karob

Karob (nebo též svatojánský chléb) je jedlým plodem stálezeleného subtropického stromu s názvem rohovník obecný (Ceratonia siliqua). Roste v oblasti Středozemního moře, kde se používá také ke krmení užitkových zvířat a k výrobě místní pálenky. Název svatojánský chléb pochází z legendy o Svatém Janu Křtiteli, který díky plodům karobu prý přežil na poušti.

Lusk je po odkvětu sytě zelený a vypadá téměř jako fazole. Karobové lusky se nechávají sušit přirozeně na slunci až několik měsíců. Čím jsou lusky rohovníku sušší, tím víc získávají čokoládově hnědou barvu. Po uzrání se ručně sklízejí, čistí a rozlouskávají. Odděluje se uschlá dužina, z níž se za studena mele výsledný produkt – jemný karobový prášek, který se používá jako náhražka kakaového prášku.

Karob ve srovnání s kakaem

• obsahuje méně tuku, ale více cukru,
• obsahuje méně minerálních látek, jako jsou třeba železo, hořčík a vápník,
• neobsahuje kofein a další xantinové alkaloidy, které mohou u některých citlivých jedinců vést ke zrychlení tepu, poruchám spánku, nadměrné vznětlivosti až úzkostlivosti.

Pro jedince hůře snášející kakaové boby tak může být vhodnou náhradou kakaa a čokolády ve sladké kuchyni. Prakticky se hodí do pečiva, do studených i tepelně upravovaných dezertů. Karobovou mouku lze používat i při bezlepkové dietě a také v kojenecké výživě. Karob je slušným zdrojem vlákniny.

Ze semen rohovníku obecného se získává karubin, který se používá jako zahušťovadlo a stabilizátor E410 v potravinářském průmyslu. Najdeme jej v pekařských, masných, mléčných a mražených výrobcích, přidává se do polévek, nápojů, cukrovinek a pudinků. Nejsou známy nežádoucí účinky karubinu, považuje se za bezpečnou látku.