Jak zvládat stres? Dejte si sprchu!

„Zchlaďte hlavu, zklidněte se hořčíkem s vitamínem B6 nebo si dejte banán s čokoládou, ty je také obsahují. Proč je to na místě? Protože panika, strach a úzkost zvyšují riziko infekce. Nejen koronavirem.“

Tak začíná můj první příspěvek k pandemii na blogu na aktuálně.cz. Více než deset let jsem tam každý měsíc psala text na nejen výživová témata, od počátku roku 2020 jsem pak převážně vysvětlovala moje postoje a doporučení k pandemii. V lednu letošního roku aktuálně.cz s mlhavým vysvětlením, že podle nových nařízení EU je obtížné mít nadále blogy na svých stránkách, prostor pro nás blogery uzavřelo.

Uvědomila jsem si, že za ty tři roky pandemie jsem napsala stovku stran vysvětlení a doporučení, jak pandemii zvládat, jak si udržet zdraví, jak nezešílet z mediální hysterie, jak přežít strašidla, která nás děsila riziky a mrazáky, jak přežít nesmyslná nařízení jako zavírání okresů, omezování pohybu a dýchání nebo zavírání škol a sportovišť. Jak si obecně udržovat zdraví a zvládat stres, který po tu dobu mnohé z nás ohrožoval mnohem více než jakýkoliv virus. A tak mě nyní napadlo sepsat ve zkratce moje hlavní protistresová doporučení, která lze využívat v jakoukoliv životní situaci, a k tomu přidat mé blogové texty k pandemii jako dokumentaci toho, co jsem skutečně doporučovala.

Moje protistresová doporučení

Uzemněte se, starejte se o své tělo – top fyzická a psychická kondice pomůže ustát jakýkoliv požár, pandemii či jiná zemětřesení, která nás v životě potkávají. Top kondici zajišťuje ta nejlepší strava a péče o vlastní tělo.
Vypněte stresující média a lidi – nemá smysl nechat si ubližovat. Na světě je spousta skvělých míst a zdrojů, užívejte si je a ignorujte ty, které ubližují. Dělejte to nejlepší, co je zrovna možné, a netrapte se tím, co možné není. Jak obvykle vysvětluji, přibrat se dá i ze starostí.
Udržujte si chladnou hlavu a pohodu – nic se nejí tak horké, jak se uvaří. Práce ani život ve stresu a nepohodě neprospívají vám ani vašemu šéfovi. Když se necítíte dobře, děláte chyby a dál ubližujete svému tělu. Zastavte se, zklidněte se, vydýchejte se, protáhněte se.
Vyhodnocujte přínos a rizika svých rozhodnutí a možností, které se nabízejí. Než uděláte důležité rozhodnutí, sepište si všechny plusy a mínusy, přínosy a rizika (fakt úplně všechny, dovoleny jsou i bláznivé nápady). To jen naše vláda a experti v pandemii a válce předem rozhodli, že správné jsou jen některé názory a hlavy, které je propagují, zatímco ty ostatní jsou zlé a hloupé. Ale to je nesmysl, zásadní je schopnost otevřeně a slušně komunikovat. Vyhrávat by měla rozhodnutí vycházející z dat, ne z cenzury.
Užívejte si život, jak jen to jde – pohoda je nezbytná pro udržení hormonální rovnováhy. Dopřávejte si to, co vám prospívá, může to být třeba i jen proběhnutí v trávě naboso, zatančení si, pohlazení zvířete, čtení knihy, malování, meditace nebo horká voda s aromalejem.

Moje pandemická doporučení z blogů na aktuálně.cz

Sdílím kopie mých textů publikovaných na blogu aktuálně.cz, řazené od počátku pandemie, vždy s datem publikace a počty přečtení. Při jejich psaní jsem si často připadala jako Don Quijote, měla jsem pocit, že házím perly sviním a že štěkám na měsíc. Mohla jsem stále opakovat, že pro zdraví potřebujeme pohodu a pohyb, ale vláda a její experti jen dál strašili a zavírali sportoviště. Stejně jsem moc ráda za vše, co jsem dělala, jak jsem si situaci ustála. A jsem přesvědčená, že vedle mých znalostí a zkušeností bylo zásadní i moje osobnostní nastavení, moje schopnost zvládat stres. Zde odstavec, kterým moje pandemické blogy na aktuálně končí a jak vidíte, doporučení jsou stále platná i bez Covidu.

Varování před strašidly
Doporučuji do svého života nepouštět média a experty, kteří vás budou děsit: znovu rozběhnou varování před mutacemi a před viry, budou hlásat z kontextu vytržené a smysl nedávající počty nakažených, budou strašit neočkovanými nebo nezarouškovanými. Strach totiž může do vašeho života vnést chronický stres, který s jistotou oslabuje vaši imunitu, tedy schopnost bránit se jakýmkoliv zátěžím.
Dělejte to nejlepší pro sebe: jezte skutečné jídlo, hýbejte se, buďte dostatečně venku na slunci a čerstvém vzduchu, s přáteli a v pohodě. Bonusem té nejlepší stravy a péče o své tělo bude vedle zvládnutí covidu i zdraví a štíhlost.

A rovnou doplňuji, že je za mě naprosto v pořádku, když někdo měl jiné pocity, zkušenosti a nastavení. Co jsem kritizovala, byli experti, politici a média, kteří své vlastní strachy přelévali do omezování až poškozování životů nás ostatních a kteří dodnes nebyli schopni uznat svá pochybení, vyvodit jakékoliv důsledky z nich.

Dejte si sprchu

5.03. 2020

Přečteno 32087 krát

Zchlaďte hlavu, zklidněte se hořčíkem s vitamínem B6 nebo si dejte banán s čokoládou, ty je také obsahují. Proč je to na místě? Protože panika, strach a úzkost zvyšují riziko infekce. Nejen koronavirem.

Zabíjí nás cukr, alkohol a nedostatek pohybu
· Cukrovku 2. typu má v České republice skoro milion lidí. Zhruba čtvrt milionu se ani neléčí, protože o své nemoci nemají tušení.
· Za hranou rizikového pití se u nás pohybuje přes milion lidí.
· Polovina dospělých v Česku má nadměrnou hmotnost, zvyšuje se nadváha a obezita u dětí.
· V souvislosti s chřipkou u nás umírá průměrně 1 500 lidí za rok.
Přes to všechno se dál běžně přejídáme nezdravostmi, opíjíme se alkoholem a válíme se na divanu. Panický strach o život v nás vyvolal až virus z Číny. Konečně na nás útočí něco zvenku, nejen my sami. Jsme v tom nevinně. Pachatelem je virus.
Koronavirus může být nebezpečnou infekcí, prevence je proto na místě. Její efekt ale může zmařit všeobecná hysterie. Je třeba si uvědomit, že samotný virus nikoho nezabije. Aby mohl vyvolat vážnou nemoc, potřebuje v těle člověka najít vhodné, tedy nezdravé prostředí, které podpoří jeho rychlé přemnožení. I proto nejvíc ohrožuje oslabené jedince.
Stres blokuje imunitní systém a správná rozhodnutí
Stres, úzkost a strach paralyzují imunitní systém, automaticky zhoršují obranyschopnost a zvyšují riziko infekčního onemocnění. Nezdravý a oslabený organismus je ve zvýšené míře ohrožen jakoukoliv nemocí, nejen infekcemi.
Stres také ochromuje schopnost kritického myšlení a zvyšuje riziko paniky. Projevuje se to třeba tak, že nejdeme do přírody ani se dostatečně nevyspíme, abychom posílili imunitu, ale obíháme supermarkety a nakupujeme zásoby na několik let. Přitom většina z nás má plné ledničky a mnozí si zásoby nosíme přímo na těle.
Co můžeme dělat?
Nepanikařte a zchlaďte hlavu! Omezte rizika kontaktu s virem a podpořte obranyschopnost těla. Jak na to? Zrušte zbytečně riskantní cesty a pobyty. Není důvod nechodit do práce, ale omezit návštěvy míst s vyšší koncentrací lidí a cesty do rizikových oblastí už smysl má. A obranyschopnost nejlépe podpoříte kvalitní stravou, dostatkem spánku a pohybem, pobytem na čerstvém vzduchu, dobrou náladou a časem společně stráveným s rodinou a přáteli.

Jak žít s viry?

14.03. 2020

Přečteno 13512 krát

Mikrobi jsou všude kolem a najdeme je také uvnitř našich těl. Na sliznicích, v dýchacích cestách, v močovém a pohlavním systému a nejvíce ve střevech bydlí bakterie, viry, kvasinky a další mikroorganismy. Může jich být až sto miliard asi tisíce druhů. Žijí s námi v symbióze. Daří se jim podle toho, co jíme a co děláme. Reagují na léky, které užíváme, a na lidi, se kterými se stýkáme.

Problém s našimi mikroby nastává teprve ve chvíli, kdy dojde k narušení rovnováhy mezi nimi. Právě nerovnováha mikroorganismů a také jejich nedostatek souvisí podle moderní medicíny s nemocemi imunitního systému, s poruchami trávení a s neuropsychiatrickými nemocemi.

Infekční nemoci
Původcem nákazy je infikovaný mikroorganismus, ale nemoc vznikne pouze tehdy, pokud přemůže náš vlastní imunitní systém, naruší naši mikrobiální rovnováhu, zjednodušeně když se v našich tělech rychle přemnoží. Pro vznik infekčního onemocnění je proto potřebný nejenom pachatel, ale i příznivé místo činu – oslabený organismus.
Prevence před infekčním onemocněním proto spočívá v ochraně před nositelem infekce (třeba mikrobem nebo virem) a budování funkční obranyschopnosti těla. Naši obranyschopnost obecně nejvíc posiluje pobyt v prostředí, které je přirozeně pestré na mikroby, tedy v přírodě, v lese, na zahradě. Našemu tělu i prospěšným mikrobům ve střevech také prospívá zdravá strava.

Jak omezit riziko nákazy
Nejlépe uděláme, když se vyhneme místům se zvýšeným rizikem. Tam, kde můžeme být ohrožení, bychom měli maximálně dbát na prevenci přenosu viru. Jaká jsou základní opatření?
· Nejezděte do rizikových oblastí.
· Omezte všechny zbytečné cesty a pobyt v místech s větším počtem lidí.
· Řádně si myjte ruce, používejte mýdlo a horkou vodu (použití běžných antimikrobních mýdel je diskutabilní, jejich efekt není jednoznačně prokázán)
· Nedotýkejte se povrchů na veřejnosti.
· Nesahejte si na obličej, zejména na sliznice.
· Při kašli a kýchání si zakrývejte nos a ústa kapesníkem nebo celou paží.

Jak snížit závažnost onemocnění
Nemoc nevznikne v okamžiku, kdy se potkáme s jedním virem. Ten si nejdřív musí v našem těle najít vhodné prostředí. Pokud se setká s oslabeným imunitním systémem, začne se v krátké době rychle množit. Nejlepší obranou před vznikem nemoci je proto silný imunitní systém. Sice nemáme žádné zázračné specifické přírodní látky, které by ničily právě koronavirus (nebo jakýkoliv další konkrétní virus anebo infekční onemocnění), ale máme celou řadu nespecificky prospěšných možností, potravin a živin, které obranyschopnost podporují. Víme, že obranyschopnost nespecificky podporuje:
· dostatečný spánek a dobrá nálada, otužování
· pobyt venku (nejlépe na slunci), procházky v lese, posezení na zahradě
· rostlinné látky s antibiotickým, antioxidačním nebo protizánětlivým působením (třeba česnek, cibule, kurkuma, zázvor, manuka med, propolis, omega-3 tuky z ryb, medicinální houby jako reishi, hlíva nebo shiitake)
· vitamín D, nejlépe dlouhodobě ze slunce (v případě suplementu v kombinaci s vitamínem K2)
· zinek, v prevenci nemocí dýchacích cest nejlépe asi v podobě dražé (acetát a glukonát zinku)
· vitamín C ze zeleniny a ovoce a v době oslabení i suplementace vyšších dávek
· dále hořčík, selen, železo, měď, kyselina listová, polyfenoly a vitamíny A, E, B2, B6 a B12 (najdete je třeba v bobulovitém ovoci, citrusech, kapustě, cibuli, česneku, špenátu, mrkvi, ve vnitřnostech a vejcích)
· pravidelná konzumace fermentované zeleniny, která posiluje střevní mikrobiom (kysané zelí, kimchi), skvělé jsou i vývary

Jak omezit riziko předání nákazy
Nenavštěvujte starší a oslabené osoby, dokud se riziko nákazy nezmenší. Pokud se necítíte dobře, zůstaňte doma a dejte se dohromady. Tím nejvíc prospějete sobě i okolí. A pokud máte závažnější potíže, kontaktujte lékaře – při podezření na infekci koronavirem se aktuálně doporučuje zůstat doma a domluvit se na dalším postupu se zdravotníky telefonicky. A určitě vám prospěje také pozitivní přístup. Užijte si, že nechodíte do davů lidí, a využijte čas ke zpomalení, odpočinku, čtení, vaření, posezení na zahradě nebo na balkoně.

Jak omezit rizika dalších infekčních epidemií
Namísto výhradního boje s mikroby investujme více do podpory zdraví, posilujme obranyschopnost obyvatel. Jak? Vytvářením prostředí, které podporuje zdravý život. Podporujme pěstování a jezení kvalitních potravin, budování bezpečných stezek a cest pro přirozený pohyb venku, vraťme i do měst zeleň, jedlé komunitní zahrady a život.

Život v přidušení

27.04. 2020

Přečteno 20437 krát

České povinné nošení roušek VENKU omezuje dýchat čerstvý vzduch. Neustále nám připomíná život v ohrožení a podněcuje udavače mezi námi. Prospěšnost roušek venku je pochybná a jejich rizikovost se zcela ignoruje.
Roušky se u nás zavedly mimo domov pro všechny, všude a pořád. Nasadili jsme roušky, omezili přísun kyslíku a zdá se, že i kritického myšlení. Ve zdravotnictví se u každého postupu zvažuje přínos a rizika, u roušek jako by se bral ohled jen na přínosy. Nikdo zde neřeší:
· Jak ovlivňuje zdraví člověka dlouhodobé vdechování vydýchaného vzduchu?
· Jak rouška funguje, když je vlhká, když překračujeme běžně udávaných asi 20 minut do jejího zvlhnutí?
· Nezvyšuje rouška jako nepříjemná překážka na obličeji paradoxně riziko přenosu viru tím, že si na obličej častěji saháme? (Doporučuji podívat se na mediální vystoupení krizového štábu nebo jednání vlády a zkusit najít někoho, kdo to zvládl bez sahání na roušku.)
· Nebude riziko přenosu nákazy dále zvyšovat nařízení, podle kterého bychom si měli roušku opakovaně nasazovat, když třeba nebudeme jíst v restauraci?
· Jaký vliv má zakrytí dýchacích cest na astmatiky, ekzematiky nebo osoby trpící úzkostmi?
Odpovědi na tyto otázky jsou neznámé a my všichni jsme nuceni bezhlavě dodržovat opatření, o jejichž smyslu můžeme pochybovat, a navíc s riziky, která nikdo ani nesleduje. Největší riziko přenosu infekce je v uzavřených prostorách v bližším několikaminutovém kontaktu, typicky třeba v hromadné dopravě. Tam roušky asi smysl mají. Tak jak jsou u nás nařízené nosit – venku a dlouhodobě je v podstatě nemožné nosit je správně. A k tomu ještě je venku riziko přenosu při dodržování rozestupů a osobní hygieny zásadně omezené. Proto se zdá, že nošení roušek venku skoro jistě může více škodit než prospívat.
Přidušení i v dobách mimo pandemii: zodpovědnost a zdraví je třeba trénovat
Západní společnost klade obecně čím dál větší důraz na bezpečnost a omezování rizik, čím dál častěji také s pomocí moderní medicíny prodlužujeme život člověka za každou cenu. Bezpečnost a omezování rizik jsou hodnoty, které na první pohled vypadají skvěle a zaslouží si obhajobu. Jenže musíme také vnímat, že ruku v ruce s nimi může jít omezování svobody, přidušování za živa. Mantra bezpečnost a přežití nade vše může ohrožovat samotný život. K vybudování zodpovědnosti a zdraví je třeba mít šance je natrénovat.
Kolik života jsme ochotní obětovat pro jeho uchování?
Chceme v zájmu bezpečnosti omezovat skutečný život, dýchání čerstvého vzduchu, dotyky, objetí, komunikaci s odhalenou tváří? Chceme žít ve strachu? Je zjevné, že infekce a nemoci tu s námi budou pořád. Nemůžeme se doživotně polévat dezinfekcí, omezovat přísun vzduchu a kontakt s lidmi.
Prospívá nám komunita, ne izolace
Komunitní život, sdílení jídel, povídání a dotyky jsou součástí tisíců let lidského vývoje. Pro zdraví dokonce není nezbytný pouze sociální kontakt, ale také kontakt s mikrobiálním světem. Pro dobře fungující imunitní systém potřebujeme pestré složení mikrobů okolo v nás i v našich tělech a jeho rozmanitost je udržována prostřednictvím kontaktu s jinými lidmi, živočichy a přírodou. Omezené mikrobiální osídlení našich střev je dnes dáváno do souvislosti s nemocemi imunitního systému, obezitou, nádory i poruchami chování. Životu prospívá komunita, ne izolace.
Skutečná prevence nejen před koronavirem
Jestli nás něco jistě oslabuje, tak je to život ve strachu. Epidemiologové se už shodují, že virus tu s námi bude a musíme se s ním naučit žít. Dnes už velmi přesně víme, koho koronavirová infekce ohrožuje. Přitěžující je zánět a nemoci s ním spojované, jako je třeba obezita, hypertenze a cukrovka 2. typu. Víme, že těmto nemocem životního stylu jde efektivně předcházet a léčit je. Víme, že skutečné jídlo, dostatek pohybu, pobyt na čerstvém vzduchu a slunci, dobrá nálada a dostatek spánku jsou základem zdraví a spolurozhodují i o rizikovosti koronainfekce.
Nebyla by proto podpora skutečného jídla a kvalitního života tím nejlepším dlouhodobým plánem, jak čelit nejen koronaviru? Nebylo by pro nás všechny namísto boje s viry prospěšnější investovat svoji energii do podpory zdraví? Neprospěla by nám více než rouška anebo další kilo mouky procházka na čerstvém vzduchu?

Co mi pandemie dala a vzala

26.05. 2020

Přečteno 9777 krát

Mám za sebou několik týdnů omezeného pohybu a práce. Co jsem v rámci této povinné vládní terapie zjistila?
K životu potřebuji svobodu a čerstvý vzduch
Po celou dobu pandemie ohrožoval moje zdraví jenom nedostatek čerstvého vzduchu. Roušky, jejichž nošení bylo u nás nařízeno pořád, všude a všem, mě fyzicky i psychicky dusily. Nemám problém respektovat omezení ve vnitřních prostorech, kde si dokážu představit, že roušky nějakou ochranu poskytují. VENKU a bez výjimky, jak to bylo povinné v Česku, mi ale vadí, vnímám je víc jako škodlivé než prospěšné. Pro zdraví potřebuji dýchat čerstvý vzduch a efektivně vydechovat odpadní látky (neomezovat přirozenou funkci plic), být venku, vystavovat se slunci, komunikovat s odhalenou tváří. A dlouhodobou podporu zdraví považuji za mnohem důležitější než boj s jedním mediálně zdatným virem.
Off-line jsem radši než on-line
Četla jsem, že nás tato krize posune k ještě větší izolaci, k bezdotykovému světu a on-line komunikaci. Samozřejmě využívám výhody on-line práce a komunikace, ale virtuální svět mi nemůže nahradit skutečný život. Mnohé zdravotní potíže, kterými dnes lidé trpí, jsou právě způsobeny omezením skutečného prožívání, nedostatkem lidského kontaktu a komunikace. Komunitní život, sdílení jídel, povídání a dotyky jsou totiž součástí tisíců let lidského vývoje. Pro zdraví je potřebujeme.
K životu nepotřebuji tolik nakupovat a utrácet
Nákupy jsem zásadně omezila, protože mě neláká chodit do zarouškovaného světa. Hlavně jsem si ale uvědomila, jak snadno a rychle může vláda zásadně omezit moji práci a minimalizovat moje příjmy. A na základě stále se měnících vládních vyjádření a opakovaných výhrůžek vnímám riziko dalších omezení v nejbližších měsících a letech. Proto v rámci prevence ekonomické likvidace šetřím, jak jen to jde.
Nakupuji jen to nezbytné – tedy především kvalitní potraviny, a při tom ještě víc promýšlím, koho chci svými penězi podporovat. Investuji do smysluplných projektů a lidí okolo. Podporuji lokálnost, udržitelnost a komunitu.
Neděsí mě vir, ale chování mnohých kvůli němu
Nedokážu pochopit, s jakou lehkostí a rychlostí se mnozí z nás vzdali vlastních svobod a práv. Vždyť spousta z nás bez zaváhání přijímá vládnutí stylem sedmi, lehni, poslouchej a vyhrožování, co všechno se nám ještě zakáže, když nebudeme hodní. Vidím, jak mnozí lidé bezmyšlenkovitě plní pokyny, které nedávají smysl. Divím se, jak rychle se vrátilo udavačství, nenávist a napadání druhých. Hlava mi nebere, jak mohl kohokoliv ohrožovat nudista na nudistické pláži bez roušky nebo děti, které si v přírodě sedly k sobě.
Pandemii máme, ale podle mě úplně jinou
Vím, že koronavirovou pandemii celosvětově vyhlásila WHO. Nechci debatovat o tom, jestli je označení epidemie a pandemie v souvislosti s koronavirem na místě. Chci jen doplnit, že ve vyspělém světě už roky řádí pandemie, které nikoho nevzrušují.
V rodině ani okolí nevím o jediném člověku, který by trpěl infekcí koronavirem. Vím ale o mnoha lidech s obezitou, cukrovkou 2. typu, nemocemi srdce a cév, Alzheimerovou demencí. V některých zemích jimi dokonce trpí většina populace. Ano, tyto nemoci nejsou přenosné kapénkami. Jsou způsobené životním stylem a dá se jim předcházet. A dnes už je dokonce zřejmé, že právě tyto životním stylem podmíněné nemoci jsou rozhodujícím parametrem i pro závažnost infekce koronavirem. Tyto pandemie nikdo nijak zásadně neřeší, natož vláda.

Kam na dovolenou?

15.06. 2020

Přečteno 9136 krát

Celoroční pracovní a rodinnou honičku je potřeba vybalancovat řádnou dovolenou! Jsou exotika, dobrodružství a rekordy tou nejlepší formou odpočinku, nebo potřebujeme něco úplně jiného?
Běžná dovolená byla pro mnohé z nás stresujícím zážitkem už před koronavirem. Abychom si mohli dovolit odpočívat, snažili jsme se toho co nejvíc napracovat dopředu. Kvůli tomu někteří z nás doslova do poslední chvíle běhali jako křečci v kole (tehdy aspoň ještě bez roušek). V průběhu dovolené jsme se honili za exotikou, dobrodružstvím a rekordy… a po návratu do práce nastal čas dohánět, co se nahromadilo.
Co nám chybí? Pohoda, klid, samota
Mezitím je náš svět už roky smrští událostí a informací. Média jsou schopná nás současně děsit nedostatkem vody a hmyzu i nadbytkem antibiotik a pesticidů. A s „korona-pandemií“ se rychlost a intenzita ještě zvýšila. O počtech nakažených a zemřelých jsme se dozvídali v přímých přenosech, hysterické zpravodajství běželo celý den. Doporučení, omezení a zákazy nastupovaly a odcházely takovou rychlostí, že se v nich ztráceli i ti, kteří je vydávali. Naše mozky dennodenně a bez ustání zpracovávají přemíru podnětů a naše těla se musí nějak vypořádat s chronickým stresem, úzkostí a strachem z nich. To, co mnozí potřebujeme, není ještě větší vzrůšo, ale pohoda. Dokonce nám může prospět pouhá samota a ticho.
Jak prospívá klid?
Ticho podporuje tvorbu nových mozkových buněk, snižuje hladinu stresového hormonu kortizolu a může snižovat krevní tlak, zmírňovat napětí a úzkost. Čas strávený v přírodě nebo jen se sebou samým je možnost začít vnímat potřeby vlastního těla, prostor pro obnovení vztahu k němu a pro péči o sebe. A to potřebujeme skoro všichni. Když budeme v top kondici, můžeme podávat ty nejlepší výkony. Když budeme v pohodě, můžeme pohodu také rozdávat a pomáhat ostatním. Jak ale zklidnit dovolenkové dny?
Což takhle prostě zůstat doma?
Co kdybychom letos místo hledání místa, kam nám vláda dovolí vyjet, místo kontrolování tělesné teploty před východem z hotelu a rituálního dodržování rouškových pravidel jenom zůstali doma a užívali si nicnedělání, pohodu a rodinu? Nemyslím tím, že je nezbytné zalézt za pec a jíst buchty. Doma můžeme číst knížky nebo si vyjít k nejbližšímu lesíku objímat stromy. Z domova také můžeme podnikat pohodové domácí akce a výlety na okolní atrakce do sousedních zemí. Pro inspiraci přidávám několik nápadů:
· celodenní piknik s přáteli nebo s rodinou
· den na bruslích nebo kolech na nějaké skvělé trati
· den volna pro dospívající děti, ať mají prostor řešit své potíže a potíže světa
· den s bazénovou party pro malé děti a jejich kamarády
· výlet do bio fairtrade čokoládovny
· čtenářský den zakončený čtenářským klubem
· den lovu, kdy každý jí, co si posbírá, uloví a připraví

Vím, že zemřu

9.08. 2020

Přečteno 19703 krát

Také vím, že čím starší a nemocnější budu, tím pravděpodobněji smrt přijde. Samozřejmě mě taky může předčasně zabít třeba kokos, kdyby mi spadl na hlavu. Ale nehody nechme stranou. Chci mluvit o tématu přirozeného umírání, kterému se ve veřejném prostoru i v soukromí obvykle vyhýbáme.
Věk, resp. zdravotní stav u většiny z nás určuje, jak dlouho ještě budeme žít. A ještě nedávno jsme tomu rozuměli. Jenomže koronavirus jako by postavil naše uvažování o smrti na hlavu. Životy těžce nemocných lidí se zachraňují za každou cenu. Jako by se smrt stala nepřípustnou, jako by měla ze světa zmizet. Neřešíme kvalitu života, ale jeho délku. Jako společnost se utápíme v nezdravém jídle, nevěnujeme dost pozornosti prevenci nemocí a potom heroicky zachraňujeme těžce nemocné.
Odstranění smrti ze života
Po tisíce let byla smrt součástí životů, četli jsme si o ní i dětem v pohádkách. V nových pohádkách už se o smrti skoro nemluví, nejsme s ní ani v dospělosti většinou nijak konfrontováni. Jídlo si už nelovíme, zvířata si nezabíjíme, maso máme zabaleno do úhledných balíčků ze supermarketu. Umírá se převážně v nemocnici. Svět se dělá hezčí a všechno negativní, obtížné nebo smutné se snažíme vytěsnit. Nebo na to dáme alespoň v aplikaci hezký filtr.
O smrti s humorem
Téma smrti je vážné, ale i přes jistotu smrti každého z nás si myslím, že si můžeme dopřávat života a dokonce se i bavit. Proto přidávám vyjádření amerického komika JP Searse, který ve svých videích odvážně a s humorem otevírá i ta nejzávažnější témata. Zde volně z epizody o strachu:
Víte, že od okamžiku narození vám hrozí smrt? Proto namísto užívání si života budujte zeď, která vás ochrání před riziky života. Jenom si nevšímejte, že ta zeď je také vězením.
Dobrým příkladem je vycházka do lesa. Co nám při ní hrozí? Může na mě každou chvíli spadnout strom, kousnout mě pes, ze slunce dostanu rakovinu a vzduch je určitě znečištěný. Ne, nejdu ven. Když půjdu, určitě chytím covida, pak přijdu domů a nakazím svoji ženu, ta mi přestane vařit a budeme muset jíst psí granule. Stejně pak do tří dnů zemře, takže budu muset svoji vlastní ženu zakopat na zahradě, pravděpodobně pak na jejím hrobě zemřu a budou mě okusovat veverky. To teda nechci! A proto radši zůstanu doma.
O smrti vážně
Dostala jsem zprávu ze Švédska a cituji: „Žiji ve Švédsku, dovolte mi na pravou míru uvést informaci, že se tu nechávali staří lidé zemřít bez pomoci – všichni, co připojení k přístrojům požadovali, ho také dostali. Ve Švédsku se dbá na vůli jednotlivce a mnozí staří a nemocní
občané mají ve své vůli zakotveno, že nechtějí být na přístroje napojení, to se tady respektuje. To, že se tu nechávají lidé zemřít z rozhodnutí lékařů, začala v Česku v médiích šířit dezinformační scéna a uskupení. Bohužel se toho kolikrát chytla i docela seriózní média.”
Fakta v souvislostech
Vyděsil nás virus, který zabíjí. Je však třeba dodat, že zabíjí velmi staré a velmi nemocné, stejně jako spousta jiných nemocí. Ty další nemoci to dělají už stovky let a v řádově vyšších číslech. Slýcháme, že tento virus dokonce občas zabije i mladého a zdravého člověka! Ano, stejně jako chřipka, infarkt srdce nebo nádorové onemocnění. Děsivé má být, že se koronavirus přenáší mezi lidmi. Ano, je to infekční tedy přenosné onemocnění obdobně jako chřipka, tuberkulóza anebo mnohá průjmová onemocnění. Dokonce i některá nádorová onemocnění jsou spojována s viry.
Pro žádné z uvedených onemocnění nezastavujeme svět a své životy. Nezavíráme školy, restaurace a prodejny, nezakazujeme vycházet z domu a nenutíme omezovat dýchání, netestujeme a nezavíráme zdravé lidi do karantény. Kdybychom to v případě covidu neudělali, umřelo by půl milionu Čechů, jak se také předvídalo? Ne, tyto obavy jsou už dávno vyvráceny. Ve Švédsku nezavřeli školy, restaurace, bary a pracoviště a nenařídili roušky. Zemřelo asi 6 tisíc lidí a jejich křivka nakažených a úmrtí spojovaných s koronavirem klesla i bez těchto zásahů. Oficiální data ukazují, že jsou zásadnější faktory než přísné restrikce, například je důležité jak silná byla předcházející chřipková sezóna v zemi. Tam, kde byla slabá, zůstalo žít více křehkých a zranitelných lidí, které teď ohrožuje covid.
Netvrdím, že zde aktuálně populární koronavirus není nebo že je neškodný. Covid-19 je problém, jen jej prosím řešme s chladnou hlavou na základě faktů a souvislostí. Soustřeďme naše prostředky a pozornost tam, kde jsou skutečně zapotřebí. Představa, že nám plošné omezování života a zakrývání tváře zajistí zdraví je mylná. Dlouhodobé nám zdraví a dokonce i snížení rizika infekce koronavirem zajistí skutečná strava a péče o sebe. Zásady zdravotní prevence propaguji a předávám už desítky let a konkrétní doporučení v souvislosti s koronavirem vysvětluji v textu od března.

Jak zvládat vir? Vládo, jde to i mnohem lépe!

6.09. 2020

Přečteno 22829 krát

Koronavirus je mediálně populární a vláda nás každý den informuje o tom, jak je nebezpečný. Zachránit nás mají roušky, dezinfekce a izolace, čekáme na vakcínu a léky. Jak skutečně nám doporučované chrání a prospívá?
Roušky i desinfekce chrání, ale…
Ano, roušky do nějaké míry omezují rozptyl kapének a virů v nich, což může pomoci vašemu okolí, pokud jste infekční. Jenže to neznamená, že díky roušce virus zmizí. Znamená to jen, že si odpadní produkty těla včetně kapének s viry hromadíte na vlastní roušce a minimálně částečně vdechujete zpět to, co má být vyloučeno. Nejhorší je, když s rouškou zacházíte jako většina z nás (ono to ani v běžných podmínkách jinak nejde). To znamená, že na roušku saháte, opětovně si ji nasazujete, nebo si ji dokonce občas odložíte do kapsy, do kabelky či na stůl. Tím předáváte do okolí vše, co se na teplé vlhké roušce zachytí a pomnoží.
Ano, dezinfekční gely zabíjí mikroby, ale také narušují bariéru kůže, narušují mikrobiální komunitu a tukovou ochranu, které přirozeně chrání kůži před průnikem vnějších nepřátel. Právě nadměrná hygiena posledních let, včetně zbytečného používání antimikrobiální kosmetiky a drogerie, se podílí na nárůstu mnoha zdravotních potíží. Ignoruje nezbytnost žít s mikroby v rovnováze, hygienickou teorii a teorii starých přátel.
A co léky a vakcína? Zcela jistě je jen otázkou času, kdy je budeme mít. Jenže je skoro jisté, že budou mít (jako úplně každý běžný lék) i svá rizika v podobě nežádoucích účinků a u vakcíny je zatím zcela neznámo, jak bezpečná bude, jak efektivní a dlouze trvající ochranu zajistí.
Zdánlivá, nebo skutečná ochrana?
Dezinfekce, roušky a případná vakcína nám nějakou ochranu poskytnou, ale bránit se jde i mnohem lépe. Základem zdraví je totiž správně fungující imunitní systém. Nechápu, proč nám z obrazovek moudří a zodpovědní denně nedoporučují zdravě žít.
Co podporuje imunitu bez rizik?
Imunitní systém chrání naše tělo před nepříteli jako jsou třeba někteří mikrobi, toxické látky a poškozené buňky našeho těla jako jsou třeba nádorové buňky. Pro zdravý vývoj potřebuje dostatek podnětů, zejména možnost trénovat svoje fungování stykem s běžnou mikrobní zátěží. Prospěšné je proto přirozeně pestré mikrobní prostředí, pobyt venku, podpora střevního mikrobiomu zdravou stravou. Zde v bodech, co vše naší obranyschopnosti jen prospívá a pro detailnější doporučení odkazuji na dřívější texty a videa, kde zdravotní prevenci detailněji vysvětluji. Imunitnímu systému prospívá
· pohyb a pobyt na čerstvém vzduchu a slunci
· dostatečný a kvalitní spánek
· skutečné jídlo
· půst, dokonce také v podobě přerušovaného půstu
· otužování se
• dobrá nálada a zdravá společnost, tj. – komunita našich přátel i prospěšných mikrobů
· ryby pro svůj vysoký obsah protizánětlivých tuků
· fermentované potraviny jako třeba kysané zelí pro podporu střevního mikrobiomu
· nízkosacharidová strava, protože cukry zvyšují riziko nadváhy, cukrovky 2. typu a nemocí srdce, tedy stavů spojovaných se zánětem a ten zatěžuje imunitní systém
· vitamíny C a D, z minerálních látek zinek, selen a hořčík
· některé bylinky a koření – např. echinacea nebo kurkuma, které potlačují zánět
· aromaoleje s antivirovým působením jako je třeba čajovníkový olej a prospívat mohou i uklidňující aromaoleje jako je třeba levandulový olej
Imunitu naopak oslabuje strach, nedostatek spánku, deficit vitamínu D a chronický zánět v těle.
Zdraví prospěšná doporučení
Co nás omezeně ochraňuje, co nám skutečně prospívá a co nám škodí je jasné. Co není jasné je, proč nám to vláda zatajuje. Jak by doporučení na zvládnutí viru mohla vypadat?
• Co kdyby nám premiér radil, abychom se pořádně vyspali?
• Co kdyby nás ministr zdravotnictví namísto do izolace posílal nakupovat na farmářské trhy, chodit s obnaženou tváří na slunce a sportovat?
• Co kdyby ministr školství školám namísto držení dětí v omezeném prostoru a komunitě doporučil pravidelně třídy větrat anebo dokonce když to jde přesunout aspoň nějakou výuku ven?
• Co kdyby nám denně v médiích hygienici, epidemiologové, virologové a imunologové namísto sdílení počtu pozitivních výsledků testů radili, jak si pěstovat zeleninu, a vysvětlovali význam půstu a otužování?
• Co kdyby z obrazovek a od vlády proudily informace, že ta nejlepší obrana je v našich tělech a v našich rukou?
Dokážete si představit, že by naše vláda a média jen polovinu času věnovaného děsivým zprávám o koronaviru, rouškám, rozestupům a desinfekci a polovinu peněz utracených za vyjmenované věnovala podpoře zdraví? Za toho půl roku boje s koronavirem byla šance takto zásadně ozdravit úplně všechny, byla to možnost zvrátit mnohá chronická onemocnění a tak i zásadně snížit riziko infekce koronavirem. K měřitelnému zlepšení metabolického zdraví stačí totiž pouhých 21 dnů.
Co můžeme dělat sami, dokud vláda nezačne podporovat zdraví?
Stres, úzkost a strach paralyzují imunitní systém, automaticky zhoršují obranyschopnost a zvyšují riziko infekčního onemocnění. Nezdravý a oslabený organismus je ve zvýšené míře ohrožen jakoukoliv nemocí, nejen infekcemi. Proto nepanikařte a zchlaďte hlavu! Omezte rizika kontaktu s virem a kontaktu se zdraví neprospívajícími zprávami naší vlády, podpořte obranyschopnost těla.

Bunkr s modlitbami a koblihami

15.10. 2020

Přečteno 11095 krát

To je ve zkratce strategie české vlády v boji s Covid19. Detailněji to znamená, že vše vsadila na naši izolaci a víru ve vakcínu. Omezování našich životů balancuje občasnou odměnou i kdyby to byl jen symbol v podobě pěti nehygienicky zabalených roušek pro každého seniora. Co kritizuji a co je přesto třeba nyní dělat?
Jaro jsme zvládli
Jarní rychlé omezení společnosti pomohlo zvládnout první nápor viru. Stálo nás to spoustu peněz a skoro jistě to šlo i mnohem lépe, ale ty první preventivní kroky vlády nikdo nekritizuje.
I ti bez potíží s covidem jsou lidé
V době jarního přepadení virem jsme se správně soustředili na nemocné s virem. Jenže nařízená opatření zásadně zasahují nás všechny. Namísto komplexního řešení problému se zde od jara bezhlavě prosazuje pouze jediné řešení jako kdyby takto nová a komplikovaná situace šla zvládnout jen překrytím úst a schováním se doma. Namísto propagace zdravého života a ochrany zdraví celé společnosti jsme intenzivně řešili jen Covid 19. Prohlásili jsme se za vítěze, odjeli na dovolené a po nich autoři restrikcí dlouze nedokázali přiznat, že ta naše přísná cesta problém nevyřešila, jen odsunula.
Proč recept čím přísněji nemusí být ten nejlepší?
Extrémní omezení zásadně omezují život. Jsou dlouhodobě neudržitelná. V okamžiku, kdy jeden jen nařizuje a druhý musí jen poslouchat mizí spolupráce a pochopení. Pacient je zatlačen do kouta, přidušen, zadupán, nemá důvěru doporučení dodržovat a jestliže mu ubližují, tak je i porušuje.
Co je přesto třeba dělat?
Situace je vážná, nyní je třeba podpořit zdravotníky, je třeba opatření dodržovat.
Co prospěje dlouhodobě?
• Podpora zdraví, a to běžnými způsoby – skutečným jídlem, pohybem, pobytem venku, dostatkem spánku a duševní pohodou. Od jara totiž celkem přesně víme, že Covid19 je zásadně rizikový pro jednotlivce s obezitou, vysokým krevním tlakem, cukrovkou 2. typu, obecně s chronickým zánětlivým stavem. Víme, že metabolické zdraví jde objektivně zlepšovat v řádu týdnů, a to zdravým jídlem a životem.
• Nabídka bezplatného testování pro všechny zájemce, a to i opakovaně, protože logicky by takovéto možnosti využívali ti zranitelní a lidé z jejich okolí, navracející se z riskantních oblastí, nejistí s příznaky – tedy všichni, které testovat je přínosné. Alternativně, zajistit dostupnost levných a v rámci situace dostatečně přesných antigenních rychlostestů.
• Ochrana zranitelných skupin, například zajištěním dostatku kvalitních ochranných prostředků a možnost zajištění nákupů potravin a léků.
• Omezení rizika na frekventovaných místech, například posílením hromadné dopravy.
• Nastavení smysluplných a reálných pravidel k nošení roušek. Jako třeba povinnost nosit roušku ve vnitřních prostorech, kde trávíme alespoň několik minut v těsnější blízkosti, například v městské dopravě nebo v čekárnách ordinací. Zrušení povinnosti nosit roušku několik hodin vkuse nebo dokonce celý den, jako je tomu třeba ve školách.
• Otevření škol, a to kvůli duševnímu zdraví těch nejméně virem ohrožených – dětí, studentů. Může to mít podobu nějakého omezeného režimu, například střídání prezenčního a dálkového studia. Všechno je totiž lepší než zcela zakázat skutečnou výuku na většinu roku (ano jsou studenti, kteří od března mohli do školy a s výjimkou pár týdnů v září jsou nyní bez jakékoliv výhledu opět jen doma).
• Zastavení útoků proti všem, kdo si dovolí vyslovit pochybnost nad vládními rozhodnutími, kdo požadují vysvětlení a data. Napadání a nálepkování pouze maskuje neschopnost vlády. Kdyby dokládala svá rozhodnutí daty, nevznikaly by pochybnosti.
Nevyzývám k revoltě, ale k zodpovědnosti všech
Dodržujte restrikce, jak jen můžete. Dělám to taky, i když ne vše vnímám jako logické nebo jednoznačně prospěšné. Komunikujme navzájem, požadujme od vlády informace, sledování a vyhodnocování poměru přínos vs rizika u jednotlivých opatření. Požadujme plán dlouhodobě udržitelných opatření, která nám všem dovolí dýchat a žít namísto nepodložené smršti často nelogických povelů a omezení. Požadujme řešení, která nejenom zachraňují nemocné s Covid119 ale taková, která neohrožují všechny ostatní.
Pro analýzi dat Facebook Covid zápisky
Pro detailní srovnání vlivu jednotlivých opatření mezi evropskými zeměmi video od MUDr. Šimon Reich COVID-19: Co se to vlastně děje?
Pro vysvětlení, jak to šlo jinak a moje doporučení prevence v Cukrfree podcastu (videu)
Jako příklady, jak jde pandemii řídit slušně, s pokorou a klidem doporučuji sledovat rozhovory se švédským epidemiologem Anders Tegnell a německým virologem Christian Drosten
Doplňující vyjádření k popsaným faktům od jiných
„Při vzájemné komunikaci se děti učí empatii a dalším sociálním dovednostem z mimiky tváře. Zarouškované školní prostředí se stalo pro děti nesnesitelným jak duševně, tak sociálně“
Co asociace požaduje?
• Komplexní pohled na zdraví dětí, nejen epidemiologické bránění šíření nemoci za každou cenu
• Zrušení povinnosti nošení roušek ve školách (ve vyučování i o přestávkách).
• Posílení autonomie škol při hledání optimálních hygienických opatření s důrazem na specifika vzdělávacích programů.
• Nezakazování prezenční výuky na základních a středních školách.
• Investice a podporu v oblasti zdraví a rozvoje přirozené imunity dětí a dospívajících.“
Co mě štve? Že takovéto logické, zdraví prospěšné požadavky už dávno a jako první nevznesli zástupci tradičních škol.
Waldorfské školy píšou vládě: změňte opatření, žákům dlouhodobě škodí
„Udělali jsme velkou chybu, když jsme se namísto ochrany veřejného zdraví soustředili jen na Covid-19.
Profesor medicíny Martin Kulldorff z Harvardské univerzity
Z otevřeného dopisu belgických lékařů a zdravotníků všem belgickým médiím a úřadům:
„Prevence je důležitý, nedostatečně zdůrazněný pilíř: zdravá, plnohodnotná výživa, pohyb na čerstvém vzduchu bez roušek, redukce stresu a posilující emocionální a sociální kontakty.
Sociální izolace a ekonomické škody vedly k nárůstu počtu depresí, úzkostí, sebevražd, násilí uvnitř rodiny a zneužívání dětí.“
Světová zdravotnická organizace varovala, že plošné uzávěry celých regionů a zemí šíření koronaviru nezastaví. Pouze rozšíření infekce odloží, a navíc ještě dále ožebračí nejchudší vrstvy obyvatel. Zmocněnec WHO pro boj s nemocí covid-19 David Nabarro proto vyzývá světové lídry, aby lockdown nepoužívali jako hlavní nástroj v boji s nákazou.
„Lidé, kteří pracují v postižených sektorech a kteří byli rádi, že přežili jaro, vědí, že zavřený podzim už ekonomicky nepřežijí. Ti, kteří jsou sami, a není jich málo, se zase obávají, že nařízený home office a zákaz volnočasových aktivit, tedy dohromady 24hodinovou izolaci, nemusí přežít vůbec. Výběr mezi alkoholem, xanaxem a provazem nepatří k těm dobrým.“
Julie Hrstková: Strašení mrazáky na ulici situaci nezlepší
Obézní lidé mají téměř dvakrát vyšší riziko nákazy covidem-19. I jejich léčba je složitější. Předcházet nárůstu tělesné hmotnosti podle odborníků epidemie zrovna neusnadňuje. Bezpečnostní opatření po celém světě omezila pohyb lidí a sociální kontakt. Lidé začali pracovat z domova, čímž omezili zbývající přirozený pohyb jako chůze do práce, na oběd nebo na nákup. Značná část lidí v první vlně pandemie přibrala asi jeden až pět kilogramů. Nemohli chodit ven a stýkat se s blízkými lidmi, což obecně zvyšuje stres, který následně řešili přejídáním.
Christian Drosten radí před korono-zimou: před rodinnými setkáními si dejte karanténu, bolest v krku berte vážně, nepřeceňujte okamžitý efekt vakcíny.
Neexistuje absolutní bezpečnost – vždy zůstává reziduální riziko. Moje mantra je, že bychom měli testovat lidi s příznaky. Nezavrhuji všechny důvody pro testování asymptomatických lidí nebo pro hromadné testování, ale nemůžeme testovat všechny. Nemůžeme očekávat, že budeme moci dále rozšiřovat testovací kapacitu.
Vakcíny nemusí být dokonalé. Může se stát, že neposkytnou dostatečnou ochranu nebo že budou mít vedlejší účinky, pro které nebude vhodné je doporučovat mladším lidem, které koronavirus neohrožuje. Myslím, že nyní musíme začít připravovat lidi na vakcínu, která nemusí být dokonalá.

Děti přes palubu

6.11. 2020

Přečteno 16637 krát

Jak moc přenášejí koronavirus děti? O tom diskutují odborníci celého světa. Jsem pro vycházet z teorie, že děti jsou významnými přenašeči infekce. Ale jsem proti tomu, abychom je obětovali.
Covid zabíjí
Většinou se asi shodneme, že virus SARS-CoV-2 zabíjí. Riziko zásadně stoupá s věkem a vážnými nemocemi. Tento virus dokonce vyjímečně připraví o život i mladší lidi. V některých případech potíže přetrvávají i několik týdnů po nákaze. Statisticky významným rizikem jsou ale přes to všechno především věk a komorbidity. Riziko s věkem strmě stoupá. Ale naopak je to s ohrožením z restrikcí.
Restrikce taky zabíjí
Dramatická omezení, jako jsou zavřené školy, hřiště a sportoviště, omezené cestování, zavřené provozy a likvidace celých odvětví, také zabíjejí. Pravda je, že zpravidla ne okamžitě. Důsledky těchto omezení jsou spíše dlouhodobé a dnes nejvíce dopadají na ty nejméně ohrožené virem. I když nesmíme podceňovat strach – někoho třeba může v řádu pár hodin zabít zánět zubu, protože je vyděšený a nejde k zubaři. Rozběhlé deprese a úzkosti mohou ubližovat desítky let. Ohrožené vzdělání, a v důsledku pak ekonomické postavení, zajištění vlastního života a rodiny může pro některé znamenat celoživotní trauma. Horší vzdělání a socioekonomický status také omezují možnost zdravějšího života, zvyšují riziko nemocí, zkracují život.
Můžeme zachraňovat bez obětí?
Kde jsou hranice zachraňování a poškozování zdraví? Máme chránit zranitelné za každou cenu? Kolik úmrtí na covid nebo respirační infekce obecně je přípustných? Podle některých prohlášení mám pocit, jedině nesmrtelnost je cíl. Je podle zastánců přísných restrikcí v pořádku házet přes palubu děti a dospívající? Jak dlouho je necháme doma? Pár týdnů, pár měsíců, rok, dva? Zrušíme jejich hraní, vzdělávání, kamarády, sociální životy, skutečnou výuku? Kde je ta hranice? Podle mého názoru už byla překročena a škody na mnoha dětech jsou obrovské. Pro upřesnění: jsou ročníky, které do školy nesměly od března, po 4 týdnech v září jsou opět zavřené doma bez jakékoliv vyhlídky a plánu, jestli se budou moci do škol a gymnázií vrátit a kdy. Výrazné zastání žáků jsem bohužel nezaznamenala u ministra školství ani u tradičních škol, nýbrž u asociace Waldorfských škol. Citace z vyjádření asociace:
„Školy potřebují smysluplná hygienická opatření, ale ta nesmějí vést k tomu, že by u dětí a dospívajících vzbuzovala strach z mezilidských vztahů a žáky izolovala od rozvoje jejich dovedností.
Prezenční činnostně orientovanou výuku na základní ani střední škole nelze nahradit distanční online výukou. To, co lze překonat v řádu dní, je již v řádu týdnů fatální pro školní motivovanost, konstruktivistické metody výuky, socializační funkce školy.
Ohledně nošení roušek: děti nejsou schopné celý den s touto ochrannou pomůckou správně zacházet. Zdravotní aspekt se kompletně vytrácí. Při vzájemné komunikaci se děti učí empatii a dalším sociálním dovednostem z mimiky tváře. Zarouškované školní prostředí se stalo pro děti nesnesitelným jak duševně, tak sociálně.“

Požadavky asociace:
· Komplexní pohled na zdraví dětí, nejen epidemiologické bránění šíření nemoci za každou cenu.
· Zrušení povinnosti nošení roušek ve školách.
· Posílení autonomie škol při hledání optimálních hygienických opatření s důrazem na specifika vzdělávacích programů.
· Nezakazování prezenční výuky na základních a středních školách.
· Investice a podporu v oblasti zdraví a rozvoje přirozené imunity dětí a dospívajících.
Není smutné, že takto za školáky nebojuje ministerstvo školství, školy a pedagogové? Jestli se mýlím, opravte mě prosím. Kdo víte o profesionálech z oboru, kteří prosazují otevřené školy pro všechny děti a dospívající? Samotná vláda dokonce odmítá zveřejnit podklady, na základě kterých žáky doma zavřela. Stejně tak nechce vydat strategii o znovuotevření škol.
K argumentu, že situace je vážná a chvíli to musíme vydržet: ano, situace je vážná, a to právě pro ty děti, kterým namísto skutečné výuky a života nařizujeme sedět doma. Navíc zcela jistě už nejde jenom o chvíli

Co mají restrikce společného s dietami?

12.02. 2021

Přečteno 8881 krát

Stejné jsou důvody, proč dlouhodobě nefungují. Jakákoliv opatření, která vám ubližují, vydržíte jen po omezeně dlouhou dobu. S vírou v lepší zítřky na pár týdnů zatnete zuby a zvládnete i nějaké to utrpení. Jenže zjištění, že to nezabírá, jak se slibovalo a k tomu ještě samo o sobě ohrožuje, zásadně narušuje zájem a schopnost pokračovat.
Proč jen chvíli?
Už podle 70 let staré kvalitní studie vede nepřirozené omezování příjmu kalorií k vyčerpání, ztrátě svalů, podrážděnosti, vypadávání vlasů, ztrátě libida a dokonce i měřitelným dopadům na funkce těla, jako je zpomalení srdečního tepu, snížení srdečního objemu, pokles bazálního metabolismu. Proč nepřirozené dietování dlouhodobě nefunguje? Protože ubližovat si je proti vlastní přirozenosti.
Proč to vůbec zkoušíme?
Věříme doporučením a ještě více slibům. Je lákavé, když nám někdo nabízí věčnou sťíhlost nebo zmizení viru, který nás má zabíjet. Chvíli máme i skvělý pocit. Když omezíme koblihy a rohlíky, tak i něco zhubneme – stejně jako klesnou počty nakažených, když zalezeme do izolace. A k tomu všemu nás ještě premiér prohlásí za vítěze!
A pak přijde druhá fáze. Po nepřirozeném hubnutí máme do roka ztracená kila zpět i s úroky. Počty nakažených začnou stoupat ještě rychleji. Dokonce to mnohdy vypadá, že v zemích, které nákazu na jaře zvládaly nejlépe, je situace na podzim nejhorší. Jako by bylo jedno, co děláte. Pro určitou část populace je virus zásadní problém, před kterým zachraňuje hlavně zdravotnictví, nové léky a očkování. Ale to hlavní, co rozhoduje, je ve skutečnosti metabolické zdraví populace, počty křehkých seniorů a naše schopnost tyto zranitelné skupiny cíleně ochránit a léčit.
Proč to stále opakujeme?
Někteří ze setrvačnosti zkoušíme pořád dokola stejně blbý postup. V dietologii se tomu říká jojo efekt – držíme dietu, zhubneme a zase přibereme. Po každém opakování tohoto kolečka je nám hůře a hůře. Podobně někteří politici a experti bezhlavě tlačí jeden zákaz za druhým. Přínos jednotlivých restrikcí není znám a poměr jejich přínos versus rizika nikdo nesleduje.
Tento způsob řešení koronavirové epidemie nás ohrožuje víc než virus samotný. Vláda se neřídí podle dat, ale podle dojmů, emocí, pocitů a přání. Zatímco různá malá rozhodnutí v malých firmách podléhají cost/benefit analýze, opatření s dalekosáhlými důsledky na úrovni státu se udělají jen tak.
Z prohlášení České statistické společnosti
„Vedle logických restrikcí jako třeba je omezení hromadných akcí, se nařizují i nesmysly jako třeba zákaz prodávat kafe do kelímku. Policie potom v důsledku hloupých nařízení rozhání děcka na sáňkách a na podněty udavačů hlídá nošení roušek na nudistické pláži.“
Víme, že to nefunguje, a ztrácíme důvěru
Nemáme-li zdravou míru kontroly nad svým životem cítím se bezmocně, přemožení, upadáme do pasivity a rezignace. U mnoha bez možnosti provádět smysluplné volby hrozí úzkosti, deprese, tíhnou k drogám. Čím dál více lidí vyhodnocuje, že to nemá smysl. Snažíme se přežívat a dodržujeme jen ta opatření, na která ještě vůbec stačíme a která nám neubližují. Ti nejmoudřejší přitom od samého začátku pandemie věděli, že virus nezmizí, když se schováme do sklepů, a že řešení rozsáhlé infekce je běh na dlouhou trať. Proto mají smysl jen ta opatření, která zvládneme dlouhodobě dodržovat.
Švédský epidemiolog Addreas Tegnelle, DUBEN 2020
„Přístup Švédska vychází z předpokladu, že tato epidemie není sprintem, je to maraton na dlouhou trať. Opatření pravděpodobně bude třeba dodržovat měsíce, možná roky, a proto musí být udržitelná, aby je obyvatelé dokázali dlouhodobě zvládat.“
Ve Švédsku platí od jara běžná hygienická pravidla – rozestupy, mytí rukou a v nemoci zůstat doma. K tomu je doporučeno pracovat z domu, pokud je to možné, a také omezit cestování. Jsou zakázány akce nad 50 lidí (aktuálně zpřísněno na 8), platí přísnější režim v domovech seniorů. Restaurace a podniky jsou pouze pro sedící a maximálně 4 u stolu. Otevřené jsou základní školy, kavárny, restaurace, sportoviště a obchody i trhy. Roušky se nyní doporučují v hromadné dopravě, ale nejsou nařízeny.
Co s tím?
Jestli něco nefunguje, tak je to česká cesta postavená na chaosu a restrikcích, které nezvládají v každodenním životě dodržovat ani ti, kteří je vydávají. Omezení ohrožují mnohé z nás víc než samotný virus. Hlavními oběťmi epidemie jsou děti a dospívající. Restrikce ohrožují jejich vývoj, fyzické i duševní zdraví.
„Dítě je od přírody stavěné tak, aby se nechalo vést konkrétním, živým, prakticky založeným člověkem, nikoli nějakou jeho odmocninou na obrazovce. Odborně se tomu říká globalita komunikace. V psychologii mluvíme o životně důležitých potřebách člověka. A pro děti jednou z těch potřeb je právě zažívat systematické vedení, které musí být zajištěno osobně, tváří v tvář. Co se děje dnes, to je redukce vzdělání tak nepřípustná, že mi skoro chybějí slova.“
Nestor dětské psychologie Jaroslav Šturma
Co může jen prospět?
· Soustředit se na intenzivní ochranu zranitelných lidí.
· Než zajistíme pro seniory očkování, aktivně u nich infekci předcházet suplementací vitamínem D. Schválit k prevenci a terapii použití Ivermektinu, jak to právě udělalo i slovenské ministerstvozdravotnictví, a zajistit jeho nákup.
„Je známo mnoho faktorů, které předisponují jednotlivce k vyššímu riziku spojenému s virem SARS-CoV-2, jako je například věk, mužské pohlaví, komorbidita atd., avšak nedostatek vitaminu D, pro jehož značný účinek je k dispozici množství důkazů, je zdaleka nejsnadněji a nejrychleji odstranitelným rizikovým faktorem. Vitamin D není nákladný a skýtá zanedbatelné riziko ve srovnání s riziky, která představuje onemocnění COVID-19.“
Z mezinárodní výzvy vědců a lékařů
· Přednostně a rychle nabízet očkování seniorům, a poté všem s rizikovými parametry. Alespoň ze začátku očkování řešit přes praktické lékaře, kteří své pacienty znají a mohou je i aktivně vybrat.
· Podporovat zdraví celé populace. Protože dlouhodobě je vlastní imunitní systém tou nejlepší obranou. Zrovna u této infekce je zásadní stav metabolického zdraví, a to jde objektivně zlepšit v řádu týdnů.
· Namísto utrácení za šmejdy z Číny investovat do českého zdravotnictví a českých výrobců ochranných pomůcek

Účinná, bezpečná a levná prevence a terapie – proč ji vláda ignoruje?

15.01. 2021

Přečteno 24023 krát

Už roky propaguji zdravotní prevenci, od jara to dělám ještě víc. Proč? Protože naše výživa nejen že zásadně ovlivňuje, jestli budeme trpět obezitou, cukrovkou nebo Alzheimeovou demencí, ale rozhoduje dokonce i o riziku a závažnosti infekce COVID-19. Co už víme?
Víme, že vyšší riziko závažného průběhu této infekce a vyšší úmrtnost jsou spojovány s nemocemi jako jsou obezita, diabetes anebo hypertenze. Tedy s nemocemi, které se odvíjejí od našeho metabolického zdraví. To je zase přímo závislé na naší stravě. Taky víme, že mnohé parametry metabolického zdraví jde objektivně zlepšit v rámci týdnů. Zdravá strava, dostatek, pohybu, spánku a pobytu na čerstvém vzduchu, zdravé vztahy a prostředí (včetně toho mikrobního) jsou základem zdraví. Přesto vláda od jara plně vsadila jen na boj s virem a schovávání se před ním, na strašení obyvatel a na očekávání záchrany v podobě očkování.
Izolace i očkování nám samozřejmě nějakou ochranu poskytnou, ale bránit se můžeme ještě lépe. Základem zdraví je totiž správně fungující imunitní systém. Sama ze všeho nejvíce doporučuji zdravou stravu a zdravý život, ale i pro ty, pro které je zdravé žití příliš náročné, mám dobrou zprávu. Existuje zkratka. Přibývá studií a expertů, kteří potvrzují prospěšnou roli vitamínu D v prevenci i terapii koronavirové infekce. Přikládám překlad mezinárodní výzvy.
Vitamín D snižuje infekčnost a úmrtnost
Více než 100 vědců, lékařů a předních institucí žádá zvýšené používání vitaminu D v boji proti onemocnění COVID-19
Všem vládám, veřejným činitelům v oblasti veřejného zdraví, lékařům a zdravotníkům
Výzkum naznačuje, že nízké hladiny vitaminu D téměř jistě podporují infekce, hospitalizace a úmrtí osob spojené s onemocněním COVID-19. Vzhledem k bezpečné povaze vitaminu D navrhujeme okamžité rozsáhlé zvýšení jeho příjmu v obecné populaci.
Vitamin D působí na tisíce genů a ovlivňuje řadu aspektů imunitní funkce, vrozené i adaptivní.
Je obecně známo, že vitamin D je pro lidské tělo nezbytný, avšak většina lidí ho nemá dostatek. Deficitní hladiny vitaminu se ve většině světa vyskytují u 33 % populace, přičemž většina odhadů míry nedostatečné hladiny vitaminu je výrazně nad 50 %.V zimním období se hladiny ještě snižují a u některých skupin je toto snížení znatelně výraznější: obézní osoby, osoby s tmavou pletí a obyvatelé pečovatelských domů. Stejné skupiny čelí zvýšenému riziku spojenému s onemocněním COVID-19.
Dosavadní důkazy naznačují možnost, že pandemie COVID-19 se z velké části udržuje prostřednictvím infekce osob s nízkými hladinami vitaminu D v krvi a že úmrtí se vyskytují převážně u těchto osob. Již pouhá možnost, že tomu tak skutečně je, by měla spustit vlnu rychlého výzkumu účinků vitaminu D. Avšak i bez dalších dat převažují důkazy, že zvýšení hladiny vitaminu D může pomoci snížit počet infikovaných osob, hospitalizovaných osob, osob hospitalizovaných na JIP a zemřelých osob. Není třeba čekat na další klinické studie, abychom mohli zvýšit použití něčeho tak bezpečného, jako je vitamin D, obzvláště když snížení vysoké míry deficitu/nedostatečnosti tohoto vitaminu měla být priorita jíž dříve.
Vyzýváme tak všechny vlády, lékaře a zdravotnické pracovníky po celém světě, aby okamžitě svým dospělým populacím doporučili zvýšení příjmu vitaminu D, a to alespoň do skončení pandemie. Konkrétně:
1. Doporučte takové množství vitaminu D ze všech zdrojů, které dosahuje sérových hladin nad 30 ng/ml (75 nmol/l), což je široce podporované minimum s prokázaným snížením rizika spojeného s onemocněním COVID-19.
2. V případě absence testování se dospělým osobám doporučuje denní příjem vitaminu D v množství 4000 IU nebo alespoň 2 000 IU.
3. Doporučené hodnoty se mohou zvýšit (např. dvojnásobně) u dospělých osob se zvýšeným rizikem nedostatku v důsledku nadváhy, tmavé pleti nebo pobytu v domovech péče. Příliš vysoké nebo nízké hodnoty se mohou odhalit pomocí testování.
4. Doporučujte, aby dospělí, kteří výše uvedených hodnot nedosahují, dostávali 10 000 IU denně po dobu 2–3 týdnů, po čemž se použije výše uvedené denní množství. Tato praxe je obecně považována za bezpečnou.
5. Měřte hladiny vitaminu D u všech hospitalizovaných pacientů s onemocněním COVID-19 a podávejte jim kalcifediol nebo D3 alespoň k odstranění nedostatečných hladin.
Je známo mnoho faktorů, které predisponují jednotlivce k vyššímu riziku spojenému s virem SARS-CoV-2, jako je například věk, mužské pohlaví, komorbidita atd., avšak nedostatek vitaminu D je zdaleka nejsnadněji a nejrychleji odstranitelným rizikovým faktorem. Vitamin D není nákladný a skýtá zanedbatelné riziko ve srovnání s riziky, která představuje onemocnění COVID-19. Prosíme jednejte okamžitě.
Tolik ze zkrácené verze mezinárodní výzvy. Překlad kompletní výzvy i s detailnějším doporučením k dávkování a odkazy na studie najdete na mém webu. Co vy na to? Napadá vás, proč od podzimu nedostávají senioři déčko zdarma? Proč se běžně netestuje jeho hladina v nemocnicích, proč se nesuplementuje v domovech seniorů? Chápete proč v rámci těch utrácených miliard na boj s virem nejde investovat i do prevence?

Jde koronavir řešit dietou?

14.03. 2021

Přečteno 8507 krát

Ano i ne. Míra závažnosti této infekce a úmrtnost s ní je jednoznačně spojená s obezitou. Štíhlejší populace proto znamená nižší zasažení epidemií. Závod s časem jsme ale tentokrát prohráli, chybně jsme vše vsadili na boj s jedním virem, místo abychom podporovali zdraví.
Vláda nám všem už více jak rok zásadně omezuje vše, co k běžnému zdravému životu patří, dětem zakazuje skutečnou výuku, kroužky, kamarády a sportoviště, mnoha podnikatelům likviduje jejich živnosti a tak i životy, restrikcemi a stresem oslabuje naši imunitu, ale vykašlala se se na efektivní podporu těch, kteří to potřebují, a na posílení zdravotnictví.
Covid jako civilizační nemoc
Jak velmi přesně a trefně píše Petr Honzejk v Hospodářských novinách: „Neposlouchá se to dobře, ale lidé s těžkým průběhem covidu si za problémy často mohou sami. K rizikovým faktorům patří vedle věku i nadváha, kterou ve většině případů ovlivnit lze. Svědectví z jednotek intenzivní péče jsou jasná: velkou část mladých lidí vážně postižených covidem musí zdvihat – když už ne jeřáb, tak zcela jistě větší počet zdravotních sester.“
ANO, epidemii šlo zvládnout mnohem lépe
Skutečnost, že infekce tímto koronavirem představuje zásadně větší riziko pro obézní a pro osoby, které trpí nemocemi souvisejícími se zánětem a obezitou, víme od loňského jara. Několik citací a odkazů:
Studie zaměřující se na to, kteří nakažení mají horší průběh, kdo končí v nemocnici na ventilaci a kteří pacienti umírají, prokázaly, že obézní lidé jsou na tom hůř (květen 2020):
Vědci ze Světové federace pro obezitu ve své studii zjistili, že celých 88 procent obětí nemoci covid-19 připadá na státy, v nichž je víc než polovina obyvatel obézních. Česko v tomto směru nevychází vůbec dobře – podle údajů z roku 2016 žije v zemi 62 procent lidí s nadváhou a 26 procent obyvatel je obézních.
Že pro zvládnutí onemocnění covid-19 musíme podporovat zdraví, že je třeba řešit zánětlivost a obezitu, jsem vysvětlovala už před rokem. Psala jsem, že „chronické poškozování, jako třeba kouření a přejídání se cukrem anebo ultrazpracovanými potravinářskými produkty, vede k chronickému zánětu. Ten je v těle jako oheň, který necítíte. Nebolí vás, a přitom poškozuje tkáně, klouby, cévy a zvyšuje riziko vzniku většiny dnes běžných nemocí. Chronický zánět třeba běžně najdete u obezity, cukrovky, vysokého krevního tlaku a metabolického syndromu. Dobrou zprávou je, že mnohé z uvedených problémů je možné efektivně řešit až do jejich úplného vymizení. A co víc, terapie skvěle chutná a tělu prospívá. Základem léčby obezity i cukrovky 2. typu je totiž kvalitní strava. Snížení nadměrné hmotnosti a zvýšené hladiny krevního cukru pak snižuje zánětlivost. Základní doporučení jsou:
• jezte skutečné potraviny. Nejprospěšnější v tomto případě je dostatek zeleniny a ovoce, fermentovaná zelenina, bylinky a koření, tučné ryby bohaté na omega-3 mastné kyseliny, tresčí játra pro vitamín D.
• Omezte prozánětlivé cukry a ultrazpracované potravinářské produkty. Praktické doporučení co jíst včetně příkladů skutečných a ultrazpracovaných potravin přináší Průvodce skutečným jídlem.
Infekci nejlépe zastaví prevence
Proto od počátku epidemie doporučuji namísto až bezhlavého boje s jedním virem, investovat aspoň něco i do propagace zdraví. Mnohé metabolické parametry, jako třeba krevní tlak, hmotnost, glykémie nebo faktory zánětu, jde objektivně zlepšovat v řádu týdnů – tedy už na podzim jsme mohli být v podstatně lepší kondici. Konkrétněji třeba zde: „Dokážete si představit, že by naše vláda a média jen polovinu času věnovaného děsivým zprávám o koronaviru, rouškám, rozestupům a desinfekci a polovinu peněz utracených za vyjmenované věnovala podpoře zdraví? Za toho půl roku boje s koronavirem byla šance takto zásadně ozdravit úplně všechny, byla to možnost zvrátit mnohá chronická onemocnění, a tak zásadně snížit i riziko infekce koronavirem.
Co můžeme dělat sami, dokud vláda nezačne podporovat zdraví? Stres, úzkost a strach paralyzují imunitní systém, automaticky zhoršují obranyschopnost a zvyšují riziko infekčního onemocnění. Nezdravý a oslabený organismus je ve zvýšené míře ohrožen jakoukoliv nemocí, nejen infekcemi. Proto nepanikařte a zchlaďte hlavu! Omezte rizika kontaktu s virem a kontaktu se zdraví neprospívajícími zprávami od naší vlády, podpořte obranyschopnost těla.“
Bez podpory zdraví a s nezdravými restrikcemi to nepůjde
Zde opět pár citací: „Obézním škodí i ochranná opatření vlády proti covidu. Lidem byla zavřena sportoviště a omezen kontakt s lidmi. Někteří mají v práci nařízený home office, a tak se jejich pohyb snížil na základní minimum. Logicky se tak přibírá, za první vlnu pandemie přibral v průměru každý člověk kilo až kilo a půl.“
„Vědci soudí, že ani úspěšné očkování nás před dalšími pandemiemi nezachrání, pokud výrazněji nezměníme stravování a životní styl. Po koronaviru mohou přijít další pandemie, v nichž bude obezita opět přitěžujícím faktorem.“
Statisíce na zhubnutí?
Petr Honzejk navrhuje několik set tisíc každému tlouštíkovi na zhubnutí, protože nás to všechny při další epidemii vyjde levněji.
„Je to opravdu brutálně jednoduché: kdybychom zhubli, nebylo by v covidové epidemii tolik lidského neštěstí, ekonomické škody by byly nižší, všem by se nám žilo lépe než teď.“
Souhlasím s popisem situace a dovolím si navrhnout ještě lepší řešení. Peníze pro tlouštíka jsou něco jako ryba pro hladovějícího – nenaučí ho to chytat si své vlastní ryby. Dlouhodobě nejprospěšnější je, když se tlouštík naučí svůj stav zvládat. Proto je zásadní podpora. Potřebujeme investovat do prostředí, ve kterém je zdravé jídlo to nejdostupnější a zdravý život to nejsnadnější. Vysvětlím na příkladu, který najdete v knize Atomové návyky. V kapitole Motivace se přeceňuje, prostředí je často důležitější autor popisuje úspěch lékařky z nemocnice v Bostonu. Ta i bez jakéhokoliv vysvětlování efektivně zlepšila výživu tisíců zaměstnanců a návštěvníků nemocnice. Jak? Upravila architekturu výběru v nemocniční jídelně. Rozšířila se nabídka prodeje vody, počet míst, kde se voda nabízela. Nabídka slazených vod – limonád zůstala beze změny. Chování lidí se okamžitě změnilo: prodeje vody vzrostly, prodeje limonád se snížily. A podobně se jin podařilo upravit a zlepšit i stravu.
Co konkrétně může vláda pro zdravější prostředí a život nás všech dělat?
• Namísto výhradního investování do testování, trasování, rouškování, dezinfikování, omezování pohybu, zakazování sportovišť a hřišť (a ještě do profesionálů které to vše mají kontrolovat), promyslet jak pohyb, sport, pobyt v přírodě podporovat, jak podporovat lokální sezónní potraviny a jejich pěstitele a chovatele, jak namísto obviňování, kdo koho ohrožujeme a tak i podpory udavačství, propagovat důležitost vlastní zodpovědnosti a péče o své zdraví.
• Okamžitě zrušit zákaz prodeje na farmářských trzích. Nákupy na čerstvém vzduchu jsou mnohonásobně bezpečnější než v uzavřených obchodech a na trzích se nabízí to nejlepší – čerstvá, sezónní úroda.
• Otevřít školy a sportovní kroužky.
• Otevřít sportoviště, cvičiště a budovat další, včetně stezek pro bezpečné cesty do školy a cesty mezi městy.
• Zlepšit výživu ve školách a zdravotnických zařízeních s důrazem na skutečné potraviny, tedy potraviny základní a minimálně průmyslově zpracované, a jídla z nich. Tímto směrem už jde program Státního zdravotního ústavu Zdravá školní jídelna, potřebná je jeho podpora ze strany MŠMT, včetně aktualizace zastaralé nezdravé vyhlášky. V nemocnicích zlepšení testuje pilotní program Globopolu.
• Regulovat reklamu nezdravostí, zejména tu, která útočí na děti.

Kdo za tu českou katastrofu může?

9.04. 2021

Přečteno 17922 krát

Vláda v tom má jasno. Jsou to lyžaři, běžkaři, dovolenkáři a samozřejmě taky Pražáci nakupující bio mrkve na náplavce. A pak ještě ti, kdo se procházejí městem s kávou v kelímku!
Šílená česká čísla jsou samozřejmě způsobena mnoha úplně jinými faktory, než jaké vymýšlí náš prezident a premiér. Uvádím příčiny katastrofy, které považuji za hlavní, a budu ráda za každé vaše doplnění. Proč to tak nezvládáme?
1. Nezdravá česká populace
Podle britského výzkumu z roku 2017 je Česko nejnezdravější zemí na světě. I bez tohoto extrémního závěru je však jasné, že v mnoha nezdravostech obsazujeme přední světové příčky: pijeme hodně alkoholu, kouříme a přejídáme se koblihami. O to větší je chybou, že od jara sázíme všechno pouze na boj s jedním virem. Ve vládní strategii zcela chybí podpora zdraví a zdravotní prevence. Mnohé restrikce přitom zdraví dále poškozují.
2. Rok života ve stresu
Vyhlásili jsme válku viru – ale vypadá to, že je to spíš boj proti zdravým lidem a že největší oběti u nás jsou děti, dospívající a jejich rodiny. Výsledkem je rozdělení společnosti, nepohoda, děti bez školy, bez kroužků a bez kamarádů, rodiče bez práce nebo s prací a dětmi doma. Strach se valí z médií, od politiků a některých expertů, a to všechno se děje (narozdíl od mnoha jiných zemí) bez dostatečné ekonomické a společenské podpory. Důsledkem jsou krachy živností a kariér. A také oslabování imunity, která je tím nejdůležitějším co, pro ochranu před infekcí máme.
3. Špatná odborná rozhodnutí
· Aktuálně je to nedostatečné očkování těch, kdo to nejvíce potřebují. S tím souvisí, že jsou někdy zbytečně a možná i riskantně očkováni lidé, kteří nepatří do rizikových skupin nebo už nemoc sami zvládli.
· Od jara loňského roku to bylo nesmyslné nařízení nosit roušky všude, všichni a pořád, dokonce i venku. Toto rozhodnutí jen zvedlo vlnu odporu vůči nim, udavačství a nenávisti mezi námi, způsobilo falešný pocit bezpečí a oddálilo používání smysluplné ochrany mezi rizikovými.
· Až donedávna nebyla dostatečná ochrana rizikových skupin, například pomocí prioritního testování v lázních a domovech seniorů. Tato zařízení také měla být zásobena kvalitními ochrannými prostředky. Od podzimu měla být řešena suplementace vitamínem D.
• Nebylo řešeno omezení koncentrace lidí v rizikových prostředích, například cestou posílení spojů hromadné dopravy, rozšíření otevírací doby v obchodech, přesunem části nákupů na venkovní trhy. Ve skutečnosti se u nás dělal přesně opak.
• Chybně se omezuje pohyb a pobyt venku. Zavřená sportoviště a zakázané dětské hřiště, zákazy ježdění na hory a na chaty, zavřená lyžařské centra a honění běžkařů v Jizerkách, zakázané nákupy na trzích. To vše akorát navyšuje čas strávený uvnitř, kde je riziko přenosu mnohonásobně vyšší než na čerstvém vzduchu.
· Praktičtí lékaři mnohdy fungovali v omezeném režimu a ordinovali po telefonu, pacienta často ani neviděli. Ministerstvo zdravotnictví ani odborné lékařské organizace nepřipravili jasná doporučení a pravidla domácí léčby, včetně kritérií, kdy je třeba jet do nemocnice.
· Nedostatečná je podpora a terapie rizikových osob, které se léčí doma – třeba v podobě zásobení oxymetry a častější kontrolou po telefonu.
Český unikát
Ke všemu, co jsem uvedla, máme navíc chaotickou a neschopnou vládu. Restrikce nedokážou dodržovat ani ti, kdo je vydávají. Mnohým z nás škodí víc než virus, jsou nesmyslné a proto i nemožné je dodržovat dlouhodobě.
Po bitvě je každý generál
Pro všechny, kdo můj text přesně touhle větou odsoudí, upřesňuji, že od počátku pandemie jsou zde experti, kteří doporučují podporovat zdraví, vyhodnocovat přínos a rizika jednotlivých restrikcí, implementovat je na základě získaných dat, a hlavně soustředit se na cílenou ochranu potřebných místo bezhlavé buzerace a likvidace úplně všech. Upřímně je třeba dodat, že ani ty nejvyspělejší země, kde se pravidla dodržují, jako je třeba Německo, to až tak skvěle nezvládají – potácí se v měsíce dlouhých lockdownech, roušky nosí skoro rok a čísla jim zase jen rostou.
Jak je to možné? Co když nakonec budou bez ohledu na restrikce výsledky vyjádřené v počtu úmrtí na milion obyvatel skoro stejné? Co když je covid-19 jako vichřice, která skolí slabé? Co když je proto ochrana rizikových mnohem prospěšnější než plošné restrikce, roušky, testování, trasování a izolování zdravých lidí

Tato země není pro mě

12.05. 2021

Přečteno 41174 krát

Zarouškovaný ustrašený svět, který namísto podpory zdraví až bezhlavě bojuje s jedním virem, pro mě není místem k žití.
Vláda z nás dělá nemocné
Zdravý člověk neohrožuje ostatní tím, že žije. Není třeba ho izolovat, donekonečna testovat, jeho ústa a nos schovávat za respirátor, zakazovat mu chodit na kafe, do fitka nebo do školy – omezovat vše, co mu prospívá, co pro něj znamená život. Nikdy v historii nebyla základem řešení epidemie izolace zdravých. Nikdy zdraví nemuseli prokazovat, jaké zbytky virů zrovna nosí na sliznici, aby jim bylo dovoleno cestovat, nechat si ostříhat vlasy, jít do kina nebo do restaurace.
Vzpomínáte na to, že to chvíli máme vydržet?
Pár týdnů to přeci vydržíte, zvládneme to! Z týdnů se staly měsíce a roky. Když omezení nefungují, ještě je zpřísníme… a tak pořád dokola. Nekonečná buzerace zdravých namísto cílené podpory zdravotnictví a ochrany a péče o ty, kteří to potřebují. Z člověka, který si jenom dovolí zapochybovat o smysluplnosti některých z restrikcí, je sobec.
Bavlna, která zastavuje viry
Pamatujete na prodavače zázraku jménem rouška? Bavlněný hadřík na obličeji měl zajistit normální život. Povinně jsme jej nosili od března až do června, nyní znovu od října až doteď. Tedy opravuji: nedávno se zjistilo, že bavlna nestačí, a tak nastoupily respirátory. Co bude další kolo? Povinné skafandry a koupele v desinfekci? Děkuji, nechci!
Život miluji a užívám si jej, ale jeho kvalita a důstojnost jsou pro mě zásadní. Mnohahodinové přežívání v respirátoru není k žití. Nejenže omezujeme přirozenou eliminační funkci plic, také omezujeme komunikaci a dorozumění, zakrýváme úsměvy, jsou z nás nemocní. Svět, kde se máme stranit jeden druhého, kde nás má ohrožovat každý kolemjdoucí, kde se namísto podpory zdraví bezhlavě bojuje s jedním virem, pro mě není k žití.
Kolik života jsme ochotní obětovat pro jeho uchování?
Chceme v zájmu bezpečnosti omezovat skutečný život, dýchání čerstvého vzduchu, dotyky, objetí, komunikaci s odhalenou tváří? Chceme žít ve strachu? Je zjevné, že infekce a nemoci tu s námi budou pořád. Nemůžeme se doživotně polévat dezinfekcí, omezovat přísun vzduchu a kontakt s lidmi. Nemůžeme pokaždé, když se objeví nějaký virus, zastavit život na měsíce a roky.
Prospívá nám komunita, ne izolace
Komunitní život, sdílení jídel, povídání a dotyky jsou součástí tisíců let lidského vývoje. Pro zdraví dokonce není nezbytný pouze sociální kontakt, ale také kontakt s mikrobiálním světem. Pro dobře fungující imunitní systém potřebujeme pestré složení mikrobů okolo nás i v našich tělech. Jeho rozmanitost je udržována prostřednictvím kontaktu s jinými lidmi, živočichy a přírodou. Opakované setkávání se s mikroby je základem budování schopnosti je zvládat. Omezené mikrobiální osídlení našich střev je dnes dáváno do souvislosti s nemocemi imunitního systému, obezitou, nádory i poruchami chování. Životu prospívá komunita, ne izolace. Jak dlouho ještě můžeme na nepřirozených a nezdravých restrikcích přežívat? Neubližují mnoha z nás více než jakýkoliv vir?
Když dojdou fakta
Povinné či nepřímo vynucované očkování, testování, rouškování jsou pro mě znakem, že ti, kteří je prosazují, buď nemají fakta pro doložení jejich smyslu, nebo nejsou schopní fakta vysvětlit. Tímto automaticky netvrdím, že očkování nemá smysl. Za mě má smysl zdravotní – ale ne absolutně, ne bez diskuze a bez možnosti svobodného rozhodování každého z nás o zdravotních zákrocích na našich tělech. Odmítám podstupování zdravotních zákroků na základě citové manipulace, vydírání a nátlaku.
Odcházím do druhého světa
Dokud bude běžný život podmiňován rouškami, testováním a očkováním, vzdávám se jej. Odcházím do neoficiálního, ilegálního, normálního světa. Budu chodit do míst a na akce, kde se můžeme navzájem usmívat, podat si ruku, obejmout se, kde se pro žití nevyžaduje zdravotní povolení. Jsem si jistá, že čím více nás bude namísto pouhé délky zajímat i lidská důstojnost, svoboda a kvalita života, tím dříve se nám skutečný život vrátí.
Pro upřesnění doplňuji, že tímto nevyjadřuji doporučení / nedoporučení k očkování – tomu se plánuji detailněji věnovat v blogu na mém webu a později sem také přidám odkaz. Stejně tak netvrdím, že Covid19 není problém, že jej máme ignorovat, že na místě nejsou žádné restrikce, jak by mi někteří rádi podsouvali. To jednoduše není pravda. Od jara loňského roku konzistentně předávám doporučení, jak se nákaze vyhnout a zejména jak podporovat své zdraví. Doporučuji epidemii řešit s nadhledem a v souvislostech, na základě dat, podle vyhodnocování přínosu a rizik jednotlivých restrikcí.

S pandemií na věčné časy?

2.07. 2021

Přečteno 7708 krát

Vláda už více než rok zásadně omezuje naše životy. Strašidla ministerské poradní skupiny se navzdory mizivým počtům skutečně nemocných předhánějí ve vymýšlení děsivých scénářů a plánují další a další restrikce a nekonečné testování. Vláda si schválila dalších 50 milionů na očkovací kampaň mladých a jejich rodičů.
Ve skutečnosti
• Soudy už týdny prohlašují jedno nařízení ministerstva zdravotnictví za dalším za nezákonné.
„NSS dvěma rozsudky zrušil další články mimořádného opatření. ‚Není možné připustit, aby se v demokratickém právním státě stal ministr zdravotnictví osobou obdobnou římskému diktátorovi s rozsáhlou možností regulovat lidské chování,‘ píše se v posledním rozhodnutí.“
• Pro-očkovací reklamní spoty ministerstva zdravotnictví neposkytují žádné informace, pouze útočí na emoce, jako je strach, a na vedlejší prospěch, jako je možnost navštěvovat koncerty.
„Kombinace strachu, příslibů výhod nesouvisejících se zdravím – to je něco, co zákony celého vyspělého světa zakázaly už před desítkami let,“ JUDr. Tomáš Nielsen, právník roku 2018
• Na realizaci studie, jež by vyhodnotila, jak a jestli vůbec restrikce fungují, musí neziskové sdružení profesionálů vybírat peníze od veřejnosti.
• Počty skutečně nemocných a těžce nemocných s covid-19 už týdny neznamenají žádné riziko přehlcení nemocnic, které je udáváno jako důvod restrikcí.
• Plošné očkování dětí proti covid-19 nedoporučuje německá stálá očkovací komise (STIKO) ani WHO.
Konečně někdo, kdo vyžaduje data
Berme to pozitivně. Konečně v českém chaosu, kdy je vláda schopna měnit restrikce i třikrát denně a opakovaně nařizovat nesmysly a protizákonné restrikce, jsou zde i profesionálové, kteří požadují vyhodnocování dat a nastavování pravidel podle jejich efektivnosti. Správně by takováta data samozřejmě měla požadovat vláda od svých rádců, kteří restrikce bezhlavě prosazují, avšak zdá se, že u nás stačí jakési jejich vlastní grafy, které jsou založené na odhadech (a dojmech a pocitech). Fakta netřeba.
SMIS – sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků – citace z jejich webu
„Byli jsme svědky různých pokusů o modelování průběhu epidemie, ale téměř všechny prediktivní modely totálně selhaly. V současné době probíhá důležitý zápas o interpretaci efektu vládních opatření. Fungovaly lockdowny nebo ne? Zachránila vládní opatření tisíce životů nebo zbytečně poničila společnost a ekonomiku? V jakých oblastech pracujeme:
•  Verifikace metod. U každé diagnostické a laboratorní metody je nutné znát její parametry – citlivost (senzitivitu) a zejména specificitu. Metody, které jsou prováděny v mnoha různých laboratořích, by měly být nastaveny pokud možno jednotně a měly by podléhat pravidelnému srovnávání. Nově zaváděné metody by měly mít správně nastavené verifikace a validace.
•  Komplexní pohled na data. Data z různých zdrojů (PCR, antigenní testy, testy protilátek, testy buněčné či slizniční imunity) by měla být rozumně propojena a hodnocena společně. Pozitivní výsledek PCR testu znamená něco jiného u těžce symptomatického seniora než u zdravého dítěte. Výsledky testů je třeba vždy hodnotit v kontextu klinickém a epidemiologickém.
•  Imunologická diagnostika. Imunitní systém je skvělá armáda, která má mnoho různých prostředků, jak se s vetřelci vypořádat. Tyto prostředky lze změřit a pochopit. Naše koronavirová politika se zatím o porozumění imunitní odpovědi příliš nezajímala, což je třeba změnit. Zejména v kontextu masové vakcinace je třeba vést rozumnou debatu o měření protilátek před očkováním.
•  Laboratorní diagnostika jako politický prostředek? Cílená diagnostika – nikoliv plošné testování – jsou klíčem k úspěšnému řešení epidemií. Laboratoře mají být partnery epidemiologů a kliniků, ale neměly by se stát nástrojem politiků pro omezování práv a svobod. Ani prostředkem k obrovským finančním ziskům skupiny vyvolených z prostředků zdravotního pojištění.
•  Porozumění založené na datech. Během epidemie vzniklo mnoho situací, ve kterých bylo třeba zkoumat účinnost nějakých opatření. K tomu je třeba provést správně nastavenou studii, sbírat správná data, navíc správným způsobem. Pak je také třeba je správně vyhodnotit. Ačkoliv lze v této oblasti čerpat z desítek let výzkumů a zkušeností, v kontextu české koronavirové response jsme v této disciplíně naprosto selhali. Místy to vypadá, že poradní orgány naší vlády vůbec netuší, že efekty opatření lze měřit.
Co chceme
• Zahájit diskusi o správně provedené studii prevalence protilátek proti koronaviru.
• Urychleně standardizovat PCR testování.
• Vyhodnotit efektivitu plošného antigenního testování ve firmách a školách.
• Zahájit diskusi o smysluplnosti očkování dětí, mladistvých a osob, které mají protilátky.
Vysvětlení studie, kterou právě nyní SMIS organizuje
V tomto školním roce byli nejdéle doma zavření studenti gymnázií. On-line výukou se mělo zabránit přenosu koronavirové infekce v populaci. Naše studie ale ukazuje, že omezení školní docházky bylo v tomto ohledu nejspíš zbytečné, velká část studentů se stejně nakazila. Odborníky z MZČR nezajímá, kolik studentů je imunních po infekci, raději mohutně podporují vakcinaci. My ve SMIS si myslíme, že je důležité vědět, kolik studentů už infekci prodělalo, jak dlouho jim přetrvávají protilátky a také kolik jich přestálo ve zdraví karanténu s nemocnými rodiči.
V červnu jsme proto provedli pilotní séroprevalenční studii na gymnáziu v Havlíčkově Brodě, které se dobrovolně zúčastnilo 200 studentů ve věku 15-19 let. Cílem studie bylo stanovit protilátky proti koronaviru a pomocí dotazníků zjistit, zda studenti nebo jejich rodinní příslušníci byli nemocní. Zajímal nás i postoj studentů k plošnému testování, nošení roušek a k dalším nařízením. Před prázdninami jsme stihli dokončit odběry krve i sběr informací z dotazníků. Protokol studie byl schválen etickou komisí a je studie je odborně zajištěna sdružením SMIS.
Výsledky pilotní studie budeme mít zpracované do konce července. Na jejich základě chceme zorganizovat další projekty na více školách. Jediným naším limitem jsou finance. Proto prosíme o podporu. Účet SMIS, na který můžete přispět, je založený u UniCredit Bank pod číslem 1429500002/2700. Variabilní symbol pro studii v Havlíčkově Brodě je 1001. Děkujeme!“
Proč SMIS podporuji?
Jako zdravotník jsem se učila, že rizika terapie nesmí převyšovat její přínos. Abychom si tím mohli být jistí, musíme efekt léčby a její rizika sledovat a vyhodnocovat. Totéž platí pro restrikce zaváděné při epidemii. Protože strašení a zákazy, které nejsou podložené daty, ubližují.

Jak zvládat vir? Vládo, jde to i mnohem lépe!

6.09. 2020

Přečteno 22824 krát

Jak zmrzlina porazila svobodu

29.08. 2021

Přečteno 7007 krát

Vláda už druhým rokem zásadně omezuje naše práva, svobodné dýchání a myšlení. Co na to politická scéna? Českou předvolební horečku symbolizuje souboj mezi smetanovou zmrzlinou a vodovým sorbetem.
Dlouhodobé restrikce přinášejí obrovské škody. Patří mezi ně chronický stres a úzkosti, které oslabují imunitní systém, více osamělosti, nárůst zneužívání návykových látek, více sebevražd, opožděné diagnostikování rakoviny, u dětí a dospívajících zmeškané životní milníky a omezený přístup ke vzdělání. Proto je důležité vyhodnocovat, zda přínosy restrikcí jednoznačně převyšují rizika. Ale to se u nás nedělá. Vliv jednotlivých opatření se ani nesleduje. Namísto systému, který by cíleně a po nezbytně dlouhou dobu omezoval co nejméně lidí, se plošně dlouhodobě omezují všichni.
Proč místo léčby nemocných omezujeme zdravé?
Cílem opatření má být minimalizace úmrtí a těžkých průběhů infekce. SARS-CoV-2 zásadně ohrožuje nemocné a riziko významně stoupá i s věkem. Proč se tedy primárně energie a prostředky investují do omezování zdravých místo ochrany potřebných a léčby nemocných? Proč ministr vnitra posílal policii chytat běžkaře na horách, vyhánět děti z hřiště a hlídat hranice okresů? Proč jsou u nás děti hlavní obětí pandemie? Proč ministr školství rok neprosazoval otevřené školy a prezenční výuku? Za dobu vládních omezení přibrali někteří školáci až 15 kilogramů nad doporučenou hmotnost. Ve stejné době nám rostou počty dětí a mladých lidí s cukrovkou. Jen VZP za loňský rok eviduje 3800 pacientů, tento trend potvrzují i další pojišťovny. Po roce zásadního omezování života dětí tak u nich máme akorát pandemii obezity. Jestliže ji urychleně nezvládneme, před námi jsou pravděpodobné pandemie nemocí s obezitou souvisejících, jako třeba cukrovky 2. typu, metabolického syndromu a Alzheimerovy demence.
Hranice svobody
Zastánci restrikcí se často zaklínají tím, že moje svoboda končí tam, kde začíná ohrožení zdraví jiných. Souhlasím, ale podle mě musí mít omezování svobody nějaké hranice. Do jaké míry máme chránit jiné? Jak dlouho mají být třeba pro ochranu seniorů a nemocných zavřené školy, kroužky a sportoviště? Měsíc, rok, dva nebo tři? Vzpomínáte, že vloni na jaře vláda slibovala zlikvidování viru a rozvolnění v řádu týdnů? Tenkrát by nikdo nesouhlasil, aby byly školy zavřené víc než rok. Dnes se to považuje za normální.
Zabíjení restrikcemi přijatelné je?
Je správné požadovat ochranu jiných za cenu poškozování vlastního zdraví nebo zdraví našich dětí? Pokud vyjdeme z definice WHO, že zdraví je stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, a uvědomíme si, že pro mnohé z nás je dlouhodobé nošení respirátorů, nekonečné testování, omezování pohybu a obviňování, že ohrožujeme jiné, stresující, tak je jasné, že i restrikce poškozují zdraví. Je správné za cenu maximální ochrany před virem, který ohrožuje určité skupiny, poškozovat zdraví skoro všem? Je obhajitelné omezovat rizika koronavirové infekce nárusty počtů obezity, cukrovky, depresí, úzkostí a sebevražd dětí a dospívajících? Je správné za cenu omezení úmrtí s covidem zabíjet restrikcemi?
Co by nejvíce všem prospělo?
Léčit nemocné, chránit zranitelné a zdravé nechat žít! Co dělá česká vláda? Mizerně chránila zranitelné. Nedostatečně léčila nemocné. Jediné, co zvládá je nesmyslné omezování a policejní buzerace zdravých. Chcete příklady?
· Zranitelní nedostávali oxymetry, domovy seniorů neměly od počátku dostatek spolehlivých testů, vláda ani experti nepředávali doporučení, že je potřeba zajistit dostatek vitamínu D, jíst skutečné jídlo a být co nejvíce na čerstvém vzduchu.
· Nemocné běžně nechtěl vidět ani jejich obvodní lékař. K tomu běžela mediálná masáž o tom, jak se v nemocnicích umírá – přiživoval se strach nechat se hospitalizovat. Doporučení nasadit doma nerizikové suplementy a otestované bezpečné léky se šířilo jen jako konspirace na sítích.
· Zdravé děti a studenti měli u nás nejdéle zavřené školy z celého světa, a když se na pár týdnů otevřely, byly kvůli nařízením blíž vojenskému táboru než otevřenému pohodovému prostředí pro komunikaci, setkávání a učení.
· Zdraví byli v průběhu roku donekonečna omezovaní v pohybu, práci, rekreaci i dýchání. Byli podrobováni potupným nesmyslným nařízením, jako byl třeba zákaz prodeje kávy v kelímku, zákaz jezdit na hory lyžovat a zákaz v Praze sáňkovat nebo nařízení v jaký čas a vzdálenost od domu je možné venčit své mazlíčky.
Co by nám přineslo, kdyby vláda skoncovala s buzerací zdravých a soustředila se na léčbu nemocných a ochranu zranitelných? Navýšení prostředků a sil na cílené řešení pandemie. Vymizení zbytečného boje a rozdělování společnosti. V okamžiku, kdy totiž skončí manipulace a vynucování očkování, rouškování, testování zdravých, okamžitě skončí i obrana těch, co chtějí jen zdravě žít. Zmizí boje mezi námi.
Co na to demokratické politické strany?
Budou jen alibisticky pokračovat v nekonečném boji s jedním virem, s námi a našimi dětmi, nebo konečně některá z nich najde odvahu přiznat, že to jde i mnohem lépe? Zatímco jejich výběr nanuků mě nezajímá, moc by mě zajímalo, jestli budou pokračovat v omezování svobod, nebo jednoznačně vyjádří podporu cílené léčbě a ochraně a konec rouškování, testování a izolování zdravých.
Co je pro vás pro výběr ve volbách důležité? Zajímá zde někoho zmrzlina? Nebo také chcete, aby se vaše strana jasně vyjádřila jestli bude jen pokračovat v plošných omezeních zdravých, včetně dětí, nebo se soustředí na cílenou ochranu a léčbu, na podporu zdraví a pohody

Děti zahlcují nemocnice

1.11. 2021

Přečteno 21343 krát

Děti nemohou dýchat, mnohé potřebují kyslík a přístroje k podpoře dýchání. Zaplňují jednotky intenzivní péče. Některé nemocnice už nemají žádné volné lůžko a nové dětské pacienty musí posílat do vzdálenějších zařízení v jiných městech.
Na první pohled bychom tyto věty mohli považovat za argument ve prospěch restrikcí a roušek, brát je jako potvrzení, že covid je děsivě nebezpečný dokonce i pro děti. Až na to, že je to úplně naopak. Děti do nemocnic neposílá covid, ale vládní restrikce proti jeho šíření! Konkrétně je to nezdravé omezování normálního života – dýchání, pobytu v kolektivu, kontaktů s kamarády, vystavení mikrobům, které k tréninku imunity všichni potřebujeme. Jak říká imunoložka Zuzana Krátká: „Děti jsme zarouškovali a izolovali. Imunitní systém není trénovaný a plní se ordinace.“

Restrikce mnoha z nás škodí mnohem víc než virus
Ministerstvo zdravotnictví ani Nejvyšší správní soud dosud nikdy nezkoumaly, jaký vliv mají restrikce na zdraví a kvalitu života. Už druhý rok vláda plošně omezuje běžný život, dýchání i pohyb nás a našich dětí, a to bez jakéhokoliv sledování a vyhodnocování, jak jednotlivé zásahy prospívají či škodí.
Děti, covid a fakta
„Hospitalizace jsou vzácné a potřeba intenzivní péče je u dětí velmi vzácná,“ uvedl Curtis ohledně nákaz dětí variantou delta. Zmínil, že děti jsou nejčastěji hospitalizovány preventivně.
Dlouhý covid je u dětí a adolescentů vzácnější, než se myslelo. Nejčastějšími příznaky u dětí jsou bolesti hlavy, únava, spánkové poruchy, bolesti břicha a potíže se soustředěním. Výzkum ale ukázal, že tyto příznaky byly stejně časté u dětí, které covid prodělaly, jako u těch, které ho neměly.
Podle dětského psychologa je zřejmé, že restrikce, které byly uvaleny na děti a které mají vynucovat učitelé a ředitelé škol, nesou řadu zásadních traumatizujících dopadů. Vznik traumatu či poškození psychiky dětí, jejich hloubku a intenzitu přitom neurčuje prohlášení ministra zdravotnictví. Samotný fakt, že se dítě přizpůsobí opatřením, nám vůbec nic neříká o skutečném stavu jeho psychiky.
Plošné testování bezpříznakových dětí antigenními nebo PCR testy situaci nezlepší. Tento postup je nevhodný, je to jen obrovské utrácení peněz. Před létem stát za testování dětí ve školách zaplatil přibližně 63 milionů korun. Na odhalení jednoho dítěte s klinickým průběhem (tedy s rizikem, že bude šířit infekci) jsme v průměru utratili téměř 320 tisíc korun.
Podle dat SZÚ bylo za minulý týden téměř 5 700 případů akutních respiračních infekcí na 100 000 dětí do pěti let. Z nich asi dvě procenta měla těžký průběh. Pro srovnání: za posledních 7 dní (ke dni 18.10.) je na 100 000 všech obyvatel potvrzeno 101 případů s covidem.
„Virové infekce dýchacích cest, hlavně rýmy a bronchitidy, se letos projevily u dětí dřív. Lékaři míní, že je to následek omezení kontaktů v době covidu. K virům se později přidávají bakteriální onemocnění. „Zaznamenali jsme už nyní prudký nárůst zánětů plic, což je také dříve než v minulosti.“
Covidoví pacienti sice zatím zdravotní systém nezaplnili, jednotky intenzivní péče jsou přesto vesměs plné. Tentokrát ale dětských pacientů s těžkými respiračními potížemi.
Tisíce studentů, často zcela zdravých, jsou nyní doma, protože někdo ze třídy prochází covidem. Začíná to být systémový problém, protože v některých regionech s vysokými epidemiologickými čísly, kde záchyt případů je nyní obtížný, tak již školy reálně zejí prázdnotou. Ale běda, když se řekne, že školy jsou v lockdownu.
Rok izolace se podepisuje na fyzickém i psychickém zdraví dětí. Trpí duševními obtížemi a kvůli nedostatku pohybu přibývají na váze. Dětské psychiatrické oddělení v pražském Motole počítá nárůst pacientů až o desítky procent. Deprese, úzkosti nebo myšlenky na sebevraždu. Ordinace dětských psychiatrů se plní pacienty.
Proč jsme tak nemocní i bez covidu?
Pro zdraví potřebujeme čerstvý vzduch, pohyb, komunitu (včetně té mikrobí), radost a pohodu. Toto vše nám vládní restrikce omezovaly a zakazovaly. Podle mě není pochyb o tom, že restrikce většinově napáchaly mnohem více škod než samotný virus, a hlavně byly a jsou nastavené tak, že nejvíce škodí právě těm, kdo jsou nejméně ohrožení virem. Povinné roušky/respirátory ve školách, nekonečné izolace vytrasovaných zdravých dětí a zavírání tříd jsou jen bezhlavá plošná omezení. Děti nejsou vážně ohrožené touto koronavirovou infekcí, a dokonce ani běžní zdraví dospělí nezahlcují nemocnice s covidem. Nekonečné testování, rouškování a izolování dětí a zdravých poškozuje naše zdraví a chronicky nemocným nepomůže.
Příklad, že školy mohou fungovat i bez diskriminačních opatření
„Nový školní rok jsme zahájili bez problémů. Všichni žáci, rodiče i zaměstnanci školy vědí o tom, že existuje mimořádné opatření MZ a mohou se jeho ustanoveními řídit. Žáci i zaměstnanci mají ve škole k dispozici ochranné prostředky dýchacích cest a je pouze na nich, zda je budou používat. Ze své zkušenosti vím, že nemohu nošení roušek/respirátorů po žácích vyžadovat, proto tak ani nečiním. Fungujeme opět od září bez jakýchkoliv omezení. Nešli jsme cestou zákazu zpěvu či odlišného přístupu k testovaným a netestovaným žákům. Jediným doporučením pro rodiče je to, aby nám nemocné žáky do školy neposílali.“
Petr Vrána, ředitel základní školy a mateřské školy v Troubkách
Existuje pro propagátory nekonečných restrikcí, roušek a vynucovaného očkování nějaká hranice? Kolik z dospívajících musí zahltit psychiatrie, kolik z dětí skončit v nemocnici s nachlazením a kolik s obezitou, abychom tuto koronavirovou infekci začali řešit jako každou jinou nemoc, efektivně léčili nemocné, chránili rizikové a zdravým dovolili žít?

Protipožární systém snižuje riziko, že váš dům vyhoří

10.11. 2021

Přečteno 22955 krát

SMIS je sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků. Odborná naprosto nezávislá skupina řešící covid. A kupodivu jim mnohé vychází jinak než naší vládě a jejím expertům. Zde předávám prostor svého blogu pro sdílení citace jejich příspěvku – zamyšlení od lékaře k tématu, efektivity vakcín, vhodnosti očkování, proočkovacích argumentů, manipulací a nátlaku.
MUDr. Emil Berta, PhD., anesteziolog a lékař JIP: „V poslední době bývá v souvislosti se situací lidí očkovaných proti COVID-19, kteří přesto onemocněli a skončili v nemocnici, často uváděn tzv. Simpsonův paradox. Simpsonův paradox říká, že:
Bude-li 100% domů vybaveno protipožárním systémem, tak všechny, které vyhoří, budou mít protipožární systém. Znamená to, že protipožární systémy nefungují? Samozřejmě, že ne, protože bez nich by byly požáry mnohem častější a ničivější.
V současné situaci z toho někteří analogicky dovozují, že narůstající počty očkovaných, kteří leží s COVID-19 v nemocnici, rovněž nesvědčí pro selhávání vakcinace. Bez vakcinace by se totiž „hořelo“ výrazně více. Toto tvrzení bývá podpořeno různými formálně správnými matematickými výpočty. Ty však bohužel nezohledňují rychlý vývoj situace v čase, ani její složitost. Lze je proto považovat za značně zavádějící, pokud k nim nejsou uvedena další fakta.
Je třeba si uvědomit, že každý dům, který vyhoří, přestože je vybavený protipožárním systémem (stejně jako očkovaný člověk, který skončí s COVID-19 ve vážném stavu v nemocnici), znamená selhání protipožárního systému, ať se nám to líbí nebo ne. S lehkou ironií se tedy současná situace s COVID-19 dá popsat žargonem výše uvedeného příměru mnohem přesněji takto:
Představme si, že na nás vykukuje ze všech velkých médií barevná reklamní brožura s tvářemi populárních umělců, která říká:
Nabízíme protipožární systémy, skvělá nabídka, vůbec neváhejte!
Kdo nekoupí, je hlupák, který navíc škodí všem okolo!!!
Kupujte, děláte to pro své blízké!
Kdo koupí, je hrdina!!! Kdo nekoupí, je sobec!
Garantováno našimi odborníky.
Dole se pak velmi malým písmem uvádí další informace:
Dojde-li k situaci, kdy se městem šíří velký požár (epidemie COVID-19), tak:
– Máte-li velmi starý dům s velmi hořlavými materiály (lidé nad 70 let se závažnými přidruženými chorobami), máte riziko vyhoření 5-10%. A to i když požár zpočátku vůbec nehasíte (není podávána časná léčba, pošlou vás prostě domů s tím, ať si zavoláte sanitku, až nebudete moci dýchat).
– Pokud máte starší dům postavený aspoň částečně z nehořlavých materiálů (lidé kolem šedesátky s přidruženými chorobami), máte riziko vyhoření odhadem 0,5-3%. A to i když požár zpočátku vůbec nehasíte.
– Máte-li skoro nový dům bez hořlavých materiálů, máte riziko vyhoření do 0,1% (lidé pod padesát bez přidružených chorob). A to i když požár zpočátku vůbec nehasíte.
– Máte-li nový dům bez hořlavých materiálů (drtivá většina mladých lidí a zejména dětí, ale i mnoho zdravých lidí pod čtyřicet), máte riziko vyhoření 0 – 0,01%. A to i když požár zpočátku vůbec nehasíte
– Ze všech domů celkem vyhoří do základů jen asi 0,3% (riziko úmrtí na COVID-19 napříč celou populací). A to i když požár zpočátku vůbec nehasíte.
– Někteří odborníci na hašení požárů (někteří lékaři) tvrdí, že včasným hašením lze mnoho požárů zažehnat i s pomocí kyblíku vody, deky nebo běžnými hasicími přístroji (tedy běžně dostupnými léky jako jsou aspirin, budesonid a další). Tito odborníci tvrdí, že se jim i v jejich každodenní praxi dokonce osvědčuje nenechat požár rozhořet. My „skuteční hasiči“ vás upozorňujeme, že jde o dezinformaci. Užití běžných hasicích přístrojů, dek a kyblíků vody je totiž nedostatečně ověřené. Pokud by bylo hašení požáru v časné fázi úspěšné, což vylučujeme, zabránilo by totiž nejen rozšíření požáru, ale také rozšíření našeho protipožárního systému (což nemůžeme připustit).
Účinnost našeho protipožárního systému klesá během 6 měsíců pod 40%, pak si budete muset pořídit nový. O něm ale nevíme, zda bude účinný, ani kolik s ním budete mít problémů. Už ten stávající není tak úplně bezpečný, může se stát, že vás najednou vytopí tak, že váš dům bude zcela nebo jen částečně obyvatelný (vedlejší účinky). Zatím nevíme, jak často se to děje, protože to nesledujeme. Lidé si na vytopení naším systémem stěžují překvapivě často, ale musíme to nejdříve vyšetřit, než přiznáme nějaký problém (hlášení v americkém systému VAERS, velké množství hlášení na českém SÚKL). Pokud případný problém sami nenahlásíte, pak neexistuje.
– Instalaci systému jednoznačně doporučujeme i v domech, v nichž zatím nebyl důkladně vyzkoušen, a to i přesto, že je u těchto domů nutná extrémní opatrnost (těhotné ženy, děti, ale také třeba staří a křehcí pacienti). V některých domech se už i ukázalo, že instalací našeho systému dochází k jejich nevratnému poškození až ke zničení a tak nám v některých zemích regulační orgány další instalace zakázaly (omezení u vakcín AstraZeneca, Johnson&Johnson a Moderna). My ale od počátku říkáme a zdůrazňujeme to i nadále, že náš systém je zcela bezpečný a s instalacemi je třeba pokračovat prakticky ve všech domech co nejrychleji.
– Navzdory našim dřívějším tvrzením o vynikající účinnosti našeho systému nelze očekávat, že náš systém zabrání menším požárům (nakažení vakcinovaných), ani roznesení požáru na jiné budovy v okolí (šíření viru vakcinovanými). To však nijak nesnižuje skvělou účinnost našeho systému, jak ji od počátku deklarujeme.
– Může se dokonce ukázat, že za určitých okolností samotný náš protipožární systém způsobí požár nebo hoření podpoří (bohužel víme, že dříve se takové věci u podobných systémů někdy stávaly). Nehodláme však sledovat, nakolik domy s naším systémem přispívají k šíření požáru (vakcinovaní šíří virus obdobně, ne-li více, jako nevakcinovaní, ale přesto nejsou testováni, omezováni ve svobodě pohybu, ani nemusí do karantény), protože to naši odborníci považují za naprosto zbytečné.
– Upozorňujeme však, že v případě jakéhokoli selhání našeho systému vám škodu finančně nenahradíme. Abychom vám ušetřili případné soudní výlohy, upozorňujeme, že škoda se často velmi špatně prokazuje. Je možné, že vám ji nenahradí ani nikdo jiný (stát). Uvědomte si také, že i když vám stát škodu finančně nahradí, váš dům už stejně neopravíte (lidské tělo není dům). Především si uvědomte, že s instalací našeho systému jste souhlasili zcela dobrovolně.
Pokud si náš protipožární systém nepořídíte, budete drasticky a dlouhodobě kráceni na svých právech. Pokud budete vlastnit konkurenční, výrazně kvalitnější a dlouhodobě účinný protipožární systém (imunita po prodělání COVID-19), budete na svých právech kráceni taktéž. Prakticky bez možnosti odvolání. Rozhodněte se proto zcela dobrovolně, jestli si náš nejmodernější, nejrychleji na světě vyvinutý protipožární systém nainstalujete. Pravda, v naší zemi máte pochopitelně zaručena veškerá ústavní práva a svobody. My si však vyhrazujeme právo je nerespektovat, a to i v případě, že ve váš prospěch rozhodne soud (opakované nerespektování rozsudků Nejvyššího správního soudu, nesmyslné lockdowny poškozující především drobné živnostníky, zatímco velké řetězce fungují bez omezení apod.).
Tak co, přátelé, okamžitě si necháte takový protipožární systém nainstalovat? Nebo si to raději dobře promyslíte a zvážíte míru svého rizika ve vztahu k možnému benefitu, podobně jako to děláte u všech důležitých rozhodnutí? Uvážíte míru nejistoty, pokud jde o účinnost vakcinace a případné vedlejší účinky? A především, protože už víte, že ať se naočkujete nebo ne, COVID-19 můžete tak jako tak chytit, nebudete se snažit si něco zjistit o možnostech časné léčby COVID-19 běžně dostupnými léky, které jsou na trhu desítky let a které mají prokazatelně velmi malé riziko vedlejších účinků?“
Děkujeme za příspěvek panu doktorovi Emilovi Bertovi, který je vedoucím lékařem JIP v Ringerike Hospital v Norsku a minulou zimu strávil na COVID-JIP v olomoucké nemocnici. Tedy ví, o čem to je…
A rovnou ze stránek SMIS-lab přidávám i Nové pokyny pro rutinní sledování výskytu onemocnění COVID-19 podle ECDC
ECDC vydala dne 18.10.2021 novou technickou zprávu „Covid-19 surveillance guidance – Transition from Covid-19 emergency surveillance to routine surveillance of respiratory pathogens„, která velmi podstatně mění dosavadní systém evidence pacientů s Covid-19 a zavádí také novou definici onemocnění Covid-19.Zpráva obsahuje následující klíčová sdělení:
Dosavadní nouzový dozor zaměřený na Covid-19 by měl být nahrazen rutinním dohledem zahrnujícím rovněž chřipku a další respirační patogeny, které pravděpodobně společně cirkulují v populaci.
Z důvodu srovnatelnosti ECDC doporučuje, aby do systému sledování byly zahrnuty pouze symptomatické osoby, které byly testovány kvůli symptomům kompatibilním s COVID-19. Dohled by se měl opírat o údaje pocházející od poskytovatelů zdravotní péče.
Doporučena je sentinelová surveillance založená na syndromovém dozoru, podobně jako je tomu u sledování sezónní chřipky.
Je důležité zajistit, aby se indikace pro testování nelišily mezi očkovanými a neočkovanými jedinci.
Pro účely sledování je stanovena nová definice případu Covid-19. Jako potvrzený případ je definována osoba splňující klinická kritéria, kterými jsou akutní respirační infekce (ARI) nebo onemocnění podobné chřipce (ILI) a laboratorní kritéria, kterými jsou detekce nukleové kyseliny nebo antigenu SARS-CoV-2 v klinickém vzorku.
Měla by být sekvenována reprezentativní podskupina SARS-CoV-2 pozitivních vzorků.
Všechny případy závažných akutních respiračních infekcí (SARI) by měly být testovány na SARS-CoV-2 a na chřipku, přednostně pomocí PCR. Multiplexní testy RT-PCR lze použít k současnému testování na SARS-CoV-2, chřipku a další respirační viry.
Monitorování účinnosti vakcíny by mělo být začleněno do systému dohledu.
Pro monitorování úrovně imunity v populaci jsou doporučeny séroprevalenční studie. Použití testů cílených na protilátky proti nukleoproteinu (N) a spike proteinu (S) pomůže rozlišit přirozeně získanou imunitu od imunity navozené vakcínou, která indukuje pouze protilátky proti S proteinu.
Hlášení úmrtí na Covid-19 je požadováno každý týden. Covid-19 úmrtí je definováno jako smrt v důsledku klinicky kompatibilního onemocnění u pravděpodobného nebo potvrzeného případu, neexistuje-li jasná alternativní příčina smrti. Zároveň je důležité sledovat nadměrnou úmrtnost ze všech příčin. ECDC vybízí všechny země EU k účasti v EuroMOMO (https://www.euromomo.eu/).
Diskuzi na mém profesním FB vám tentokrát nenabízím, pro sdílení takovýchto odkazů jsem nyní zase na pár hodin blokovaná a je možné, že brzy tam zcela skončím. V každém případě moc doporučuji sledovat přímo web profesionálů, kteří téma řeší nezávisle, v souvislostech a i pandemii zvládají bez manipulací a napadání: SMIS-lab.
A zde ještě citace z petice proti rozdělování, pro společný život nás všech: Za pět minut dvanáct – společné prohlášení lidí očkovaných i neočkovaných proti covid-19
Jsme lidé různého věku, profesí, názorů i zkušeností. Lidé, kteří se různě rozhodli ohledně očkování proti covid-19. Lidé, kteří se vzájemně respektují. Nenechává nás klidnými atmosféra, která je zde už drahné měsíce rozdmýchávána. Jsou hledáni nepřátelé a viníci, což nikdy v historii nepřineslo nic dobrého. Tentokrát se to hemží nálepkami odpírač, popírač, antivaxer, zpochybňovač, bezohledný či sobec. To radikalizuje jak některé lidi, kteří využili možnost dobrovolně se očkovat, a je jim vnukáván pocit, že část obyvatel jim cosi kazí, tak některé lidi, kteří využili práva neočkovat se, přičemž vzdorují této dehumanizaci v přímém přenosu, tady a teď.
Ničemu nepomáhá válečnická rétorika, která zamořila veřejný prostor, ani restrikce a represe či volání po nich, navozování pocitu, že nás zachrání buď lockdown (pro všechny či pro neočkované), nebo povinné očkování. To vše přispívá k militarizaci, nedůvěře mezi lidmi a nabourávání mezilidských vztahů. Odmítáme šířenou tezi, že o restrikcích a represích rozhoduje vir. Nikoli, vždy je to politické rozhodnutí, přičemž dilema není povinné očkování, nebo lockdown, ale restriktivní vs. nerestriktivní přístup, respektive přístup k veřejnosti s represivním bičem, nebo budování vzájemné důvěry.
Proto jako občané žádáme vládu odcházející i nastupující o následující: 7 bodů a možnost přidat se v odkaze: https://bit.ly/ZaPetMinut

Když sousedovi chcípne koza, hned je nám lépe!

25.09. 2021

Přečteno 6705 krát

Naše vláda a její expertní skupina strašidel vyhlásili válku viru. Do boje zapojili omezování životů a dýchání. Hlavní zbraní chytající viry měly být látkové hadříky a lidi na hranicích okresů a běžkaře na horách chytala policie. Média vše s nadšením troubila do světa.
Pro utvrzování se, že jsme nejlepší, bylo třeba najít příklad, jak se to nemá dělat. Svět totiž zajímají poražení a tragédie. Když sousedovi chcípne koza, hned je nám lépe! A tak se s radostí ukazovalo na Švédsko, vysmívalo se mu, varovalo se před ním. Nyní, když je Švédsko už měsíce snad ve všech parametrech na tom lépe než my, a zhruba stejně ve srovnání se zeměmi s opakovanými lockdowny a povinnými rouškami, už všichni jen mlčíme.

Proč už nikdo nemluví o Švédsku?

Názor na velmi matoucí vývoj: Jedním z nejdůsledněji se opakujících trendů COVID jsou předčasná prohlášení o vítězství ze zemí, které jsou při „zvládání“ pandemie údajně úspěšné. Stalo se tak v zemích po celém světě – Vietnam, Japonsko, Tchaj-wan, Austrálie, Mongolsko, abychom jmenovali jen několik příkladů. Všechny tyto země byly chváleny za to, že dokázaly „zvládnout“ virus pomocí masek a opatření v oblasti veřejného zdraví, jen aby pak počet případů neměnně prudce vzrostl.
Nekompetentní mediální zpravodajství a nebezpečně ignorantské úvahy „odborníků“ jsou vytrvalým a rozčilujícím aspektem zpráv o COVID, přičemž jejich nesouvislé blouznění je s přibývajícím časem stále zoufalejší. Na opačné straně nepřesné chvály je nepochopitelná neschopnost expertů cokoli správně pochopit, což asi nejlépe ilustruje Švédsko.
„Odborníci“ a média prohlásili, že Švédsko je varovným příkladem pro celý svět, nebezpečnou výjimkou, která nerespektuje novou vědu o maskách a lockdownech a drží se zavedených zásad veřejného zdraví a předpandemického plánování. Po většinu roku 2020 a v roce 2021 bylo Švédsko vytrvale kritizováno v médiích a na Twitteru argumenty kvůli srovnávání se svými sousedy, což je standard, který kupodivu neplatí pro většinu ostatních zemí světa. Jakmile jsme však postoupili dále do roku 2021, tatáž média náhle ztichla, protože jejich vyvolení vítězové se neúspěšně oháněli proti stále se zvyšujícímu počtu ohnisek nákazy. Podívejme se tedy, co se v poslední době stalo, co vedlo k ohlušujícímu tichu.
Kontext
Nejdříve se podívejme, jak hyperbolické a nepřesné bylo mediální pokrytí Švédska od začátku pandemie. Zde je Time z října 2020, jehož titulek poskytuje působivě výstižné shrnutí:
Je to HROZBA. HROZBA! Nemělo by to prý být vzorem pro zbytek světa.
Hned první část článku jasně odhaluje jádro mediální neschopnosti:
O švédském experimentu COVID-19, který spočívá v tom, že nebyla včas zavedena silná opatření na ochranu obyvatelstva, se ve světě vedou vášnivé debaty, ale v tuto chvíli můžeme předpovědět, že téměř jistě skončí čistým neúspěchem, pokud jde o úmrtí a utrpení. Podle údajů Univerzity Johnse Hopkinse ze 13. října je ve Švédsku úmrtnost na obyvatele 58,4 na 100 000 lidí, což je 12. nejvyšší úmrtnost na světě (nepočítaje maličkou Andorru a San Marino). Chápete? Je „téměř jisté, že výsledkem bude čistý neúspěch, pokud jde o úmrtí a utrpení“. „Dvanáctá nejvyšší“ úmrtnost upravená o počet obyvatel, říkají.
Jak se tato děsivá predikce naplnila?

Ne dobře! Čas ji zlikvidoval. Švédsko je nyní na 40. místě. O jedenáct měsíců později se z 12. místa dostalo na 40. příčku. Před Švédskem se umístily Peru, Maďarsko, Česká republika, Brazílie, Argentina, Kolumbie, Paraguay, Belgie, Itálie, Mexiko, Chorvatsko, Spojené království, Spojené státy, Polsko, Chile, Španělsko, Rumunsko, Uruguay, Portugalsko, Francie a Jihoafrická republika. Téměř všechny z nich nařizovaly masky a lockdowny a do této chvíle to vedlo k „čistému neúspěchu“, pokud jde o „smrt a utrpení“ ve srovnání se Švédskem.
Článek pokračuje:
Přesto ředitel švédské Agentury pro veřejné zdraví Johan Carlson prohlásil, že „situace ve Švédsku zůstává příznivá“ a že reakce země je důsledná a udržitelná. Ach ano, směšné tvrzení, že švédská reakce byla „důsledná a udržitelná“.
Až na to, že to je samozřejmě přesně to, co ilustruje výše uvedený graf: přístup, který byl konzistentní a udržitelný, protože nespoléhal na nařizování masek a uzavírání podniků jako metody „kontroly“ COVID. Zatímco v ostatních zemích kumulativní úmrtnost prudce rostla, Švédsko díky svým důsledným a udržitelným metodám v žebříčku prudce kleslo. Článek je neuvěřitelně rozsáhlý a při zpětném pohledu i směšně nesmyslný. Zděšení pisatele nad tím, že Švédsko akceptovalo, že se pandemie rozšíří v populaci, což povede ke zvýšení úrovně přirozené imunity, vypadá ještě monumentálněji ignorantsky vzhledem k síle a trvanlivosti imunity získané předchozí infekcí.
A podobných případů bylo mnoho, MNOHO. Podívejte se na titulek tohoto článku z World Politics Review:
Přijde zúčtování kvůli katastrofální švédské strategii „stádní imunity“?
Frida Ghitisová, čtvrtek 17. prosince 2020
„Zúčtování!“ „Katastrofální!“
Podobně a nepřekvapivě hyperbolicky se vyjádřil i Business Insider:
Švédská odpadlická politika COVID-19 vypadá jako katastrofa – ale země je tiše odhodlána ji dotáhnout do konce navzdory ceně v podobě životů
Sinéad Bakerová
25. července 2020, 4:56
Jejich „odpadlická“ politika! „Cena životů!“
Deník The Telegraph přinesl článek s titulkem: „Švédsko ukázalo, jak se nemá bojovat s koronavirem, když nyní bojuje o zachování tváře.“ Podobných článků z celého světa jsou desítky a desítky.
Dovolte mi tedy znovu připomenout, že Švédsko je na 40. místě na světě v úmrtnosti. Zajímalo by mě, jestli Insider popsal strategii lockdownů a maskování, kterou Peru, světový lídr v úmrtnosti, označil za „odpadlickou“ politiku, kdy je vláda odhodlána nařídit lockdowny a maskování navzdory „ceně životů“. Samozřejmě, že ne! Nejde o skutečné výsledky, ale o to, aby se postupovalo podle The Science™. Záleží na tom, jestli The Science™ vede k většímu počtu úmrtí? Vyšší „náklady na životy“? Samozřejmě že ne! Záleží pouze na tom, zda média schvalují nebo neschvalují to, co se rozhodnete udělat. A mimochodem, zde je nadměrná úmrtnost ve Švédsku od roku 2017 podle EUROMOMO:

Přesně tak, od počáteční vlny na jaře loňského roku bylo ve Švédsku zaznamenáno jen několik týdnů, kdy došlo k „výraznému nárůstu“ nad normální rozmezí, a téměř celý rok 2021 se pohybovaly na základní úrovni nebo blízko ní. Zajímalo by mě, kolik lidí na celém světě si to uvědomuje. Je to stejný příběh, který je vidět v okrese Los Angeles, kde byla právě vyhlášena směšně načasovaná a naprosto zbytečná politika očkovacích pasů. Drtivá většina lidí je tak beznadějně vystrašená mediální propagandou, že stále věří, že na maskách a lockdownech záleží, přestože realita je v přímém rozporu s jejich předpoklady:
V Los Angeles bylo za 530 dní od doby, kdy CDC (The Centers for Disease Control and Prevention) bez jakýchkoli důkazů doporučilo používání masek, pouze 37 dní, kdy masky nebyly nařízeny ve všech vnitřních prostorách. Jejich úmrtnost na COVID je v první desítce na světě. Jak si někdo může ještě myslet, že „odborníci“ mají ponětí, co dělají?

To, jak média popisují výsledky švédských rozhodnutí, skvěle ilustruje jejich snahu neinformovat, ale nutit. Nefungují jako pouhý posel informací, ale jako aktivisté, kteří jsou zcela pohlceni touhou přinutit ostatní, aby se přizpůsobili jejich názorům. Odmítají předkládat informace, které jsou v rozporu s nekonečnými diktátorskými mantinely, a místo toho podporují bezvýhradné podřizování se. Poslouchejte nás, dělejte, co se vám řekne, a noste masku, jinak je to vaše vina, když dostanete COVID a zemřete. Poslouchejte nás a dělejte, co se vám řekne, jinak budete označeni za „anti“ a vyobcováni z přijatelné společnosti, kterou „novinařina“ polidšťuje. Podívejme se tedy, jak to v poslední době vypadá v několika regionech, které se podřídily odborným a médii nařízeným nařízením.
Izrael a Švédsko
Izrael, stojící v ostrém kontrastu se Švédskem, je miláčkem médií, protože dělá přesně to, co mu nařídí mafie skupinového myšlení. Očkovali stejně agresivně a opakovaně jako kdekoli jinde na světě a měli zdánlivě nekonečnou řadu maskovacích mandátů a pokut za jejich nedodržení. V důsledku toho deník The Wall Street Journal přičítal izraelskému závazku nosit masky na podzim loňského roku snížení počtu případů na nízkou úroveň… jen proto, aby ihned poté došlo k prudkému nárůstu případů:

Na začátku roku 2021 pak byl díky vysoké míře proočkovanosti označen za úspěšný příklad „univerzálního pokrytí a komunitní infrastruktury“, jak vysvětlují Health Affairs:
Izrael vděčí za svůj úspěch v očkování proti COVID-19 systému všeobecného pokrytí a komunitní infrastruktuře.
A jak v květnu uvedla agentura Reuters v titulku:
Izrael po úspěchu vakcíny COVID-19 ukončí omezení.
Jak si tedy vede zářivě úspěšný Izrael ve srovnání s naprostou katastrofou, kterou je Švédsko?
Ale ne. Ach jo. Švédsko má v současné době v průměru asi 90 případů na milion. V Izraeli je to v průměru 1 218 případů. To je mnohem horší! Ve skutečnosti je to o 1 253 % horší než ve Švédsku. Je velmi pravděpodobné, že ve Švédsku dojde během podzimu a zimy k dalšímu nárůstu, stejně jako loni, ale… o to přece tak trochu jde, ne? K nárůstu dochází ve vlnách, bez ohledu na údajné „zmírňovací“ snahy. A opět, Izrael byl opakovaně a donekonečna chválen za své úspěchy. Švédsko je „katastrofa“ a „odpadlík“. Přesto Izrael od doby, kdy začal počítat, zaznamenal 13 279 případů na 100 000 obyvatel, což je 11. nejvyšší míra na světě, zatímco Švédsko zaznamenalo 11 111 případů na 100 000 obyvatel. Ale na tom nezáleží, protože Izrael udělal, co se mu řeklo, a Švédsko ne. Neexistují žádné masky, žádné očkovací pasy, žádné drakonické uzavírání podniků. Mají „důsledný a udržitelný“ přístup, který vedl k… menšímu počtu potvrzených infekcí než v zemích jako je Izrael. Možná si říkáte, no to jsou jen případy, co úmrtí? Na tom přece záleží, ne?
Tady jsou poslední trendy i podle tohoto měřítka:

Od 10. července do 7. září Švédsko zaznamenalo celkem 56 úmrtí. Izrael hlásil 56 jen 8. září, a to má podstatně menší počet obyvatel! Úspěch! Abychom byli spravedliví, Izrael má nižší kumulativní úmrtnost, i když ji bohužel rychle dohání. I když je jejich nedávná úmrtnost výrazně vyšší, Time nikdy nebude kritizovat Izrael jako „katastrofu“, protože dělali, co jim bylo řečeno. A to je to jediné, na čem záleží.
Evropa
Ale nejde jen o Izrael, zajímavý posun v počtu případů nastal i u „sousedů“ Švédska. Tady je, jak vypadaly případy ve Finsku a Norsku ve srovnání se Švédskem od 1. června 2021:

No, hmm. Takhle by to přece nemělo probíhat, ne? Opět, abychom byli spravedliví, kumulativní míry v ostatních dvou zemích jsou nižší než ve Švédsku, ale jak je možné, že mají podobná nebo horší čísla po nějakou dobu, když je švédská politika nezvládnutá, renegátská katastrofa? Jejich nedávné míry úmrtnosti na 100 tisíc obyvatel jsou také téměř totožné:
Jak se to mohlo stát?!
V tuto chvíli je pozitivně absurdní propůjčovat důvěru absurdnímu mediálnímu, expertnímu a twitterovému narativu, který tvrdí, že Švédsko lze srovnávat pouze s jeho sousedy. Žádné jiné zemi na světě se takový standard neklade. Nikdo netvrdí, že Spojené státy lze srovnávat pouze s Kanadou nebo Mexikem; ve skutečnosti mnozí odborníci vážně tvrdí, že jsme měli následovat strategii Nového Zélandu, malého izolovaného ostrovního státu menšího než mnoho metropolitních oblastí ve Spojených státech. Nikdo netvrdí, že Německo lze srovnávat pouze s Francií, Rakouskem nebo Nizozemskem. Nebo Španělsko s Francií a Portugalskem. Nebo jihoamerické země s jejich sousedy. Stala se z toho jen pohodlná zkratkovitá výmluva v zoufalé snaze potvrdit již existující předsudky.
A když už jsme u toho Německa, tady je, jak vypadá úmrtnost ve Švédsku a Německu za posledních 15 měsíců:

Německo podle CNBC předvedlo „mistrovskou třídu ve vědecké komunikaci“, Švédsko je odpadlická katastrofa, a přesto si Německo po většinu minulého roku vedlo hůře. Zajímalo by mě, kdybyste udělali průzkum mezi Američany, Brity nebo kdekoli jinde, kde se média neúnavně věnují pseudovědě, zda by byli schopni určit, která z těchto dvou zemí si v uvedeném časovém období vedla hůře. Myslím, že by to nedopadlo moc dobře!
Takže abych odpověděl na otázku, proč už nikdo nemluví o Švédsku? Je to proto, že pro média už není užitečné k prosazování jejich agendy. Když švédská čísla vypadala neúměrně špatně, byl to cenný nástroj v mediální příručce pro masky, lockdowny a nekonečné, povýšené vyvolávání strachu. „Podívejte se, co se stane, když nebudete dělat, co vám říkáme, burani.“ Teď, když Švédsko kleslo na 40. místo v úmrtnosti na COVID a v poslední době nadále hlásilo extrémně nízký počet případů i úmrtí, je najednou nezajímá.
Je to mikrokosmos katastrofálního, neurčitého průšvihu, který prožíváme – odborníci nesprávně, hystericky vřískali, že masky a uzavírání podniků a omezování kapacit jsou naprosto nezbytné, aby se COVID udržel „pod kontrolou“, a média se okamžitě ujala své role propagátorů nekompetentního skupinového myšlení a profesionálních kádrováků všech, kdo nesouhlasí. Švédsko šlo proti stádu, a proto musí být opovrhováno a označováno arbitry přijatelného názoru.
Ze strany médií nikdy nedojde k zúčtování nebo uznání viny, protože nejsou schopna opravit své předsudky a přiznat, že se The Science™ mýlila. Bezvýhradně věřily odborníkům, kteří mají takovou úroveň kompetencí, jakou prostě nemají. A kdyby na světě existoval zdravý rozum nebo spravedlnost, byli by pohnáni k odpovědnosti za svou nepřesnost a vliv, který měla na politiku COVID. Ale samozřejmě, jak všichni víme, zdravý rozum a věk rozumu a osvícenství skončily s „3 týdny, které měly zpomalit šíření covidu“ před 549 dny. Text je překladem z blogu
Za sebe jej doplňuji zprávou ze Švédska:
„Margit, ruší se i ty malé restrikce, co tu byly! Život je zpět, mám takovou radost, tak jsem to chtěla sdílet i s vámi!“
Moje reakce: „Jano, skvělé, moc vám to přeji a snad se rozum, věda a fakta jednou vrátí i nám.“
A pro ty, kteří nevědí, jak to Švédsko pohodově zvládalo, upřesňuji, že jejich hlavní epidemiolog Anders Tegnell hned v dubnu 2020 řekl:
„Přístup Švédska vychází z předpokladu, že tato epidemie není sprintem, je to maraton na dlouhou trať. Opatření pravděpodobně bude třeba dodržovat měsíce, možná roky, a proto musí být udržitelná, aby je obyvatelé dokázali dlouhodobě zvládat.“
Proto ve Švédsku platila od jara 2020 běžná hygienická pravidla. Bylo to doporučení udržovat rozestupy, mýt si ruce a v nemoci zůstat doma. K tomu se doporučovalo, když to jde, pracovat z domu a omezovat cestování. Základní školy se vůbec nezavíraly a děti v nich po celou dobu byly bez testů a roušek. Sportoviště, restaurace, obchody a kavárny se nikdy nezavíraly, roušky nikdy nebyly nařízené (byly jen pár týdnů doporučené v dopravě). Hlavní omezení platné po skoro celou dobu bylo maximální počet 50 lidí na akcích a u stolu v restauracích jen 4. A i toto vše už není třeba.
Pro srovnání aktuálně z Austrálie: „Hermetické uzavření Austrálie a přísné regionální lockdowny, na které Canberra v boji s koronavirem vsadila, zemi před nákazou koronavirem neochránily. Kvůli nárůstu infekcí zavedla tamější metropole Sydney přísnou uzávěru, která trvá už tři měsíce a neustále se prodlužuje. V rámci ní mají lidé nařízeno omezit pohyb na minimum. Podobný přísný lockdown zavedlo druhé nejlidnatější město Austrálie Melbourne. Policisté a vojáci hlídkují v ulicích a dohlížejí na dodržování opatření a udělují pokuty.“

Pane ministře, co má policie dělat?

27.12. 2021

Přečteno 10572 krát

Vy chcete, aby policie přísně hlídala opatření, která platí? To znamená, že má policie dohlížet na dodržování diskriminačních opatření? Nebylo by vhodné nejdřív vyhodnotit, co má smysl a co jen škodí?
Pane ministře, tvrdíte, že nechcete drakonická opatření, a současně říkáte, že chcete, aby policie důrazně hlídala dodržování platných opatření. Kde prosím žijete? Víte, že nejvyšší správní soud za poslední měsíce už smetl desítky vládních protiepidemických opatření jako protizákonné? Víte, že podle nažízení, jejichž vymáhání si přejete, jsou neočkovaní diskriminovaní tak jako snad od války žádná jiná skupina obyvatel nebyla? Víte, že podle restrikcí nyní už i vaší vlády mohou nenaočkovaní lidé jen pracovat, nakupovat a sedět doma? I sportovat mohou jen omezeně. Na lyže, do bazénu ani na sportoviště neočkovaný nemůže.
Víte, že tento vir zde s námi skoro jistě zůstane a prochází populací navzdory restrikcím, očkování a covid-pasům? Bezva příkladem je třeba nedávný postup v řešení obdobné vlny u nás v Rakousku a na Slovensku, jak jeho výsledky shrnuje text na webu Novinky.cz: „Lockdown nelockdown. Česko, Slovensko a Rakousko klesají stejně.“
A o souvislosti / nesouvislosti výskytu pozitivních testů a očkování se dočtete přímo na webu MZ ČR: Portugalsko, které má 89 % populace proočkováno a je nám dáváno z hlediska očkování za vzor je nyní tmavě červené. Rumunsko, které má proočkováno 40 % je oranžové.
Víte, že ve Švédsku celou pandemii zvládli bez zavírání sportovišť, restaurací, obchodů, základních škol – a ještě k tomu bez roušek? Že podobnou cestou soustředění se na cílenější ochranu se vydala i Florida a katastrofické scénáře, kterými se jí vyhrožovalo, se nenaplnily?
Není načase změnit přístup?
Není na místě namísto vyhrožování přísnou kontrolou restrikcí, nejdříve vyhodnotit jejich vliv? Nedává vám smysl vyžadovat restrikce jen pokud bude jednoznačně převažovat jejich přínos nad riziky? Nebo ještě lépe namísto restrikcí se k nám chovat jako k lidem, s respektem a důvěrou. Důvěřovat, že každý chceme, co nejlépe pečovat o své zdraví a více než omezování dýchání, pohybu a životů nám pomůže podpora zdraví. Což takhle namísto zneužívání policie (a hygieny) k nekonečné buzeraci všech se soustředit na cílenou ochranu potřebných, na efektivní léčbu nemocných… a zdravým dovolit žít.

Pane ministře, tento vir nezastavíte, ale můžete zastavit tuto „pandemii“, a to v podstatě hned. Je jen na rozhodnutí vaší vlády, kdy ukončíte restrikce, které více škodí než prospívají. Ušetřené zdroje věnujte na efektivní ochranu a léčbu potřebných, podporujte zdraví, inspirujte, pomáhejte. Cílem zde není donekonečna se schovávat před jedním virem. Cílem je tento virus zvládat a nejlepší ochranou nejen před touto korona-virovou nemocí je zdravá populace. Jak, co nejlépe jíst a starat se o své tělo profesně řeším už pár desítek let. Kdybyste měl zájem ráda vám (vaší vládě) s podporou zdraví obyvatel pomohu.

Jsme mocnější, než si myslíte

29.01. 2022

Přečteno 11776 krát

V průběhu této koronavirové pandemie převládal názor, že očkování je to jediné, co můžeme udělat pro ochranu před virem SARS-CoV-2. Nic nemůže být dále od pravdy.
Netvrdím, že očkování nehraje žádnou roli. Co tvrdím, je, že o svém zdraví rozhoduje ze všeho nejvíce každý z nás, tedy že nejsme ponecháni napospas osudu, a už vůbec ne jednomu viru. Ve skutečnosti můžeme udělat mnoho pro to, aby náš imunitní systém efektivně fungoval. Zde jsou tři konkrétní příklady, jak rozhodující moc má naše chování.

Slunce a ryby
Metaanalýza zveřejněná v říjnu 2021 zjistila, že ti, kteří mají nedostatek vitaminu D, mají 1,77krát vyšší riziko infekce, 2,57krát vyšší riziko závažnější infekce a 2,35krát vyšší riziko úmrtí. Tato čísla mohou být pravděpodobně podhodnocena, protože mnoho studií v této analýze považovalo za normální hladinu vitaminu D již od 20 ng/ml. Pokud by jako spodní hranici normálního rozmezí použily 30 ng/ml, byly by rozdíly ještě výraznější.
Zajistit dostatek vitamínu D doporučuji od počátku pandemie – zde třeba citace z mého webu z listopadu 2020: „Je známo mnoho faktorů, které předisponují jednotlivce k vyššímu riziku spojenému s virem SARS-CoV-2, jako je například věk, mužské pohlaví, komorbidita atd., avšak nedostatek vitaminu D, pro jehož značný účinek je k dispozici množství důkazů, je zdaleka nejsnadněji a nejrychleji odstranitelným rizikovým faktorem. Vitamin D není nákladný a skýtá zanedbatelné riziko ve srovnání s riziky, která představuje onemocnění COVID-19.“
Pohyb
V dubnu 2021 studie na téměř 50 000 účastnících zjistila, že pravidelná fyzická aktivita chrání před infekcí covid-19. Podle studie měli ti, kteří před nakažením virem SARS-CoV-2 nejvíce cvičili, nejmenší pravděpodobnost, že budou hospitalizováni nebo na infekci zemřou. U osob z nejméně aktivní skupiny byla pravděpodobnost úmrtí 2,5krát vyšší než u osob z nejaktivnější skupiny a o 30 % vyšší než u osob ze skupiny středně aktivní.
Pohyb, pobyt na čerstvém vzduchu a slunci doporučuji roky, například už ve své Velmi osobní knize o zdraví jsem psala: ‚Kdyby šlo pohyb nacpat do pilulky, máme bestsellerový lék!’ Ano, pohyb určitě léčí, ale do pilulek jej nacpat nejde. Proto nám nezbývá než přemýšlet o tom, jaký si vybrat a jak ho přidat do svého života.“

Moje nejlepší doporučení: pohoda, příroda a pohyb

Skutečné jídlo a pohyb
Studie zveřejněná v časopise Journal of the American Heart Association již v únoru 2021 zjistila, že 63 % hospitalizací pro covid-19 v USA by bylo možné předejít, kdybychom měli metabolicky zdravou populaci. Samotná obezita byla ve studii zodpovědná za 30 % nadbytečných hospitalizací. Rovnou upřesňuji, že mnohé parametry metabolického zdraví, jako je třeba hmotnost, krevní tlak, glykémie nebo faktory zánětu, je možné objektivně zlepšovat v řádu týdnů. Netvrdím, že jde vše dostat do normálních hodnot, ale zlepšovat stav můžete vždy a každé zlepšení uvedených parametrů má význam a může okamžitě zvyšovat šanci, že covid-19 lépe zvládnete.
A skutečné jídlo propaguji už více jak 30 let! Co to je a jak jej zvládat, vysvětluji ve stovkách textů a videí,v podcastech, na školeních i ve svých knihách.
Tyto studie jasně ukazují, že nejsme vydáni na milost a nemilost pouze SARS-CoV-2 a náhodě. Rozhodnutí, která děláme, jídlo, které jíme, jak moc cvičíme a jak o sebe a své zdraví pečujeme – to všechno přímo ovlivňuje naši imunitu a má vliv na to, co se stane, pokud se nakazíme virem SARS-CoV-2 nebo jakýmkoli jiným virem či patogenem.
Zdánlivá a skutečná ochrana
Médii, politiky a jejich expertní skupinou strašidel propagované nekonečné restrikce, dezinfekce, roušky a očkování nám mohou nějakou ochranu poskytovat, ale bránit se můžeme i mnohem lépe. Základem zdraví je totiž správně fungující imunitní systém. To nejlepší pro jeho podporu je skutečné jídlo, dostatek pohybu a spánku, čerstvý vzduch, slunce, přátelé a pohoda. Nechápu, proč nám z obrazovek moudří a zodpovědní denně nedoporučují zdravě žít.

Jak vynucování očkování ničí důvěru v něj

2.04. 2022

Přečteno 2736 krát

Boj o očkování proti koronaviru se stal epickým. Nejde jen o to, kdo a kolik injekcí by měl dostat. Boj se stále více soustřeďuje na otázky účinnosti, bezpečnosti a vynucování vakcíny. Základem důvěry je totiž svobodná volba. Její nahrazení politicky motivovaným nátlakem jen budí podezření a rozděluje společnost.
Někteří lidé jsou přesvědčeni, že tyto vakcíny jsou pro mnohé nebezpečné. Jiní tvrdí, že zastánci tohoto názoru jsou ideologicky motivovaní blázni a šíří dezinformace. Říkají, že tyto vakcíny zachránily miliony životů, jsou naprosto bezpečné a každý by se měl nechat očkovat, a to i opakovaně a třeba i násilím.
O bezpečnosti vakcín si můžete vyhledat na internetu skoro vše, co se vám líbí. Najdete naprosto protichůdná tvrzení. Je dostatek textů ve prospěch vakcín i proti nim, najdete studie a hodnocení studií, fakta a fact-checkery, kteří je vyvracejí, a můžete to dělat donekonečna. Protože vyvozování kauzálních závěrů je nesmírně obtížné, lidé věří tomu, čemu chtějí, na základě svých zkušeností nebo politických přesvědčení.
Mezitím se datová smršť stupňuje, některá data jsou dokonce velmi znepokojivá. Genevieve Briandová z Univerzity Johnse Hopkinse zdokumentovala obrovský a neobvyklý nárůst úmrtí dospělých lidí mladého a středního věku v roce 2021. Příčiny jsou nevysvětlené, ale trend nelze popřít. Mnozí pozorovatelé okamžitě obviňují vakcínu, ale existují i další možná vysvětlení, například může jít o důsledek lockdownů na veřejném zdraví v podobě nadužívání drog a alkoholu, zoufalství, potlačeného imunitního systému, menšího počtu návštěv u lékaře a obecně špatného zdravotního stavu. Nebo nějaká kombinace všeho uvedeného.
Pak se můžeme podívat do americké databáze VAERs, která umožňuje lékařům a veřejnosti podávat hlášení o možných nežádoucích účincích vakcín. Nikdy nebyl zaznamenán tak obrovský počet hlášení. Potíž je v tom, že tato databáze není sama o sobě důkazem o škodlivosti tohoto očkování, je pouze důkazem toho, jak internet demokratizoval sběr dat. Jedná se o první pandemii, při níž má téměř každý nástroje a pravomoci k přístupu do systému hlášení. A mnoho lidí je nazlobených, že byli k očkování donuceni. To může vytvářet předsudky. Závažné nežádoucí účinky vakcíny mohou být schovány mezi obrovským množstvím nesouvisejících zdravotních reakcí. Studie hlášení z let 2007-2010 , ale dospěla k závěru, že tento systém značně podhodnocuje hlášení o poškozeních. Je tedy možné, že hlášení v systému mohou být jak nadměrná, tak nedostatečná.
Pak tu máme anekdotální tvrzení, ta známe všichni. Víme o lidech, kteří neměli žádné nežádoucí účinky, ale i těch, kteří si stěžují na nejrůznější krátkodobé i dlouhodobé potíže, které přičítají vakcíně.
Před několika týdny došlo na základě soudního příkazu k částečnému zveřejňování dokumentů o testování vakcín od společnosti Pfizer. Staly se Rorschachovým testem předchozího přesvědčení. Nakonec totiž tolik nepomohly. Skuteční odborníci, kteří se snažili data analyzovat, byli oběma názorovými tábory překřičeni.
Co je pravda? To bych rád věděl. To bychom chtěli všichni. Víme o zvýšeném riziku myokarditidy po podání vakcín Pfizer a Moderna, zejména u mladých mužů. Zároveň, píše Vinay Prasad, „FDA nemá žádná spolehlivá data, aby s jistotou věděla, že očkování zdravých mladých mužů přináší zdravotní prospěch. Je možné, že je čistě škodlivé“. Rozklíčovat to všechno bude trvat roky, než se data nezávisle vyhodnotí. Měli bychom se připravit na to, co nám data nakonec řeknou. V této oblasti existují skuteční odborníci, ale i problém, že většina z nich je úzce spjata s CDC nebo FDA, které už v tomto boji mají svého koně, takže jsme v nepříjemné situaci: nevíme, komu věřit. A tak polarizace pokračuje.
Martin Kulldorff a Jay Bhattacharya správně poznamenávají, že očkovací fanatismus plodí očkovací skepsi. Proč se to všechno tak vyhrotilo? Je to kvůli nátlaku, kvůli vynucování a manipulacím. Instituce, které očkování nejrůznějšími cestami vynucují, měly už tak obrovský problém s důvěryhodností z celoročního fiaska šílených nařízení: lockdownů, roušek, zavírání škol, obchodů, sportovišť a okresů, sanitární mánií, plexiskly, nucenou separací, omezením cestování atd. Nic z toho nefungovalo a všechno to lidi omezovalo proti jejich vůli. A pak, právě když začala omezení ustupovat, přišla nařízení o očkování od téže bandy, která předtím způsobila takovou zkázu. Přitom jde o produkt vyráběný silně dotovaným a politicky propojeným průmyslem, který je zbaven zodpovědnosti za za škody způsobené očkováním.
Veřejnost mezitím přišla na to, že riziko covidu pro zdravé děti a dospělé v produktivním věku je extrémně nízké – ale ne díky orgánům veřejného zdraví. Data dokládají již od počátku roku 2020, že tato koronavirová infekce je zásadně riziková se vzrůstajícím věkem a nemocností. Nebylo to žádné tajemství. A přesto jsme neslyšeli, že by to veřejní činitelé vysvětlovali. Dosud to neudělali. Je to proto, že vnutili celospolečenské řešení problému, který se týkal převážně jedné věkové skupiny obyvatelstva.
Důvěra se tedy vytratila už v době, kdy se objevily povinné vakcíny. Jako lockdowny převážily nad cílenou ochranou ohrožených, tak i všeobecná povinnost zvítězila nad principem inteligentního použití vakcín (na základě volby) pouze u těch, kteří je chtěli nebo potřebovali. Nyní máme další problém. Vypadá to jako pokračování špatné vědy a špatné politiky.
Nikoho by nemělo překvapit, že nátlak budí nedůvěru. Mezitím, zdá se, jsou politici vedeni jediným cílem – maximalizovat očkování celé populace bez ohledu na potřebu či přání jednotlivců. Předpokládali, že jakmile se lidé nechají očkovat, začnou se počítat do kategorie zodpovědných lepšolidí a zapomenou na hořkost, která zůstává v lidských srdcích a duších poté, co byli donuceni ke zdravotnímu zákroku, který zasahuje do jejich tělesné integrity.
Za normálních okolností se před doporučením každého léku vyhodnocuje poměr mezi jeho přínosem a riziky a vysvětlují se nežádoucí účinky. Slyšíte o nich v každé farmaceutické reklamě. Váš lékař vás o nich informuje, až pak se rozhodnete. Je problém, který se snažíte vyřešit, větší než riziko, které ponesete při vyvolání nežádoucích účinků? Je zřejmé, že mnoho lidí toto riziko podstupuje, někdy toho později litují. Ale nakonec to byla jejich vlastní volba.
Úřad pro kontrolu potravin a léčiv se snaží certifikovat léky jako „bezpečné a účinné“, ale tyto kategorie nejsou nikdy zcela naplněny. Nic není zcela a úplně obojí. A lidé to vědí. Léky a vakcíny jsou nedokonalé a lékaři a pacienti se nakonec musí spolehnout na dobrý úsudek založený na dostupných údajích. To je při předepisování léčiv ustálenou praxí. Toto vše bylo zničeno s povinným očkováním. Okamžitě rozdělilo pracoviště a rodiny. Slyšeli jsme vládní bajky o tečce, které rozdělovaly společnost na čistou a nečistou. Lidé byli nabádáni, aby se na odmítající dívali svrchu a vyhýbali se jim, i když třeba měli přirozenou imunitu po zvládnutí koronavirové infekce, která je silnější než imunita vyvolaná vakcínou. Rodiny se hádaly. Akce a koncerty byly zakazovány. Kariéry byly ničeny. Rodiče se hádali s dětmi a sourozenci mezi sebou.
Brownstone Institute denně dostává e-maily od lidí, kteří prosí lékaře o udělení výjimky. Dostáváme dlouhé dopisy od odcizených párů s dětmi, které se domnívají, že jejich bývalí manželé zabíjejí děti buď vakcínami, nebo expozicí covidu. Naši schránku denně zaplavují příběhy lidí, kteří mají přijít o práci kvůli nedodržování předpisů. Tyto příběhy jsou skutečně srdcervoucí a vyhlídky na navrácení klidu do života těchto lidí jsou bezútěšné. Mezitím zprávy a obavy z nežádoucích účinků vakcín jen rostou. Když jsou lidé do něčeho nuceni, mají tendenci svalovat na danou věc, ať už oprávněně či neoprávněně, vinu za všechny následné špatné výsledky. Je to stejné, jako když jste nemocní, užíváte lék a pak se uzdravíte: přisuzujete výsledek pilulce, ať už je to správné nebo ne. Stejně je to i s nežádoucími účinky po návratu z nemocnice.
Studenti byli šikanováni, profesoři zastrašováni, zaměstnanci podniků byli nuceni k očkování, a dokonce i neočkované zdravotní sestry (s přirozenou imunitou) byly propouštěny z práce. Lékaři byli různými prostředky tlačeni do politických povinností. Mnoha zkušeným a uznávaným lékařům bylo vyhrožováno, byli trestáni a propuštěni za to, že se postavili proti narativu udělováním výjimek z očkování nebo veřejným zpochybňováním zmírňujících opatření. Olej do ohně přilévala média, která tvrdila, že se jedná o „pandemii neočkovaných“, což byla nepravdivá politická linie – jak bylo zřejmé od chvíle, kdy si i orgány veřejného zdraví uvědomily, že očkování nedokáže zastavit ani nákazu, ani šíření.
V létě 2021 se politika zcela odtrhla od vědy, pokud tedy vůbec nějaký vztah existoval. Například všechny data naznačují, že účinky vakcíny při ochraně před infekcí nezvykle rychle slábnou, zatímco ochrana před závažnými následky trvá déle. „Plné očkování“ tedy vydrží jen dočasně, a tak přišla kampaň za doočkování další dávkou, a s ní také další kolo nátlaku a hněvu na všech stranách.
A vůbec nepomáhá, že elity mají jen jednu přípustnou linii, zatímco Big Tech tvrdě cenzuruje nesouhlas s ní. To ještě více zvyšuje hněv a nedůvěru. Proč bychom měli věřit vnucenému názoru a podřídit se vnucenému léku? Existují podmínky, za kterých je jakékoli nařizování očkování oprávněné? Pokud má vakcína důvěru veřejnosti, odpověď je pravděpodobně ne. Lidé se jimi zpravidla nechávají očkovat v zájmu vlastního zdraví, pokud k nim mají důvěru. Vakcína proti tomuto viru neměla být nikdy vynucována. Tím, že se tak stalo, si veřejné zdravotnictví hluboce uškodilo. Je otázkou, zda se důvěra v očkování obecně může obnovit. Základem důvěry je totiž svobodná volba. Její nahrazení politicky motivovaným nuceným režimem, který je podpořen hrozbou ničení života, nemůže nikdy vést k dobrým výsledkům ani pro jednotlivce, ani pro společnost.
Tolik překlad textu z blogu Brownstone Institutu od Jeffrey A. Tuckera. Text předávám, protože detailně vyjadřuje moje pocity a obavy. Přestože popisuje situaci v USA, většina přesně odpovídá situaci u nás. O očkování proti koronaviru jsem detailně psala v květnu loňského roku a vše uvedené je také stále aktuální. Shrnutí k tématu z mého blogu:
Očkování proti koronaviru
Možnost nechat se očkovat efektivní vakcínou je bezva. Je ale naprosto zásadní, aby očkování zůstalo jen jako možnost. V euforii z očkování, kterou nás zaplavují média, experti a influenceři, mi zcela chybí přiznání, že tím nejdůležitějším k zajištění zdraví každého z nás je i nadále náš vlastní imunitní systém. Každý má také své vlastní zkušenosti, zdravotní specifika i životní filosofii, potřebu svobody a důstojnosti a potřebu zodpovídat za své zdraví. Je třeba si uvědomit, že bezhlavé prosazování očkování, jeho vynucování a citové manipulace nejsou cestou k získání důvěry a přesvědčení k čemukoliv.
Co je to dobrovolnost a proč je třeba?
Skutečná dobrovolnost znamená, že by očkování mělo být dostupné těm, kdo o něj mají zájem, ale nemělo by být vynucováno a neměli bychom se cítit manipulováni. Ti, kdo se rozhodnou ho nepodstoupit, by neměli být vydíráni a omezováni na svobodném životě. Proč? Protože očkování má i přes všechny přínosy, podobně jako jakýkoliv jiný lék či zdravotnický zákrok, svá rizika. Ta mohou být poměrně nízká, ale stále platí, že se mohou objevit nežádoucí účinky, a to včetně nejvážnějších. Při aplikaci léku je třeba vždy zvažovat poměr jeho přínosu a rizik. Problém u SARS-CoV-2 je, že nemoc zásadně ohrožuje staré a nemocné, zatímco u mladších a zdravých lidí může setkání s ním a opakovaný kontakt vést k vybudování vlastní solidní imunity. Právě vlastní imunita může zajistit pohodové zvládání případné nákazy po zbytek života bez potřeby podstupovat opakovaně zdravotní výkon – očkování.
Tímto textem nikomu nepředávám doporučení k očkování či neočkování. Textem nekritizuji očkování, ale způsob, jakým je vynucováno a vlastně nejenom ono, ale celý postup řešení pandemie i naší vládou. Doporučuji rozhodovat podle vlastních potřeb a kdo máte nejistoty, doporučuji se radit s lékařem, kterému důvěřujete a sledovat další solidní zdroje.

Už je jasné, co funguje a co ne!

20.04. 2022

Přečteno 7936 krát

Oddělování dětí od rodičů, utloukání domácích psů policisty, kontrolování nočního klidu pomocí dronů, nekonečné lockdowny a nedostatek jídla… to je Šanghaj dnes. Jediným přínosem je, že jednoznačně vidíme nesmyslnost zero-covid strategie.
V Číně se už dva roky snaží vymýtit covid. Ani přísné restrikce, mezi které patří například zákazy vycházení z domu, masové testování, povinné respirátory a izolační tábory, nefungují. Jejich nařízení jsou už tak šílená, že je snad nikdo při smyslech nemůže obhajovat, obdivovat nebo následovat. Už není, co dále řešit. Úplně stačí připomenout si, jak vzorové příklady dvou přístupů (ne)fungovaly. Stačí porovnat tyranii, která probíhá v Číně, a švédskou cestu bez roušek, bez zavírání škol, sportovišť, obchodů, kaváren a restaurací.
Švédsko se vydalo cestou cílené ochrany zranitelných, propagace prevence a podpory zdraví, doporučení omezovat rizikové kontakty a pracovat z domu. Nejpřísnější nařízení měla podobu zastropování počtu účastníků na společenských akcích nebo hostů u jednoho stolu v restauraci. Výsledek? Podstatně nižší počet úmrtí na milion obyvatel než Česko a pod průměrem zemí EU, z nichž mnohé měly měsíce povinné povinné roušky či respirátory a opakovaně vyhlašovaly lockdowny.
A podle zprávy Kaiser Family Foundation z roku 2021 mezi 11 bohatými srovnatelnými zeměmi bylo Švédsko jedinou zemí, kde nedošlo k nadměrné úmrtnosti osob mladších 75 let.
Podle mě není co dále řešit, tímto si pandemii ukončuji. Zde shrnutí mého konzistentního postoje k důležitějším a kontroverzním tématům pandemie:
Ivermektin
Tak levný a nízkorizikový lék, že bych jako farmaceut neváhala podat jej v případě potíží s covidem ani dítěti. Určitě bylo vhodné jej zkoušet, a hlavně zorganizovat jeho kvalitní testování. I kdyby se zjistilo, že u covidu nemá vůbec žádný léčivý efekt, stále mohl díky své proslavenosti v časech, kdy lékaři posílali nemocné do postele s paralenem, pomáhat třeba i jako placebo. Dodávám, že určitý placebo efekt má úplně každý lék. To není žádné šarlatánství, ale léčba, která také může prospět, jak vysvětluje třeba:
Psychologie: „Placebo se zásadně podílí i na efektech biologické medicíny. Například podávání diazepinu, silného léku proti úzkosti, bylo téměř nebo úplně neúčinné, pokud o něm pacienti nevěděli.“
National Geographic: „Bylo zjištěno, že u analgetik a léků na depresi připadá až 50 % účinku právě na placebo efekt.“
Medical News Today: „Placeba jsou výjimečné léky. Zdá se, že mají určitý účinek na téměř všechny příznaky, které lidstvo zná, a fungují nejméně u třetiny pacientů a někdy až u 60 procent.“
Propagace Ivermektinu samozřejmě neznamená automatické odmítnutí očkování. Ivermektin se stejně nejvíce řešil v časech, kdy bylo očkování v nedohlednu a zkoušelo se všechno možné, včetně velmi drahých léků s mnoha závažnými nežádoucími účinky. Tak proč nastal boj proti Ivermektinu, a ještě víc proti jeho propagátorům?
Očkování
Ano! Individuálně, tedy po zvážení poměru přínosu a rizika u konkrétního člověka a každý u svého lékaře. Ne na nádražích, ne za tenisky a telefony, ne za nálepku lepšočlověk. Ne povinně, ne dobrovolně-povinně, ne jako povolenka k normálnímu životu.
Covidpasy
Nástroj k prosazení povinnosti nepovinného očkování. Vycházejí z dezinformace, že očkovaný už neonemocní a nemoc nepřenese. Nástroj diskriminace na základě zdravotního stavu. Nástroj vynucující sdílení svých soukromých zdravotních dat.
Covid dezinformace – typický příklad
Tečka.
Roušky a respirátory
Mohou fungovat jako ochrana v některých situacích a po omezený čas. Nemají být nařízeny povinně, dlouhodobě nebo venku. Nemají být vyrobeny doma z trenek ani nakoupeny v pochybné kvalitě za přemrštěné ceny z asijského dovozu. Nemají je nosit děti. Proč ne? Protože vedle velmi omezeného efektu mají i rizika: omezují přístup k čerstvému vzduchu, komunikaci, úsměvy a porozumění. Jsou symbolem poslušnosti, boje s virem, víry.
Zcela upřímně, podle mě mohly nejvíce některým z nás pomoci hlavně na začátku pandemie proti bezbrannosti. Těm, kteří se cítili ztracení a potřebovali něco dělat, chtěli nějak omáhat – tak šili a hrdě nosili roušky.
Přehlcení nemocnic
Reálná a vážná hrozba. Pro prevenci bylo důležité omezit infekce u pacientů, kteří nemocnice běžně zahlcovali. A to nebyli mladí, zdraví ani děti, které vláda nejvíce omezovala. Byli to senioři s komorbiditami. Nejvíce by prospělo cíleně je chránit a podporovat jejich zdraví, aby covid lépe zvládli. A hlavně je efektivně léčit už od počátku infekce, aby se snížilo riziko přechodu do vážného stavu, kdy bude nutná hospitalizace.
Největší české nesmysly
Honění běžkařů po horách, povinné roušky v lese nebo v autě sám se sebou, zákaz prodeje kávy do kelímků, zavřená parkoviště na horách a dětská hřiště a sportoviště ve městech. Zavírání okresů.
Co nejvíce ublížilo?
Dlouhodobě zavřené školy. Omezování pohybu, pohody a komunikace. Ukradení kusu života dětem a dospívajícím, kteří přišli o čas a zážitky se svými kamarády, kroužky a sportoviště, kteří nemohli prožít své životní milníky jako první lásky, plesy a maturity. Mnoha z nich utekly roky a zážitky, které jim už nikdo nevrátí. A pak jsou tu miliardy vyhozené za nekonečné testování, rouškování a izolování zdravých, nerizikových a dětí.
Co nejvíce rozhodovalo o výsledcích v jednotlivých zemích?
Zdravotní stav obyvatel, poměr rizikových v populaci, dostupnost a kvalita zdravotní péče.
Co by nejvíce prospělo od počátku?
Cílená chytrá ochrana ohrožených (jak třeba zde vysvětluje Jay Bhattacharya v rozhovoru s Lex Fridman), včasná a efektivní léčba nemocných, podpora zdraví a prevence všech.
Co je ještě třeba?
Konečně zpřístupnit anonymizovaná data pro detailní vyhodnocení toho, co se dělo, abychom už nikdy nemuseli opakovat zbytečné, hloupé a zdraví poškozující postupy. A možná také nezapomenout, která naše média, politici a experti obdivovali asijskou poslušnost a propagovali přísné lockdowny, nekonečné nošení respirátorů a politiku zero-covidu.
Aktuální zpráva k tématu: „Ve věku 71 let zemřel houslista Čchen Šun-pching, který působil v orchestru Shanghai Pops. Stejně jako 26 milionů obyvatel čínského města Šanghaj měl už třetí týden nařízenou domácí izolaci kvůli šířící se nákaze koronavirem. Čchen však trpěl nikoliv koronavirem, nýbrž zřejmě pankreatitidou neboli zánětem slinivky břišní. V jejím důsledku pociťoval intenzivní bolest, zvracel a dožadoval se pomoci. Poté, co jej odmítly přijmout dvě nemocnice, spáchal sebevraždu skokem z okna svého bytu.“

Kdo víc škodí? Ten, kdo poslouchá nesmysly, nebo ten, kdo myslí?

20.11. 2022

Přečteno 9509 krát

Máme za sebou pandemii, která rozdělila společnost. Jeden tábor byl označován za ty správné, kdo dodržovali restrikce, jež měly ochránit seniory. Druhý tábor byli rebelové, antivaxeři, anticovidisté, jednoduše vrazi babiček a dědečků! Co ve skutečnosti která skupina prosazovala?
Kdo je anticovidista?
Jsou to ti, kdo nevěřili, že existuje covid? Nebo stačilo kritizovat proticovidové restrikce, protože protiprávně omezovaly svobody člověka, jak postupně potvrdily soudy u desítek z nich? Nebo jsou to lidé, kteří nevěřili ve zdravotní smysl proticovidových restrikcí?
Zde pro připomenutí příklady omezení a nařízení, která platila:
· zákaz nedělního prodeje (aby všichni nakupovali v sobotu)
· distanční tělocvik
· zákaz prodeje hraček pro děti (hračku pro psa koupit šlo)
· povinnost nosit roušky ve frontě na lanovku, která nesměla být spuštěna
· bezinfekčnost
· ordinování lékařů na dálku
· segregace zdravých lidí
· zákaz nočního vycházení
· zavřené školy
· oddělené nakupování důchodců v měnících se časech
· káva do kelímku, kterou jsme nesměli vypít na místě prodeje
· zavřené obchody s obuví (včetně dětské), a při tom otevřená květinářství a prodejny zbraní a střeliva
· možnost jít se psem jen do 500 metrů od domu
· zavřené okresy
· povinnost nosit respirátor při cvičení v posilovnách a tělocvičnách
· sezení v divadlech ob jednu řadu či sedadlo
· otevřené diskotéky, na kterých se nesmělo tančit
· zákaz zpěvu
· oddělené prostory ve školách, kde musely svačit neočkované děti
· permanentní šťourání v nose zdravým, neočkovaným dětem, a to včetně předškoláků
· zavřená dětská hřiště a zapáskované lavičky v parku
· umisťování oblečení, které si někdo vyzkoušel v kabince obchodu, na pět dní ‚do karantény“
· doporučení doma desinfikovat nakoupené zboží včetně třeba kelímků s jogurty
· zákaz pohybu lidí mimo katastr obce, byť třeba měli za domem les (v jiném katastru)
· zákaz venkovního sportu
· povinnost nosit respirátor na prázdné ulici
· povinné rozestupy dětí na kroužcích
· zákaz Velikonoc
· zákaz návštěv seniorů v domovech
· zákaz přítomnosti otců u porodu
· porody s rouškou a odebírání dětí po porodu
· zaklekávání lidí, kteří odmítali debilní nařízení dodržovat
· zákaz sáňkování dětí na Petříně
Díky za soupis restrikcí patří skvělé Angelice Bazalové. A všem doporučuji zamyslet se, jak se takovým nesmyslům vůbec dalo věřit. Jak jsme mohli věřit vládě, která s podporou svých expertů a opozice tyto nesmysly nařizovala, a při tom zcela ignorovala smysluplná a daty podložená doporučení, která mohla jen prospívat? Myslím tím třeba široce dostupnou, levnou a bezpečnou léčbu vitaminem D3, která mohla pomoci snížit šíření infekce covidu a související úmrtnost.
Kdo je covidista?
Předpokládám, že covidisté pevně věřili nejen v existenci covidu, ale i ve smysl a legálnost restrikcí proti němu. Tedy s vírou ve vědu, vládu a legislativce třeba poctivě nosili roušky i v lese. Podle pokynů moudrých venku nepopíjeli kafe z kelímku a poctivě sledovali i třikrát denně se měnící pravidla, aby je mohli správně dodržovat žádné jim neuniklo. Hned jak to šlo, zaběhli na nádraží nebo do obchoďáku pro svoji první dávku vakcíny. Poctivě a hrdě nosili svůj bezinfekční pas a kde jen mohli, kontrolovali neočkované, aby náhodou tito šiřitelé virů nenakazili je – tou dobou chráněné všespásným očkováním.
Lepšočlověk vs antivaxer, co kdo chtěl?
Antivaxeři fakt tvrdě bojovali proti právům jiných nechat se očkovat? Nebo jen bojovali za své právo nebýt k dobrovolnému očkováni nuceni? O co šlo vaxerům? Bojovali za možnost nechat se očkovat, nebo za nátlak, aby se s nimi očkovali i ti, kteří o to nestojí? Kdyby nenastalo vynucování očkování a diskriminace neočkovaných, byl by vůbec nějaký boj proti němu?
Kdo z nich nás více ohrožoval?
Desítky vládních nařízení byly protiprávní a následně se musely zrušit. Ti, kdo byli obžalováni z jejich nedodržování, byli následně osvobozováni. Další desítky restrikcí nedávaly smysl. Očkování, které mělo pandemii vyřešit, které mělo ochraňovat před nemocí a jejím šířením, nedělalo ani jedno z toho zdaleka tak dokonale, jak se tvrdilo. Naopak zdravotní rizika očkování byla mnohem četnější, než se na začátku předpokládalo.
Upřímně nevím, jestli je obecně debilnější popírat existenci viru, nebo věřit, že zákaz sezení na lavičce v parku, zákaz běžkování bez očkování nebo respirátory v lese jakkoliv smysluplně prospívají zdraví. Není možné, že anticovidisté jen bránili naše svobody a právo jednotlivce na rozhodování o zdravotních zákrocích na svém těle, zatímco covidisté svojí podporou či dokonce propagací nesmyslných a protiprávních restrikcí a vynucovaného nepovinného očkování ničili důvěru ve vědu, stát, zdravotníky a vědce? A není už na čase přestat tyto nálepky používat a snažit se z nadělaných chyb poučit, aby už se neopakovaly, a začít stavět na tom, co nás spojuje?

V pandemii jsme zapomněli na etiku a imunitu

19.02. 2023

Přečteno 3225 krát

Jak by se měl chovat lékař? S respektem k pacientům. Zde v pár příkladech, co to znamená a co vše jsme s pandemií zcela popřeli. A jak je to s imunitou? Tu nejpřirozenější a nejlépe fungující imunitu, která přichází po úspěšném zvládnutí nemoci jsme jen ignorovali.
Lékařská etika
1. Léčbu, včetně očkování, nelze realizovat ani doporučovat bez plného informovaného souhlasu pacientů. V případě dětí je třeba mít jak souhlas jejich zákonných zástupců, tak samotných dětí, pokud jsou schopny porozumět.
2. Informovaný souhlas vyžaduje důkladné porozumění rizikům, přínosům a alternativám dané lékařské léčby. Alternativy mohou zahrnovat NEléčbu. Tyto informace musí být podány způsobem, kterému pacient plně rozumí.
3. K informovanému souhlasu nemůže dojít, pokud existuje jakýkoli přímý nebo nepřímý nátlak. Nepřímý nátlak by zahrnoval ohrožení něčího zaměstnání nebo možnosti cestovat nebo vyplacení významné částky peněz. Pro někoho chudého může být i 20 dolarů považováno za nátlak.
4. Je třeba respektovat autonomii pacienta. Pokud někdo úplně chápe rizika, přínosy a alternativy léčby, a přesto se rozhodne ji nepodstoupit, nelze se mu vysmívat, trestat či na něm léčbu vynucovat.
5. Pokud lékař nebo úředník či organizace veřejného zdravotnictví plně nevěří, že známé nebo pravděpodobné přínosy léčby pro daného pacienta převažují nad možnými riziky, neměl by tuto léčbu doporučovat, nebo by měl dokonce odmítnout její podání, pokud je přínos nulový nebo minimální a s riziky.
6. Je morálně trestné podávat jakoukoli léčbu (s výjimkou bezprostředního ohrožení života nebo několika dalších) dítěti bez jeho souhlasu (pokud je to možné) a bez informovaného souhlasu rodičů.
Když udeřil Covid, velká část společnosti si začala myslet, že je naprosto v pořádku obětovat lékařskou etiku „pro vyšší dobro“ nebo „z velké opatrnosti“, že můžeme obětovat děti, jejich zdraví, fyzickou i psychickou pohodu a vzdělávání v zájmu ochrany zranitelných. Zcela jsme zapomněli, že u lékařských zákroků je nezbytné individuálně vyhodnocovat poměr přínosu a rizik a respektovat autonomii jednotlivce. Vlády vyspělých západních demokratických zemí využily ignorování lékařské etiky k tomu, aby nás rozdělily na hodné (poslušné, poddajné) a zlé (zpochybňující, vyžadující informovaný souhlas, odmítající léčbu pro sebe nebo své děti).
Jak to bylo s imunitou?
Desítky let víme, že po prodělání nemoci vůči ní přirozeně získáváme imunitu, která u většiny dnes běžných infekčních nemocí vydrží po celé roky, často je dokonce celoživotní. Imunitu jde získat i očkováním. Ta je obvykle méně efektivní, a proto se očkování musí v průběhu života opakovat. Ačkoli vláda a její experti logicky a fakticky nedoložili, proč by tomu v případě Covidu mělo být jinak, rozhodli se během pandemie naprosto ignorovat přirozenou imunitu. Za fungující ochranu se považovalo jen očkování, kterému byly přisuzovány až zázračné schopnosti, na kterých pak byla založena měsíce trvající diskriminace zdravých neočkovaných lidí. To vše se dělo bez dostatečného testování očkování, bez otevřeného sdílení dat, bez důkazu, že imunita po očkování skutečně významně a dlouhodobě funguje.
Pro upřesnění doplňuji, že samozřejmě byl dostatek expertů, kteří od počátku pandemie upozorňovali na potřebu řešit Covid v souvislostech, soustředit se na ochranu rizikových a na jejich efektivní léčbu, respektovat přirozenou imunitu. Problém je, že byli ve veřejném prostoru i na sociálních sítích umlčováni, cenzurováni a zesměšňováni. A tak se stalo, že cenzura možná mnoha ublížila více než virus. Kvůli ní jsme jen pokračovali v naprosto devastujícím postupu, který byl založen na nekonečných zdraví a životní pohodu poškozujících lockdownech, na zbytečně zavřených školách a sportovištích, na nefunkčních respirátorech a na omezeně a s riziky fungujícím očkování.
Text o lékařské etice je inspirace z postu MUDr. Houman David Hemmati

Věřili jsme amuletům

10.04. 2023

Přečteno 4367 krát

Přivolávání deště a pouštění žilou už dlouho řadíme mezi šamanství nebo šarlatánství. Nošení roušek či respirátorů, které je obdobně nefunkční, mělo však být podle mnoha expertů, médií, politiků a influencerů zásadním prostředkem proti viru covidu a pro ochranu zdraví.
Podle tvrzení některých z propagátorů měli roušky zabránit šíření až 100 % potenciálně infekčních mikrokapének. Přitom podle těch nejkvalitnějších dat (Cochrane review) nezajišťují roušky a respirátory žádnou smysluplnou ochranu. Výsledky Cochrane analýzy jsou jednoznačné a snahy je ignorovat nebo alternativně interpretovat jsou jen ubohým pokusem jejich propagátorů vyhnout se své zodpovědnosti za zkreslená a lživá tvrzení. A smysl respirátorů proti covid-19 se dokonce nepodařilo prokázat ani ve studii, která probíhala v nemocnicích.

Neprospívají a dokonce škodí

„Roušky narušovaly příjem O2 a uvolňování CO2 a zhoršovaly kompenzaci dýchání. Ačkoli je hodnocená doba nošení kratší než denní/dlouhodobé používání, výsledky nezávisle potvrzují syndrom vyčerpání vyvolaný rouškou (MIES) a následné fyziometabolické poruchy. MIES může mít dlouhodobé klinické důsledky, zejména pro zranitelné skupiny. Dosud mohlo být několik příznaků souvisejících s rouškou nesprávně interpretováno jako dlouhodobé příznaky covid-19. V každém případě je MIES v rozporu s definicí zdraví WHO.“ Tolik citace ze studie Fyziometabolické a klinické důsledky nošení roušek – systematický přehled s metaanalýzou a komplexním hodnocením.
Co s teorií podle ementálu – tedy že nic není stoprocentní, a proto je opatření třeba vrstvit, aby fungovala? Teoreticky je to snad možné, ale je potřeba si uvědomit, že sčítání i násobení nuly je furt jen nula.
A obstojí argument kvality, tedy že namísto látkových roušek stačí nosit respirátory nebo mít ty roušky dvě, aby se ochranný účinek dostavil? Ne, respirátory jsou podle Cochrane analýzy stejně nefunkční jako roušky a opět 2x nula je stále nula.
Bezhlaví propagátoři
Povinně nosit roušku naše vláda nařizovala všem, kdo vyšli mimo domov, tedy třeba i do lesa nebo za sportem. Roušku musel mít dokonce nasazenou i řidič, který jel sám se sebou v autě. Policie několik měsíců chytala kriticky myslící antirouškaře. Zodpovědní občané nahlašovali i nudisty bez roušek a náš největší rouško-expert doporučoval pro zvýšení efektivity nefunkčního amuletu rituální křížení jeho gumiček.
Jak jsme se z éry moderní medicíny dostali do středověku?
Ve zkratce:
· Někteří influenceři bez zdravotnických znalostí a schopnosti kriticky myslet v panice hledali, jak se v pandemii zviditelnit a potvrdit svůj význam.
· Politici bez schopnosti řešit problém na základě dat a myslet s chladnou hlavou podlehli vlivu a hysterii influencerů.
· Někteří z nás potřebovali něco dělat pro sebe i pro ostatní, a tak roušky šili a hrdě nosili. Samozřejmě to i dokumentovali a sdíleli na sítích. Tuto skupinu jde chápat a respektovat, roušky pro ně roli měly.
· Ti „nejlepší“ občané poučovali a buzerovali ty, kteří odmítali rouškový kult akceptovat a ti nejfanatičtější politici vymýšleli restrikce a represe, jejichž dodržování si pak zajišťovali policií.
Ale co média, naši hlídací psi demokracie? Ti jako kdyby zalezli do boudy a poslušně čekali, co jim který politik, expert se zájmy nebo influencer hledající nové publikum předhodí. Jen vše poslušně předávali, samostatné kritické myšlení bylo vypnuto.
A co zdravotníci? Šokující je, jak se tohoto amuletu stále drží i některé nemocnice, zdravotnická zařízení a ordinace. Při vstupu do prostor, kde na dveřích stojí nařízení či prosba o nasazení roušky si připadám jako před vstupem do boudy prodavačů hadího oleje a mám potíže věřit, že tito profesionálové jsou schopni chápat vědu.
Fakta jsou dnes jasná
Roušky jsou v případě covidu-19 amulety. Pokud někomu vyhovují, třeba ho psychicky uklidňují, ať je klidně nosí. Pro jejich všeobecné doporučování ale nebyly a nejsou žádná smysluplná data. Přesně tak to od počátku pandemie vysvětloval hlavní švédský epidemiolog Anders Tegnell, který dnes situaci shrnuje slovy, že Švédsko jen nepodlehlo panice a místo toho se řídilo medicínskými daty.
Tak jen přemýšlím, proč propagátoři roušek a respirátorů nyní zarytě mlčí? Věří svým doporučením i dnes – navzdory medicíně stavěné na důkazech? Nevěří vědě? Nebo jim stejně jako schopnost kriticky myslet chybí i odvaha přiznat své pochybení?
Aktualizace: na sítích se občas objevuje podivení, proč tedy chirurgové na sálech nosí roušky, kdyby to nemělo smysl. Odpověď je, že roušky na sálech nechrání před viry, jsou myšleny jako ochrana před spadnutím třeba kapének z úst chirurga do otevřené rány a ani takto není jejich funkčnost jednoznačně potvrzena, jak shrnuje tento přehled: „Jaké jsou důkazy podporující používání chirurgických obličejových masek na operačním sále při prevenci infekce v místě operace po čistém chirurgickém zákroku? Systematický přehled“ Byl proveden systematický přehled kvantitativních výzkumných studií randomizovaných kontrolovaných studií s metaanalýzou výsledků. Výsledky: Nebyly zjištěny žádné rozdíly v míře výskytu infekce mezi oběma skupinami (s maskou a bez masky).

Proč lidé věří dezinformacím?

24.07. 2023

Přečteno 2522 krát

Abychom to mohli pochopit, je potřeba se ptát, o jaké dezinformace jde. Kdybychom řešili ty z posledních tří let, tak je odpověď snadná: lidé věřili vládě a jejím expertům, zdravotníkům a mainstreamovým médiím, kteří byli v rámci pandemie jejich hlavními zdroji.
V blogu nebudu řešit naprosté nesmysly, jako třeba tvrzení o čipech ve vakcínách nebo že očkování cíleně zabíjí. Protože těch, kteří podobným bludům věří, je asi jako množství účinné látky v homeopatikách, a tedy nestojí za řeč.
Zkusme řešit jen ta serióznější tvrzení. V souvislosti s pandemií to třeba bylo, že:
· kdo je očkovaný, už neonemocní, nezemře, nemoc nepřenese
· děti jsou v zásadním ohrožení a prospěje jim dlouhodobé uzavírání škol
· roušky/respirátory tak významně omezují šíření a nakažení, že je třeba je povinně nosit pořád, všichni a všude
· očkování je tak prospěšné a bez rizik, že ho můžeme vynucovat a aplikovat i na nádražích nebo podporovat loterií o mobily či tenisky
Všechna uvedená tvrzení šířila vláda a její experti a roznášela je mainstreamoová média, aniž by byla jakkoli podložena solidními studiemi, bez vyhodnocování individuálního přínosu a rizik a při zatajování dat, aby ani ti profesionálové, kteří by chtěli, žádné analýzy dělat nemohli. Sbíraná data, pomocí kterých by šlo snadno mnohé doložit či vyvrátit, byla tajena, a to nejenom v Česku ÚZISem. V USA data schovávala CDC, v Německu Robert Koch Institute…
Do kategorie nesmyslných až zábavných,
a bohužel přitom s vážnou tváří sdílených bludů bych zařadila prospěšnost opatření jako:
· zákazy běžkování na horách
· zákazy prodeje kávy v kelímku
· zákaz večerního vycházení
· zákaz prodeje kružítek nebo přejezdu okresů
· zavírání sportovišť a hřišť, včetně těch venkovních
Že by podobná omezení měla prospívat zdraví, by za normální situace většinu z nás ani nenapadlo brát vážně. Problém je, že tato tvrzení byla sdílena na pozadí měsíce trvajícího bombardování děsivými zprávami a někteří byly tak vyděšení, že v ochromení strachem ztratili schopnost kriticky myslet, a to včetně mnoha propagátorů kritického myšlení. Mnozí další lidé pak jen předstírali, že opatřením věří, a tiše se zařídili podle svých potřeb. Jen ti nejodvážnější i v pandemii zachovali chladnou hlavu a opatření hned rozporovali nebo požadovali data, která by dokládala jejich smysl. Paradoxně byli často právě ze strany šiřitelů dezinformací označování za konspirátory, dezinformátory nebo dokonce vrahy seniorů.
Pokud chceme řešit víru v bludy a dezinformace, měli bychom se v první řadě věnovat tomu, co se jako blud či dezinformace označuje.

Přijde na podzim covid?

20.08. 2023

Přečteno 2605 krát

Ne! On tu totiž pořád je. A bude mít nové mutace? Ano, samozřejmě, podobné viry se pořád mění. Bude někoho ohrožovat? Ano – asi od dubna 2020 víme, koho nejvíc.
Covid-19 je respirační virus, jehož sourozence (jiné koronaviry) dobře známe, žíjí s námi už desítky let. Covid-19 se skoro jistě přidá do běžné virové zátěže mezi ně. Už z prvních dat z Číny a z Itálie bylo jasné, že tento koronavirus zásadně ohrožuje metabolicky nezdravé, přičemž rizikovost stoupá s věkem. Průměrný věk úmrtí byl podle prvních přehledů 79 let. Těžce nemocní a umírající měli v průměru 2,7 komorbidity, tedy 2 až 3 závažné chronické nemoci, jako jsou obezita, nemoci srdce a cév, cukrovka a nemoci plic. Konkrétně třeba obezita ztrojnásobuje riziko hospitalizace, kromě toho také zhoršuje obranyschopnost.
Jak covid-19 zvládat?
Schovávat se před virem může dočasně oddálit, kdy se s ním setkáme. U virů, které tu s námi běžně žijí, to dlouhodobě nedává smysl a tzv. Zero Covid strategie byl více sen některých expertů a vlád než smysluplný plán, jak pandemii zvládnout. Jediné, co je jednoznačně dlouhodobě prospěšné, je naučit se virus zvládat.
Žádná solidní studie neprokázala, že by roušky a respirátory, jak se u nás nařizovaly, jakkoliv smysluplně fungovaly. Navíc ani nemáme solidní studie, které by potvrzovaly prospěšnost opakovaných očkování proti covidu-19, zejména v situaci, kdy už jste covid-19 přirozeně prodělali – a do této skupiny už patříme skoro všichni.
Že naše chaotická nařízení nedávala smysl, to už je veřejným tajemstvím. Zákaz zpěvu, zákaz venkovního pití kávy v kelímku, zákaz přítomnosti otců u porodu nebo zákaz nedělního prodeje, aby všichni nakupovali v sobotu mohli virus tak jedině rozesmát. Lékaři schovaní před pacienty, distanční tělocvik, zapáskovaná dětská hřiště, uzavírání sportovišť nebo škol napáchalo více škod než prospěchu. Ve Švédsku, které k žádnému z těchto rituálů nepřikročilo, mají mnohem nižší nadúmrtnost, než jaká je u nás a v dalších zemích, které zaváděly přísné (a často nesmyslné) restrikce.
Kumulativní nadúmrtnost 2020 – 2022. Izrael mě nejvyšší proočkovanost, Kanada nejpřísnější restrikce.

Moje protistresová doporučení

Moje pandemická doporučení z blogů na aktuálně.cz

Dejte si sprchu

Jak žít s viry?

Život v přidušení

Co mi pandemie dala a vzala

Kam na dovolenou?

Vím, že zemřu

Jak zvládat vir? Vládo, jde to i mnohem lépe!

Bunkr s modlitbami a koblihami

Děti přes palubu

Účinná, bezpečná a levná prevence a terapie – proč ji vláda ignoruje?

Jde koronavir řešit dietou?

Kdo za tu českou katastrofu může?

Tato země není pro mě

S pandemií na věčné časy?

Jak zvládat vir? Vládo, jde to i mnohem lépe!

Jak zmrzlina porazila svobodu

Děti zahlcují nemocnice

Protipožární systém snižuje riziko, že váš dům vyhoří

Když sousedovi chcípne koza, hned je nám lépe!

Proč už nikdo nemluví o Švédsku?

Pane ministře, co má policie dělat?

Jsme mocnější, než si myslíte

Jak vynucování očkování ničí důvěru v něj

Už je jasné, co funguje a co ne!

Kdo víc škodí? Ten, kdo poslouchá nesmysly, nebo ten, kdo myslí?

V pandemii jsme zapomněli na etiku a imunitu

Věřili jsme amuletům

Neprospívají a dokonce škodí

Proč lidé věří dezinformacím?

Přijde na podzim covid?

Líbí se Vám tento článek? Doporučte jej ostatním.

Diskuze

Napsat komentář

Zůstaňme ve spojení!