emoční stravování

Emoční stravování je antitezí stravování intuitivního. Jedná se o prvek, který je součástí patologického (chorobný, odkloněný od normy) vzorce chování, při němž si strávníci budují vztah s jídlem, často se specifickými vysoce průmyslově zpracovanými, mastnými, sladkými či slanými potravinami, které vnímají jako okamžité řešení při sebemenší stresové situaci. Emoční stravování není podloženo opravdovým fyziologickým hladem, jedná se o adoptovaný vzorec chování, kterým si emoční strávníci vynahrazují nedostatek či křivdu v jiné oblasti svého života, jako je práce, škola i vztahy.

Emoční strávníci jídlo identifikují se svým přítelem, kamarádem, psychologem, zkrátka okamžitou formou útěchy. Není také divu, žijeme ve společnosti všudypřítomných a neomezených možností konzumace jídla. Ulevit si ve stresové situaci právě přeslazenou čokoládovou tyčinkou je v danou chvíli tím nejjednodušším řešením. Při emočním stravování často saháme po potravinách přeslazených, přesolených či mastných. Emoční strávníci se v 99 % případů neukonejší solidní porcí brokolice.

Emoční stravování je zároveň možné vylíčit skrze psychologickou rovinu. Při emočním jedení jsou jedinci často v transu. V konkrétní chvíli pro ně existuje pouze jen ono jídlo. Nevnímají množství, ani čas, který plyne. Uzavírají se do bubliny. Pro implementaci léčby je nutností identifikovat tzv. spouštěcí faktory onoho emočního jedení. Faktory mohou být jak vnějšího, tak vnitřního rázu. Je důležité je analyzovat, formulovat a nadále těmto faktorům předcházet a a implementovat náhradní program, který není zhoubný.