Michael Pollan: Dilema všežravce

Bestsellerový autor a investigativní novinář Michael Pollan nabízí detailní a mnohdy až děsivý, ale zároveň zábavně podaný pohled na možnosti získávání potravin.

Pollan představuje místa, kde jednotlivé potraviny vznikají. Vysvětluje, jak který ze systémů ovlivňuje nás a naši planetu, komu prospívá a koho poškozuje.

Pollan nabízí konkrétní popis cest vzniku několika jídel. Jako reprezentaci dnešních možností si vybral oběd fast foodového typu, oběd z biopotravin nabízených supermarkety, oběd z více než biopotravin získaných z americké výstavní farmy a oběd z vlastnoručně ulovených, vypěstovaných a nasbíraných potravin.

Oběd fast foodového typu aneb ropa a kukuřice

Ropa je zásadním krmivem pro náš konvenční potravinový systém. Průmyslové zemědělství je závislé na levných fosilních palivech, která používá během celého procesu – od výroby pesticidů přes palivo pro zemědělské stroje až po stroje zpracovávající potraviny.

Kukuřice je základní potravinou vyspělých zemí. Je obsažena ve více než čtvrtině ze všech desítek tisíců potravin. Až 13 ingrediencí z celkových 38, které jsou obsaženy v McNugget, pravděpodobně pochází z kukuřice.

Kukuřice je kvůli silným dotacím pro její pěstování tím nejlevnějším zdrojem kalorií a cukrů. Přitom státem podporované pěstování kukuřice je ve skutečnosti naprosto neeekonomické a nezdravé téměř pro všechny zúčastněné. Pollan dokládá, jak je současný konvenční systém produkce potravin vysoce problematický a dlouhodobě neudržitelný

Oběd z čistě bio potravin nabízených bio supermarkety

Je vůbec možné, aby organický potravní řetězec expandoval do supermarketů a prodejen rychlého občerstvení, aniž by obětoval svoje ideály?

I přes kritiku běžného potravinového sytému Pollan nepřináší jednostrannou a nekritickou chválu biozemědělství. Zatímco biozemědělství souhrnně hodnotí jako pozitivní, dokáže přiznat a popsat i mnohé vážné potíže tohoto systému.

Oběd z více než bio potravin prezentovaných na americké výstavní farmě

Jak je možné, že hamburger z fastfoodu, který je založený na kukuřici a fosilních palivech, je levnější než hamburger z trávy a slunečního světla? Hned po prvním dnu stráveném prací na farmě Pollan uzavírá, že když se mu podaří dřinu tohoto týdne přežít, už nikdy nebude reptat, ani kdyby farmář chtěl za zboží kdovíkolik. Žádat jeden dolar za vejce považuje za zcela rozumné a steak za 50 dolarů jako skvělou koupi.

Farma patří Joel Salatinovi z Virginie, který se sám prohlašuje za pěstitele trávy. Na této farmě je každý spotřebitel vítán, neexistují nepřístupné prostory, před prohlídkou není zakázáno fotografovat ani není třeba se navlékat do kombinéz, které by měly zabránit biologickému zamoření.

Oběd z vlastnoručně ulovených, vypěstovaných a nasbíraných potravin aneb potraviny bez čárových kódů

Před lovem Pollan v části zabývající se etikou konzumace masa přesvědčivě shrnuje hlavní argumenty jednoho z největších obhájců práv zvířat Petra Singera, autora Animal Liberation. Po naservírování silných argumentů pro vegetariánství však dodává vlastní hluboce promyšlené protiteze a nechává každému ze čtenářů prostor pro vytvoření vlastního postoje k této vysoce kontroverzní problematice.

Před samotným sběrem pak musel Pollan překonat maminčino děsivé varování, která jej stejně jako ministr zdravotnictví upozorňovala, že v divoce rostoucích bobulích a houbách číhají smrtelné jedy a že sběr hub v lese patří do kategorie smrtelně nebezpečných činů asi jako dotknout se drátů spadlých na zem.

Dilema všežravce je skvělá kniha, která vysvětluje historické, ekonomické a etické souvislosti vzniku potravin a čtenáře přivede k přemýšlení o tom, co jí. Strava je totiž mnohem více než pouhým součtem jednotlivých živin. Jídlo je požitkem. Pěstování plodin zásadním způsobem ovlivňuje krajinu, ve které žijeme. Druh pěstování určuje, jestli a jak silně je ohroženo životní prostředí, vodu, vzduch a zdraví farmářů i spotřebitelů.

Pollan nepředává jednoduché návody zdravé výživy. Je obdivuhodné, jak nenásilně, ale přitom poměrně jistě pomocí faktů přivádí každého z nás k zamyšlení nad tím, jestli je možné dlouhodobě bezmyšlenkovitě a bez důsledků podporovat konvenční potravinový systém.

Jak autorovi a jeho hostům jednotlivá jídla chutnala? Jak náročné bylo jejich opatření anebo příprava? Jak reálná nebo pokroucená je cena kterého z nich? A jak je reálné stravovat se každou z popsaných možností a s jakými následky? Přečtete si! Zábava a pozitivní změna postoje k potravinám je zaručena.

Recenzi této knihy jsem připravila pro časopis Reflex.