SPECIALISTKA NA ZDRAVOTNÍ PREVENCI A VÝŽIVU

Kde se léčilo vzduchem, sluncem, vodou, kvalitní stravou a pohybem

1.4.2019

Zpět na výpis článků

Beelitz Heilstaetten bylo před více než sto lety špičkové sanatorium pro léčbu tuberkulózy. Patřilo k největším a nejpokrokovějším na světě. Léčilo se v něm vzduchem, sluncem, vodou, kvalitní stravou a pohybem. Úspěšnost (měřeno návratem do práce) byla po jednom až šesti měsících asi 50%. Číslo je nutné vnímat možnostmi doby, kdy v některých letech onemocněl tuberkulózou skoro každý druhý Berlíňan – a každý třetí na ni umíral.

Průmysl a práce, ale s nimi i katastrofální životní podmínky

Sanatorium reagovalo na ničivý výskyt tuberkulózy na počátku 19. století v Berlíně. Právě Berlín patřil na počátku minulého století díky obrovskému rozmachu průmyslu k největším městům na světě. Koncentrace průmyslu vedla ke koncentraci lidí. Do Berlína přicházelycelé rodiny z venkova a během několika let se násobně zvedl počet obyvatelstva. Jenže tak rychle nešlo zajistit všem potřebné bydlení. Stavělo se rychle, byty byly po dostavbě vlhkéa topilo se v nich uhlím, a proto se v nich hromadily saze, které se usazovaly také v plicích. Někdy ideset členů jedné rodiny žilo v jednom pokoji, ve kterém byla obvykle také plíseň. Stravy a čisté vody byl nedostatek, výživa a hygiena byla děsivá. Následkem poměrů se šířily nemoci, tuberkulóza byla nejrozšířenější a nejděsivější z nich.

Terapie špičková, i když omezená znalostmi

Už na počátku minulého století se díky francouzskému biologovi Luisi Pasteuerovi vědělo o mikrobech přenášejících nemoci. Od roku 1882 jsme díky Robertu Kochovi dokonce znali pachatele (původce) tuberkulózy, Mycobacterium tuberculosis. Jenže první antibiotikum(penicilin) bylo objeveno Alexandrem Flemingem v roce 1928 a první účinný lék k terapii tuberkulózy (antibiotikum streptomycin) až v roce 1943. Proto byla terapie na počátku minulého století postavena na možnostech, které byly dostupné. Posiloval se imunitní systém postižených, zlepšoval se jejich výživový stav, a tak i schopnost těla infekci zvládat, přísnou hygienou se omezovalo její šíření.

Pokrokové technologie i nejjednodušší zásady

Všechny pacientské pokoje směřovaly na jižní stranu, aby byly dostatečně prosluněné. Vzduch na pokojích se musel kompletně každou hodinu vyměnit – zpočátku se dokonce přiváděl čerstvý vzduch z lesů, který se filtroval a zvlhčoval. Mezi budovami jezdily podél chodníků elektrické vláčky, které sbíraly špinavé prádlo. Vedle budov samotných sanatorií byly pavilony s lehátky pro každodenní pobyt nemocných na čerstvém vzduchu. Venku se leželo za každého počasí až do minus 12st. Celsia, denně 6 až 11 hodin.

Vedle přísné hygieny se vše možné dělalo i pro spokojenost pacientů. Podle průvodce se dokonce požadovalo dokonalé vyžehlení uniforem sester, aby případné zmačkání nekazilo náladu pacientů.

Výživa lokální a sezónní

Od počátku mělo sanatorium skleníky, sady a zahrady. V nejlepších letech bylo proto skoro soběstačné v jídle. Vedle vlastního ovoce a zeleniny si sanatorium dokonce pěstovalo žito, chovalo prasata, krávy, slepice a králíky. Třeba krávy se krmily nejkvalitnějším krmivem, aby poskytovaly kvalitní tučné mléko. Zdá se, že například v tomto doporučení věděli tehdejší lékaři více než naši experti, kteří nám ještě donedávna ve strachu z tuků doporučovali nízkotučné mléčné produkty. Sanatorium mělo také vlastní pekárnu a masnu.

Zdravotní pojištění – velkorysé a přísné

Sociální pojištění od 1887 pro všechny pracující nad 16 let zavedl kancléř Otto von Bismarck.

Několikaměsíční pobyt v tomto špičkovém a luxusním sanatoriu pojištění plně hradilo, a tak byl dostupný úplně všem. Současně však pojišťovna nastavila přísné podmínky a porušení se trestala okamžitým vyloučením z terapie – ukončením pobytu. Co bylo povinné? Například se muselo přísně dodržovat umístění v infekční části nemocnice a oddělený pobyt pro muže a ženy, pacienti museli mít zájem se vyléčit a nesměli plivat na zem.

Chirurgie

Ve třicátých letech minulého století se k sanatoriu dostavěla chirurgie. Lékaři měli snahu řešit vážnější stavyoperačně, ale bohužel se nedochovala žádná smysluplná data, která by úspěšnost kliniky hodnotila. Známe jen střípky, spíše kuriozity než odborná fakta. Průvodkyně například popisovala pokusy s rentgeny. Ty se i mimo kliniku používaly bez potuchy o jejich závažném vlivu na organismus. V prodejnách obuvi se dětem rentgenovaly nožičky pro správný výběr bot, na klinice se zkoušela dlouhá ozařování k léčbě.

I tak měla budova i špičkové parametry. Třeba výtah pro pacienty s lůžkem fungoval až do odchodu Sovětů. A raritou jsou operační sály vedle sebe, které neměly žádné dveře – to proto, aby operující lékař mohl přebíhat mezi nimi a současně vést dvě operace.

Proč smutně skončil nadějný projekt a úžasné místo?

Koncem války proběhla velká bitva o sanatorium a následovalo skoro 50 let okupace místa Sověty. Jak je to možné? Městečko Beelitz je ve východní části Německa. Místo bylo po obsazení podesítky let supertajnou zónou, neví se, co tam probíhalo. Poslední okupanti odešli až v roce 1993, jejich děti narozené za doby okupace v Beelitz měly v rodném místě automaticky napsáno Moskva. Beelitz tak vlastně byl pobočkou hlavního města Sovětského svazu ve vnitru Německa. Byla to největší vojenská nemocnice mimo území Sovětského svazu. Po odchodu Rusů zkázu dokonalivandalové – do uzavření objektů se rozkradlo,cose jen dalo. Až v posledních letech je objekt uzavřen, probíhají prohlídky pod kontrolou a rozbíhá se rekonstrukce, která by měla pomoci zachovat budovy.

Potlačuje farmakoterapie přirozené funkční možnosti?

Obrovskou neznámou je, jak by terapie pokračovala, kdyby k válce a okupaci nedošlo. Do jaké míry by objev antibiotik vylepšil tehdejší terapii k dokonalosti. Nebo by zcela vytlačil podpůrné a fungující metody, které se používaly, tedy třeba kvalitní stravu, slunce a čerstvý vzduch?
Když tak vidím koblihy v nemocnicích a slyším české lékaře je obhajovat, obávám se, že čerstvý vzduch, kvalitní jídlo a slunce by neměly moc šance – a je mi z toho smutno. Jako by někteří naši experti, které uhranula farmakoterapie, ztratili schopnost vnímat, co naše těla skutečně potřebují. Jako by úplně vše sázeli jen na léčbu léky, ačkoli se s ní pojí obrovské potíže – například nežádoucí účinky, návykovost, vznik rezistence nebo neschopnost nemoc vyléčit (lék je symptomatický, tedy pouze potlačuje projevy nemoci).

Pro pochopení dodávám, že v žádném případě za každou cenu neodmítám terapii léky. Dávám ale k diskuzi, jestli by ze všeho nejlépe nefungovalo propojení silně účinné farmakoterapie s přirozenými terapiemi, jako je třeba kvalitní výživa. Obzvlášť v souvislosti se současným obrovským problémem nadužívání antibiotik a následným vývojem antibiotické rezistence, kvůli které se dnes objevují znovu neléčitelné formy tuberkulózy.

Líbí se Vám tento článek? Doporučte jej ostatním.

Diskuze

17 komentářů: “Kde se léčilo vzduchem, sluncem, vodou, kvalitní stravou a pohybem”

  1. Misa napsal:

    Dobrý den,
    Mám dotaz. Znamená to, že když budu jist jen zdravé co nejméně zpracovane potraviny. Nemůžu si podle vás někdy dopřát když budeme třeba na dovolené zmrzlinu, dort, pizzu nebo když nebudu moct najíst se jinde než v KFC. A co když trápím porochy příjmu potravy a 0rave těchto věcí se bojím a poté se s nimi přejim protože jsem si je zakázala. Když se tedy z poruch dostávám všude se píše že by jsem měla nejprve zařadit všechny i ty potraviny kterých se bojím např. Čokoládová tyčinka a jist je jednou za 3 dny aby jsem se jich nebála a jakmile se zbavim toho že se bojím, přejít jen na zdravou stravu. Prosím chtěla by jsem znát vás nazor
    Michaela

  2. Dobrý den Michaelo, za mě je při poruchách příjmu stravy skutečně třeba učit se jíst všechny základní potraviny a jídla z nich, tedy třeba tučné jogurty, vejce, slaninu…. ale nevidím potřebu učit se jíst junk food jako sladkosti anebo chodit do KFC. Samozřejmě nikoho skoro jistě občasná vysoce průmyslocě upravená pizza nebo zmrzlina nezabije, jen je to za mě zbytečné a fakt je, že dnes jde skoro vše najít i ve velmi slušné kvalutě, Margit

  3. Jitka napsal:

    Dobrý den,
    Velmi děkuji za tento článek.
    Myslím, že trochu otvírá okno do Evropy, což potřebujeme jako sůl.
    Jen houšť
    Jitka

  4. Simona napsal:

    Dobrý den,
    děkuji za přínosný článek a vlastně celou dlouhou, odbornou snahu a znovunajití tak přirozených věcí jako je zdravý vzduch, čistá voda, základní potraviny v dobré kvalitě.
    Roky se věnuji medicíně a musím říct, že stále je jednodušší pro pacienty spolknout pilulku, jít na operaci srdce a dát si tak 14 dní po operaci oblíbenou cigaretku a uzeninu té nejhorší kvality.
    Dokud lidé nepochopí, že mohou své zdraví ovlivnit nejvíce svých preventivním chováním, bude nás to všechny stát ještě mnoho peněz. Nová generace se mi zdá přeci jen už více rozumná a snaží se více o sebe starat. Děkuji za trpělivou práci a přínosné informace.

  5. Ema Balek napsal:

    Dobry den,
    moc dekuji za tento clanek!
    Moje babicka mi hodne vypravela o sanatoriu v Italii, kde se lecila ve veku asi 18 – 20 let na tuberkulozu. Stejne lecebne metody jako vy zde popisujete! Sanatorium bylo u more a okolo byla priroda. Babicka si vsechno velmi chvalila, zvlaste hodnotnou stravu. Tu ona bohuzel nikdy jako dite ci dospivajici nedostala a ona verila, ze to ji tam zachranilo.
    Nevim, kdo platil za jeji pobyt, nikdy se o tom nezminila, nejak to asi nebylo podstatne. Asi nejake pojisteni…
    Babicka se pak dozila v zasade ve zdravi 79 let. Jako mlada hrala divadlo, pak se vdala a porodila i vychovala 5 deti.
    Jeji rodne jmeno bylo Matylda Petrova, narozena v r. 1890 u Ceskych Budejovic.

  6. Moc děkuji za sdílení příběhu babičky, který potvrzuje smysl i takovéto základní péče, Margit

  7. Jana R. napsal:

    Dobrý den Margit,
    Je to pěkné, ale co jsem si prošla statistiky, je celkem zřejmě, že antibiotika fungují podstatně lépe nez kvalitní život, co se tuberkulózy týče.
    S pozdravem J.

  8. Dobrý den, váš komentář nechápu, kde jste četla vyjádření, že antibiotika fungují hůře? Vypadá to, že text jste nepřečetla celý, proto kopíruji jasné vyjádření: „Pro pochopení dodávám, že v žádném případě za každou cenu neodmítám terapii léky. Dávám ale k diskuzi, jestli by ze všeho nejlépe nefungovalo propojení silně účinné farmakoterapie s přirozenými terapiemi, jako je třeba kvalitní výživa. Obzvlášť v souvislosti se současným obrovským problémem nadužívání antibiotik a následným vývojem antibiotické rezistence, kvůli které se dnes objevují znovu neléčitelné formy tuberkulózy.“
    Margit

  9. Lenka napsal:

    Děkuji za hezký článek. Jsem vděčná, že žiji v zemi, kde už je kvalitní jídlo, byt a hygiena standardem, že naši předci odvedli kus práce aby zlepšili život společnosti. Např. můj dědeček ač žil na vesnici, trpěl podvýživou a po 2. sv. válce bylo ještě opravdu velké rozšíření tuberkulozy, takže očkování proti nemoci bylo pro rodiny záchranou. Ještě bych dodala, že dřív byl spíš fyziologický stres (podvýživa, špatné pracovní prostředí), dnes je asi spíš psychosociální stres (hypotéka, špatné vztahy, rozvody…), co působí na organismus.

  10. Martina napsal:

    Dobrý den, víte, že knížka Betty McDonaldové s názvem Morová rána je celá o totožném sanatoriu v Americe? Autorka s velmi laskavým humorem popisuje svou úspěšnou léčbu tuberkulózy shodnými postupy jako jsou zde uvedeny. Troufám si odhadnout, že doba, ve které se román odehrává je cca 20. léta 20. století. Vše je popsáno do detailů – režim pacientů, léčebné metody, chirurgické zákroky atd. Vřele doporučuji.

  11. Dobrý den, moc děkuji za tip, knihu neznám, ale nyní určitě vyhledám, Margit

  12. Barbora napsal:

    Dobrý den, můj dotaz není vyloženě v souvislosti s tímto článkem, ale již dlouho se Vás chci zeptat na následující. Když se řekne: měli bychom co nejméně konzumovat polotovary a průmyslově zpracované potraviny, rozumím tomu v tom smyslu, že problémem jsou ztužené tuky, nadbytek tuků obecně, přidaný cukr, nadbytek soli, konzervanty, barviva. Poslední dobou potkávám potraviny k rychlé přípravě, které žádný z těchto problémů nemají. Například ve složení sušená zelenina,základem kuskus nebo jindy parboiled rýže, olej uveden olivový. Příprava zalití horkou vodou nebo jde o obsah v sáčku určen k vaření. Tedy jedná se o polotovary, ale nemohu se dovtípit, zda i v případě, že po pečlivém prozkoumání a nezjištění žádného „nezdravého“ obsahu- pouze tedy předpokládám, že je sušený, jde stále o k běžné konzumaci nevhodné potraviny.
    Jaký je prosím Váš názor na toto?
    Mnohokrát děkuji

  13. Dobrý den, míra zpracovanosti je samozřejmě rozdílná a tedy i zdravotní vliv. Proč UZPP vedou k přejídání se se stále zjišťuje, teorií je více, mohou to být aditiva, ale také rozdílná hormonální reakce podle zpracovanosti, téma výborně vysvětluje toto video: http://bit.ly/UZPPobezita
    Margit

  14. Sanatorium napsal:

    Dobrý den, hezký článek, ale nemusela jste chodit až do Německa, u nás bylo v té době také velmi významné a kvalitní sanatorium na léčbu tuberkulózy. Pár kilometrů jihovýchodně od Prahy u břehu řeky Sázavy. Pěstovali si také svoji zeleninu, ovoce a chovali zvířata. :)

  15. Dobrý den, děkuji za doplnění, o tomto místě jsem nevěděla a o Beelitz píši, protože je možné stále jej navštívit – i když dnes už ne jako funkční nemocnici, ale jako muzeum , Margit

  16. Sanatorium napsal:

    Dobrý den, toto místo o kterém jsem psala je ve vesnici Prosečnice – ve Wikipedii je jako Sanatorium Prosečnice a bylo to opravdu velice významné místo. Určitě koukněte. :) Nyní funguje jako Sanatorium Šarlota a je zde postaráno o řadu klientů. Hezký den L.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Zůstaňme ve spojení!

Kompletní kontakty

A určitě nezapomeňte na odběr mého newsletteru, aby vám neuniklo nic důležitého ze světa zdraví:

Zdravé zprávy emailem