SPECIALISTKA NA ZDRAVOTNÍ PREVENCI A VÝŽIVU
1.3.2019
Není pochybnosti, že agrochemikálie jako herbicidy, fungicidy nebo insekticidy zabíjejí škůdce. Problém ale je, že zabíjejí i tvory, které k našemu životu potřebujeme, jako jsou třeba včely a mikrobiom. A tak skoro jistě zabíjejí i nás, jen je to hodně pomalé, a proto je velmi obtížné vnímat souvislosti.
Dobrou zprávou je, že jíst kvalitně už chce většina z nás, a také že se zájmem o kvalitní jídlo roste zájem o biopotraviny. Skvělou prezentací obrovského zájmu profesionálů i jedlíků o biopotraviny byl právě proběhlý už 30. ročník mezinárodního veletrhu Biofach 2019 v Norimberku. Letos hostil skoro 3 tisíce vystavovatelů z 95 zemí a navštívilo jej více než 50 tisíc návštěvníků z více než 130 zemí. Na místě jsem díky pozvání od Proveletrhy.cz s PRO-BIO Ligou byla také.
Kdysi dávno byly všechny potraviny bio. Pak přišla průmyslová revoluce a s ní i moderní zemědělství s tunami agrochemikálií pro pole a tunami medikovaných krmných směsí s antibiotiky a hormony pro zvířata. Polévání polí a vykrmování zvířat chemikáliemi bylo považováno za pokrok, za vymoženost vyspělých zemí. Po několika letech je dnes čím dál jasnější, že chemizace našeho prostředí sice zajistila krátkodobé zisky, ale dlouhodobě nás všechny jen ohrožuje. Tento způsob zemědělství je neudržitelný pro životní prostředí a nepřežitelný pro nás. Biozemědělství je čím dál více považováno nikoli za alternativu pro malý počet lidí, ale jako nezbytnost pro většinu. A lidé se začínají ozývat. Třeba právě probíhající nejúspěšnější petice v bavorské historii požaduje větší biodiverzitu a přísnou ochranu přírody. Iniciativa například prosazuje, aby do roku 2030 bylo 30 % zemědělské výměry v Bavorsku obhospodařováno v ekologickém režimu a aby došlo k významnému omezení pesticidů a hnojiv i u konvenčních sedláků.
Zdravé jídlo bylo ještě před několika lety spojováno s alternativci a askezí. Lidem, kteří se zdravě stravovali, se ostatní vysmívali. A pod pojmem zdravé potraviny si mnozí představovali plevel se zrním. Anebo ještě hůře, někteří experti si mysleli, že zdravé znamená dietní; doporučovali dietní produkty s omezením kalorií, cholesterolu anebo tuků.
Prvním zásadním příznivým posunem ve zdravé výživě bylo přidání potřeby požitku. Namísto zdraví se více mluví o kvalitě, ve zdravých výživách se nabízí třeba i maso a víno.
Dalším a pro mě už méně pochopitelným trendem zdravé stravy jsou koncentráty, kdy se skutečné potraviny nahrazují v laboratořích sestavenými prášky, které obsahují přesně to, co právě teď jejich autoři považují za ideální skladbu živin. Jsem přesvědčena, že nic ideálního pro všechny a napořád neexistuje. Častá konzumace průmyslově zpracovaných potravin podle některých zdrojů zkracuje život, a to velmi podobně jako kouření či nedostatek pohybu. Příkladem tohoto typu stravy jsou i práškové přípravky na hubnutí včetně obohacených jídel (proteinové polévky, kaše apod.) a náhražek jídel.
I proto jsem na věhlasný mezinárodní veletrh v Norimberku jela trochu s obavami, jestli namísto skutečných potravin nejvyšší kvality nebude zdravé jídlo prezentováno v podobě zázračných směsí živin.
S úlevou jsem zjistila, že většina vystavujících se prezentovala skutečnými potravinami nejvyšší kvality a produkty z nich. Úplně vše, co jsem zkoušela, chutnalo skvěle, obsah byl zpravidla minimalistický a suroviny minimálně upravované, i když musím přiznat, že z tisíců nabízených možností jsem sotva zvládla ochutnat jen pár desítek. Pak už jsem posuzovala jen podle složení. Co mě zaujalo:
Skutečné potraviny a požitek
Jednoznačně převažovaly skutečné potraviny a jídla z nich. Vysoce zpracované potravinářské produkty a náhrady jídel, které jsou u nás stále populární, vůbec nebylo vidět. Značnou část nabídky tvořily pochutiny, například čokolády.
Superpotraviny v jídle
Po módě extraktů ze superpotravin v suplementech mě příjemně překvapila nabídka superpotravin v podobě nápojů a jídel. Prakticky se nabízely třeba nápoje anebo čokolády s lokálními i exotickými potravinami s vysokým obsahem živin anebo prokázanými příznivým působením v organismu. Vyzkoušela jsem jeden skvělý nápoj za druhým. Základem nejčastěji byly potraviny s obsahem kofeinu, citrónu, zázvoru, zeleného čaje, kurkumy anebo guarany.
Bílkoviny ano, ale sója na ústupu
Po letech, kdy pulty mnoha prodejen zdravé výživy plnily produkty založené na sóji, se rostlinné bílkoviny (jako třeba rostlinné nápoje) nabízely nejvíce z ořechů anebo lokálních luštěnin, jako třeba z mandlí, rýže, kešu anebo hrášku.
Omezení slazení a alternativ cukrů
Zdravotní potřeba omezovat dnes běžný nadbytek cukrů a sacharidů v jídelníčcích se odrážela ve složení mnoha potravin. Doslazování se omezovalo, také jsem neviděla příliš mnoho donedávna populárních tzv. zdravějších sirupů a sladů. Ony totiž zdravější nijak nejsou, většinou obsahují stejné cukry jako obyčejný bílý cukr. Proto vidím základ řešení v omezení množství jakýchkoliv sladidel. Když už sladit, tak klidně třtinovým cukrem. Druhou nejčastější možností, kterou jsem zaznamenala, je kokosový cukr, který bude o špetku vhodnější, ale je i výrazně dražší.
Pro vegany
Největším příjemným překvapením pro mě byly veganské potraviny. Mnohé z nich v české nabídce kritizuji, protože jde často o vysoce zpracované produkty založené na sóji. V Norimberku jsem ochutnala veganské sýry, dokonce i máslo. Základem byly kešu ořechy a kokosový tuk. Chuť i konzistence byly naprosto skvělé. Úplně vše, co jsem zkoušela, mohu doporučit. A dovedu si představit, že bych si to sama pro zpestření občas dala. Vedle veganských sýrů mě zaujaly i veganské pomazánky. Zkoušela jsem pomazánky, dipy a dezerty založené na mořských řasách – sladké z agaru a ovoce, slané z nori, wakame a dulse. Chuťově bez potíží nahrazovaly ryby – ani další ochutnavači nevěřili, že to není z ryb.
České zastoupení a sousedé
Mezi stánky mě potěšila nabídka od řemeslné Koláčkovy pekárny. S majiteli Jirkou a Míšou se znám skoro od počátku a jsem moc ráda, že se jim daří. O kvalitě nabídky svědčí i jejich posun na německý trh.
Potěšilo mě také setkání s Dušanem Plichtou na stánku Powerlogy. S Dušanem jsem se potkala při vystupování na konferenci v Košicích, psala jsem pro něj text o výživě dětí a také sleduji, jak se mu daří rozšiřovat nabídku vysoce kvalitních potravin.
I přes běžně dostupné znalosti o zdravotní škodlivosti fruktózy a agávového sirupu, který je složen převážně z fruktózy, jsem objevila pár stánků, které toto sladidlo přímo propagovaly, a několik produktů, které jím byly slazeny. U dvou výrobců jsem se zastavila a ptala se na důvod slazení agáve – fruktózou. Oba přiznali naprostou neznalost nepříznivého zdravotního vlivu fruktózy v těle. Každému jsem věnovala pár minut edukace a doporučila zdroje k dostudování.
Bonbony bez cholesterolu
Výhercem v kategorii nesmyslu jsou pro mě bonbóny s deklarací nulového obsahu cholesterolu na svém obale. To je podobné, jako kdybyste si třeba dali na přeslazenou limonádu tvrzení, že je vhodná pro vegany a při bezlepkové dietě. Zkrátka jen zcela nesmyslně zneužili dnes moderní výživový trend.
Propagace zdraví zahalená dýmem
Veletrh je v několika budovách, mezi kterými jsou průchozí zatravněné dvorky. Po několika hodinách strávených v halách, které jsou přeplněné bionadšenci a biojídlem, je pochopitelné, že mnozí hledají pár minut odpočinku venku. Jenže bohužel tuto zelenou oázu plně obsadili kuřáci. Pro mě je zcela nepochopitelná kombinace zájmu o potraviny nejvyšší kvality a ochranu životního prostředí s kouřením. Pár minut procházky v oblacích dýmu a smradu mi jen potvrdily, že kouření na veřejná prostranství nepatří.
Podle mě jsme po letech slepých cest v zemědělství i zdravém jezení na správné cestě. Už chceme kvalitně jíst, už chápeme, že pro dlouhodobé prospívání potřebujeme i přírodu a živé tvory okolo nás. Už je jasné, že základní řešení pro kvalitní potraviny a život je tradiční zemědělství, zásadní omezování agrochemikálií a monokulturního pěstování.
2000 - 2024 © PharmDr. Margit Slimáková, Březinova 2, 186 00 Praha 8, IČ: 46219242, DIČ: CZ6962244256, zapsaná v živnostenském rejstříku.
Zásady cookies / Ochrana osobních údajů / Všeobecné obchodní podmínky
Tyto stránky slouží pouze pro informativní účely a nenahrazují lékařskou péči. / Web je archivován Národní knihovnou ČR.
Stock Photos provided by Depositphotos
Tak už aby se tyto výrobky objevily i u nás. Díky za dobré zprávy Margit.
Velmi zdařilý a trefný článek!
A s tím kouřením máte naprostou pravdu! To mi připomnělo situaci, kdy se nesmí kouřit ve veřejných budovách jako jsou úřady či školy, v restauracích, nákupních centrech, apod., ale vždy když do dané budovy potřebujete vstoupit, jste nucena projít kuřáckým koridorem, který tvoří lidé namačkaní hned u vchodových dveří…kdysi jsem to každý den podstupovala při vstupu do školy(SŠ i VŠ), dnes stejný scénář při příchodu do práce (v celém areálu je totiž zakázáno kouřit, toť alespoň osvěta ze strany zaměstnavatele = zapřísáhlého nekuřáka).
Margit, někde tam zmiňujete trtinovy cukr, máte nějaké důvody, proč je lepší, než rafinovaný z řepy?
Používala jsem ho také, víc mi chutná, ale spotrebuju ho tak 1kg za 3 měsíce ( pro 7mi člennou rodinu) , a jediné, co od něj chci, aby byl sladký, necekam žádný nutriční přínos.
Ale nakonec jsem usoudila, že změnou za obyčejný bílý ušetřim, nebudu podporovat dopravu z dálky, a navíc podpořím místní ekonomiku. Vychází mi to tedy jednoznačně lépe pro bílý cukr, co si o tom myslíte? Dekuji
Dobrý den, třtinový cukr je obvykle méně čistěný a tak o něco prospěšnější, ale základ, tedy sacharóza v něm je stejná jako sacharóza v cukru řepném, Margit
Možná by bylo lépe přijmout realitu, že i lidé, které zajímá zdravé jídlo a zdravě jí, si občas chtějí zapálit. Nezachráníme svět, že kuřáky vyženem z veškerého veřejného prostranství. To by si nemohli zapálit ani v parku nebo kdekoli na ulici. Chápu, že vám ta situace v dýmu nesedla (mně taky ciagrety páchnou), ale na druhiu stranu mi připadá, že máte občas sklony ke krajnostem :-(
Dobrý den, nechápu, co má moje vyjádření společného s nepochopením reality. Je to popis, jak stav vnímám a ano, skutečně si myslím, že kuřáci do prostor (včetně těch otevřených), kde se pohybuje větší množství lidí nepatří. Vzhledem k obrovské zdravotní rizikovosti kouření (včetně second a third hand) mi přijde férové ať postihuje jen ty, kteří se vědomě rozhodli si takto ubližovat, Margit
Mě se článek moc líbí, ostatně jako skoro všechny. Jste mi velkou inspirací a jsem ráda, že tyto poznatky můžu šířit dále mezi své klienty.
Dobrý den,
super článek. Jen mám jediný problém: kde nakupovat potraviny, aby jste si byli jistí, že neobsahují pesticidy apod. Orientuji se na složení. Znám tyto věci. Kupovat v bedýnkách..Víme, že opravdu zelenina neni chemická? Kupovat u farmářů…Kde? Opravdu víme, že farmář pěstuje zdravě? Nevím kde nakupovat. Snažím se podle složení, bedýnky, občas farma.. Snažím se co nejvíce se tomu vyhnout. Ale nikde se nedá vygooglit, kde se dá nakupovat OPRAVDU bez chemie. Člověk, když studuje, tak zjistí, že tam kde nakupuje a několik jedinců si labužníkuje a chválí, tak zjistí, že třeba brambory jsou stejně chemické, méně ale jsou.. Nebo, že oblíbené bio farmy, nejsou bio a jsou také chemické. Stačí jen, když Váš kamarád vycestuje si přivydělat a pomoct a zjistí skutečnosti, jak se dějí. Jestli někdo z Vás ví, kde nakupovat, a opravdu je vše bez chemie, tak budu velice ráda. Ráda podpořím tyto super lidi a jinde nebudu už nakupovat. Díky. Veronika
Dobrý den Veroniko, jediná jistota mimo svého vlastního pěstování je značka bio anebo výpěstky od farmářů, které znáte třeba zapojení do komunitou podporovaného zemědělství. Bio farma musí být bio, ta značka je nezávislá a produkce přísně kontrolovaná, Margit
Pro Veroniku: Netuším,odkud jste, ale zkuste se podívat na stránky Svobodného statku na soutoku, zda není ve Vašem dosahu KPZ místo, případně můžete nové založit – poraďte se s nimi. Víc o jejich přístupu se můžete dovědět např. z nejnovějšího článku v sekci „Napsali a natočili“ na jejich stránkách. Pěkný máj Vám přeji
Viola
Dobrý den, před hodinou jsem dočetl Vaši knihu Velmi osobní kniha o zdraví. Je to pozoruhodné čtení, výhodu ale mají lidé, kteří vydělávají vyšší obnosy nebo lidé vlastnící zahradu. Nakupuji v prodejnách zdravé výživy, v poslední době mě zneklidňují články na internetu, zpochybňující konzumaci melasy či himálajské soli (obsahuje prý radioaktivní prvky ve stopovém množství a těží se v Pákistánu). Tak nevím…
Dobrý den,
nevím zda máte podobný článek, ale myslím, že by stálo za to sepsat konkrétně a jasně proč je důležité jíst potraviny v bio kvalitě.
Moje okolí stále na to kouká skrz prsty, považuje to za extrém, zbytečnost.
Třeba chápou, že ledascos pochází z velmi „nezdravých“ jatek, ale když už to vidí v supermarketu zabalené, nepředstaví si, že by to mělo být horší než maso v bio kvalitě.
Když vidí nějaké záběry vystresovaných zvířat, pohorší je to, ale pokrčí rameny, že to je dnešní realita a konzum. A asi doufají, že to, co kupují oni, není sice bio, ale určitě nepochází z tak strašných podmínek.
Natož aby chápali proč kupovat bio cibuli, citróny, mouku, ořechy… (rajče ještě možná chápou, protože to ze Španěl „chutná“ jako nějaká nicneříkající hmota).
Tím, jak je bio „zprofanované“, tak jim to přijde moc alternatvní, pro náročné, „pražácké“, rozmazlené.
Jak byste popsala proč bio?
Dobrý den, téma v nejrůznějších vystoupeních a textech opakovaně vysvětliji, jako třeba zde: http://blog.aktualne.cz/blogy/margit-slimakova.php?itemid=19742
Margit
Dobrý den, zajímá mě Váš názor co se týče prospěšnosti pro naše tělo, zdali je lepší nakupovat bio potraviny, které ale nejsou lokální, nýbrž z ciziny anebo výrobky či ovoce a zeleninu od místních farmářů v nebio kvalitě? Děkuji
Dobrý den, upřednostnila bych lokálnost, ale ideálně vždy vyhodnocovat jednotlivě, určitě jsou i výjimky, Margit
Margit pěkný den.
Měla bych na Vás otázku, čemu byste dala, nebo dáváte přednost. BIO potravinám, u kterých víte, že jsou opravdu tedy BIO a bez veškeré chemie, NEBO byste klidně sáhla po českém výrobků od českého farmáře, který však ale BIO produkci nemá a pouze vám může slovy říct, že třeba zvířata mají krmivo GMO free a žijí dobře, ale bohužel výrobky BIO nebudou. Co si myslíte? V tomhle směru – raději bílý jogurt z česka od lokálu ale klidně s trochou chemie, nebo opravdu BIO jogurt ale ze zahraničních eko.farmy?
Trošku mám s tímto rozpor polemizaci. Sama se snažím totiž co jde mít BIO a k tomu všemu ale české a naše :-)), což mi přijde jako jednoznačně nejlepší, ale holt se pak naskytnou situace, kdy mám možnost mít třeba český farmářský produkt, ale tam už není zcela jistota o skutečném původu, respektive se člověk může spolehnout pouze jen na slova… ale…nikde nic nedoloží.
To samé např. u ovoce/zeleniny. Raději BIO ale z dovozu (jablka), nebo SISPO/IPZ kde je holt nějaké množství chemie akceptováno, ale víte, že se jedná o český a i tak chutný farmářský produkt, stejně tak třeba u mléčného výrobku atd..
Děkuji za Váš názor.
Dobrý den, sama většinou upřednostňuji potraviny lokální, sezónní a od známých pěstitelů, chovatelů, ale jednoznačně správná odpověď není, Margit