symptomatická terapie

Symptomatická terapie je terapie založená na potlačování doprovodných příznaků nemoci. U chronických onemocnění se jedná o nejběžněji používanou terapii. Symptomatická terapie neřeší příčinu nemoci, kterou proto většinou nevyléčí, ale potlačuje potíže, které onemocnění doprovázejí, a stabilizuje nebo pozastavuje průběh onemocnění. V případě, že je na příklad po omezenou dobu potřeba tlumit vysokou bolest, je symptomatická terapie jistě žádoucí úlevou, ale v terapii většiny nemocí by kauzální řešení, tedy řešení jejich příčin, nikoli následků, bylo mnohem výhodnější.

K nejběžnějším symptomatickým lékům patří analgetika potlačující bolest, antipyretika potlačující horečku, antihistaminika potlačující uvolňování histaminu (mediátor zodpovědný za rozvoj alergické reakce), antiflogistika potlačující zánět, antihypertenziva snižující krevní tlak, antidiabetika snižující hladinu krevního cukru, antitusika potlačující kašel anebo statiny snižující hladinu cholesterolu.

Mnoho let byla symptomatická terapie aplikována bez velkého váhání a byla považována za jednoznačně prospěšnou. V současnosti jsme opatrnější a víme, že na příklad potlačování vysoké teploty, která je projevem obrany organismu, většinou není prospěšné. V některých případech může být použití symptomatické terapie dokonce nebezpečné, jako na příklad v případě potlačování chronických bolestí hlavy, které mohou být projevem nádoru mozku či aneurysmatu. Používání symptomatických léků je také spojeno s jejich nežádoucími účinky.