SPECIALISTKA NA ZDRAVOTNÍ PREVENCI A VÝŽIVU
22.4.2019
Více než sto let byli obézní lidé nuceni počítat kalorie. Terapie obezity byla postavena na jednoduchém doporučení: jezte méně a více se hýbejte. Nastal boom dietních potravin a nějakou dietu držel každý druhý. A spolu s tím došlo k největšímu rozvoji obezity a souvisejících chorob.
Studie potvrzují, že více jak u 80 % dietujících se s časem hmotnost znovu zvyšuje. Proč? Dlouhá léta se tento jev vysvětloval jejich lenivostí a hloupostí. Je ale skutečně pravda, že jsou miliony lidí s totožnou zkušeností prostě jenom hloupí? Není problém v samotném tvrzení, že prostým sčítáním a odčítáním kalorií zhubneme? Nejsou důsledkem jen opakovaně tloustnoucí lidé s pocity bolesti a viny?
Důsledkem kalorické teorie byl také odbornou veřejností akceptovaný názor, že k úbytku na váze pomůže omezování tuku ve stravě. Tuky totiž obsahují na gram své hmotnosti skoro dvojnásobek kalorií než sacharidy a bílkoviny. A tak se zdálo být zřejmé, že právě omezením příjmu tuku efektivně zhubneme.
V nedávné minulosti byly tuky čím dál častěji označovány za příčinu mnoha zdravotních potíží. Ke změně došlo až v roce 2016, kdy vědci z kalifornské univerzity objevili dokumenty, které dokládají, že výrobci sladkostí tajně platili studie na Harvardu. Studie byly od začátku navrženy tak, aby z rostoucí epidemie obezity obvinily tuky. Na základě jejich výsledků vydal americký senát v roce 1977 pro celou společnost doporučení jíst stravu s nízkým obsahem cholesterolu a tuku. A vlády mnoha dalších zemí pak doporučení přebíraly.
Potravinářský průmysl s nadšením odstraňoval tuk z potravin a nahrazoval ho cukry, sacharidy a solí. Tisíce nových, levných a chutných „low-cal“ a „low-fat“ produktů zaplavily pulty prodejen. Vysoce průmyslově zpracované produkty měly delší trvanlivost, a to znamenalo vyšší zisky pro výrobce i prodejce.
Desítky let konzumace jídla s nízkým obsahem tuku a kalorií nepřinesly očekávané zlepšení zdravotního stavu populace. Naopak. Míra jejich rozšíření skoro přesně kopíruje nejdramatičtější nárůst výskytu obezity v historii lidstva. Mezi roky 1975 a 2016 se podle Světové zdravotnické organizace míra obezity celosvětově skoro ztrojnásobila. Její nárůst provází rapidní zvýšení výskytu nemocí srdce a cév, které se dostaly na první příčky mezi příčinami úmrtí. Počty diabetiků 2. typu se od roku 1980 skoro zdvojnásobily.
Pro ilustraci uvedu konkrétní zkušenosti člověka, který přibral v důsledku traumatu (posttraumatická deprese) a kterému pak v důsledku obezity selhalo srdce. Snažil se zhubnout a vyjádření odborníků znělo jasně: abyste snížil hmotnost, musíte si hlídat kalorie.
Dostal výpočet na míru, podle kterého potřeboval asi 2 500 kalorií denně, aby si udržel stávající hmotnost. Dostal proto pokyn jíst méně než 2 000 kalorií denně, aby zhubl. Podle výpočtu se měl každý týden dostat do deficitu asi 3 500 kalorií, podle tabulek měl týdně zhubnout asi půl kilogramu. Protože byl velmi pečlivý, všechna jídla si fotil a vše, co vložil do úst, si přesně zaznamenával. Koupil si spoustu speciálních přístrojů, které sledovaly jeho energetický výdej. Vstával před svítáním a denně běhal 10 kilometrů. Časem už počítal každé snědené sousto, vedl si soustavu excelových tabulek a stal se posedlým hlídáním kalorií.
Pořád byl ale unavený a hladový, náladový a neschopný se soustředit. Myslel jen na jídlo. A odborníci mu pořád dokola opakovali, že když zvládne kalorický deficit, výsledky se jistě dostaví. Vydržel to tři roky. A výsledek? Shodil asi 10 kilo, které se ještě v průběhu diety vrátily zpět.
Podle kalorické teorie využije lidské tělo kalorii z brokolice stejně jako kalorii z koblihy. To je samozřejmě holý nesmysl, který má však i dnes své zastánce. Ve skutečnosti jsou potraviny v těle metabolizovány rozdílně, jejich využití se navíc liší člověk od člověka.
Pro odborníky nastal čas si přiznat, že lidé nejsou kalorimetry a že metabolismus živin je mnohonásobně komplikovanější proces, než si mysleli. O využití stravy totiž rozhodují také geny, hormonální systém, miliardy bakterií v těle, způsob přípravy potravin, kvalita a délka spánku a samozřejmě i pohyb.
Fast food průmysl miluje tezi, že můžeme jíst cokoliv, protože to pak vyběháme. Nezdravé výrobky rychlého občerstvení to staví do příznivého světla. Jenže až 75 % průměrného denního výdeje energie není o cvičení, většina energie se spotřebuje na běžný chod organismu od trávení až po zajištění tělesné teploty. I proto je lidem na dietách tak špatně. Jsou unavení, zimomřiví a bez síly dělat cokoliv, natožpak cvičit.
Vraťme se k příkladu muže, jehož příběh jsem už uvedla. Jak to nakonec dopadlo? Po třech letech neúspěšných pokusů se naštěstí setkal s lidmi, kteří udržovali hmotnost úplně jinak. Cvičili pravidelně jako on, ale nepočítali kalorie. Místo toho dbali na kvalitu, jinými slovy jedli skutečné potraviny.
Tento muž se rozhodl, že skončí s dietou, kterou doprovázejí pocity viny. Vyhodil vysoce průmyslově upravované dietní produkty a začal se soustředit na skutečné jídlo. Jedl, když měl hlad, a namísto kvantity začal zohledňovat kvalitu. A výsledek?
Okamžitě se cítil méně hladový a šťastnější. Vrátil se k jídlům, která měl zakázaná. Jedl i slaninu, sýry, plnotučné mléko nebo steaky. A překvapivě začal hubnout. Mnohem lépe spal, odešla deprese a úzkosti. Neustálé pocity viny a vzteku na sebe sama, protože nad jídlem nedokáže udržet kontrolu, vystřídal pocit spokojenosti, hrdosti z vlastního těla. Mohl si užívat jídla a pití. Přestal se nutit do každodenního běhání, ale pravidelný pohyb ho začal bavit, protože na něj měl dost síly.
Cukr a vysoce průmyslově zpracované produkty, které stojí na kombinaci cukrů s tuky, vedou k uvolňování inzulinu, který ukládá tuky do tukové tkáně. Stres zapříčiňuje uvolnění stresového hormonu kortizolu, který podporuje ukládání tuků na břiše a odbourávání svalů. Nedostatek spánku a nekvalitní spánek narušují tvorbu leptinu a ghrelinu, hormonů sytosti a hladu. Pod jejich vlivem jsme hladoví a přejídáme se. Naše posedlost počítáním kalorií narušila schopnost vnímat své tělo a vyhledávat přirozené potraviny.
I dnes se najde mnoho odborníků, kteří obhajují status quo. Navzdory informacím o hormonech a mikrobech radí počítat kalorie, držet diety a jíst dietní potraviny. Proč? Mnoho z nich by změnou stanoviska podkopalo svou pověst nebo své obchody.
Volně zpracováno na podkladě textu: Death of the Calorie
Moje detailní vysvětlení, proč je hlídání kalorií nefunkční
2000 - 2024 © PharmDr. Margit Slimáková, Březinova 2, 186 00 Praha 8, IČ: 46219242, DIČ: CZ6962244256, zapsaná v živnostenském rejstříku.
Zásady cookies / Ochrana osobních údajů / Všeobecné obchodní podmínky
Tyto stránky slouží pouze pro informativní účely a nenahrazují lékařskou péči. / Web je archivován Národní knihovnou ČR.
Stock Photos provided by Depositphotos
Dobrý deň, pani Slimáková.
Pravidelne čítam Vaše články, a každý Váš názor ma zaujíma. Rada by som vedela, akým spôsobom prijímate ako vegetarián omega 3 mastné kyseliny, a čo hovoríte na názor, že ich prijímanie z rastlinných zdrojov je nedostačujúci. A to isté vitamín B12. Som vegetarián z etických dôvodov, ale najmä v zime mám krvavé veľmi bolestivé ranky na končekoch prstov a celkovo suchú kožu a uvažujem či je to nedostatkom omega 3 MK. Čo je lepšie rybí olej ako doplnok, alebo ryba v konzerve?!
A B12? Jem málo mliečnych výrobkov a vajec, takže predpokladám, že ani s týmto vitamínom to nebude ružové. Nie som vôbec zástancom jedenia „umelých vitamínov“, takže neviem, či je lepšia alternatíva „umelý vitamín“ alebo tá ryba v konzerve /myslím tým sardinky vo vlastnej šťave/?!
Ešte Vás prosím o názor, či nesie so sebou nejaké riziko podávanie infúzie železa.
Ďakujem za odpoveď, a teším sa na ďalšie články.
Želám pekný deň!
S pozdravom Katka
Super článek. Naprosto souhlasím. Bohužel spousta odborníků opravdu řadí počítání kalorií na první místo, a dokonce i v řadách učitelů výživy. Myslím, že revoluce v tomto nenastane. Evoluce určitě
Dobrý den Katko, ano, je pravda, že omega 3MK z rostlinnýh zdrojů nejsou tak efektivní, sama jeich potřebu řeším hlavně snížením konzumace omega 6MK, tedy žádné margaríny, polotovary a běžné oleje. Od vegetariánství jsem se i posunula, viz. můj blog na aktuálně.cz: http://blog.aktualne.cz/blogy/margit-slimakova.php?itemid=32686
B12 mám pohodově zajištěnou dostatkem mléčných produktů a vajíček. Železo má i svá rizika a suplementace smysl pouze na základě zjištěného deficitu, Margit
Dobrý den,
do výčtu faktorů ovlivňujících využití výživy bych ještě doplnil tyto věci:
co a jak dýcháme
co a jak pijeme
jak myslíme
jak pracujeme s city a s emocemi
Z mojí zkušenosti, většina obézních lidí málo pije. Často jen úprava pitného režimu způsobí změnu.
Způsob myšlení má mnohem větší vliv než geny. Vliv genů je často přeceňován, protože je maskován tím, že se celá rodina nesprávně stravuje. Pak „je to dědičné a já s tím nemůžu nic udělat“. Ale protože základní výživa není dostatečná, člověk pak nemá sílu změnit své myšlení a chování.
Dalším významným faktorem proč si lidé udržují „tukové brnění“ je nějaké strádání na psychické nebo emoční úrovni. Člověku něco dlouhodobě schází, často ani neví co, tak se to tělo podvědomě pokouší získat v nadbytku. Nebo má pocit, že mu bylo ublíženo a vytváří si tak tukové nárazníky. Velice zjednodušené, u každého obézního je to trochu jinak, ale skoro vždy tam něco takového je.
Dýchání je kapitola sama pro sebe. Moje poslední průzkumy ukazují, že je to velmi přehlížená oblast a přitom má poměrně velký vliv.
Samozřejmě, že má cenu nějakým způsobem kontrolovat příjem kalorií, ale spíš jen orientačně. Příklad s koblihou a brokolicí je trochu nepřiměřený, kobliha má 10x větší energetickou hustotu a přitom mnohem menší výživovou hustotu.
Takové srovnání snad nikdo nepoužívá.
Je škoda, že jste se posunula od vegetariánství, cítím to jako nevyužitou příležitost. Neetickým chováním se člověk odděluje od celku a přichází tak o příležitosti pokročit dále.
Hezký večer.
Krásně napsaný článek. A jak se shodují příznaky: Pořád byl ale unavený a hladový, náladový a neschopný se soustředit. Myslel jen na jídlo, zimomřivý.
Jenomže jím už delší dobu tučné potraviny s ovocem a zeleninou, vynechal jsem mouku, rýži a brambory a ta hmotnost je furt stejná. Během hladovky zůstává hmotnost stejná a během jezení se zvyšuje.
Možná je chyba v tom, že počítání kalorií se nesmí zanedbávat. Jednou jsou v Lidlu při vyndávání zboží z košíku s hrůzou zjistil, že polovinu pásu zabírají sladkosti, moučníky, čokolády, jogurty. Takže naopak já musím v budoucnu přitvrdit a počítat každý čtvereček čokolády, každé sousto ořechů a sladkostí. Nebo lépe řečeno je vůbec nekupovat, natož do zásoby!
Dobrý den, paní Slimáková,
chápu, že počítání kalorií je stresující. Ale hubnutí je přece založeno na tom, že snížím svůj energetický příjem. Skutečné potraviny, jak říkáte mohou být ale také poměrně dost kalorické, takže toto stravování nemusí mít hubnoucí efekt, i když je zdravé..Je to tedy pak o zmenšení porcí ? Děkuji za odpověď.
Hezký den
Eliška
Dobrý den Eliško, když postavíte jídelníček na skutečných potravinách, budete jíst, jen to co potřebujete, budete se cítit zasycena a tedy se nebudete přejídat. Margit
Prosim o vysvetleni pojmu „skutecne potraviny“ a „zdrave jidlo“. Dekuji.
Dobrý den, k tématu už mám připravené video a pojem je odborně zpracován v textu, který nyní prochází rezenzním řízením. Ve stručnosti jsou to základní a minimálně průmyslově upravené potraviny a jídla z nich, Margit
„Jak v praxi počítání kalorií (ne)funguje?
Pro ilustraci uvedu konkrétní zkušenosti člověka, který přibral v důsledku traumatu (posttraumatická deprese) a kterému pak v důsledku obezity selhalo srdce.“
Po neúspěchu s počítáním kalorií se setkal s lidmi, kteří udržovali hmotnost jinak, začal hubnout a pak mu v důsledku obezity selhalo srdce?
Nebo špatně čtu?
Dobrý den, ne, nejdříve traumatická porucha, přejídání, obezita, selhání srdce, počítání kalorií bez úspěchu a až pak přesun od kalorií ke kvalitě – detailně je to vysvětleno v odkaze pod textem, Margit
Dobrý den,
měla bych dotaz ohledně jednoho výrobku od firmy Penam, konkrétně „Večerní chlebík“. Jeho výživové hodnoty jsou téměř neuvěřitelné – pouze 2 g sacharidů ve 100 g. Je to vůbec možné? Co si mám představit pod pšeničnou, sojovou či lupinovou bílkovinou? Jak se taková věc vyrábí? Můžu si krajíček chleba dávat pravidelně, je to zdraví neškodné?
Zde odkaz na složení výrobku: https://nakup.itesco.cz/groceries/cs-CZ/products/2001130566912
Děkuji
Dobrý den, to složení je celkem slušné a hodnoty v pořádku, chléb je z izolovaných bílkovinových koncentrátů sóji, pšenice, lupiny… Margit
Vaše tvrzení „když postavíte jídelníček na skutečných potravinách, budete jíst, jen to co potřebujete, budete se cítit zasycena a tedy se nebudete přejídat“ – to máte postaveno na nějaké odborné studii, nebo jen na zkušenosti? Zajímá mne, z čeho tato tvrzení čerpají. Přes všechny vyjmenované nepřesnosti počítání kalorií jsem v každé úspěšné studii viděl „kalorická restrikce“. Chápu tedy nepohodlnost tohoto postupu – jistě člověk nemá trávit každou myšlenku nad gramy jídla a kaloriemi – ale zajímá mne zdroj vaše tvrzení. Díky.
Dobrý den, kalorická restrikce určitě krátkodobě funguje, ale dlouhodobě je takovýto postup velmi problematický, viz vysvětlení v textu, jak nefunguje. Studie o významu kvality nad kvantitou a o rozdílném metabolickém vlivu základních vs ultrazpravcovaných produktů se teprve objevují, jako třeba tato:
Jaký vliv na zdraví mají vysoce zpracované potravinářské produkty (UZPP)? Zjednodušeně vedou k přejídání, příjmu více kalorií a nadváze.
Ve videu autor popisuje kvalitní studii, která sledovala dvě skupiny jedlíků a na střídačku jim vždy dva týdny nabízela jídla založená na skutečných, nebo na vysoce zpracovaných potravinách. Mezi účastníky bylo deset mužů a deset žen všech váhových kategorií. Vše, co po celou dobu sledování jedli, bylo pečlivě zaznamenáno.
Jídla v obou skupinách měla obdobný obsah kalorií, cukru, tuků a bílkovin, sodíku a vlákniny. Účastníci studie mohli jíst bez omezení. Výsledek? Ti, kteří jedli vysoce zpracované produkty, v průměru denně snědli o 500 kalorií více. Jedli více sacharidů a tuků, příjem bílkovin byl zhruba stejný.
Jak vysvětlit, že UZPP vedou k vyššímu příjmu kalorií? Nevíme. Asi nejde o živiny ani o chuť (obě skupiny byly stejně chuťově spokojené). Nejzajímavější hypotézu nabízejí hormony. Při konzumaci skutečných potravin se v krvi zvýšilo množství hormonu PYY. To je hormon produkovaný ve střevech, který potlačuje chuť k jídlu. A hladina hormonu hladu ghrelinu se snížila.
Zajímavou otázkou je, jestli k vyššímu příjmu energie nevede konzumace aditiv, které ve skutečných potravinách nejsou. A také se zvažuje role mikrobiomu.
Proč ani změny v poměru živin (jako třeba snížení cukrů nebo tuků) neudělají z ultrazpracovaných produktů zdravé potraviny? Problém, jak se zdá, není v množství živin, je ve zpracování.
To jsou moje stručné poznámky ze zajímavého videa, kde najdete kromě jiného i vysvětlení, co je to nutricionismus a NOVA klasifikace potravin.
http://bit.ly/UZPPobezita
(anglicky)
Reakce paní Margit z 6. 5. 2019: „Dobrý den Eliško, když postavíte jídelníček na skutečných potravinách, budete jíst, jen to co potřebujete, budete se cítit zasycena a tedy se nebudete přejídat. Margit“
Mě by zajímalo, kde berete jistotu, že skutečnými potravinami se lidé nebudou přejídat? Že se budou cítit zasyceni? To přece nemůžete myslet vážně… Určitě souhlasím, že je důležité „jíst zdravě“. Ale chci-li zhubnout, bez omezení kalorií (přijatých ve formě skutečných potravin) to nepůjde.
Dobrý den, jistotu samozřejmě nemám, za mým vyjádřením je jen 30 roků zkušeností a ta potvrzují aktuálně nové studie naznačující, že vysoce zpracované produkty vedou k nadměrnému příjmu kalorií – vyššímu než při nabídce skutečných potravin, jak vysvětluje třeba studie v odkaze z mé předcházející odpovědi, Margit
Pak je taky otázka, co vlastně považujeme za skutečné potraviny a ty průmyslově zpracované. Moje zkušenosti jsou takové, že strava složená z domácích knedlíků, bábovek, štrůdlů, omáček, pečených bůčků, škvarkových pomazánek, ovarových kolen, řízků a bramborových salátů a hodně pečiva (někdo by mohl říct taková tradiční česká kuchyně) vede k obezitě. Samozřejmě jsem jako Vy proti konzumaci polotovarů, koupených sladkostí, kupovaných slazených nápojů, kupovaných uzenin apod., ty jsou samozřejmě ještě horší. Ale i Vy říkáte, že “vysoce zpracované produkty vedou k nadměrnému příjmu kalorií…” Takže na těch kaloriích něco bude, že? :-)
Zdravím. Zajímavý článek..Bohudík osobně mám s počítáním kalorií dobré zkušenosti. Ta vaše „metoda“ kterou jsem v podstatě dodržoval předtím mě dostala téměř k obezitě. Díky počítání jsem dal dolů 22kg za cca 20 týdnu. Dopreju so klidně vepřovo knedlo zelo jen pak něco uberu. Nemám nikdy hlad, naopak mám problém vše sníst.. Spánek se mi po 2 týdnech takto neuvěřitelně zlepšil, energie na rozdáváni. 4tydny na z5 jsem byl na této váze. Momentálně pribiram pomalu, ale protože chci trošku vylepšit svalstvo. Stačí mi dodržovat +-kalorie v kterých mám bylkoviny vevelkem, tuky, sacharidy..
Dobrý den, tak to je bezva a blahopřeji. Studie o dlouhotrvajícím efektu diet postavených na kaloriích jsou velmi slušně řečeno nepřesvědčivé a zkušenosti většiny takto hubnoucích ještě více. A ještě z jiné strany, počítat kalorie je minimálně zbytečné, což si denně dokazujíi i ve vlastné praxi – po 3é letech a ještě ani jediný můj klient jej nepotřeboval, Margit
Dobrý den, tak třeba běžné pečivo už není skutečná potravina, je to zpracovaný produkt z pšenice, výsledkem je z pšeničná hladká mouka – tedy cukr a k němu hromady aditiv, běžné omáčky jsou zahušťované také moukou, české saláty připravované se zálivkou z cukru….
A kalorie je zde pouze pojem – měřítko, který jde takto použít pro srovnání ve studii, v řešení nadváhy za mě více matoucí a zcela zbytečné, jak vysvětluji v blogu, Margit
Skvělý článek, přesně takto jsem zhubla 36 kg. Behem tehotenstvi a kojení jsem pribrala. Bylo mi ze sebe špatně. Zacala jsem kazdy den chodit 5-10 km a upravila jsem stravu: vynechala jsem bilou mouku a vse z ni, brambory a hlavne cukr. O tom jak se pocitaji kalorie atd nemam ani paru. A vysledek neuveritelny, zacala jsem se lepe citit fyzicky i psychicky, nemela jsem hlad, vse bylo hezci, jednodussi …. misto sadla prekypuji dobrou naladou a energii :)
Naprosto souhlasím s tím, že kombinací skutečnými nezpracovanými potravinami (živočišné + rostlinné říše) se NEpřejídáme a není možnost na nich opravdu přibírat a nevznikají po nich nutkání tláskat další a další nesmysly.
Dále souhlasím i s tím, že NENÍ kalorie jako kalorie ale hlavně, že NENÍ a rozhodně NEMÁ stejný vliv konkrétní živina (tuk, sacharid), který sníme např. z kvalitního plnotučného jogurtu vs. čokolády, nebo například celozrnná rýže VS. bílý chléb, ačkoliv tabulkově můžeme být skutečně „jinde“ , tak na vzhledu a hmotnosti se toto projevuje a to doslova ;). Sama mám s obojími metodami os. zkušenosti jak na sobě, tak u druhých.
Ano, jistě, že funguje počítání kalorií a hubnutí/nabírání dle čísel a tabulek, ale za prvé – NIKDY to nebude stejné a za druhé -takové třeba IIFYM je naprostá kravina (ano, sice může fungovat) ale zadělává na další problémy, jako např. přejídání a rozhodně to nevede k tomu, aby člověk jedl zdravě a tak, jak potřbeuje jeho tělo ;)
Sama jsem si vyzkoušela za 12 let toho hodně a mé zkušenosti jsou takové, že nějaké tabulky, včetně třeba výpočtů na těl.kompozicích a i dokonce testy na klidové metabolismy apod … vše je jen nějaká statistika na něčem, ale realita je úplně jina ;)
Souhlasím tedy s Margit v tomto směru;)
Paní Margit, vaše tvrzení o kaloriích je zajímavé, ale zajímavější by bylo, kdybyste měla i třeba články/videa rozhovory tedy s Vašimi klienty o této tezi, že na skutečně kvalitní stravě a nezpracovaných potravinách není nutné nic počítat ani hlídat a že se nelze prejidat ani vybudovat nadváhu. Osobně si to totiž nemyslím, protože i kvalitní plnotučný výrobky jsou přeci jen kalorické bomby po kterých se dá lehce přibrat. Docela by mě skutečně někdy zajímal nějaký rozhovor z praxe (o které mluvíte a píšete) , protože zatím veškeré studie a i odborníci na výživu uplatňují stále přeci jen jídelníček na kaloriích a alespoň základ na tom staví – viz. například i pan Havlíček Petr ve svých rozhovorech sice mluví o kvalitě, ale zároveň i o příjmu/výdeji, což s tím tedy Vy nesouhlasíte, docela by mě zajímal váš názor na jeho slova, protože třeba Vy propagujete plnotučné mléčné výrobky, kdežto On třeba doporučuje takový skyr, což je podle vás už zpracovaný výrobek, protože je odtučněny.
Mimochodem a kromě kalorií, co třeba makroziviny? Ty taktéž neberete v potaz? Zajímavé ale je, že nizkosacharidove stravy proapguejte, ale v tom případě řešíte také stravu na omezováních, protože přeci sacharidy se dají jíst i z kvalitních a skutečných potravin (přílohy, luštěniny apod) a to přeci, podle vašich slov a doporučení, neškodí. Takže si tak trochu protirecite.
Dobrý den,
o tom, že stavění hubnutí na kaloriích je nesmysl už píší profesionálové celé knihy, jako třeba Why Calories Don’t Count: How we got the science of weight loss wrong, Dr. Giles Yeo, 2021 nebo Spoon-Fed: Why Almost Everything We’ve Been Told About Food is Wrong, Tim Spector, Vintage Digital, 2020, citace z něj: Káva může zachránit váš život, počítat kalorie je nesmysl, umělá sladidla poškozují mikrobiom, obiloviny jsou prospěšné, když nebudou mít podobu mouky, a jedení vysoce průmyslově zpracovaných produktů vede k přejídání. Obojí najdete v mém blogu: https://www.margit.cz/co-a-proc-ctu/
Take Vašw vyjádření veškeré studie a odborníci je jen vaše představa a ze studií mě napadá třeba: Ultra-Processed Diets Cause Excess Calorie Intake and Weight Gain: An Inpatient Randomized Controlled Trial of Ad Libitum Food Intake, Hall 2019, odkaz je na edukačním webu psaném lékaři: http://www.cojist.cz a mimo jiného i jejich vyjádření:
„Zdravá strava je založená na skutečných potravinách a jídlech z nich. Základem zdraví totiž není zázračný poměr živin, počet gramů nějaké potraviny ani počet kalorií nebo porcí.“
Skyr může být v pohodě – tedy nedochucený, ale úplně stejně plnotučné jogurty, včetně těch řeckých – nejtučnějších doma jíme téměř jen tyto.
Makroživiny jsou sacharidy, tiky a bílkoviny a není pravda, že je jen jedna správná výživa – jeden správný poměr mezi nimi, opět mohou být zásadní rozdíly, jak opět vysvětluje edukační web cojist.cz. Konzumaci sacharidů z kvalitních potravin běžné doporučuji, to ale nevylučuje i možnost skvěle se stravovat nízkosacharidově, prosím zkuste téma dostudovat, jsou stovky textů nebo pak vystoupení kde opakovaně vysvětluji, a s Petrem Havlíčkův se známe a jsme ve shodě, Margit