SPECIALISTKA NA ZDRAVOTNÍ PREVENCI A VÝŽIVU
10.7.2018
Dlouhodobě veřejně poukazuji na nezdravost vysoce zpracovaných potravinářských produktů. Na skutečnost, že průmysl pokazí, na co sáhne. Kontinuálně mluvím o tom, že základem zdravé stravy jsou skutečné kvalitní potraviny a jídla z nich. Že speciální, dietní a jinak průmyslem „vylepšené“ potraviny nikdo nepotřebuje.
Moje doporučení jsou ještě pořád v rozporu s doporučeními nejrůznějších expertů, kteří místo skutečných potravin doporučují potraviny prohnané průmyslem. Speciality potravinářského průmyslu jsou ochuzeny o složky, které někdo zrovna považuje za rizikové, a ochucené jsou tak dokonale, až jsou návykové. Hity posledních let byly:
Jíst skutečné potraviny doporučují i mnozí nezávislí profesionálové, mezi které patří třeba Michael Pollan. Píše, že: „moderní výživová věda se čím dál více zaměřuje na studium a propagaci anebo kritiku jednotlivých živin, přičemž jí zcela uniká komplexní pohled na skutečné potraviny.“ Často to vypadá, že jako se alchymisté ze Zlaté uličky hnali za zlatem, ženou se potravináři za objevením X-faktoru, který by zajistil všechno, co lidské tělo potřebuje. Potom by ho nacpali do „amarounů“ a po zbytek života bychom už nic jiného nepotřebovali jíst. Přechodem od potravin k neviditelným živinám se výživa stává pro běžného konzumenta nepochopitelnou a vede k nesprávnému přesvědčení, že o zdravé stravě musí rozhodovat odborníci. Podle Pollana by návrat k původní přirozené výživě znamenal stravovat se perfektně zdravě i bez detailních znalostí jednotlivých živin a bez stresu z toho, co nám jak ubližuje, chybí nebo přebývá.
Fakt, že skutečné potraviny člověku prospívají, většina z nás chápe i bez studií. Pro ty, kteří by rádi slyšeli podrobné vysvětlení, jak přesně průmyslová úprava negativně ovlivňuje využití stravy v našem těle, moc doporučuji skvělé vystoupení Gábora Erdösiho z květnové konference Světa zdraví v Praze:
FOOD NEWS 2018, konference o výživě seriozně, Svět zdraví.
Gábor Erdösi, MSc, MBA je mezinárodně uznávaný expert v oblasti průmyslového zpracování škrobu se specializací na biotechnologické aspekty a studium vztahů mezi výživou a metabolickými onemocněními. Mezi jeho osobní zájmy patří metabolická onemocnění, specificky inzulinová rezistence a diabetes. Je členem našeho think tanku zdravotní prevence a výživy Globopol. Podívejte se na slajdy z vystoupení a přečtěte si hlavní myšlenky:
Je to téměř pravidlo: co upraví průmysl, to je výživově špatně. Sáhne-li na přirozené sacharidy, výsledkem je cukr, bílá mouka a džusy z ovocných koncentrátů s vysokým glykemickým indexem. Sáhne-li na tuky, jsou výsledkem margaríny, rafinované oleje a částečně ztužené tuky plné zdraví škodlivých transmastných kyselin. Pokud sáhne na kravské mléko, výsledkem je výrobek, po kterém nekojené děti tloustnou a mají našlápnuto k metabolickému syndromu. Majstrštykem lobbistů potravinářského průmyslu je současný stav: margaríny a kojenecká mléka se s požehnáním odborníků daří prodávat jako lepší produkt než původní přirozený originál, cukr a čisté škroby jako neškodnou výplň stravy.
Navzdory zdravému rozumu i jasným odborným faktům máme v Česku zdravotníky, kteří obhajují rohlíky s koblihami. Mimo mísu nejsou jenom někteří naši odborníci, podobné nezdravosti prosazují i ministerstva. Konkrétně mám na mysli ministerstva zemědělství, školství a zdravotnictví, která prosazují v rámci aktualizace tzv. pamlskové vyhlášky více zpracovaných potravinářských produktů do škol. Uvedená ministerstva náš návrh na podporu přípravy svačinek ze skutečných potravin zcela ignorují.
Zdroje, na které Gabor Erdösi ve vystoupení odkazuje:
Gribble, Fiona M., and Frank Reimann. “Enteroendocrine Cells: Chemosensors in the Intestinal Epithelium.” Annual Review of Physiology 78, no. 1 (2016): 277–99. https://doi.org/10.1146/annurev- physiol-021115-105439.
Reimann, Frank, and Fiona M Gribble. “Mechanisms Underlying Glucose-Dependent Insulinotropic Polypeptide and Glucagon-like Peptide-1 Secretion.” Journal of Diabetes Investigation 7 (2016): 13–19. https://doi.org/10.1111/jdi.12478.
Nauck, Michael A., and Juris J. Meier. “Incretin Hormones: Their Role in Health and Disease.” Diabetes, Obesity and Metabolism 20 (2018): 5–21. https://doi.org/10.1111/dom.13129.
Perry, B., and Y. Wang. “Appetite Regulation and Weight Control: The Role of Gut Hormones.” Nutrition & Diabetes 2, no. 1 (January 2012): e26. https://doi.org/10.1038/nutd.2011.21.
Carmody, Rachel N., and Richard W. Wrangham. “The Energetic Significance of Cooking.” Journal of Human Evolution 57, no. 4 (October 2009): 379–91. https://doi.org/10.1016/j.jhevol.2009.02.011.
Groopman, Emily E., Rachel N. Carmody, and Richard W. Wrangham. “Cooking Increases Net Energy Gain from a Lipid-Rich Food.” American Journal of Physical Anthropology 156, no. 1 (2015): 11–18. https://doi.org/10.1002/ajpa.22622.
Evenepoel, Pieter, Dirk Claus, Benny Geypens, Martin Hiele, Karen Geboes, Paul Rutgeerts, and Yvo Ghoos. “Amount and Fate of Egg Protein Escaping Assimilation in the Small Intestine of Humans.” American Journal of Physiology-Gastrointestinal and Liver Physiology 277, no. 5 (November 1999): G935– 43. https://doi.org/10.1152/ajpgi.1999.277.5.G935.
Carmody, R. N., G. S. Weintraub, and R. W. Wrangham. “Energetic Consequences of Thermal and Nonthermal Food Processing.” Proceedings of the National Academy of Sciences 108, no. 48 (2011): 19199–203. https://doi.org/10.1073/pnas.1112128108.
Morifuji, Masashi, Mihoko Ishizaka, Seigo Baba, Kumiko Fukuda, Hitoshi Matsumoto, Jinichiro Koga, Minoru Kanegae, and Mitsuru Higuchi. “Comparison of Different Sources and Degrees of Hydrolysis of Dietary Protein: Effect on Plasma Amino Acids, Dipeptides, and Insulin Responses in Human Subjects.” Journal of Agricultural and Food Chemistry 58, no. 15 (August 11, 2010): 8788–97. https://doi.org/10.1021/jf101912n.
Haber, G.B., K.W. Heaton, D. Murphy, and L.F. Burroughs. “DEPLETION AND DISRUPTION OF DIETARY FIBRE.” The Lancet 310, no. 8040 (1977): 679–82. https://doi.org/10.1016/S0140- 6736(77)90494-9.
Heaton, K.W., S.N. Marcus, P.M. Emmett, and C.H. Bolton. “Particle Size of Wheat, Maize, and Oat Test Meals: Effects on Plasma Glucose and Insulin Responses and on the Rate of Starch Digestion in Vitro” 47, no. 4 (1988): 675–82. https://doi.org/10.1093/ajcn/47.4.675.
O’Dea, K., Nestel, P.J., and Antonoff, L. “Physical Factors Influencing Postprandial Glucose and Insulin Responses to Starch” 33, no. 4 (April 1, 1980): 760–65. https://doi.org/10.1093/ajcn/33.4.760.
Juntunen, Katri S., Leo K. Niskanen, Kirsi H. Liukkonen, Kaisa S. Poutanen, Jens J. Holst, and Hannu M. Mykkänen. “Postprandial Glucose, Insulin, and Incretin Responses to Grain Products in Healthy Subjects.” The American Journal of Clinical Nutrition 75, no. 2 (2002): 254–262. https://doi.org/10.1093/ajcn/75.2.254.
Juntunen, K.S., D.E. Laaksonen, Leo K Niskanen Karin Autio Jens J Holst, Kari E Savolainen, Kirsi-Helena Liukkonen, Kaisa S Poutanen, and Mykkänen, H.M. “Structural Differences between Rye and Wheat Breads but Not Total Fiber Content May Explain the Lower Postprandial Insulin Response to Rye Bread” 78, no. 5 (2003): 957–64. https://doi.org/10.1093/ajcn/78.5.957.
Bornet, F R, A M Fontvieille, S Rizkalla, P Colonna, A Blayo, C Mercier, and G Slama. “Insulin and Glycemic Responses in Healthy Humans to Native Starches Processed in Different Ways: Correlation with in Vitro Alpha-Amylase Hydrolysis.” The American Journal of Clinical Nutrition 50, no. 2 (1989): 315–23. https://doi.org/10.1093/ajcn/50.2.315.
Carrel, G., L. Egli, C. Tran, P. Schneiter, V. Giusti, D. D’Alessio, and L. Tappy. “Contributions of Fat and Protein to the Incretin Effect of a Mixed Meal.” American Journal of Clinical Nutrition 94, no. 4 (2011): 997–1003. https://doi.org/10.3945/ajcn.111.017574.
Bligh, H. Frances J., Ian F. Godsland, Gary Frost, Karl J. Hunter, Peter Murray, Katrina MacAulay, Della Hyliands, et al. “Plant-Rich Mixed Meals Based on Paleolithic Diet Principles Have a Dramatic Impact on Incretin, Peptide YY and Satiety Response, but Show Little Effect on Glucose and Insulin Homeostasis: An Acute-Effects Randomised Study.” British Journal of Nutrition 113, no. 04 (2015): 574–84. https://doi.org/10.1017/S0007114514004012.
Desmarchelier, Charles, Tobias Ludwig, Ronny Scheundel, Nadine Rink, Bernhard L. Bader, Martin Klingenspor, and Hannelore Daniel. “Diet-Induced Obesity in Ad Libitum-Fed Mice: Food Texture Overrides the Effect of Macronutrient Composition.” British Journal of Nutrition 109, no. 08 (2013): 1518– 27. https://doi.org/10.1017/S0007114512003340.
Vilsbøll, T., T. Krarup, J. Sonne, S. Madsbad, A. Vølund, A. G. Juul, and J. J. Holst. “Incretin Secretion in Relation to Meal Size and Body Weight in Healthy Subjects and People with Type 1 and Type 2 Diabetes Mellitus.” The Journal of Clinical Endocrinology & Metabolism 88, no. 6 (2003): 2706–13. https://doi.org/10.1210/jc.2002-021873.
Alsalim, Wathik, Bilal Omar, Giovanni Pacini, Roberto Bizzotto, Andrea Mari, and Bo Ahrén. “Incretin and Islet Hormone Responses to Meals of Increasing Size in Healthy Subjects.” The Journal of Clinical Endocrinology &Amp;Amp;Amp; Metabolism 100, no. 2 (2015): 561–68. https://doi.org/10.1210/jc.2014-2865.
Koopman, Karin E., Matthan W.A. Caan, Aart J. Nederveen, Anouk Pels, Mariette T. Ackermans, Eric Fliers, Susanne E. la Fleur, and Mireille J. Serlie. “Hypercaloric Diets with Increased Meal Frequency, but Not Meal Size, Increase Intrahepatic Triglycerides: A Randomized Controlled Trial.” Hepatology 60, no. 2 (2014): 545–53. https://doi.org/10.1002/hep.27149.
Stote, Kim S., David J. Baer, Karen Spears, David R. Paul, G. Keith Harris, William V. Rumpler, Pilar Strycula, et al. “A Controlled Trial of Reduced Meal Frequency without Caloric Restriction in Healthy, Normal-Weight, Middle-Aged Adults.” The American Journal of Clinical Nutrition 85, no. 4 (April 1, 2007): 981–88. https://doi.org/10.1093/ajcn/85.4.981.
McQuaid, S. E., L. Hodson, M. J. Neville, A. L. Dennis, J. Cheeseman, S. M. Humphreys, T. Ruge, et al. “Downregulation of Adipose Tissue Fatty Acid Trafficking in Obesity: A Driver for Ectopic Fat Deposition?” Diabetes 60, no. 1 (2010): 47–55. https://doi.org/10.2337/db10-0867.
Kokkinos, Alexander, Le Roux, Carel W, Kleopatra Alexiadou, Nicholas Tentolouris, Royce P. Vincent, Despoina Kyriaki, et al. “Eating Slowly Increases the Postprandial Response of the Anorexigenic Gut Hormones, Peptide YY and Glucagon-Like Peptide-1.” The Journal of Clinical Endocrinology & Metabolism 95, no. 1 (January 1, 2010): 333–37. https://doi.org/10.1210/jc.2009-1018.
Rigamonti, A. E., F. Agosti, E. Compri, M. Giunta, N. Marazzi, E. E. Muller, S. G. Cella, and A. Sartorio. “Anorexigenic Postprandial Responses of PYY and GLP1 to Slow Ice Cream Consumption: Preservation in Obese Adolescents, but Not in Obese Adults.” European Journal of Endocrinology 168, no. 3 (March 1, 2013): 429–36. https://doi.org/10.1530/EJE-12-0867.
Llewellyn, Clare H., Van Jaarsveld, Cornelia Hm, David Boniface, Susan Carnell, and Jane Wardle. “Eating Rate Is a Heritable Phenotype Related to Weight in Children.” The American Journal of Clinical Nutrition 88, no. 6 (December 1, 2008): 1560–66. https://doi.org/10.3945/ajcn.2008.26175.
Chapter 1. in “Sweeteners and Sugar Alternatives in Food Technology”, 2nd Edition Kay O’Donnell (Editor), Malcolm Kearsley (Editor) ISBN: 978-1-118-37397-2 Jul 2012, Wiley-Blackwell
Gross, Lee S., Li Li, Earl S. Ford, and Simin Liu. “Increased Consumption of Refined Carbohydrates and the Epidemic of Type 2 Diabetes in the United States: An Ecologic Assessment.” The American Journal of Clinical Nutrition 79, no. 5 (2004): 774–779. https://doi.org/10.1093/ajcn/79.5.774.
Scazzina, Francesca, Susanne Siebenhandl-Ehn, and Nicoletta Pellegrini. “The Effect of Dietary Fibre on Reducing the Glycaemic Index of Bread.” British Journal of Nutrition 109, no. 07 (2013): 1163–74. https://doi.org/10.1017/S0007114513000032.
Nguyen, Nam Q., Tamara L. Debreceni, Jenna E. Bambrick, Bridgette Chia, Judith Wishart, Adam M. Deane, Chris K. Rayner, Michael Horowitz, and Richard L. Young. “Accelerated Intestinal Glucose Absorption in Morbidly Obese Humans: Relationship to Glucose Transporters, Incretin Hormones, and Glycemia.” The Journal of Clinical Endocrinology & Metabolism 100, no. 3 (2015): 968–76. https://doi.org/10.1210/jc.2014-3144.
Foster-Schubert, Karen E., Joost Overduin, Catherine E. Prudom, Jianhua Liu, Holly S. Callahan, Bruce D. Gaylinn, Michael O. Thorner, and David E. Cummings. “Acyl and Total Ghrelin Are Suppressed Strongly by Ingested Proteins, Weakly by Lipids, and Biphasically by Carbohydrates.” The Journal of Clinical Endocrinology & Metabolism 93, no. 5 (2008): 1971–79. https://doi.org/10.1210/jc.2007-2289.
Lomenick, Jefferson P., Maria S. Melguizo, Sabrina L. Mitchell, Marshall L. Summar, and James W. Anderson. “Effects of Meals High in Carbohydrate, Protein, and Fat on Ghrelin and Peptide YY Secretion in Prepubertal Children.” The Journal of Clinical Endocrinology & Metabolism 94, no. 11 (2009): 4463–71. https://doi.org/10.1210/jc.2009-0949.
Rizi, Ehsan Parvaresh, Tze Ping Loh, Sonia Baig, Vanna Chhay, Shiqi Huang, Jonathan Caleb Quek, E. Shyong Tai, Sue-Anne Toh, and Chin Meng Khoo. “A High Carbohydrate, but Not Fat or Protein Meal Attenuates Postprandial Ghrelin, PYY and GLP-1 Responses in Chinese Men.” PLOS ONE 13, no. 1 (January 31, 2018): e0191609. https://doi.org/10.1371/journal.pone.0191609.
Shukla, Alpana P., Elizabeth Mauer, Leon I. Igel, Wanda Truong, Anthony Casper, Rekha B. Kumar, Katherine H. Saunders, and Louis J. Aronne. “Effect of Food Order on Ghrelin Suppression.” Diabetes Care, 2018, dc172244. https://doi.org/10.2337/dc17-2244.
Hägele, Franziska A, Franziska Büsing, Alessa Nas, Julian Aschoff, Lena Gnädinger, Ralf Schweiggert, Reinhold Carle, and Anja Bosy-Westphal. “High Orange Juice Consumption with or In-between Three Meals a Day Differently Affects Energy Balance in Healthy Subjects.” Nutrition & Diabetes 8, no. 1 (2018). https://doi.org/10.1038/s41387-018-0031-3.
García-Martínez, Jose Manuel, Ana Chocarro-Calvo, Antonio De la Vieja, and Custodia García-Jiménez. “Insulin Drives Glucose-Dependent Insulinotropic Peptide Expression via Glucose-Dependent Regulation of FoxO1 and LEF1/β-Catenin.” Biochimica et Biophysica Acta (BBA) – Gene Regulatory Mechanisms 1839, no. 11 (November 1, 2014): 1141–50. https://doi.org/10.1016/j.bbagrm.2014.07.020.
Pfeiffer, Andreas F.H., and Farnaz Keyhani-Nejad. “High Glycemic Index Metabolic Damage – a Pivotal Role of GIP and GLP-1.” Trends in Endocrinology & Metabolism, 2018. https://doi.org/10.1016/j.tem.2018.03.003.
Collier, G., and K. O’Dea. “The Effect of Coingestion of Fat on the Glucose, Insulin, and Gastric Inhibitory Polypeptide Responses to Carbohydrate and Protein.” The American Journal of Clinical Nutrition 37, no. 6 (June 1, 1983): 941–44. https://doi.org/10.1093/ajcn/37.6.941.
McClean, P. L., N. Irwin, R. S. Cassidy, J. J. Holst, V. A. Gault, and P. R. Flatt. “GIP Receptor Antagonism Reverses Obesity, Insulin Resistance, and Associated Metabolic Disturbances Induced in Mice by Prolonged Consumption of High-Fat Diet.” AJP: Endocrinology and Metabolism 293, no. 6 (October 23, 2007): E1746–55. https://doi.org/10.1152/ajpendo.00460.2007.
Ceperuelo-Mallafré, Victòria, Xavier Duran, Gisela Pachón, Kelly Roche, Lourdes Garrido-Sánchez, Nuria Vilarrasa, Francisco J. Tinahones, et al. “Disruption of GIP/GIPR Axis in Human Adipose Tissue Is Linked to Obesity and Insulin Resistance.” The Journal of Clinical Endocrinology & Metabolism 99, no. 5 (May 2014): E908–19. https://doi.org/10.1210/jc.2013-3350.
Gögebakan, Özlem, Martin A. Osterhoff, Rita Schüler, Olga Pivovarova, Michael Kruse, Anne-Cathrin Seltmann, Alexander S. Mosig, Natalia Rudovich, Michael Nauck, and Andreas F. H. Pfeiffer. “GIP Increases Adipose Tissue Expression and Blood Levels of MCP-1 in Humans and Links High Energy Diets to Inflammation: A Randomised Trial.” Diabetologia 58, no. 8 (August 2015): 1759–68. https://doi.org/10.1007/s00125-015-3618-4.
Mohammad, S., R. T. Patel, J. Bruno, M. S. Panhwar, J. Wen, and T. E. McGraw. “A Naturally Occurring GIP Receptor Variant Undergoes Enhanced Agonist-Induced Desensitization, Which Impairs GIP Control of Adipose Insulin Sensitivity.” Molecular and Cellular Biology 34, no. 19 (2014): 3618–29. https://doi.org/10.1128/MCB.00256-14.
Nie, Y., R. C. Ma, J. C. N. Chan, H. Xu, and G. Xu. “Glucose-Dependent Insulinotropic Peptide Impairs Insulin Signaling via Inducing Adipocyte Inflammation in Glucose-Dependent Insulinotropic Peptide Receptor-Overexpressing Adipocytes.” The FASEB Journal 26, no. 6 (2012): 2383–93. https://doi.org/10.1096/fj.11-196782.
Timper, K., J. Grisouard, N. S. Sauter, T. Herzog-Radimerski, K. Dembinski, R. Peterli, D. M. Frey, et al. “Glucose-Dependent Insulinotropic Polypeptide Induces Cytokine Expression, Lipolysis, and Insulin Resistance in Human Adipocytes.” AJP: Endocrinology and Metabolism 304, no. 1 (2012): E1–13. https://doi.org/10.1152/ajpendo.00100.2012.
Miyawaki, Kazumasa, Yuichiro Yamada, Nobuhiro Ban, Yu Ihara, Katsushi Tsukiyama, Heying Zhou, Shimpei Fujimoto, et al. “Inhibition of Gastric Inhibitory Polypeptide Signaling Prevents Obesity.” Nature Medicine 8, no. 7 (2002): 738–42. https://doi.org/10.1038/nm727.
Boylan, Michael O., Patricia A. Glazebrook, Milos Tatalovic, and M. Michael Wolfe. “Gastric Inhibitory Polypeptide Immunoneutralization Attenuates Development of Obesity in Mice.” American Journal of Physiology – Endocrinology And Metabolism 309, no. 12 (2015): E1008–18. https://doi.org/10.1152/ajpendo.00345.2015.
Nasteska, D., N. Harada, K. Suzuki, S. Yamane, A. Hamasaki, E. Joo, K. Iwasaki, K. Shibue, T. Harada, and N. Inagaki. “Chronic Reduction of GIP Secretion Alleviates Obesity and Insulin Resistance Under High-Fat Diet Conditions.” Diabetes 63, no. 7 (2014): 2332–43. https://doi.org/10.2337/db13-1563.
Althage, M. C., E. L. Ford, S. Wang, P. Tso, K. S. Polonsky, and B. M. Wice. “Targeted Ablation of Glucose-Dependent Insulinotropic Polypeptide-Producing Cells in Transgenic Mice Reduces Obesity and Insulin Resistance Induced by a High Fat Diet.” Journal of Biological Chemistry 283, no. 26 (2008): 18365– 76. https://doi.org/10.1074/jbc.M710466200.
Calanna, S., F. Urbano, S. Piro, R. M. Zagami, A. Di Pino, L. Spadaro, F. Purrello, and A. M. Rabuazzo. “Elevated Plasma Glucose-Dependent Insulinotropic Polypeptide Associates with Hyperinsulinemia in Metabolic Syndrome.” European Journal of Endocrinology 166, no. 5 (2012): 917–22. https://doi.org/10.1530/EJE-11-0765.
Chia, Chee W., Juliana O. Odetunde, Wook Kim, Olga D. Carlson, Luigi Ferrucci, and Josephine M. Egan. “GIP Contributes to Islet Trihormonal Abnormalities in Type 2 Diabetes.” The Journal of Clinical Endocrinology & Metabolism 99, no. 7 (July 2014): 2477–85. https://doi.org/10.1210/jc.2013-3994.
Chen, Shu, Fumiaki Okahara, Noriko Osaki, and Akira Shimotoyodome. “Increased GIP Signaling Induces Adipose Inflammation via a HIF-1α-Dependent Pathway and Impairs Insulin Sensitivity in Mice.” American Journal of Physiology-Endocrinology and Metabolism 308, no. 5 (December 23, 2014): E414–25. https://doi.org/10.1152/ajpendo.00418.2014.
Cavin, Jean-Baptiste, André Bado, and Maude Le Gall. “Intestinal Adaptations after Bariatric Surgery: Consequences on Glucose Homeostasis.” Trends in Endocrinology & Metabolism 28, no. 5 (May 2017): 354–64. https://doi.org/10.1016/j.tem.2017.01.002.
Xiong, Shao-Wei, Jing Cao, Xian-Ming Liu, Xing-Ming Deng, Zeng Liu, and Fang-Ting Zhang. “Effect of Modified Roux-En-Y Gastric Bypass Surgery on GLP-1, GIP in Patients with Type 2 Diabetes Mellitus.” Gastroenterology Research and Practice 2015 (2015): 1–4. https://doi.org/10.1155/2015/625196.
Falkén, Y., P. M. Hellström, J. J. Holst, and E. Näslund. “Changes in Glucose Homeostasis after Roux-En-Y Gastric Bypass Surgery for Obesity at Day Three, Two Months, and One Year after Surgery: Role of Gut Peptides.” The Journal of Clinical Endocrinology & Metabolism 96, no. 7 (July 1, 2011): 2227–35. https://doi.org/10.1210/jc.2010-2876.
Salinari, S., A. Bertuzzi, S. Asnaghi, C. Guidone, M. Manco, and G. Mingrone. “First-Phase Insulin Secretion Restoration and Differential Response to Glucose Load Depending on the Route of Administration in Type 2 Diabetic Subjects After Bariatric Surgery.” Diabetes Care 32, no. 3 (March 1, 2009): 375–80. https://doi.org/10.2337/dc08-1314.
Jirapinyo, Pichamol, Andrea V. Haas, and Christopher C. Thompson. “Effect of the Duodenal-Jejunal Bypass Liner on Glycemic Control in Patients With Type 2 Diabetes With Obesity: A Meta-Analysis With Secondary Analysis on Weight Loss and Hormonal Changes.” Diabetes Care 41, no. 5 (May 1, 2018): 1106–15. https://doi.org/10.2337/dc17-1985.
Narita, T., H. Yokoyama, R. Yamashita, T. Sato, M. Hosoba, T. Morii, H. Fujita, K. Tsukiyama, and Y. Yamada. “Comparisons of the Effects of 12-Week Administration of Miglitol and Voglibose on the Responses of Plasma Incretins after a Mixed Meal in Japanese Type 2 Diabetic Patients.” Diabetes, Obesity and Metabolism 14, no. 3 (2012): 283–87. https://doi.org/10.1111/j.1463-1326.2011.01526.x.
Dobbins, Robert L., Frank L. Greenway, Lihong Chen, Yaping Liu, Sharon L. Breed, Susan M. Andrews, Jeffrey A. Wald, Ann Walker, and Chari D. Smith. “Selective Sodium-Dependent Glucose Transporter 1 Inhibitors Block Glucose Absorption and Impair Glucose-Dependent Insulinotropic Peptide Release.” American Journal of Physiology-Gastrointestinal and Liver Physiology 308, no. 11 (2015): G946–54. https://doi.org/10.1152/ajpgi.00286.2014.
Zheng, Sean L., Alistair J. Roddick, Rochan Aghar-Jaffar, Matthew J. Shun-Shin, Darrel Francis, Nick Oliver, and Karim Meeran. “Association Between Use of Sodium-Glucose Cotransporter 2 Inhibitors, Glucagon-like Peptide 1 Agonists, and Dipeptidyl Peptidase 4 Inhibitors With All-Cause Mortality in Patients With Type 2 Diabetes.” JAMA 319, no. 15 (2018): 1580. https://doi.org/10.1001/jama.2018.3024.
Lin, Po-Ju, and Katarina T. Borer. “Third Exposure to a Reduced Carbohydrate Meal Lowers
2000 - 2024 © PharmDr. Margit Slimáková, Březinova 2, 186 00 Praha 8, IČ: 46219242, DIČ: CZ6962244256, zapsaná v živnostenském rejstříku.
Zásady cookies / Ochrana osobních údajů / Všeobecné obchodní podmínky
Tyto stránky slouží pouze pro informativní účely a nenahrazují lékařskou péči. / Web je archivován Národní knihovnou ČR.
Stock Photos provided by Depositphotos
Paní Margit, jak si mám vysvětlit „pohanu“ kojeneckých mlék? Jsem matka 5měsíčního chlapce, od 3 m. je plně na umělé výživě, kojila bych ráda, ale z řady důvodů to nešlo a o zachování pevných prsů rozhodně nešlo, podotýkám. Čím krmit??? A čím přikrmovat nyní? Klasickou krupičkovou kaši vařenou z dětské krupičky v mléce rozhodně preferuji před instantními.
Dobrý den, omlouvám se, ale já jsem pouhým nositelem zprávy. To, co kritizuji je vysoká průmyslová úprava a i když uznávám, že jsou stavy, kdy umělé kojenecké mléko může být potřebné, nemohu obhájit podobu v jaké se nabízí – většina běžných UM na trhu dnes obsahuje namísto bílkovin kravského mléka levnější rostlinné oleje. Kvalitnější UM si musíte hledat, je jen minimum značek, které nabízí bez olejů. Další, co kritizuji je propagování UM i pro dětí, které jej nepotřebují, jako třeba děti starší jednoho roku, které už mohou vše nezbytné získávat přímo ze skutečných potravin, včetně kravského mléka.
A ke krupičce – to je jen jiná podoba bílé pšeničné mouky, mnohonásobně vhodnější budou kaše z celých zrn, jako třeba z jáhel anebo z kulatozrnné rýže a později třeba i z ovesných vloček. Detailnější vysvětlení k tématu skutečných potravin pro děti najdete zde: https://www.margit.cz/doporuceni-deti/ Margit
Vážená paní doktorko, vím, psala jste, že jste pouhým nositelem zprávy, nicméně mě opravdu zaujalo doporučení: „Jezte raději menší počet větších jídel, svačiny nejsou prospěšné“. S tímto tvrzením souhlasíte? V tomto ohledu jsem vždy brala kategorická doporučení (včetně 5 porcí jídla denně apod.) za zbytečná a řídila se pocitem vlastního hladu a potřeb svého těla. Myslíte, že byste se mohla k touto tématu vyjádřit, případně mě odkázat na nějaký Váš článek? Předem děkuji a přeji krásné slunné dny!
Dobrý den, o nepotřebnosti až nevhodnosti častého pojídání (a tedy i svačin) pro mnohé z nás už dlouhodobě píši i přednáším, vysvětlení najdete v textech na webu i videích, npadají mě třeba tyto odkazy:
Je snídaně nezbytná? https://www.youtube.com/watch?v=RPuQJldp32g&t=46s
Kolikrát denně jíst? https://www.youtube.com/watch?v=KofugUF3MM0&t=3s
Přerušovaný půst: https://www.margit.cz/posteni-vs-dietovani/
To ale neznamená, že doporučuji řídit se jakýmikoliv striktními zásadami a neposlouchat své tělo, Margit
Dobrý den, Margit. Mám desetimesicni holčičku, která jiz ji příkrmy a samozřejmě i kaši. Ráda bych se zeptala, jak tedy připravovat kaši, když malé ještě není rok a kravské mléko nemůže? Po roce je mi to jasné. Například spaldu plus kravské mléko. Ale jak nyní? DĚKUJI ZA RADU A ZA VAŠI OSVĚTU. JSTE SKVĚLÁ.
Dobrý den, jestliže dceru stále i kojíte, nepotřebuje dodávat další mléko, jestliže ne, je třeba posoudit kompletní jídelníček, Margit
Díky za článek! Jsem vděčná, že to mám dlouhodobé jinak…i když občas ujedeme s raw kakaem a kravským mlékem s holkama…díky bohu za to, že druhé dítě kojim a že jsem se dostala k paní která mě rozkojila a tak jednoduše-tulit se a být stále na sobě…žádný kočár a ono ta chemie fakt funguje…:) Jsme zvířátka. první dítě…na obilnem mléku, co třetí den vaření v tlakaci a pasírování od 5mesice až do tří let ..milovala to a já nemohla skončit :) tahala zavarovacky .. dnes vzpomínám s úsměvem :) diky za to, že Vás znám už několik let :) dnes si El v pěti letech dá sice sladké ale a rozumem, nesnáší mlíko, máslo a sladké věci….miluje luštěniny a ořechy :) :* a před cca třemi měsíci objevila lentilky…“mami, ale ten lentilek mi chutná moc :D“ mě rozesmála…snad si na něj vzpomene jen občas :)
Hezký den, Margit,
moc děkuji za skvělý článek. Chtěla bych Vás poprosit o radu, čím nahradit pečivo u dětí i dospělých. Kupuji sice kváskové, ale i tak mám pocit, že ho máme doma často a chtěla bych jej omezit.
Máte odkaz na nějaký Váš článek o tomto tématu?
Moc Vám děkuji.
Pěkný den.
Dobrý den, kváskové pečivo podle mě do běžné zdravé stravy patří, ale kdybyste chtěla omezovat, obecně je pečivo jen zvyklost a není třeba vůbec jíst. Dobré tipy na jídlo pro děti bez obilovin – tedy bez pečiva najdete v knize prof. Noakese o které píši zde: https://www.margit.cz/doporuceni-deti/
Margit
Dobrý den,
děkuji za Vaši úžasnou práci. Za to, že si lidi můžou tohle všechno snadno najít a přečíst a vzít si z toho pro sebe to potřebné. Mým dětem je dnes už 30 a 28 let. Starší (dcera) měla od raného kojeneckého věku problémy, intoleranci k mléku, „alergické“ reakce na cokoliv živočišného v stravě, na cukr později jako batole, kojená byla pouze 5 týdnů, nevěděla jsem jak dál, nebyl, kdo by poradil, jak kojení udržet. Nastalo pro mě období sebevzdělávání za pochodu, vyráběla jsem doma sojové a mandlové mléko, tofu a další rostlinné potraviny s minimen vybavení i znalostí. Na trhu u nás tyhle věci prostě na přelomu 80. a 90. let nebyly k dostání. Výsledky na sebe nedaly dlouho čekat, zdravotní potíže dcery ustoupily. Tohle vše probíhalo bez podpory a pod tlakem okolí – rodiny, babiček, pediatričky…“dítě bude debilní, bude mít rachitidu“ atd, atd. Věřím na sílu mateřského pudu, od té doby na 100%. Nedala jsem se zviklat, i když to mnohdy byla moc těžká bitva. Která pokračovala dál po narození syna. S kojením to bylo totéž v bleděmodrém, ale už jsem měla náskok co se týče znalostí jak technologicky doma připravit třeba to mandlové mléko, jak udělat kaši z celých zrn a zeleniny stravitelnou a chutnou pro úplně malé děti.
Ani jedno z dětí nemělo rachitidu, neutrpělo újmu v podobě debility apod. Ve škole prospívaly skvěle, mnohdy navzdory nepříliš vstřícnému školskému systému :-)
Později vyzkoušely k jídlu i pití všechno možné, z mého pohledu matky někdy i nemožné :-) A přežily ve zdraví a dodnes vědí, co je a co není pro ně dobré a pokud od toho někam „ustřelí“, vědí, jak si mají pomoci, jak samy (pro mě pořád moje děti :-) ) sobě neubližovat.
Dobrý den,
co říkáte na tento článek v odborném časopise pro lékárny?
S pozdravem Krchňáková
JAK ŽIVIT MOZEK VE ZDRAVÍ I NEMOCI
Mgr. Tamara Starnovská, Fórum zdravé výživy
Mozek bychom si měli hýčkat, bez jeho činnosti není možný život. Veškeré koordinované a komplexní činnosti, které člověka charakterizují, jsou možné právě díky mozku. Nezbytně důležitý je pro něj kyslík, který mu dodává okysličená krev, a to v nijak malém množství. Pro mozek je určeno 15-20 % okysličené krve v našem krevním oběhu. Mozek ale potřebuje i výživu.
V souvislosti s činností a výživou mozku se nejčastěji mluví o důležitosti příjmu tekutin a glukózy, jako nejvýznamnějšího zdroje energie. Pro správný vývoj mozku a jeho dobrou kondici to však nestačí. Důležité je mozek také trénovat (zatěžovat formou různých mentálních činností) a podporovat jeho prokrvování (prostřednictvím fyzické aktivity). Prokrvení a následné okysličení mozku naopak snižuje kouření, způsobující stažení cév. Ve výživě je potřeba zaměřit se na řadu dalších nutrientů (nejen na glukózu a tekutiny), které mohou mít na náš mozek významný vliv. Jsou to např. n-3 (omega 3) mastné kyseliny, vitaminy a další ochranné látky, jako jsou antioxidanty.
Jak můžeme pomocí životosprávy udržovat svůj mozek v dobré kondici?
Nekouřením
Pravidelnou pohybovou aktivitou – ideální je každý den alespoň 30 minut sportovní aktivity nebo i jakéhokoli jiného pohybu, třeba jen obyčejné chůze
Dostatečným příjmem tekutin – v běžných podmínkách cca 35 ml/kg tělesné hmotnosti a den pro dospělé
Dostatkem ochranných látek v jídelníčku – ovoce a zelenina jsou důležitým zdrojem vitaminů i antioxidantů (vitamin C, beta karoten, polyfenoly aj.), ale například také rostlinné oleje jsou zdrojem vitaminu E, který patří k důležitým antioxidantům (látky působící proti volným radikálům, poškozujících i mozek)
Pravidelnou konzumací zdrojů n-3 (omega 3) mastných kyselin – působí pozitivně
na správný vývoj a zdraví mozku, mezi nejdůležitější zdroje patří ryby, některé rostlinné oleje a výrobky z nich vyrobené, některé ořechy a semena (například vlašské ořechy nebo lněné semínko)
K dobré kondici mozku může přispět i tak běžná činnost, jako je sledování akčních letáků na potraviny různých obchodníků. Jejich pročítáním a zkoumáním trénujeme mozek, díky nim můžeme vybírat kvalitní potraviny za výhodnou cenu a obstaráním těchto potravin spojeným s návštěvou třeba i několika obchodů si pak zvyšujeme pohybovou aktivitu.
Když mozek onemocní
Pokud mozek onemocní, potřebuje podstrojovat daleko více. Nejčastěji se jedná o degenerativní onemocnění mozku, jejichž důsledkem jsou zvýšené nároky na jeho výživu, a to jak kvalitativní, tak kvantitativní. Zvyšuje se energetická potřeba, a to až dvojnásobě oproti původní potřebě. Doporučená energetická hodnota stravy se navyšuje až na 50 kcal (210 kJ)/1 kg tělesné hmotnosti a den. Například při hmotnosti 70 kg je to 3500 kcal (14700 kJ). Zvýšená je i potřeba specifických složek výživy, nejen n-3 mastných kyselin a antioxidantů, ale v tomto případě také bílkovin. V rámci dietních úprav stravy je důležité přihlížet i k faktu, že degenerativní onemocnění mozku se týká zejména osob v seniorním věku. Je tedy třeba přihlížet ke specifikám stárnoucího organizmu, která s sebou přináší celou řadu dalších výživových nároků. Špatná výživa může znamenat nevhodné hubnutí až podvýživu. Se zhoršujícím se onemocněním se postupně může snižovat schopnost jíst (zapomínání, snížená sebepéče apod.), a tím se stav ještě zhoršuje. Do úpravy jídelníčku je třeba zasáhnout co nejdříve, věk a zhoršující se onemocnění totiž znamená daleko komplikovanější řešení případných výživových nedostatků.
Tuky v hlavní roli
S ohledem na požadavek vyšší energetické hodnoty stravy je nezbytné zaměřit se také na její konzumovatelnost. To znamená zvýšit energetickou hodnotu bez významného navýšení objemu stravy, který by nemocný nemusel být schopen sníst (například sacharidové přílohy zvětšují během úpravy několikanásobně svůj objem, aniž by se změnila energetická hodnota). Často se tedy využívá stravy s vyšším podílem tuku (malý objem a zároveň hodně energie). Důležité je klást důraz na výběr takových tuků, které mají na zdraví mozku pozitivní vliv.
V nedávné době se v médiích objevily zprávy o možných souvislostech konzumace řepkového oleje s Alzheimerovou nemocí.
Interpretovaná studie má však řadu nesrovnalostí a nepřesností – testování probíhalo pouze na myších, nepoužíval se řepkový olej, ale jeho 20% koncentrát, v průběhu studie se významně měnila tělesná hmotnost testovaných myší a řada dalších argumentů nasvědčuje tomu, že není možné dělat závěry tak, jak jsou medializovány.
V rámci prevence řady onemocnění se setkáváme také s doporučením konzumovat kokosový tuk. Ten však patří mezi výživově velmi nevýhodné a jeho konzumaci v rámci degenerativních onemocnění mozku nemůžeme doporučit.
Ve stravě nemocných by měly převažovat tuky bohaté na tzv. polynenasycené mastné kyseliny (PUFA) s důrazem na n-3 (omega 3) PUFA. Ty mají nejen příznivý vliv na zdraví mozku, ale pomáhají také snižovat riziko srdečně-cévních onemocnění (například cévní mozková příhoda, ischemická choroba), která bývají příčinou degenerativních onemocnění mozku. Najdeme je ve větším množství například v tučnějších rybách. A nemusí to být jen finančně náročné druhy jako losos či tuňák, skvěle se hodí třeba sledě nebo makrela. Jsou vhodné i díky obsahu vitaminu D, který je důležitý pro paměťové funkce. Ořechy (zejména vlašské) a semena (hlavně lněné semínko) jsou také jejich dobrým zdrojem, bohužel ve věkové kategorii nemocných s degenerativním onemocněním mozku ne příliš oblíbeným. Velkou službu proto mohou udělat kvalitní rostlinné oleje (používané i místo sádla či másla při vaření), například olej řepkový, který potřebných n-3 mastných kyselin obsahuje 10 %, což jiný z běžně používaných olejů na našem trhu nemá. Přispět mohou i kvalitní roztíratelné rostlinné tuky. Také výrobky s vyšším obsahem řepkového oleje (některé majonézy) mohou mít v jídelníčku nemocných své místo.
Tuky, které jsou pro mozek (a také srdce a cévy) škodlivé, jsou ty s obsahem transmastných kyselin (TFA) a tuky s převahou nasycených mastných kyselin (SFA), konzumované ve zvýšené míře. Z tohoto pohledu je nejrizikovější kokosový tuk, který obsahuje okolo 90 % nasycených mastných kyselin. Druhým rizikovým tukem je tuk palmojádrový, se stejným obsahem nasycených mastných kyselin. Ten se přidává, často společně s tukem kokosovým, do potravinářských výrobků (zejména cukrářských a pekařských). Problematické tak jsou různé sušenky, croissanty, koblížky apod., zejména pokud jsou navíc s polevou či náplní. Transmastné kyseliny již většinou nejsou ve výrobcích na našem trhu problémem, s výjimkou některých sójových alternativ mléka (dle aktuálních analýz).
Bez bílkovin to nejde
Bílkoviny sehrávají ve výživě nemocných velice důležitou roli. Jsou potřebné pro udržení svalové hmoty (a tedy i schopnosti pohybu), bojujeme jimi proti podvýživě. Ve stravě by měly převažovat zdroje živočišných bílkovin (maso, vejce, mléko a mléčné výrobky). Je to složka stravy u osob vyššího věku často problematická. Roli sehrává cena, schopnost zpracování potravin i stravitelnost. To jsou faktory, na které je potřeba se zaměřit. Například maso je vhodné upravovat přírodním způsobem (vaření, dušení), protože pak je lépe stravitelné – v porovnání například s masem pečeným (s kůrkou) či smaženým. U vajec je s ohledem na stravitelnost méně vhodná úprava na tuku (sázená vejce, míchaná). Výhodná jsou např. rozšlehaná vejce v polévce, pomazánkách nebo jen tak na chléb. Častá laktózová intolerance, většinou ve formě, kdy je netolerováno pouze mléko, s sebou přináší potřebu konzumace mléčných výrobků – s jejich zapracováním do jídelníčku je vhodné nemocným pomáhat.
Vitaminy a další ochranné látky jsou nutností
Ovoce a zelenina ideálně ke každému dennímu jídlu je zásada, která platí i pro nemocné s degenerativním onemocněním mozku. Díky ovoci a zelenině obsahuje strava nemocných důležité vitaminy a antioxidanty, které pomáhají chránit mozek před škodlivými účinky volných radikálů. Ty vznikají při běžné látkové výměně, a pokud je ve stravě nedostatek antioxidantů, negativní působení volných radikálů se může významně projevovat. Musíme však počítat s možnými problémy s kousáním zeleniny, cenou, kyselostí nebo tvrdostí ovoce. Kromě limitů ekonomických se při konzumaci ovoce a zeleniny může uplatňovat také problém s manuální zručností při úpravě (krájení, strouhání, podušení apod.) včetně kulinární gramotnosti. Na místě jsou tak praktická doporučení a vysvětlení, která mohou být pro nemocné zjednodušením, jako například: zelenina v polévce se také počítá, jíst ovoce ve formě kompotů není ostuda, ovocné pyré je řešením, strouhaná zelenina nemusí ztratit mnoho ze svého příznivého složení, dušený špenát či kysané zelí je skvělá součást jídel.
Nekouření a pravidelná pohybová aktivita by měly být i v léčbě degenerativních onemocnění mozku samozřejmostí.
Tisková konference Fóra zdravé výživy Když se zapomíná nejen na jídlo, 27. června 2018
Dobrý den, s tvrzeními nedosouhlasím paní Starnovská ani Fórum zdravé výživy pro m nejsou vzorem – mimochodem třeba FZV má ve své pyramidě přímo margarín, Margit
Dobry den Margit, chtela bych Vam podekovat za osvetu a nedavne vystoupeni na CT24 v poradu 90. Nemohla byste jeste pro nas maminky blize rozebrat tema kolem kojeneckeho mleka? Ja jsem ze zdravotnich duvodu nemohla kojit, podavala jsem umele kojenecke mleko a pak automaticky po prvnim roce umele mleko batoleci. Vlastne rikate, ze po roce veku uz bylo susene batoleci mleko zbytecne a mohla jsem podavat bezne kravske. Nikde jsem se to nedozvedela! Myslela jsem, ze v tom neni rozdil, naopak jsem se vsude docitala, jak je susene mleko obohacene o vitaminy a zdravi prospesne latky. Domnivala jsem se tedy, ze davam to nejlepsi!
Dobrý den, je to přesně, jak píšete, po roce dítě nepotřebuje žádná umělá kojenecká mléka, ale skutečné potraviny. Téma kojení a příkrmů mám právě nachystané, blog vydám v nejbližších týdnech, Margit
Dobrý den souhlasim s většinou Vasich názorů jen mě mrzí ,že se propaguje kojení až za hranici zdraví matky a pak je druhá strana žen co neřeší absolutně nic.Mám tři deti dvě jsem kojila plně a u třetího jsem mohla 6týdnů a poté jsem musela ze zdravotních duvodu okamžitě přestat .Měla jsem hrozné výčitky svědomí ze mu nedám to nej co předešlým dětem .Naštěstí jsem mela rodinu která mě z tohoto stavu dostala.Velice bych uvítala kdyby někdo dal doporučení ženám které přes veškerou dobrou vůli nemohou kojit jak pro své dítě dělat to nejlepší..Jake tedy zvolit UM?Je mu 9.měsíců jí už prikrmy z vlastni zahrady,maso od farmáře,ale UM vyžaduje stale.Pro me svědomí delam co můžu a to je pro mě důležité.Velice zdravim a moc Vám fandim .Hezký pozdrav z Valašska
Dobrý den, jako nejvhodnější doporučuji konzultovat vhodnost umělého mléka a jeho nezbytnost s laktačnémi a porodními poradkyněmi. Zpravidla i tématu kojenecké výživy dobře rozumí a mohou vycházet z konkrétního stavu, Margit
Dobrý den, jsme starší manželé 68 a 70 let. Snažíme se žít zdravě a proto manžel nebere žádné léky a já jen na osteopatii a něco málo na srdíčko. Proto jsem zařadila do našeho jídelníčku místo másla Flóru. Teď jsem si zakoupila Vaši novou knihu o zdraví, abych se dozvěděla ještě něco o tucích. Prosím, jaký je Váš názor na Flóru. Myslíte, že je dobrá ,nebo raději máslo a sádlo? Děkuji
Ad Flóra – Margit doporučuje jíst skutečné potraviny, žádné průmyslově vyráběné náhražky. Margaríny velmi nedoporučuje. Jezte klidně máslo a sádlo, to je pro srdce zdravější než průmyslově ztužený tuk. Hlavně omezte nekvalitní sacharidy: bílou mouku, cukr. V knize o zdraví to všechno je :)
Dobrý den, paní Slimáková, moc Vám děkuji za skvělou a inspirativní knihu. Omlouvám se, ale nepochopila jsem asi zcela téma extrudovaných výrobků – znamená to, že výživové hodnoty např. pohankové (jáhlové) instantní kaše jsou odlišné od neupravené pohanky (jáhel atd.)? Děkuji!
Dobrý den, ano pochopila jste to správně, kaše z celých obilovin je výhodnější než jakékoliv instatní produkty, Margit
Dobrý den, můžete mi prosím napsat, jaký je Váš názor na mraženou zeleninu a ovoce (např. špenát, hrášek, nebo maliny)? Běžně je kupuji, obzvlášť v zimě, kdy výběr není tak velký. Dají se považovat za zdravé, nebo se taky řadí k průmyslovým produktům? Děkuji za odpověď.
Dobrý den, mražení je v pohodě, tedy v případě, že jde o čistý produkt bez přídavků jakýchkoliv aditiv, Margit
Dobrý den, dostala jsem se k Vašemu článku skrz citaci práce jedné slečny, kterou jsem opravovala. Jsem potravinářský technolog, chemik. Znám technologické postupy výroby potravin. Zase Vy znáte mnohem lépe činnost lidského těla a zdravotní problémy pacientů. Myslím, že můžeme vést dialog na odborné úrovni.
Osobně nemám ráda termín „vysoce zpracovaná potravina“. Lidé neznalí nejsou schopni odlišit takovou potravinu od ostatních. Jestliže označíme tak guláš v plechovce (hotové jidlo sterilované), tak mohu s Vámi souhlasit. Výrobci totiž vydělávají na LENOSTI konzumentů si daný pokrm připravit. TO JE HLAVNÍ PROBLÉM DNEŠNÍ DOBY. Lidi jsou líní, využívají premixy, předpřipravená jídla. Kdyby takovi nebyli, tak to vyrábět nebudu. Sama jsem z rodiny, kde základem každé omáčky/polévky je domácí vývar. Ruku na srdce, kdo tak stále činíte?
Lidé podlehli své MLSNOSTI. Vláčný rohlík nechtějí vyměnit za u nás původní žitný hutný a ne senzoricky zajímavý chléb. Pšeničné pečivo je zkrátka chuťově a texturně zajímavější a není to tím, že bychom do něj něco navíc přidávali.
Kdyby lidé se NEPŘEŽÍRALI, jedli střídměji, poctivě připravené pokrmy a ne svačiny (sušenky, snacky, oblozene bagety) a pochutiny (brambůrky, čokolády, tyčinky). Lidé mají zdravotní problémy hlavně ze složení svých jídelníčků. Obecně mají ve stravě nízké zastoupení ovoce a zeleniny a kolik z nich sportuje? Já jako prumyslník budu vždy vyrábět to, co si lidé ode mne koupí. Netěší mne, že musím mít trvanlivost svých (např. zakysané smetany) vyrobků měsíc?? Je na hraně mé schopnosti tradiční technologie takový výrobek vyrobit. (Pozn. zakysaná smetana skutečně vydrží tak dlouho, jelikož mléko prošlo díky mléčným bakteriím přirozeným procesem fermentace, „bakterie sbaštili laktózu a převedli ji na kyselinu mléčnou, která sníží pH výrobku a zvýší PŘIROZENĚ jeho údržnost“).
Na závěr musím s Vámi nesouhlasit s tvrzením o ztužených rostlinných olejích. Ano v 90.letech se vyráběly částečným ztužením olejů (narozdíl od másla/sádla mají vyšší obsah omega MK, které z naší běžné stravy do sebe dostaneme málo). Poté se zlepšily analytické možnosti (do te doby nebyly), přišlo se na vysoky obsah trans-MK (vazne tohle zamyslene nebylo). PROTO se vyvinul jiný způsob, tedy 1.totální hydrogenace MK a poté jejich přeestirifikace pomocí nižších nenasyc.MK. Takze DNES obsahují tyto výrobky MÉNĚ transMK (pod 0,5%) než MÁSLO A SÁDLO (transMK vznikají i přirozeně v tělech zvířat ale v malém množství).
Omlouvám se za tak obšírné sdělení a doufám, že nabudí zamyšlení čtenáře.
Hezký den Adéla
Dobrý den Adéla, moc děkuji za detailní doplnění vašeho pohledu. Jen mezi námi není rozpor, to, že novější technologií vyráběné margaríny neobsahují trans MK už roky také vysvětluji a nic nemění na tom, že jsou vysoce zpracované. Pojem vysoce průmyslově zpracované produkty se dnes běžně používá i je popsán v odborných textech, jako třeba zde v práci od kolegů z Globopolu: Klasifikace potravin podle stupně technologického zpracování …. http://www.tigis.cz/images/stories/DMEV/2019/DMEV_2_2019/DMEV_2_2019_kohutiar.pdfhttp://www.tigis.cz/images/stories/DMEV/2019/DMEV_2_2019/DMEV_2_2019_kohutiar.pdf
Margit