hydroponie

Hydroponie je systém pěstování rostlin v substrátu mimo půdu s dodáním živin formou roztoku. Pokud jde o pěstování zemědělských plodin, pak se hydroponický systém uplatňuje v našich klimatických podmínkách převážně ve sklenících a fóliovnících. Jako pěstební substrát slouží buď kokosová vlákna, nebo čedičová vata. Pomocí závlahy dostává každá rostlina přesně stanovený nejvhodnější poměr živin.

Nejčastěji se hydroponicky pěstují rajčata, papriky, okurky, ale také listové saláty, lilky, jahody i řada dalších plodin. Velkou výhodou tohoto systému je velmi úsporné hospodaření s vodou a hnojivy, které se v maximální možné míře recyklují. Na vypěstování kilogramu produkce tak stačí pouze několik desítek litrů oproti polním systémům, kdy jde vždy o řádově stovky litrů vody. Konkrétně u rajčat v moderním hydroponickém skleníku postačí na 1 kg sklizených plodů cca 15–30 litrů vody.

Hydroponická zelenina ve sklenících a fóliovnících může být napadená celou řadou chorob a škůdců, které je potřeba omezit. Rostliny mohou být ošetřované buďto chemickými pesticidy, nebo pomocí tzv. biologické ochrany. Díky uzavřenému prostoru lze v plné míře uplatnit principy biologické ochrany rostlin a radikálně minimalizovat použití syntetických pesticidů. Za ideálních podmínek je možné pesticidy zcela vyloučit.

Hydroponicky vypěstovaná zelenina v rámci legislativy EU (NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 834/2007) nemůže být označovaná jako BIO, protože není pěstovaná v půdě. Pro zajímavost v USA je situace odlišná, BIO zelenina může být pěstovaná v půdě i v substrátu. V hydroponii se také používají minerální hnojiva, která jsou v BIO zemědělství zakázaná (bio zemědělci hnojí organickými hnojivy, jako jsou hnůj nebo kompost).

Jako příklad hydroponického provozu v rámci České republiky můžeme uvést moderní skleník, který patří Farmě Bezdínek. V současnosti se zde na 11 ha plochy pěstují vybrané odrůdy rajčat. Rostliny rostou v organickém přírodním substrátu, který je vyrobený ze slupek kokosových ořechů. K výživě se používají kvalitní minerální hnojiva, z nichž se míchá živný roztok na základě výsledků pravidelných detailních analýz listů a odtokové vody. Do budoucna se uvažuje o využívání také organických hnojiv.

Farma Bezdínek je první, která má v České republice certifikovanou technologii, jež garantuje, že sklizená rajčata neobsahují žádné zbytky pesticidů. To v praxi znamená především využití propracovaného preventivního systému biologické ochrany.

Pro ochranu proti nejčastěji se vyskytujícím škůdcům, kterými jsou molice, se využívá dravá ploštice klopuška skleníková (Macrolophus pygmaeus). Stabilní populace tohoto dravého hmyzu zajišťuje, že kromě molice je také redukován výskyt  housenek, třásněnek a dalších drobných škůdců. Dalším užitečným hmyzím tvorem je nenápadná vosička druhu Encarsia formosa. Její kořistí jsou larvy molic, které cíleně vyhledává a klade do nich svoje vajíčka. Kromě těchto preventivně vypouštěných zástupců biologické ochrany dochází čas od času také k aplikaci řady další druhů (Phytoseiulus persimilis, Aphidius ervi, Dacnusa sibirica atp.). K aplikacím se přistupuje na základě zjištění výskytu určitých druhů škůdců, k nimž dochází díky pravidelnému preciznímu monitoringu, na kterém se podílí vybraní pracovníci skleníků, rostlinolékaři a agronomové.