John Grisham: Vánoce nebudou!

V originále: Skipping Christmas je báječná kniha, která přináší návod na netradiční vánoční oslavy. Kromě spousty inspirace nabízí příběh také zamyšlení nad tím, proč a jak trávíme svátky a jaké jsou důsledky tohoto stereotypu.

Kniha představuje americký pár středního věku poté, co jeho jediné dítě, dcera Blair, odlétá učit číst negramotné děti do Peru. Je právě před adventem, čas, kdy běžné rodiny čím dál více nakupují, pečou, vaří, balí, rozesílají si přání, zdobí a rozdávají si dárky. Manželé Luther a Nora jsou poprvé po letech o Vánocích sami a Luthera tato situace přivádí k zamyšlení nad tím, co se o Vánocích skutečně děje. V průběhu noci spočítá, co vše před rokem o svátcích dělali a kolik je ta zábava stála. S dokonalým argumentem o utracení 6100 USD za Vánoce se mu podaří přesvědčit Loru, aby si letos zkusili ignorovat vše vánoční a ušetřené prostředky využili na desetidenní společnou plavbu v Karibiku. Materialismus versus zážitky.

Problémy nastávají v okamžiku, kdy přátelé, sousedé a kolegové plán odsoudí, třebaže se tak často děje jen z důvodu závisti, protože oni nemají odvahu si něco takového dovolit. Argumenty typu, že to tak Luther a Nora dělají každý rok, že to tak dělají všichni anebo že bez účasti našeho páru nevyhrají v soutěži o nejvíce ozdobenou vánoční ulici, jsou Lutherovi a Noře s blížícími se svátky čím dál tím častěji předhazovány. Tlak být jako ostatní vede na příklad až k tomu, že se schovávají před koledníky anebo si vymýšlejí důvody, proč vánoční zvyklosti chtějí nahradit zážitkem, které jsou pro okolí snáze akceptovatelné.

Cílem knihy není nikoho přesvědčit, aby ignoroval vánoční svátky. Spíše se snaží přivést k zamyšlení, co pro nás svátky znamenají a jak si je skutečně přejeme slavit – bez ohledu na to, co je tradiční, obvyklé a očekávané. S touto knihou máte jedinečnou příležitost popřemýšlet, jestli je skutečně nezbytné nakupovat (nebo v lepším případě péct) kilogramy sladkostí, po jejichž konzumaci si budete ještě dlouho vyčítat, co vše jste byli schopni sníst, jak jsou vám těsné džíny a kolik času teď musíte strávit na rotopedu.  Můžete zvážit, jestli je potřeba posílat desítky pohledů všem známým a vzdáleným známým a probírat se stovkami e-mailů od rodiny, přátel, bank a pojišťoven, cestovních kanceláří či třeba svazu myslivců (poslední jmenovaný je zvláště povznášející pro vegetariány). Můžete se zamyslet nad tím, jestli vás absolvování desítek privátních i služebních oslav povznáší, nebo vyčerpává, a jestli rozdávání a přijímání desítek droboučkých dárečků, které většinou nepotřebujeme, už nehraničí s plýtváním penězi, časem i zdroji naší země.

Myslím, že většina z nás snadno podlehne rituálu, který říká, „co se má o Vánocích dělat,“ a vlastně už ani příliš nepřemýšlí o tom, co bychom si skutečně přáli.