SPECIALISTKA NA ZDRAVOTNÍ PREVENCI A VÝŽIVU
16.10.2022
Přejídání se cukrem je běžnou výživovou příčinou většiny nejběžnějších nemocí. Opakované a vysoké peaky krevního cukru vedou k častému a vysokému uvolnění hormonu inzulinu. Jeho častý nadbytek v krvi může způsobit rozvoj inzulinové rezistence a vznik nemocí, které s ní souvisejí. Důležité je uvědomit si, že přejídání se cukry není žádná slabost pouze obézních lidí, ale běžný stravovací způsob mnoha z nás.
Koncentrace krevního cukru glukózy v krvi se označuje jako glykemie. Zdravé tělo si glykemii přísně kontroluje, protože výkyvy nahoru i dolů mu škodí. Co nejčastěji způsobuje výkyvy cukru v krvi? Jídlo!
Ve zdravém těle se glykemie udržuje v rozmezí 3,5 až 5,5 mmol/l nalačno, přičemž po jídle by měla mít hodnotu nejvýše 8,5 mmol/l. Množství glukózy v krvi reguluje hned několik hormonů. Zásadní vliv má hormon slinivky břišní inzulin, který glykemii snižuje. Glukagon, katecholaminy, glukokortikoidy a růstový hormon glykemii naopak zvyšují. Pokles glykemie pod 3,2 mmol/l se označuje jako hypoglykemie a je při ní ohrožena dodávka energie do mozku, takže může dojít k neklidu, třesu, pocení a při zásadním poklesu krevní glukózy až ke ztrátě vědomí. Mnohem častější je ale opakovaný mírný pokles glykemie, který se projevuje únavou, ospalostí a potřebou dát si další dávku cukru.
Hladina glukózy nad 5,5 mmol/l se označuje jako hyperglykemie. Dlouhodobě zvýšenou glykemii potom označujeme jako diabetes. Přechodně zvýšená glykemie se může vyskytnout při stresových situacích, při akutním srdečním infarktu, při operacích nebo při traumatu a měla by do týdne ustoupit.
Nižší obsah sacharidů ve stravě vede k menšímu vzestupu krevního cukru a inzulinu po jídle, a tedy k menší tendenci ukládat živiny do tukových zásob. Malé kolísání inzulinu a hladiny cukru v krvi také přispívá k méně častým pocitům hladu. Jídlo s dostatkem tuků a bílkovin doplněné zeleninou zasytí na delší dobu a umožní delší intervaly mezi jídly. Dostatečné vyhladovění a nízká hladina inzulinu mezi jídly jsou důležité, protože jedině tak se nastartuje spalování vlastních tukových zásob.
Tělo získává glukózu ze stravy, ale dokáže si ji zajistit také vlastní výrobou. Zdrojem glukózy ze stravy jsou jednoduché a složené cukry. Jednoduché cukry najdeme v cukřence, slazených produktech nebo v ovoci a mléku. Složené cukry jsou například v zelenině, v obilovinách a v luštěninách. Podle rychlosti, jakou se z dané potraviny glukóza uvolňuje, se určuje její glykemický index. Zjednodušeně řečeno – čím je index vyšší, tím rychleji a více hladina glukózy v krvi stoupá, a tím větší množství inzulinu se následně uvolní. Při překročení kapacity tukových zásob (ať už z přejídání cukry, tuky, z čehokoli) hrozí vznik inzulinové rezistence, při níž buňky ztrácejí citlivost na inzulin, který je pak proto čím dál méně efektivní. Po určité době může dojít ke snížení schopnosti slinivky břišní produkovat dostatek inzulinu, načež dochází k hyperglykemii a vzniku cukrovky 2. typu.
Glukóza se uvolňuje rozštěpením sacharidů v tenkém střevě. Jako přímý zdroj energie používají glukózu játra, svaly a tuková a mozková tkáň. Nepoužitá glukóza se může v játrech a svalech uskladňovat do zásob v podobě glykogenu, ale může se také přeměnit na tuky (mastné kyseliny a triacylglyceroly), které se uloží do našich tukových zásob. Při hladovění si tělo udržuje normální hladinu glukózy štěpením z vlastních zásob (z glykogenu) a tvorbou z nesacharidových zdrojů v procesu, který nazýváme glukoneogeneze.
V těle máme asi 5 litrů krve, v nichž jsou rozpuštěny přibližně 4 gramy glukózy. To je množství odpovídající jedné kostce cukru nebo jedné čajové lžičce. Pro cukrovku 2. typu stačí mít v krvi o čtvrt lžičky cukru více. Z toho je jasné, jak přísně si naše tělo kontroluje množství cukru a jak minimální je rozdíl mezi normální a vysokou hladinou glukózy v krvi, tedy mezi zdravým člověkem a diabetikem. A hlavně, jak snadno si lze normální hladinu krevního cukru rozhodit.
Většina buněk našeho těla může spalovat glukózu nebo ketolátky z tuků. Dokonce i mozkové buňky využívají jako zdroj energie převážně glukózu pouze v případě, že zkonzumujeme určité množství sacharidů. S klesajícím množstvím sacharidů v jídle se zvyšuje poměr energie, kterou mozek získává z ketolátek. Proč buňky spalují vždy nejdříve glukózu? Není to proto, že by jim glukóza víc chutnala nebo prospívala. Je to proto, že se jí tělo musí rychle zbavit – odstranit ji z krve s cílem udržení normoglykemie. Sacharidy jsou hlavním zdrojem energie jen tehdy, pokud jsou hlavní složkou naší stravy. To je však kulturní záležitost, nikoli výživová nutnost.
Ve skutečnosti není nutné stravou dodávat vůbec žádné cukry, protože všechen cukr (tzv. obligátní potřebu) si tělo může zajistit vlastní výrobou glukózy. Přesto nám stále mnoho expertů a platná oficiální doporučení v podobě výživové pyramidy tvrdí, že bychom měli dodávat 50–55 % energie v podobě sacharidů. Při běžném energetickém příjmu 8 500 až 10 000 kJ je to tedy asi 250 až 320 g sacharidů denně!
Největší vliv na hladinu krevního cukru má přejídání se sacharidy a neustálé celodenní pojídání, které je dnes naprosto běžné. Důsledky dlouhodobé přílišné konzumace cukrů jsou dnes už jasně vidět – za posledních 30 let se ve vyspělých zemích ztrojnásobily počty diabetiků 2. typu. Jen v USA je asi 26 milionů diabetiků, kromě toho se odhaduje až 80 milionů lidí s prediabetem. To je dohromady asi třetina populace USA. My tak daleko ještě nejsme, ale tendence máme úplně stejné.
Podle posledních dat se dnes v Česku léčí asi osm set tisíc lidí s diabetem, za osm let jich může být milion a tímto tempem do roku 2030 až 1.3 milionu.
Cukr není esenciální pro naše zdraví a život. Doslazovat si jídlo či nápoje není z výživového hlediska potřeba. Je ale fakt, že sladkosti jsou přirozenou součástí mnoha našich tradic a že mnohé přirozené zdroje sacharidů, jako třeba zelenina a luštěniny, obsahují celou řadu prospěšných látek a chutnají skvěle. Proto nepovažuji za řešení cukrem strašit a prosazovat stravu zcela bez něj. Správný ovšem není ani druhý extrém – pro dnešní dobu zcela běžné přejídání se cukry, a ještě často v podobě vysoce průmyslově zpracovaných produktů, což je úplně nejhorší varianta. Rozumné je podle mého názoru pití neslazených nápojů, vyhýbání se průmyslově zpracovaným nezdravostem a snaha omezovat množství cukrů a sacharidových příloh ve stravě. Průměrný západní člověk dnes sní okolo 300 g sacharidů denně, přičemž nízkosacharidová strava se pohybuje mezi 30 až 150 g sacharidů denně. Za přijatelný cíl pro většinu z nás proto považuji posunout se pod hranici 200 g sacharidů za den. V takovém režimu je třeba jíst dostatek zeleniny a ovoce, omezeně příloh a s cukrem zacházet jako s šafránem.
Přísnější omezení cukrů (jednoduchých i složených, tedy i obilovin) je vhodné v rámci terapeutické stravy, jako například u prediabetu a cukrovky 2. typu. Normoglykemie je normální hladina krevního cukru, která nám prospívá. Její navýšení (hyperglykemie) i snížení (hypoglykemie) jsou výkyvy, které se tělo snaží okamžitě regulovat. Koncentrace glukózy v krvi je přísně regulována řadou mechanismů, především jsou to hormony – inzulin, který glykemii snižuje, a antiinzulinárně působící hormony, jako jsou třeba glukagon a růstový hormon, které glykemii zvyšují. Udržení stálé hodnoty glykemie je nezbytné pro činnost centrální nervové soustavy a jiných tkání a buněk.
Aktuálně nejvíce zkoušenou cestou pro prevenci nadměrných peaků glukózy a prevenci inzulinové rezistence, chronického zánětu, nadváhy a obezity, cukrovky 2. typu, nemocí srdce a cév třeba i Alzheimerovy demence je zásadní omezování sacharidů ve stravě. Prospívá i omezení počtu jídel nebo intervaly, v nichž během dne jíme. Nízkosacharidová strava, omezování počtu denních jídel i časového rozmezí, ve kterém se jí, ale nemusí vyhovovat úplně každému z nás. A je skvělé, že se objevují i další možnosti, jak jde rizika našeho přejídání se sacharidy omezovat.
Biochemička Jessie Inchauspé vydala knihu Glukózová revoluce, ve které vysvětluje nejnovější vědecké znalosti a vlastní průkopnický výzkum pro udržení stabilní glykémie. V knize nabízí deset jednoduchých a překvapivých postupů, které pomáhají vyrovnat hladinu glukózy i bez nízkosacharidové diety. Podle ní až 90 % z nás trpí nadměrným množstvím glukózy v těle a většina z nás o tom ani neví. Jaké jsou nejběžnější příznaky? Chutě na jídlo, únava, neplodnost, hormonální problémy, akné, vrásky… A časem i rozvoj onemocnění, jako je diabetes 2. typu, syndrom polycystických vaječníků, rakovina, demence a srdeční choroby. Pokud je podle ní hladina krevního cukru v nerovnováze, blikají kontrolky a spouští se alarmy. Přibíráme na váze, naše hormony jsou v nepořádku, cítíme se unavení, máme chuť na další dávku cukru, naše pleť se kazí, naše srdce trpí. Stále více se blížíme k cukrovce 2. typu.
Jaké vysvětlení v knize najdete? Třeba:
V knize je detailně popsáno deset možností, jak jednoduše omezit peaky glukózy. Autorka v závěru na vlastním příkladě ukazuje, jak lze jednotlivá doporučení aplikovat a kombinovat v běžném životě. Jako příklad vybírám doporučení konzumovat potraviny v pořadí, které omezuje prudký nárůst krevního cukru. Prakticky je nejprospěšnější před každým jídlem nebo v jeho průběhu začít zeleninou, poté se přidávají bílkoviny a tuky a až později sacharidy. Takto můžete jíst cokoliv z oblíbených jídel, když si třeba jako první dáte salátek. Ještě snazší je přidat ocet do nápoje nebo jídla. Kvalitní ocet, jako třeba jablečný nepasterovaný, který je v Česku běžně k dostání, také omezuje nárůst krevního cukru. Stačí přidat přibližně lžíci do sklenice vody, kterou popíjíte před jídlem, nebo ho používat třeba do salátových zálivek. A třetí prospěšné doporučení je hýbat se – asi 20 minut po jídle se jít aspoň na chvíli projít. Prospěje i zkratka, třeba jen pár dřepů. Zásadní je rozhýbat svaly, které poté efektivněji využívají přijímanou glukózu a také zamezí jejímu nárůstu v krvi. V knize jsou tyto a mnohé další možnosti detailně vysvětleny.
Glukózová revoluce je plná tipů, které mohou drasticky a okamžitě zlepšit váš život bez ohledu na vaše stravovací preference. Pro ilustraci přidávám několik grafů, které najdete v knize i na instagramovém účtu Jessie:
A vysvětlení k nim: Věděli jste, že „ovesné mléko“ (správně rostlinný nápoj) má relativně vysoký obsah sacharidů? Může tedy vést ke zvýšení hladiny glukózy. Chcete-li se vyhnout prudkému nárůstu, zvolte si mléko s obsahem tuku nebo bílkovin, například plnotučné kravské mléko. A pokud hledáte rostlinnou variantu, je vhodnější neslazené « mandlové mléko”.
Pokud si chcete dát něco sladkého, například koláč nebo tropické ovoce, je lepší to udělat po jídle než samostatně na svačinku.
Po jídle (nebo pití) se hýbejte, abyste podpořili udržení hladiny glukózy. Doporučuji 10 minut po jídle procházku, umýt nádobí, složit prádlo, zatančit si v obývacím pokoji. Nemusí to být hned, stačí do 90 minut.
2000 - 2024 © PharmDr. Margit Slimáková, Březinova 2, 186 00 Praha 8, IČ: 46219242, DIČ: CZ6962244256, zapsaná v živnostenském rejstříku.
Zásady cookies / Ochrana osobních údajů / Všeobecné obchodní podmínky
Tyto stránky slouží pouze pro informativní účely a nenahrazují lékařskou péči. / Web je archivován Národní knihovnou ČR.
Stock Photos provided by Depositphotos
Ďakujem za poučný, veľmi dobre napísaný článok. Len škoda, že neviem anglicky, aby som si mohla text od Jessie Inchauspé preštudovať. Ale Vám ďakujem, že ste vo svojom článku uviedli aspoň podstatné. Niektoré idem vyskúšať a potom sa ozvem. Začala som popíjaním jablčného octu s vodou pred jedlom. Po jedle som urobila pár drepov. Som veľmi zvedavá na výsledok.
j
Dobrý den, už vím, že jsou v Česku koupena práva na překlad a hned, jak kniha u nás vyjde ji také budu propagovat, Margit
Na cesky preklad jsem nevydrzela cekat, tak ted louskam knihu v anglictine. Dve casti uz jsem precetla, ted jsem ve treti u tretiho doporuceni. Knizka mi pripada uzasna a skvele napsana. Ta doporuceni jsou vlastne velmi jednoducha, ale hlavne zaroven davaji smysl a pripadaji mi v souladu s tim, co uz zname od Vas, z Vasich vyzivovych doporuceni a celkove z Vasi prace.
Moc se mi libi, ze to autorka nezene do nejakeho nesmyslneho extremu, dava priklady, jak to praktikuje sama a opravdu zajimave jsou i prubezne popisovane zkusennosti dalsich lidi.
Dekuji za skvele doporuceni a at se vam dari.
Dobrý deň, pani Slimáková,
Vynikajúci článok, ďakujem že propagujete vzťah zdravia a výživy.
Mám otázku: ovocie zvyšuje hladinu krvného cukru? Lebo je tam fruktóza, tá by sa mala metabolizovať v pečeni,…. toto mám teraz takú dilemu.
Vopred ďakujem za Vašu odpoveď
Dobrý den, ovoce obsahuje převážně frukózu, a pro zdravé je v pohodě, protože se s ním běžně nepřejídáme. Jinak je ale fruktóza dnes spojována s mnoha riziky, jak vysvětluji třeba zde: https://www.margit.cz/klamava-reklama/
Margit
Margit, super článek. Díky za něj. Znovu mi to připomnělo téma. Doporučila bys něco na měření cukru v krvi? Koukám, že autorka má na obrázku sondičku na ruce? Nebo bych se to také dočetl v knize? Děkuju.
Martine, díky, v Česku se zatím nabízí jen pro diabetiky, jako třeba zde: https://www.freestylelibre.cz/?gclid=CjwKCAjwzY2bBhB6EiwAPpUpZmTqpFIblPKFO0GfzmTrpMOX0PMOlVbsFQhZdb3rue4zWpAZHQNstRoCMNQQAvD_BwE
V zahraničí jej běžněji začínají používat i sportovci. Pro zdravého bych aktuálně sama spíš doporučila dodržovat, co popisujeme a s měřením ještě chvíli počkat – ty monitory se rychle vyvíjejí dál a předpokládám, že nejsme daleko od chvíle, kdy budou uživatelsky přijatelnější i čím dál přesnější, Margit
Dobrý den, Margit!
Děkuji za Vaši osvětu a „neradikálni“ přístup. Nemáte prosím tip na zdroje, kde se pracuje s glukozou a „vrcholovym“ sportem. Jinak Ipach jsem četla a testovala na sobe. Nevěřila jsem, ale vetsina věcí opravdu platí (hlavně co pro mě bylo zásadní je první jídlo dne, kdy ráno je tělo extrémně citlivé na sacharidy a propady jsou výrazné. A pokud jsem glykemii takto rozvlnila hned ráno, v průběhu celého dne to byla houpačka.)
Jinak sleduji supersapiens, ale to je projekt hodně v plenkách a vůbec se tam neřeší dopad na zdraví (čistě se jede hladina glukózy a vliv na trenink/závod).
Zajímal by mě Váš názor na po tréninkové/pozavodní nápoje (ať už doma připravené nebo komerční), které vyvolají i po těžkém intenzivním treninku/zavodě peak a propad (propad jde eliminovat komplexnim jídlem do cca 60ti min) . V některých zdrojích jsem četla, že tento peak je chteny z důvodu anabolickeho efektu inzulínu v rámci regenerace…. Někteří propagatoři těchto doplňků zase argumentují, že po náročném tréninku tělo inzulin nepotřebuje/nevylouči, ze buňky jsou po výkonu otevřené a glukozu si vychytaji (omlouvám se za neodbornost), ale toto neplatí. Na druhou stranu tyto komerční regenery opravdu z krátkodobého hlediska přínos pro rychlejší regeneraci mají (není problém trénovat dvoufazove) ….
Dobrý den, přiznávám, že sportovní výživa není moc specializace, a proto doporučuji konzultovat s nutričním terapeutem, který intenzivněji výživu řeší, nebo ještě lépe s lékaři. Napadá mě doporučit skvělou Dr. Štefaničovou, která se jako lékařka profesně věnuje i výživě a to na základě individualizovaného sportovního vyšetření. Více o jejich nabídce: https://cardiolab.cz
Margit
Vynikajuci článok zaujímavých informácii.
Ako všetky od pani Margit
Dobrý den, Margit, ráda bych se Vás zeptala na Váš názor. Od dětství miluju sladké a bohužel dost ujíždím na sladkých „nezdravostech“. Minimálně jednou denně mám potřebu sníst nějakou KitKat či něco podobného. Mám ale taky moc ráda mléčné výrobky jako je smetana ke šlehání, zakysaná smetana, smetana na vaření… Jako „dezert“ si tedy v poslední době místo oné sladkosti dám třeba kelímek (200 g) některé zmiňované smetany. Předpokládám, že je to zdravější alternativa, na druhou by mě zajímalo, jak je to s tukem? Přeci jenom tyto výrobky obsahují velký podíl tuku. Měla bych nějak limitovat jejich příjem? Mám normální BMI, nemám sklony k obezitě, nyní jsem navíc ještě gravidní. Pokud si uděláte čas na odpověď, budu moc vděčná. Mějte pěkný den.
Dobrý den, skutečné potraviny, jako třeba je i smetana jsou určitě mnohem lepší než vysoce průmyslově zpracované sladkosti. Takže je i běžně můžete, Margit
Dobrý den, domnívala jsem se, že strava většiny lidstva byla a je po tisíciletí založená na značném podílu obilnin. Není pro zemědělství a tím pádem udržitelnost lidského života na planetě příliš náročné produkovat potraviny např. s vysokým obsahem tuků? Když jsem před pár lety přemýšlela nad svojí stravou, říkala jsem si, že to, jak se stravovat, ví asi nejlépe ti, kteří se dožívají nejdéle. Zjistia jsem, že bylo určeno několik oblastí s neobvyklým výskytem lidí dožívajících se velmi vysokého věku (tzv. Blue Zones). U většiny těchto zón, pokud je to pravda, mi strava přijde jako taková, kde se vaří ze základních surovin (podíl sacharidů mi nepřijde nijak zvlášť nízký) a se spíš menším podílem masa a vajec. Moc díky za Váš případný názor.
Dobrý den, strava se v průběhu historie měnila v závislosti na dostupnosti v dané době a místě. Tak jde najít i kmeny postavené na živočišné stravě jako jsou Eskymáci nebo Massaiové v Africe a kmeny postavené na rostlinné stravě jako jsou ty v modrých zónách (a v těchto není jednoznačně potvrzeno, že nejdůležitější pro dlouhověkost je jejich strava, těch společných bodů je více jsou i teorie, že to je způsob žití v komunitě).
Druhým faktorem je, že při omezení sacharidů a navýšení tuků nemusí jednoznačně jít o navýšení množství jídla, protože při stravě na skutečném jídle se tolik nepřejídáme, je snadnější zajistit zasycení. Naopak při stravě postavené na aktuálně běžných sacharidech, tedy vysoce průmyslově zpracované se většin az nás jen přejídá a stejně neprospívá.
A za třetí určitě jde prospívat i na stravě s vyšším obsahem sacharidů, jak to třeba dnes dělají makrobiotici nebo někteří vegetariáni, jen to nesmí být vysoce průmyslově zpracované sacharidy. A sacharidy ze skutečného jídla tak hodně nerozhazují glykémii a když se nepřejídáme – nejíme tak často, není výkyv glykémie tak častý.
Téma takto detailně vystvětluji na školeních, Margit
Díky moc za Vaši osvětu, jste úžasná!
Krásný den, já se podělím o svou zkušenost se stravou s nižším podílem sacharidů a vyšším podílem tuků, na kterou jsem přešla výhradně však na doporučení, kvůli své údajné genetice. Jím výhradně skutečné potraviny a absolutně v mém jídelníčku nejsou žádné průmyslové potraviny, přidaný cukr apod. Vše jím lokální, farmářské a nejlépe v BIO kvalitě již pár let ( 10 let). Jsem hodně aktivní mladá žena, která se denně hýbe spíše aerobní formou (neposiluji), ale hodně denně nachodím a ráda tancuji a cca hodinku si dávám eliptic. Výborně mi vyhovovala strava s poměrem cca 100g bílkovin a sacharidy kolem 280g/den a tuky kolem mezi 70-80g/den. Na takovém rozložení mi vše fungovalo. Pak mi bylo doporučeno právě sacharidy stáhnout pod 200g – max. 200g/den a naopak tuky mít kolem 85-90g/den. V tu chvíli mi šla váha dolů rapidně a rozhodil se mi ale i hormonální cyklus a ztratila jsem MS. – Podotýkám však ale, že jsem nepotřebovala absolutně hubnout, ba naopak na výše uvedeném příjmu jsem si udržovala svou hmotnost a měla energii a i správný cyklus. Bohužel tedy mě tato změna dovedla k rozvratu a musela jsem opět změnit poměr a sacharidy pomalu přidat alespon na 250g/den, abych postupně začala opět přibírat a dostat MS.
Zajímalo by mě tedy, co si o tom myslíte? Děkuji moc.
Dobrý den, děkuji za sdílení vaší skutečnosti, která potvrzuje, že neexistuje jediná správná výživa. Vlastně jediné, co je za mě nezbytné, je jíst skutečné číslo, a to jste dělala. Tedy spíš nechápu, proč jste stravu tak měnila, Margit
Dobrý den, český překlad knihy Jessie Inchauspé, Pravda o cukru je již v prodeji.
Dobrý den,paní Margit.
Právě mám na stole Vaší krásně ilustrovanou knihu Osobní receptář.Moc se mi líbí,jakým způsobem je napsaná.
Mám prosbu : před několika lety jsem viděl Váš rozhovor o řešení diabetu nízkosacharidovou stravou s Mudr Černou (doufám,že je jméno správně). Rád bych na ní získal kontakt (zhoršila se mi v poslední době výrazně glykemie).
Děkuji,s poizdravem J.Zubacký
Dobrý den, děkuji za milá slova, z lékařů dialektologů mám rozhovory s MUDr. Krejčí, ale ta pracuje v poradně pro těhotenský diabetes. V každém případě zde jsou detailně její výživová doporučení: https://www.cukrpodkontrolou.cz a ty můžete zvládat i u jakéhokoliv vašeho dialektologa, Margit
Dobrý den,
zajímalo by mě, jestli ocet do jídla opravdu převážně pomáhá, nebo i potenciálně škodí, protože může přispívat k dehydrataci, se kterou mají diabetici také problémy (obzvláště pokud se nějaké projevy dehydratace, jako revmatismus, vyskytují).
Někteří výživoví poradci také varují před vyloženou ketózou jako vychýleným způsobem stravy, ze kterého se „tělo obtížně dostává“. Nevím, zda jsou ale nějaké důkazy o případné neprospěšnosti. I v tomto ohledu je zřejmě nejprospěšnější nějaká rozumná míra, zvláště když člověk nemá nadváhu, ale spíše podváhu. Nebo to jsou jen plané obavy.
Diabetická strava s málo sacharidy a převážně nenasycenými, častěji i rostlinnými, tuky je jistě velmi prospěšná, nicméně je to i častá společenská řehole a chce to opravdu nějaký výraznější duchovní cíl mimo jídlo, jinak by člověk často propadal trudomyslnosti. I v lázních se nabízejí dezerty, alkohol; na firemních večírcích nasyceně tučné krkovice, hermelíny, špekáčky, sacharidové přílohy jako chleba, kukuřice, brambory, dresingy, které stále obsahují výraznější množství sacharidů, piva se sacharidy, coly, cidery… prakticky nic k uspokojení hladu diabetika. Člověk se musí v mnoha ohledech zařídit bez neustálého vysvětlování co nejvíce pro sebe, i když by rád změnil i určité stravovací návyky okolo.
Dobrý den, téma detailně vysvětluji na vystoupeních, zde ve zkratce:
1.ocet v doporučovaných množstvích prospívá, studie jsou, ale samozřejmě je vždy třeba i přijímat dostatek tekutin, dehydratace by škodila
2. keto strava je skvělá terapeutická možnost a zvyšuje šanci regrese u DM2
3. ano i nízkotuková strava se zdravými sacharidy, směr vegetariánství může diabetikům prospívat, potíž v tom, že mnozí z nás se raději vzdají vloček než vajíček se slaninou a smysl má jen dlouhodobě udržitelná strava, zde u mnoha nízkosachraidová vítězí, Margit
Pěkný den Margit. Napadlo mě, jestli by se nedalo natočit menší video na metabolismus ještě ostatních druhů DIsacharidů, respektive cukrů Zajímalo by mě ještě metabolismus například mléčného cukru , tedy disacharidu laktoza -> rozpad na glukozu + galaktozu . Mě by právě zajímal onen proces metabolismu té GALAKTOZY. Jak ta se v těle chová v závislosti na ty zmíněné jevy a vlivy na náš organismus a bunky + následně i její vliv na potencionální přibírání? Všude totiž slyšíme jen o té glukoze a fuktoze, ale mě by toto moc zajímaly právě tyto ostatní druhy monosacharidů + možná i pak DIsacharid maltoza, nebot povětšina lidí vnímá med jako super zdravé slazení, nicméně si málokdo uvědomí, že právě maltoza je složena z glukozy + 2 složek fruktozy, tedy ještě je to pomalu horší jak klasický cukr, tedy sacharoza. Myslíte, že by šlo nějaké takové video, nebo alespon reakce/článek na tyto zmíněné disacharidy a cukry ? :) Když si vezmeme tedy mléčné výrobky, z nichž třeba i konkrétně čistá syrovátka, v nichž je ona laktoza, tak jak ta vůbec má velký vliv, kdyby se jí jedno hodně, na narust hmotnosti, když to porovnáme s fruktozou třeba apod? Děkuji za případnou reakci :)
Děkuji za tip, ale videa jsme už přestala natáčet, jejich tvorba je extrémně finančně i časově náročná a své neziskové aktivity jsem poslední roky raději směřovala na organizaci projektu zlepšení nemocniční stravy, Margit