takto vyvážené a promyšlené makrobiotice vůbec nemusíte mít strach, je téměř jistá, že dcera vše potřebné dostává. Ve Vaší situaci bych postupovala stejně. Margit
Najdôležitejším argumentom je vyliečenie.
Odborníci ovešaní titulmi môžu tvrdiť o nedostatku B12, bielkovín, vitamínov atď. Stačí sa pozrieť, či deti, stravujúce sa podľa ich odporúčan,í sú zdravé. Sú ich plné čakárne.
Neviem, koho stretla Margit, ale najdôležitejšie je pochopiť, ako potraviny v tele pôsobia a priebežne sa prispôsobovať jeho potrebám, byť v harmónii s okolím Byť pružný a urobiť zmeny, ak nevidíme priaznivé výsledky. O rovnováhu sa pokúšame celý život a pri občasnom vybočení sa dokážeme vrátiť do normálu.
Nežijeme život v strachu z „nevyliečiteľných“ chorôb, ako väčšinová populácia.
Od přátel jsem dostal kontakt na tyto stránky, abych se dozvěděl nejnovější pohledy na makrobiotiku. Abych byl upřímný, byl jsem zklamán, i když na druhé straně si cením toho, že propagujete ZV v ČR, za to velké díky.
Avšak informace o makrobiotice jsou z trochu staršího soudku a je rok 2016. Přirovnal bych to jako kdybychom v národním měřítku nyní začali rozebírat výživu z dob doc. Hejdy (hlavního výživáře ČSSR). O tom, že se pohled na výživu za těch pár desítek let posunul, není pochyb. Kolika let se tehdy dožil náš nejvyšší odborník na výživu a na co zemřel, tak to rozhodně nebudu rozebírat. Jsme jen lidi s určitým genetickým vybavením a jak o vlastní imunitu pečujeme, tak jsme potom i zdraví.
Nicméně každý výživový směr či filozofie se vyvíjí, u makrobiotiky tomu není jinak. Extrémisti jsou všude a budou všude. Člověk, který si dá víno, nemusí být hned alkoholik. Základ je rozvíjet se a pracovat na sobě. Setkal jsem se s několika světově uznávanými odborníky na makrobiotiku včetně Michia Kushi a troufám si říci, že se s tím ortodoxním přístupem mýlíte. U extremistů se většinou jedná o neporozumění celé filozofie. Makrobiotika nic nezakazuje, pouze doporučuje či nedoporučuje, je jen na nás, jak se k tomu postavíme. Existují makrobiotické komunity i v tropických oblastech, domníváte se, že by tropické ovoce nemohli konzumovat?
V české odborné lékařské literatuře je makrobiotika doporučována při kožních problémech, zejména u atopického ekzému. V devadesátých letech se vysoce postavení pracovníci jedné významné nemocnice podíleli na výzkumu, kde u klasicky stravující pacientů byla aplikována makrobiotická strava a u téměř všech bylo pozorováno neskutečné zlepšení již po 14 dnech stravování. Takových výzkumů bylo více, avšak zřejmě tehdy nebyla doba ani vůle je publikovat, tak jako nyní… lobby je lobby…
Co se týče asociálního chování makrobiotiků v dětském kolektivu, tak už není jaké bývalo. Naopak díky propagaci zdravějšího životního stylu ve společnosti jsou děti inspirovány makrobiotickými a mnohdy pak po svých rodičích vyžadují rovněž zdravé dobroty… Navíc moderní sportovci využívají některé doporučení pocházející z makrobiotiky, japonská kuchyně je „IN“, takže to není tak černé, jak to mnozí vidí.
Mám 3 zdravé děti, prospívají výtečně, makrobiotiky se nebojíme a makrobiotikou inspirujeme. Přeji hodně úspěchu!
Dobrý den, díky za sdílení Vašeho pohledu. To, co jsem sama uvedla vychází ze zkušeností s makrobiotikou a bohužel nejenom tou historickou. Faktem také je, že doposud pro většinu MB tvrzení neexistují kvalitní rozsáhlé studie, které by je potvrzovaly. Konspirační teorie o lobby proti MB odmítám. Margit
Dobrý den, Margit, nedávno jsem narazila na článek http://bezlepek.cz/2015/07/s-ryzi-by-se-to-nemelo-prehanet/ a další jemu podobné, a docela jsem se vyděsila, protože jsme pravidelnými konzumenty rýže (jako rodina se snažíme jíst tak z 80% makrobioticky). Nemáte, prosím, nějaké bližší informace (jak je to např. s biorýži apod.)? Moc děkuji,
Dobrý den, ano o tomto riziku vím, ale bohužel jej také nedokáži upřesnit. Testování se běžně nedělá a jediné, co mohu doporučit je střídání druhů a původu rýže, včetně tzv. indiánské rýže a samozřejmě rýže a dalších obilovin. Margit
Zdá se mi, že vás nějaký makrobiotik asi dost naštval, a vy máte chuť se pomstít. Není to tak? Alespoň takto na mne tento článek působí. No nic, my se stravujeme polomakro a fakt je, že naše dcera ve školce oproti ostatním dětem skoro vůbec nemarodí, a to nám stačí. Prostě nic se nemá hrotit do extrému.
Dobrý den, stejně kriticky přistupuji k úplně všem dietám a právě striktní makrobiotika je určitě už extrémní stravovací způsob. Margit
Pro Dášu …..Na stanici BBC testoval profesor Andy Meharg z univerzity v Belfastu způsoby vaření rýže – přišel na tři možnosti.
Dva díly vody, jeden díl rýže – tu pak pomalu dusil.
Pět dílů vody, jeden díl rýže – přebytek vody smyl toxiny a hladinu arzénu snížil o polovinu
Rýže namočená ve vodě přes noc – snížení hladiny škodlivých látek o 80 %
Jak tedy správně a zdravě vařit rýži?
Namočte ji do vody na celou noc. Před vařením ji opláchněte, dokud není voda zcela čirá. Nechte vysušit. Do hrnce dejte pět dílů vody, jeden díl rýže, špetku soli a jednou zamíchejte. Pomalu přiveďte k varu, zakryjte pokličkou a 10-15 minut ji na nejmenším ohni vařte.
Pamtuji si jakýsi pořad ještě v soc. tv, kde velmi hubený člověk popisoval, jak se díky, makrobiotice zbavil lupénky.
Dobrý den Margit,
Díky za další vynikající sondu do problematiky, která je evidentně Jin/Jangová, jako samotné Tao)
Absolutně souhlasím s tím, že ji nelze uplatňovat dogmaticky, pokud se ale člověk zajímá o zdravou výživu, měl by si najít čas a například knihu Kushiho přečíst.. díky ní sem se seznámil s kurzu a nedám na něj od té doby dopustit (lepší škrob aby člověk pohledal), ale i třeba s čajem z třešňových stopek, který pro nás určitě žádnou exotikou není, přesto o jeho síle skoro nikdo vůbec netuší.. každopádně ještě jednou díky za velmi stručné a přesto maximálne výstižné počteni..
Děkuji za komentář, jen opravuji překlep: škrob o kterém píšete je kudzu, česky někdy psáno jako kuzu
Myslím si že pro děti je to spíše škodlivé, strava má být vyvážená samozřejmě že většina dětí jí moc sladkostí ale zakazovat mléko a mléčné výrobky je pro děti určitě špatně a celozrnné pečivo by neměli vůbec jíst dospělý ať si jedi co chtějí ale dětem by se ubližovat nemělo