SPECIALISTKA NA ZDRAVOTNÍ PREVENCI A VÝŽIVU
28.5.2014
Pšenice právě vyšla z módy, protože je vždy po několika letech třeba najít výživového nepřítele. Mnohaleté doporučování nejíst vejce anebo máslo nikam nevedlo. Z nedávných prohřešků, jako jsou kokosový olej anebo „tučné ořechy“, se stávají superpotraviny. O tom, že nefermentovaná sója není nic zdravého, už všichni vědí, beztak sóju s láskou téměř nikdo nejedl, takže to byla jen úleva. Je třeba najít nového viníka všech našich potíží.
Pšenice je podle několika amerických autorů nejnovějších bestselerů hlavním důvodem našeho zhoršujícího se zdraví. Spojují ji s autismem, obezitou, nemocemi srdce i poruchami myšlení.
Souhlasím s tvrzením, že konzumace obilovin v podobě pečiva, sušenek a koláčů z bílé pšeničné mouky je naprosto nezdravá. Uvedený názor sama šířím při přednáškách už spoustu let. Nesouhlasím však s tvrzením, že jedna z běžných základních potravin je jednoznačně nezdravá a všichni ji potřebujeme vyloučit z jídelníčku.
Velká část tvrzení o škodlivosti pšenice vychází z knihy Wheat Belly. Americký kardiolog Dr. William Davis připisuje téměř všechny světské potíže od autismu, rakoviny a plešatosti až po osteoporózu na účet pšenici. Hlavní premise knihy „vyhoďte pšenici z jídelníčku a vše se vyléčí“ s postupem čtení však dostává trhliny. Autor s přibývajícími stránkami textu přidává doporučení vynechávat nebo alespoň omezovat také ovoce, cukry, alkohol, kukuřici, sóju, brambory, ovesné vločky. Strava bez obsahu pšenice tak vypadá spíše jako recyklovaná Atkinsonova dieta. Mnoho z uváděného je založeno na anekdotální evidenci bez kontrolních skupin a laboratorních studií. Klinické observační studie, které by potvrzovaly jednoznačnou škodlivost pšenice pro běžnou populaci, nenabízí.
Jako jedno z vysvětlení přibývající anekdotální evidence o prospěšnosti vyloučení pšenice v USA se stále častěji uvádí zvýšená citlivost k pšenici, která je způsobena poškozením střevní mikroflóry vlivem konzumace geneticky modifikovaných potravin se zbytkovými rezidui Roundupu. Těmi je americký trh zaplaven.
Je mi jasné, že se pod textem objeví konentáře, jak komu ze čtenářů vyloučení pšenice z jídelníčku obrovsky prospělo. A není důvod jim nevěřit. Jenže vysvětlení je celá řada:
Jsem zastáncem minima restrikcí ve výživě. Jako základ zdravé stravy doporučuji upřednostňovat kvalitní potraviny a maximálně omezovat polotovary. Vynechání některé ze základních potravin doporučuji jen v odůvodněných případech, včetně těch filosofických nebo etických, na základě individuálního rozhodnutí, ale ne z důvodů výživové módy.
Chléb je v nejrůznějších podobách základem mnoha tradičních jídelníčků. Je pravidelnou součástí jídel i u velmi zdravých středozemních národů, které se dožívají se nadprůměrného věku.
S cílem získat pšenici s vysokým obsahem lepku, aby nám koláče krásně kynuly, se pšenice po desetiletí šlechtila. Přestávaly se rozsáhle pěstovat její původní druhy, jako jsou např. pšenice červená, špalda anebo semolina, a vypěstovali jsme si super pšenici, kterou se přejídáme.
S cílem usnadnit kousání jsme pšenici stále jemněji mleli. Za účelem prodloužení trvanlivosti pečiva a polotovarů jsme při zpracování pšenice na mouku ze zrna začali odstraňovat obaly a klíček, a tím také vyhazovali vlákninu, minerální látky, bílkoviny a tuky. Zůstala nám středová škrobovitá část, která perfektně zvyšuje glykémii a vede k vyššímu uvolňování inzulinu. Tím z dlouhodobého hlediska přispívá k prozánětlivému prostředí v organismu. Pro srovnání: pšenice má glykemický index 90, semolina 55, žito 34 a ječmen (kroupy) jen 25.
Každému doporučuji maximálně omezovat všechny výrobky z bílé mouky. Jezte co obiloviny v jejich přirozené podobě jako jsou kroupy, jahelné kaše, rizota, žitné kváskové chleby anebo pohankové palačinky. V případě diety, která omezuje pšenici, nehledejte spásu ve speciálních bezlepkových potravinách. Mnohé tyto polotovary jsou založeny na škrobech a cukrech. Mají vyšší glykemický obsah, méně bílkovin a více cukrů.
Pro všechny, kteří se neléčí s celiakií anebo alergií na pšenici, přitom úplně stačí jíst skutečné potraviny namísto polotovarů. Protože běžným základem většiny průmyslově upravovaných potravin jsou cukr, bílá mouka, tuky a aditiva. Nic z tohoto nám ve výživě nechybí.
2000 - 2024 © PharmDr. Margit Slimáková, Březinova 2, 186 00 Praha 8, IČ: 46219242, DIČ: CZ6962244256, zapsaná v živnostenském rejstříku.
Zásady cookies / Ochrana osobních údajů / Všeobecné obchodní podmínky
Tyto stránky slouží pouze pro informativní účely a nenahrazují lékařskou péči. / Web je archivován Národní knihovnou ČR.
Stock Photos provided by Depositphotos
Děkuji za článek, opět se ukazuje, že zdravý selský rozum vítězí. Každý si musí zamést před vlastním prahem a uvědomit si, zda mlýnsko-pekárenské výrobky (nejčastěji pšenici) jí 2x denně nebo 5x denně, což mnoho lidí, bohužel, praktikuje. Prosím o názor na vhodnost nevymleté pšenice pro malé děti. Některé zdroje uvádí – celozrnné až od 12 let, jiné zdroje od 6 let, pak je tu extrém v podobě kaše od firmy Nestlé, která je vhodná pro děti od ukončeného 4. měsíce a jmenuje se „celozrnná“. Jak moc tedy může pravidelná konzumace celozrnné pšenice skutečně poškodit trávicí trakt, dejme tomu, 3 letého dítěte? Děkuji za názor!
Dobrý den, dětem se skutečně většinou do tří let nedoporučuje výhradně celozrnná strava, ale to určitě neznamená, že bychom je měli vykrmovat rohlíky a koláči z bílé mouky. Ke zdraví prospěšným necelozrnným zdrojům obilovin patří např. jáhly (oloupané obilky prosa), mnohé pšenično-žitné kváskové chleby, ovesné vločky anebo kulatozrnná, jasmínová a basmati rýže. Doplnění stravy s přirozenými necelozrnými podobami obilovin občasným podáním i celozrnných druhů je bez potíží. Margit
Dobrý den, děkuji za další zajímavý článek! V některých zdrojích se dnes uvádí (dokonce i v mé oblíbené Biokuchařce), že pšenice a bílá pšeničná mouka jsou těžko stravitelné, ale já jsem se doposud domnívala, že je to naopak (problém je v množství, nikoli v samotné pšenici, jak sama píšete). Také jsem zaregistrovala fenomén poslední doby, že bezlepkové výrobky se stávají artiklem zdravé výživy, ačkoli je to přirozená součást stravy a pro zdravé lidi by v rozumné míře neměl být škodlivý. Jaký je Váš názor?
Dobrý den, ano pšenice je hůře stravitelná, ale samozřejmě je zásadní množství, podoba a hlavně druh pšenice, jaký se konzumuje. Margit
Dobrý den,
krásný článek, chci se jen zeptat, jak je to se špaldou a špaldovou moukou. Snažím se ted pšeničný lepek omezovat, ale nevím, jak na tu špaldu, zda zcela vynechat. Děkuji
Dobrý den, v případě, že nejste intolerantní k lepku a pšenici omezujete je pro odlehčení jídelníčku, je špalda určitě vhodnější a doporučuji ji. Margit
Opět vynikající článek, děkuji za potvrzení toho, co si myslím (a na józe hlásám) ;-). Daniela
Dobrý den, děkuji za skvělý článek (jako vždy:-) ). Také si myslím, že stačí vařit ze základních potravin a nejíst ty zpracované, kterých jsou v obchodech plné regály, a které nám nejen neprospívají, ale přímo škodí… Jen je pak člověk trošku překvapen, když si po čase uvědomí, že vlastně téměř vůbec nechodí do obchodu:-))
A co bulgur? Je to vlastně již „trochu“ upravená pšenice… Dá se ještě mluvit o „přirozené, celozrnné“ obilovině? Bulgur hrozně miluju, vařím si jej již několik týdnů téměř každý den v práci k obědu (s různou dušenou zeleninou). Vařím i jiné obiloviny (jáhly, pohanku, kroupy, kuskus…), ale bulgur mi chutná prostě nejvíc a tak ho mám mnohem častěji než ostatní obiloviny:-). Jaký je na bulgur Váš názor? Děkuji.
Já děkuji Danielo za šíření informací. Margit
Dobrý den, bulgur je v takto kvalitním jídelníčku naprosto v pohodě. Problémem je skutečně jen to přejídání se výrobky z bílé pšeničné mouky. Margit
Děkuji Vám paní doktorko za objektivní článek. Jen jste mi potvrdila, co si myslím. Za poslední 3 měsíce jsem do mailu, na FB atd. dostala asi 5 různých článků o nepříteli č. 1 a tím by měla býti pšenice. Z článků jsem nabyla dojmu, že snad bych měla býti mrtvá a se mnou i celá má rodina, jak smrtonosná ta pšenice je. Vynechala jsem ji asi na 14 dní, rodina si ťukala na hlavu, a nic převratného se nestalo (ekzém mi nezmizel, dokonce jsem nezhubla ani deko). Proč?
1. X let jím pouze celozrnné počivo, čerstvé z nezmrazených polotovarů. Když už necelozrnné, tak s převahou žita. Jím ho pouze k snídani, dva krajíčky. Bílý rohlík jsem nepozřela snad 15 let.
2. Celá rodina jíme semolinové či žitné těstoviny, rýži, bulgur, kuskus a to max. 4x do měsíce.
3. Jednou za čas upeču štrúdl či jinou „hnusnou a nezdravou buchtu“ z bílé mouky, dám si jeden kousek, rodinka též, ostatní rozdám. Frekvence 2x do měsíce.
4. Houskové knedlíky máme přesně 1x za rok ke svíčkové na Nový rok. Ty méně „hnusné“ domácí bramborové tak 4x do roka.
Paní doktorko moc Vám děkuji za konečně „normální“ článek. Averzi vůči pšenici a to vůči jakékoliv pšenici nechápu. Nemůže za tím být nějaká „lobby“? Jinak si to totiž vůbec nedokážu vysvětlit. Nemám ráda žádné krajnosti, extrémy. Léta se snažíme jíst podle výživové pyramidy, bez polotovarů, umělých dochucovadel apod. ráda vařím a připravuji vše čerstvé. Občas si člověk zahřeší kvalitní zmrzlinou či domácím dezertem, proč ne? Ale že bych měla vynechat ještě celozrnné pečivo, bulgur, kuskus, špaldu? To už opravdu ne!!!
Dobrý den, děkuji za všechny informace. chtěla jsem se zeptat : zmiňovala jste rýži, basmati, jasmínovou a kulatozrnou, jaký je mezi nimi rozdíl ?, respektive, proč se např. jasmínová rýže nazývá jasmínová? Tuhle my doma máme moc rádi, jen nevím, jak se kvalitativně liší od basmati apod. Děkuji za odpověď :-)
Ano, presne to je muj nazor. Velmi pekne shrnuti.
Paní Kateřino, ano asi máte pravdu, že bezlepkové produkty se stávají součástí obchodů se zdravou výživou, ale zaplať pánu bohu za ně, protože lidí s bzl dietou přibývá a vybrat si z jednoho bzl chleba jedněch housek a jedné mouky v řetězci tak se moc nenajíte.
Dobrý den, moc děkuji za hezké doplnění. Lobby podle mne za nenávistí k pšenici není, ale pár autorů, kterým mohla dieta prospět (anebo jejich klientům) a nyní svoji víru šíří bez přemýšlení o komplexnosti stravy a individuálních potřebách lidí. Margit
Dobrý den, jedná se o rozdílné druhy rýže. každá má o něco jiné vlastnosti, a proto i použití. Například Basmati je dlouhozrnná, neloupaná rýže
s výrazný aroma. Má štíhlá zrna, voní a chutná po oříšcích, je lehce stravitelná, zůstává sypká. Jasmínová rýže má květinovou vůni. Vzhledově připomíná basmati, ale na rozdíl od ní se po uvaření lepí. Hodí se například do sladkých nákypů. Díky své lepivosti je oblíbená v asijské kuchyni, protože se snadno jí hůlkami. Je prokázané, že snižuje hladinu cholesterolu v krvi. Margit
Dobrý den Margit. Když už se tu zmínila rýže měla bych dotaz. z jaké rýže se vyrábí rýžová mouka? Chce to spíš lepivější nebo sypkou? Děkuji.
Dobrý den, nyní musím přiznat, že nevím a předpokládám, že lze připravit z jakékoliv rýže. Doma si ji občas melu, bez výběru speciálního druhu. Margit
oo. tak to jsem nečekala, že máte i osobní zkušenost. melete na makovém mlýnku? předváříte?
Mám už přes deset let mlýnek na obilí a jsem s ním moc spokojená. Melou se jen suché obiloviny a popřípadě s přídavkem semínek anebo koření. M.
Z vlastní pětiměsíční zkušenosti mohu potvrdit, že vynechání veškerých obilovin a pečiva i celozrnného se mi hodně zdravotně ulevilo. Tuto zkušeností,ale musí udělat každý sám.
Zaujimavy clanok, dakujem za dalsie vedomosti. Aj za Vasu referenciu na knihu Dr. Davisa. Moja vlastna skusenost vsak potvrdzuje, ze by sme si na psenicu mali dat pozor. Preco? Nuz, vypocujte si moj pribeh. Mam 36 rokov a vacsinu mojho zivota som zboznovala rohlik s maslom na ranajky. Podla zdraveho rozumu sme doma jedli vsetko. A ja som mala diagnozu atopicky ekzem, niekedy bol horsi, nieked bol lepsi. Naucila som sa s nim zit, vyhybala som sa potravinam, na ktore som bola citliva. Chlieb medzi ne nepatril. Posledny rok sa snazim o zlepsenie mojho zivotneho stylu a stravovania a zacala som sa stravovat podla zasad makrobiotickej vyzivy, kde sa biela muka neodporuca. Od septembra minuleho roku som obmedzila konzumaciu lepku a potravin, ktore ho obsahuju na minimum, nahradila som psenicu radsej bezlepkovymi obilninami ako je pohanka, quinoa, pseno a ryza. Po desiatich mesiacoch takmer bezlepkovej stravy som si myslela, ze prilis vela lepku asi nie je zdrave jest, no nemyslela som si, ze by som mohla byt skrytym celiatikom. Pred asi dvoma tyzdnami mi vsak prislo silne nevolno po zjedeni niekolkych buchiet zo supermarketu. Preto som sa rozhodla otestovat, co s mojim vlastnym telom lepok robi. Nasadila som si vysoko lepkovu dietu . Nic nezdrave, no styrikrat do dna lepok – spaldova krupica, spaldove cestoviny, celozrnny chlieb. Kedze som chcela vylucit moznost, ze moju nevolost zapricinilo drozdie, jedla som najma vyrobky, ktore ziadne drozdie neobsahovali, napiekla som si vlastny spaldovy chlieb bez drozdia. A priznaky? Prisli az po 30tich hodinach. Tento fakt ma zarazil najviac. No kedze som okrem lepkom nabiteho chleba, cestovin a kase jedla iba varenu zeleninu, nemohlo tieto priznaky sposobit nic ine. Takze moje priznaky pri tejto diete boli: prudke bolesti hlavy, traviace tazkosti – tazky zaludok, krce v zaludku i crevach, nafukovanie, hnacka. Okrem toho som zacala smrkat ako pri nadche a moje sliny boli huste, hlienite. Po 48 hodinach som mala problem na cokolvek sa sustredit, zacalo ma svrbiet cele telo, ekzem, ktoreho mam mometalne len maly kusocek ma svrbel a prudko sa zhorsil. Po troch dnoch tohto testovania som tento vlastny domaci test uzavrela s vysledkom, ze lepok nie je pre mna. Aj ked som s nim zila cely zivot rozhodla som sa, ze sa ho dobrovolne vzdam. Prestudovala som si niekolko clankov o tom ake rozne typy celiakie existuju – dobra pomocka ako prvy kontakt je slovenska webstranka http://www.celiakia.sk. Na nej som sa dozvedela aj to, ze jednym z atypickych priznakov celiakie je aj Dermatitis Herpetiformis Duhring, co je vlastne kozny prejav celiakie, vysypanie mokvajucich drobnych pluzgierikov podobnych herpesu. Zamyslela som sa na tym, ako mi maminka hovorievala, ze ked som mala necele dva roky, mala som raz herpes po celom tele. Zavolala som jej a predebatovali sme tuto epizodku z mojho ranneho detstva. Dnes uz nemoze ziaden lekar vysetrit, ci to bola presne tato diagnoza, no podla slov mojej maminky sa to na tento prejav celiakie napadne podobalo. Prosim, uvazujte na chvilku so mnou. V rokoch sedemdesiatych sa o celiakii vedelo ovela menej ako o nej vieme dnes. Moje detske telicko vykazalo jeden zo symptomov celiakie, no vtedy ho diagnostikovali lekari ako herpes, na ktory sa naramne podoba. Vyliecili ma z herpesu a chlieb a lepok som jedla dalej. No mala som atopicky ekzem, ktoreho presne priciny lekari nevedeli zistit. Systemom pokus a omyl sme vylucili z mojej stravy potraviny, ktore sposobovali zhorsenie stavu ekzemu. Pre objektivnost mojho prispevku dodavam, ze poslednych 10 mesiacov som vsetky tieto potraviny jedla a ziadne priznaky zhorsenia ekzemu ci inej nevolnosti som nemala. Teda ked som nejedla lepok, neboli pre mna problemom. Ked som nejedla lepok, moj ekzem takmer neexistuje. Len pred niekolkymi dnami som pochopila, ze som konzumaciou lepku skodila sama sebe. A je tazke predpovedat, ake zdravotne komplikacie som si tym mohla vo vyssom veku sposobit. Moja vlastna tuzba po zdravi a zdravom zivotnom style ma doviedla k poznaniu, ze mam atypicku formu celiakie a teda pre mna osobne psenica a lepok vhodne nie su. Pisem Vam cely tento pribeh preto, lebo chcem upozornit na fakt, ze ludi ako ja moze byt viac. V rokoch 60-tych a 70-tych sa o celiakii vedelo ovela menej ako vieme dnes. A atypickych priznakov celiakie je viac, patri medzi ne napriklad aj cukrovka. Takze podla mojho nazoru moze byt dost velke percento celiatikov dnes vo veku nad 35 rokov, ktori mozu trpiet inymi chorobami a nevedia o tom, ze su skrytymi celiatikmi. Kedze chlieb jedia mozno denne, nepovazuju konzumaciu lepku za prvotnu pricinu svojich zdravotnych problemov. Pod lampov byva najvacsia tma, hovori sa. Ja osobne si myslim, ze aj moja mamka je tichym celiatikom po cely zivot. No ona si to nemysli a kedze ma chlieb rada, argumentuje, ze bezlepkova dieta je draha a ze predsa nikdy jej z chleba nebolo az tak velmi zle. Iba obcas. Chcem poukazat na to, ze priznaky pri mojom osobnom experimente prisli az 30 hodin po konzumacii prveho jedla s obsahom lepku. A tiez na to, ze este viac ako tyzden po ukonceni konzumacie lepku niektore priznaky este pretrvavaju. Pred rokom som aj ja povazovala obcasne krce v zaludku za nieco celkom normalne, obcasne smrkanie tiez, obcasne zhorsenie mojho ekzemu rovnako. Je tazke odhadnut, kolko ludi moze trpiet roznymi inymi alergiami, ktore by nemuseli mat, ak by vynechali zo stravy lepok. Moj zdravy rozum hovori, ze ak pretazujeme svoj organizmus konzumaciou nevhodnej stravy, nejakym sposobom sa to jedneho dna prejavi. Nechavam na lekarov a odbornikov v oblasti zdravej vyzivy nech odpovedia na otazku, ci moze byt dosledkom konzumacie lepku napriklad aj rakovina. No kazdy z nas je zodpovedny za svoje zdravie, kazdy by si mal odpovedat na otazky vlastneho sposobu zivota a stravovania sa pre seba. Tymto vyjadrenim chcem len upozornit ludi vo veku nad 35 rokov, aby sa zamysleli nad tym, pripadne si sami otestovali, ako znasaju lepok. Mozno totiz patria do rodiny celiatikov ako ja a nevedia o tom.
Dobrý den, moc děkuji za detailní popis Vašeho příběhu a držím pěsti ať situaci takto skvěle udržíte pod kontrolou. Margit
Dobrý den,
Nejím maso a dost často ho nahrazuji produkty se sojou snažim se vše BIO – tempeh, tofu atd.. vše no GMO
mám s tím trochu dilema zda je to pro náš organismus dobré ?
Děkuji za skvělý článek. Sama jsem na udělala experiment s vyloučením lepku a mléčných výrobků ze stravy ve snaze zbavit se únavy a trávicích obtíží. Po deseti týdnech efekt na únavu – nula, efekt na trávení – kvůli vyššímu stresu zhoršení. Pomalu se budu vracet k normálu.
Kvůli nemalým zdravotním potížím jsem před zhruba 5-6 týdny vyřadila z jídelníčku klasickou pšenici (tzn. bílou i celozrnnou mouku). Snažím se omezit i špaldu a semolinové těstoviny a věnuji pozornost nízko nebo bezlepkovým obilninám a moukám (jáhly, kukuřice, ječmen, pohanka…) Už během týdne byl znát obrovský posun. Denní nesnesitelná únava (hlavně po obědě) a nutnost odpoledního spaní se minimalizovala a co mě překvapilo, ustoupil pocit vlčího hladu a přestala mě honit mlsná (na sladké). Věděla jsem že mám vyhráno ve chvíli, kdy jsem nějakou „dobrotu“ odmítla ne s tím, že se přemáhám, ale s klidným svědomím, že na tu hrůzu vlastně vůbec nemám chuť.
Váha se mi zatím nehnula, nevím proč, ale zato jsem došla k obrovskému poznání i za tu krátkou dobu – že bych si celkem v pohodě dovedla představit stravování naprosto bez lepku. To byla věc, kterou jsem dřív nemohla pochopit a celiaky litovala. Mám výhodu, že pracuji minimálně a můžu tedy spoustu času strávit v kuchyni vařením a pečením. Co si budeme povídat, zdravé stravování je o tom, že si všechno uvařím sama, protože jinou možnost u nás nemám. Ale co je zajímavé, mému manželovi, který se stravuje pouze doma (ale cca obden si ten obyčejný chleba dá), šla za poslední měsíc dolů váha i obvod pasu. A to i při jeho velké závislosti na sladkém! Rozhodně si to vysvětluju tím, že jsem (aniž by o tom věděl) ubrala bílou mouku a lepek v co největším množství, kde to i u něj šlo.
Velkým povzbuzením pro mě bylo, že rodina např. vůbec nepoznala u sladkého pečení, že peču z jiných surovin. Pravda, chuť i barvu jiných surovin maskuju výraznými chutěmi i barvami – hodně ovoce, kakao, kokos…. Já to poznám, že těsto je jiné, ale oni ne. To mi dává chuť do dalších experimenů. Děti ani manžela jsem zatím nezlomila ohledně pečiva – kupuju jim tedy alespoň kváskový chléb, ale pšenično-žitný, čistě žitný odmítají. Úplně jsem přestala kupovat bílé rohlíky a sladké pečivo. Věřím, že krůček po krůčku to půjde i s nimi a když jim nakonec řeknu, že nejedí pšenici, budou sami překvapeni.
Paní doktorko, dr. Davis píše ve své knize o pšenici, která je natolik geneticky upravena, že nemá s pšenicí národů, žijících kolem Středozemního Moře nic společného. Prosím Vás, zamyslete se nad knihou ještě jednou .Moderní pšenice je opravdu nebezpečná, celozrnná, nebo loupaná. Hodně štěstí.
Dobrý den, děkuji za podnět. Jen pro upřesnění npšenice není geneticky modifikována pouze vyšlechtěna a podobné odrůdy se dnes jedí v celé Evropě. Margit
Dobrý den, výběr kvalitních produktů ze soji chválím, ale i tak bych mnohem více doporučovalau nás běžnější uštěniny. naprosté vynechání masa je především etickým rozhodnutím. Margit
Zajímavý a vysoce kvalitní článek. Vždy je však důležité nejen subjektivně , také objektivně zjistit, co to s organismem dělá. A taky vyzkoušet.Určitě změnit jen stravování nestačí.
Rozhodně další zajímavý článek, který šíří naději na uzdravení lidí, kteří jako já bloudili mezi lékaři specialisty (allegro, kožní, gynekologie, „střevní“, atd.). Moc děkuji za něj i za Vaši radu dříve. Skutečně jsem se po 12ti letech zbavila těžkého akné v obličeji (jinde nebylo). Začalo to, když mi bylo 32 let. Takže kožní, kde nasadili kůru antibiotiky. Akné ustoupilo na 2 měsíce, poté doporučili srovnat hladinu hormonů antikoncepcí, ale po ní jsem měla jiné problémy, takže vysadit. Alergo nezjistilo žádnou běžnou alergii, stravou to prý určitě nebude, takže jsem byla zdravá nemocná. Lékaři nezjistili nic než akné vulgaris a léčili průběžně antibiotiky při zhoršení stavu, při zlepšení jsem chodila s pupínky a doufala. Občas jsem vysadila cukr, občas kávu a čaj, experimentovala, ale nic nepomohlo. Pleť byla po tom všem v hrozném stavu. Poslední útok akné letos v lednu (po konzumaci vánočního cukroví, štol, vánoček atd.) jsem nesla velmi špatně, v té době jsem narazila na Vás a výsledek je takový, že dnes už 3 měsíce bez lepku mám pleť úžasnou. Dokonce někdy slupnu i krajíc chleba a stále dobré. Obrovsky se mi ulevilo a hledím do budoucna s nadějí, že nepůjdu ve stopách mojí matky, která má cukrovku 1. typu (5x denně injekce inzulinu), astma, problémy s klouby, vysoký krevní tlak a na jedno oko už slepá. Jsem si téměř jistá, že by mě to čekalo taky. Teď mám naději, že tenhle vývoj zbrzdím a možná mě to mine úplně!
Vážená paní Margit,
anglický výraz ‚evidence‘ je česky důkaz. České slovo ‚evidence‘ znamená něco úplně jiného.
Jinak k tématu pšenice: nelze se samozřejmě řídit jednou knihou. Doporučuji rešerši více knih, které se týkají pšenice, například tuto: Perfect Health Diet – vysvětluje velmi pěkně a na vědeckých základech, proč vyřazení obilovin a luštěnin z jídelníčku má pouze pozitivní efekt.
Setkal jsem se touhle knihou na kurzu vegetariánského vaření a to v podobně jeho dost silného vychvalování, společně s amatérským diagnostikováním citlivosti na lepek, které je dnes také v módě (chudák děťátko!). Co jsem si o tom přečetl tak je to uplně přesně tak jak říkáš – půlka jsou už dávno známé pravdy o kterých netřeba číst další knihu, půlka neověřené domněnky. Takže tady „thumbs up“ ;-).
Dobrý den, knih jsem samozřejmě četla podstatně více a vybrala tuto, protože podle mne dobře reprezentuje mnohé z nich. S názorem, že obiloviny a luštěniny neprospívají zdraví nesouhlasím. Margit
Doporučuju všem knihu „Jídlo na prvním místě“, po přečtení a vyzkoušení si selským rozumem sami odvodíte jestli jsou nebo nejsou obiloviny škodlivé. ………..spoiler ………. „jsou“ :)
Dobrý den Margit,
musím říct, že podle mě se ten článek nepovedl. Ano, na všechny zdroje a knihy je potřeba nahlížet kriticky, ale Vy vybíráte jen to, co se Vám hodí. Po přečtení Vašeho článku se zase spousta lidí vrátí k 10 tohlíkům denně a budou přesvědčení, že je to ok. No, není, ale na to si každý musí přijít sám. Nevím, proč by bezrohlíková strava měla být problém pro rodiny s dětmi.. Pro ně je spíš problém strava školková :-( Vím, že tam se to snažíte změnit a za to Vám děkuji.
Dobrý den, díky za Váš názor, jen upřesňuji, že nikde nepíši o bezrohlíkové stravě, ale o přísné dietě bez pšenice, či dokonce obilovin. M.
Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že omezení bílé mouky a mléčných výrobků mi pomohlo se zbavit exemu a zredukovat problémy s endometriozou. Souhlasím, že není dobré se dopouštět jakýkoli velkých extrémů. Před dvěma lety jsem zhubla 5 kilo během 14 dnů, protože jsem naráz přestala jíst pečivo a mléčné výrobky. Vzhledem k tomu, že jsem štíhlá, tak těch 5 kilo bylo pro mě opravdický zdravotní problém. Proto jsem od diety opustila a místo toho jsem postupně začala ubírat na mléčných výrobcích a jíst zásadně jen celozrné pečivo.
Zajímavé je, že se mi změnila chuť. Miluji knekebrot a rýžové chlebíčky, sotva kdy se podívám na jogurt a sýr jím tak 2x týdně. Těstovin jsem se však nevzdala, i když si občas dám celozrnné. Cítím se mnohem lépe a na dorty, buchty a koláče nemám chuť.
Lucka: Lidé, co jí deset rohlíků denně nečtou články Margit Slimákové:-) Dle mého názoru je článek naprosto objektivní, s rozumným přístupem k věci. Osobně jsem pečivo a veškeré obiloviny přestala jíst na dva týdny a nestalo se vůbec nic, nezhubla jsem a ekzém mi také nezmizel. Bylo to tím, že před úplným vynecháním jsem je jedla velmi sporadicky a obvykle v té zdravější podobě (tedy celozrnné).
Nevím, jaké máte zkušenosti vy, ale mé dítě se ve školce stravuje poměrně zdravě: ovoce, zelenina, celozrnné pečivo, kuskus, bulgur, ryby,pomazánky ze špenátu, cizrny, bylinkové čaje slazené medem apod. Samozřejmě mají občas houskový knedlík, občas nějakou sladkost, ale v minimální míře. Pokaždé když čtu jídelníček, tak jsem mile překvapena, je velmi pestrý a vyvážený. Jenže já zkrátka nejsem zastáncem extrému, pokud člověk nemá zdravotní omezení, tedy nějakou potravinovou intoleranci, měl by jíst a pít vše. Nevidím nic zlého na ovocném džusu, bramborovém knedlíku, sýrech, bílých jogurtech, masu, občas nějaké té buchtě. Domnívám se, že v rodinách se děti stravují obvykle mnohem hůř než v té naší školce.
Výborný článek, do písmene se vším suhlasím. Nepřitel pšenice je prostě momentálně v kurzu. Stejně je jako zbytečné si péct všechno z „bzl“ mouky, když nemáte alergii, tak je prostě pitomost jíst 10 rohlíků denně… Sám občas doma upeču koláč z rýžové a kukuřičné mouky stejně jako třeba domácí housky z bílé mouky nebo tvarohovou bábovku. Všeho prostě s mírou a pokud k tomu nemáte zdravotní nebo etické důvody tak je hloupost dělat nějaké bláznivé agresivní zásahy do diety. Co považuji za zásadní je vyřazení tzv. „JUNK food“ a nebýt líný si něco uvařit sám. Jaký má asi na dietu pozitivní efekt, když si dáte sice rýžový chlebík ale k němu 30 dkg vlašáku? :)))
Dekuji za skvely clanek. Rozumny pristup.Rovnovaha. Jaky mate, pani Margito, nazor na sladkosti obecne? Vy je ze starvy uplne vyrazujete?
Dekuji za odpoved. Meg
Dobrý den Meg, sladká chuť je přirozená a kvalitní zdravé dezerty anebo koláče také pravidelně připravuji. Běžné konvenční sladkosti však skutečně téměř nekupujeme. Margit
Dobrý článek, jenom ke dvěma bodům:
– Vyloučení veškeré pšenice nám odlehčí jídelníček, ale může být více zdrojem stresu než výživového prospěchu.
Nevím o jakém stresu a výživovém prospěchu mluvíte – kalorickém? Stresu, že se nám začne vyjevovat naše závislost na pšenici? Hmm to bych bral. Ale jaký výživový prospěch máte na mysli si netroufám tipovat. Když tak mi napište.
– Neodůvodněné striktní vyloučení pšenice může sociálně izolovat, zejména v rodinách s dětmi je nepřirozené.
Hmmm, to je stejné jako s alkoholem. Když přestanete pít alkohol, tak už vás možná kamarádi nebudou zvát na karty… Máte vlastní zkušenost? Nebo vás to jenom napadlo, jako možný důsledek?
Díky a hezký den.
Dobrý den, děkuji za dobré poznámky. K otázkám: strava s vynecháním základní potraviny bude téměř jistě odlehčením, které většině z nás může jen prospět – minimálně po omezenou dobu, vynechání jedné ze základních potravin či obecně jakékoliv dietování anebo zvládání neobvyklé zatěžující situace je však zpravidla také stresující.
Myslím, že mezi alkoholem a chlebem (pšenicí) je zásadní rozdíl. Zejména pro děti je společné stravování výživově prospěšné a jakékoliv dietování může naznačovat strach z jídla anebo přirozenost být na dietě a tak i přispívat k rozvoji poruch příjmu stravy. Tuto informaci předávám jako zkušenost s klienty postiženými touto poruchou. Margit
Děkuji za odpověď.
Myslíte si, že chleba a mouka jsou základní potraviny? Když se na to dívám historicky, tak chleba byl spíše něčím speciálním, čím se uvítala návštěva. Dnes to však přerostlo do takových rozměrů, že pečivo ráno a večer je absolutně normální. A to si myslím, že není správné, ani z pohledu živin ani zdraví.
Souhlasím, že mezi chlebem a alkoholem je velký rozdíl – napsal jsem to schválně protože jsem nepochopil, jak vyloučení pečiva může sociálně izolovat…
Taky si nemyslím, že bez chleba by stravování rodiny nefungovalo. Myslím, že jsou to živiny, které by měli rodinu spojovat, ne „nikdo neví jak kvalitní“ mouka s nastrouhanými nehty a kopyty…(myslím E920)…
Dobrý den Margit,
chci Vǎm poděkovat, že se Vám stále daří podávat celostní pohled na stravování a zdravý životní styl. Uplatňovat zdravý selský rozum a ještě zohledňovat náš genetický původ a naše přirozené prostředí. Je opravdu velkou útěchou mít někoho, na koho se lze spolehnout a komu lze důvěřovat. Mediální ataky stran zdravého životního stylu jsou masivní, informace jsou vytrhávány z kontextu a zpracovány velmi povrchně. Naštěstí si pokaždé, když mě znejistí, mohu položit otázku – A co na to Margit? – a podívat se na Vaše stránky. Děkuji Vám za to!
Markéta
Konzumaci nekvalitní bílé mouky nikde neobhajuji.
Sehnala jsem knihu už před 1,5 rokem a změnu stravy (záměrně neuvádím dietu !!, protože jím kdykoliv dosystosti) dle knihy doktora Davise jsem osobně a dlouhodobě vyzkoušela, což myslím, že není Váš případ, paní magistro.Jak si mám vysvětlit, že mě po vysazení pšenice do týdne přešly všechny zažívací problémy (nadýmání, průjem a křeče před každou stolicí), po x letech jsem byla schopna vysadit antipsychotika, donutila jsem imunologa, aby mě vyšetřil krev na protilátky proti transglutamináze a latentní celiakie se potvrdila. Proč byly děti kamarádky po 3týdnech bez pšenice bez kožního ekzému? Naprosto s vámi nesouhlasím s tvrzením, že doktor Davis svaluje všechny nemoci na pšenici. Kniha je rozdělena do několika kapitol a s pšenicí spojuje pouze diabetes II.typu, nadváhu,některé dermatitidy, některá psychická onemocnění a některá kardiovaskulární. Všechny svoje faktické poznámky odkazuje na výzkumy (str.307-327). Možná se kniha v závěru může zdát drastická (omezení ovoce, luštěnin, brambor, rýže), ale zapomněla jste, že toto nevnucuje, ale spojuje s uhlohydráty a američany, kteří mají 150kg a více. Já jsem třeba tyto potraviny ze svého jídelníčku nevyloučila (pouze omezila), protože problémy s nadváhou nebyly můj případ. Ale k pšenici (a obilovinám obecně) bych se už nevrátila. Prostě jenom nekupuju rohlíky, piškoty, tyčinky Mars, nejím knedlíky a víc vařím a dělám si vlastní šunku. A žádný stres jsem během této změny neprodělala. Naopak hýřím psychickou pohodou a energií ,protože jsem se po x letech začala ráno probouzet vyspaná a svěží…
Dobrý den, Vaše zkušenosti přesně potvrzují to, co uvádím v textu. Při celiakii Vám naprosté vyloučení lepku určitě prospěje a také bych jej doporučila. Přesto Vaše zkušenost ani zkušenost dětí kamarádky nepotvrzují obecnou škodlivost konzumace. Odborně se jedná o tzv. anekdotální evidenci, která je zajímavá, ale pro vyvozování obecně platných závěrů je třeba studií s rozsáhlými soubory účastníků.
Také máte pravdu, že jsem bezlepkovou dietu nepraktikovala a zcela úmyslně. V případě zkoušení všech jednotlivých módních diet bych svůj živoz trávila jen na dietách a to si určitě nepřeji. MS
Dobrý den, příjemný článek. Já se o zdravou stravu zajímám a baví mě to, i když to příliš nedodržuji. :-) Chci se zeptat, často se mluví o omezení pečiva z bílé mouky a nahrazení případně jinými zdravějšími obilovinami. Například výše zmiňované jáhly, ječmen atd…Já jsem v poslední době omezil mléčné výrobky. Hlavně na doporučení podle ajurvedy (Indická medicina). Akorát nemám moc představu co si například dělat na snídaně když bych nekupoval klasiké housky, nebo pečivo. už toho potom moc nezbývá :-) Máte proím někdo tipy na to co se dá připravovat z výše uvedených zdravějších obilovin…? díky Karel
Dobrý den Karle, na snídani jsou obiloviny nejlepší v podobě kaší. Tou nejsnazší na přípravu je ovesná kaše, kdy ovesné vločky promícháte s nastrouhaným jablkem a přelejete vaříčí vodou. Dochutíte sušeným ovocem, oříšky (popřípadě lžící bílého jogurtu) a máte hotovou snídani. Rýži anebo jáhly je třeba uvařit, což je možné ve vodě anebo i obilném mléce a opět po dochucení podávat.
Pro nesladkou snídani doporučuji kvalitní kváskové pečivo s kvalitním máslem anebo pomazánkami a spoustou zeleniny. Margit
Dobrý den Margit, děkuji za obhajobu té „zkázonosné“ plodiny, nicméně máte podle mých informací v článku zavádějící informaci, konkrétně u hodnoty GI pšenice, která učitě není 90. Vařená celá zrna pšenice mají GI cca 40 – 45, některé zdroje uvádí dokonce 30. Např: tady http://www.health.harvard.edu/newsweek/Glycemic_index_and_glycemic_load_for_100_foods.htm, nebo tady http://ajcn.nutrition.org/content/76/1/5.full.pdf
Jinak technologické úpravy (vymílání, pečení) z pšenice samozřejmě udělají bezvadně stravitelný bílý chléb s GI 90 i více, který s vaší hladinou cukru v krvi pořádně zacvičí, o tom žádná.
Dobrý den, moc děkuji za upozornění, pravděpodobně jsem při psaní skutečně napsala rovnou GI bílého pečiva a hned opravím. Margit
Dobrý den Margit, díky moc za rady.
Ještě se chci zeptat. Hodně lidí mluví, že dělají pečivo z jiných mouk než z pšeničné například z ječmene, žita atd. Nějaké rady tipy co je dobré a dá se relativně jednoduše připravit? Nebo odkazy na recepty? Budu vďěčný díky. :-) ps: kamarádka mi pekla akorát celožitný, jinak peče kváskové, ale býval hodně vlhký až mokrý. Karel
Dobrý den Karle, naprostá většina pečiva je z pšenice a ostatní mouky se jen přidávají – snižuje se s jejich pomocí obsah pšenice. Sama také peču jen s těmito přídavky, ale pečivo zcela bez pšenice nemám odzkoušeno. Pro více inspirace doporučuji recepty a kurzy Lenky Žak: http://www.biolenka.cz/news.php
Margit
Dobrý den Margit,mohla by jste mi prosím poradit s výživou pro mého sedmiletého syna?Má lehkou ADHD.která se projevuje častou a rychlou únavou a nesoustředěností.Četla jsem článek,kde doporučovali kváskový chléb s plátkovým sýrem ke snídani kvůli karnitinu.Ale nevím co dál.Zatím jsem nenašla ani žádnou dobrou knížku o výživě takových to dětí.Myslím,že jako rodina se stravujeme celkem dobře,je to pro mě důležité.Děkuji za radu,i za vaše názory,jsou pro mě inspirací.Daniela
Dobrý den Danielo,
nevím jestli jste zachytila můj článek o poruchách chování dětí: http://www.margit.cz/zlobive-deti-na-lecich/
a shrnutí doporučení při těchto potížích: http://www.margit.cz/pomoc/poruchy-chovani-deti/
Dodávání karnitunu je zajímavý podnět a určitě lze vyzkoušet, sama však jako zásadní vidím omezení cukrů a pravidelný příjem potravin s dostatkem omega 3 mastných kyselin. Omlouvám se, ale o vhodné knize také nevím. Margit
Díky zmoc za odpověď,články ihned přečtu.Daniela
Dobrý den, chtěla bych se zeptat na termickou kvalitu kváskového chleba. Dočetla jsem se, že je povahy chladné a že není úplně vhodný. Dělám každý den manželovi svačiny do práce a kváskový chléb jí téměř denně. Je ,prosím, možnost jak tuto termickou hodnotu změnit především teď, když nastává chladné období? Napadla mě možnost přidávat do pomazánek cibuli nebo sušený česnek. Já osobě si chléb mírně opékám v topinkovači.
Děkuji za Vaši odpověď, Šárka Viková
Dobrý den Šárko, přiznávám, že nedokáži vysvětlit, proč by měl být kváskový chléb termicky chladné povahy. Žito je obilovina, tj, energeticky ve vyrovnaném pásmu a pečení dodává zahřívací energii. Sama bych jej proto zařadila mezi zahřívací potraviny. Přídavek zahřívacího koření anebo opečení v topinkovai dále přidávají teplou energii. Margit
Děkuji Vám mockrát, za odpověď i za tento blog. Šárka
Tento článek se mi moc líbil, uvádíte hodně objektivních informací. Souhlasím hlavně s trvzením, že bezpšeničná dieta nejvíc pomůže, když se nebudeme snažit pšenici nahradit jiným zrním, či bezlepkovou moukou, ale zvýšíme spotřebu čerstvého ovoce, zeleniny, živočišných a nasycených tuků.
Tak co se týče mě,tak já určitě už žádné obilí do pusy nedám.Zjištěný Dermatitis herpetiformis duhring ve 38 letech po celoživotním trápení s svědivými vyrážkami mi stačil.Úplná bezlepková dieta okamžitě tento problém vyřešila.Obilí už nikdy!!!!V žádné formě!
Skvělý osobní příběh, děkuji za sdílení a držím pěsti ať se jen daří. Margit
Dobrý den,
prosila bych o radu, jaký mlýnek na obilí si máme koupit. Na trhu je velká nabídka, ale chybí vzorkovna a předvedení. Prostě si na každý mlýnek chceme sáhnout a vyzkoušet si jeho účinnost. Potom se nebudeme pozastavovat nad vysokou cenou a zakoupíme ho.
Dobrý den, musím přiznat, že svůj mlýnek mám více jak 10 let a koupili jsme jej v Německu. Dnes tento model už na trhu nevidím, ale je velmi podobný (vzhledově i technicky) mlýnkům v nabídce na webu: http://www.mlynky.cz
Margit
Dobrý den, po téměř třech letech neúspěšných pokusu o otěhotnění a absolvování několika hormonálních kur – po kterych jsem nabrala 15 kilo…jsem na zhubnutí nasadila bezlepkovou a nizkosacharidovou dietu se současnými zvyšenim příjmu proteinu Podotykam, ze do te doby jsem se stravovala opravdu zdrave, pekla jsem vlastni celozitny chleb,jedla dost zeleniny,nekolikrat tydne jsem cvicila – joga, pilates, posilovna…opravdu jedine, co jsem udelala, ze jsem striktne vyloucila lepek a sacharidy velice omezila…po dvou měsících jsem nejenom mela dole cca osm kilo, ale s naprostý údivem jsem na těhotenského testu našla dva proužky. AZ na změnu ve stravě jsem všechno dělala stejne jako předchozí tři roky, včetně stresu, že je mi skoro pětatřicet a mimino nikde…No mimino mi ted spinká u prsu ☺ Pro me na te pohádce o lepku a psenici něco bude…
Dobrý den, děkuji za sdílení Vašeho příběhu a blahopřeji k úspěšnému vyřešení potíží. S tím, že dietou neléčená intolerance anebo alergie na lepek může být příčinou neplodnosti naprosto souhlasím, potvrzují studie i sama uvádám v dřívějším článku o neplodnosti. Margit
Dobrý den,
děkuji za poučný článek, chtěl bych se ještě zeptat co si myslíte o baleném celozrnném chlebu, např. tomto – http://www.zdravapotravina.cz/chleba/vollkornbrot-celozrnny-chleb-schneider-brot-gmbh-de ? Po vyřazení hladké mouky z jídelníčku jsem si ho dost oblíbil, sním přibližně jedno balení týdně, snad je takové množství v pořádku.. jinak jsem veganem s převahou syrové stravy – zelenina, ovoce, luštěniny, celé obiloviny, semena, ořechy.. namáčím a klíčím :)
U toho chleba mě ale překvapuje ta dlouhá trvanlivost, většinou to bývá kolem 1 roku, nevíte čím to je? Domnívám se, že je balený zřejmě v nějaké ochranné atmosféře, protože rozbalený za pár dní zplesniví, ale chtěl bych se ujistit. Snažil jsem se to najít i na různých anglických stránkách, ale neúspěšně..
Předem děkuji
Dobrý den, složení chleba je v pořádku, i když ne každý je schopný strávit takovéto vyšší množství vlákniny. Trvanlivost může být skutečně dána pouze způsobem balení, jinak vysvětlitelná není a zcela obecně sama upřednostňuji čerstvé potraviny před čímkoliv trvanlivým a v tomto případě tedy doporučuji zkusit alespoň někdy chléb nahradit nějakými čerstvě upečenými žitnými plackami anebo chlebem. M.
Chci varit knedliky a pect buchty. Je mozne nahradit hrubou mouku semolinou ?
Dekuji za radu.
Určitě ano, i když nejsnazší bude nejdříve semolinovou anebo špaldovou mouku používat jen zčásti a zvykat si na její trochu odlišné vlastnosti i chuť. M.
Dobrý den!
Od 20 let se stravuji nadmíru zdravě, snažíme se, aby rodinu živila zahrada a produkty vlastní práce a vaření. Mezi jinými jsem téměř každý týden pekl 4 bochníky kvasnicového chléba z doma mleté špaldové mouky.
Přesto mě trápily některé neduhy. Mezi nimi dráždivý tračník. Několik vyšetření na gastroenterologii nic nezjistilo, pouze alergie na mléko, na lepek nikoliv. Takže jen konstatování, že to je dráždivý tračník a že se s tím nedá nic dělat.
Ve 40 letech jsem na zkoušku přešel na bezlepkovou stravu, místo chleba jsem začal dělat celozrnné placky z pohanky, kukuřice, rýže apod. Stal se takřka zázrak. Mimo D.T. zmizela únava, psychické problémy, opary a podobně. Na internetu jsem zjistil, že je více lidí, kteří přestali jíst pšenici a pocítili velkou úlevu, ať již pak jedli cokoliv. Tohle se nedá jen tak popřít. Předchozí generace jedli především pečivo z celozrnného žita na kvásku. Pak někdo vynalezl droždí místo kvásku, rafinaci obilnin, intenzivní hospodaření, vyšlechtil pšenici na vyšší obsah lepku, ostatní obilniny potlačil… pšenici máme snad úplně ve všem! To je nějaká pestrost ve stravě? Nemám pravdu?
Dobrý den,
díky za sdílení Vašeho příběhu a držím pěsti ať se i nadále jen daří. S potřebou omezit náš nadměrný příjem pšenice nelze než souhlasit a také už dlouhodobě doporučuji jíst i jiné obiloviny. M.
A proč se vlastně strava bez lepku nazývá dieta? Dieta zní jako něco negativního, extremního. Vždyť ale většina světa takto jí. Myslím tím tu velkou a chudou většinu v Africe, J.Asii, J. a stř. Americe. Ty kteří neznají mnohé typické nemoci bohatých evropanů a američanů.
Nechci zde psát jen jako kritik. Dosud jsem Vaše články četl velmi rád, paní Slimáková.
Předběhla jste mě s odpovědí :-)
Já děkuji za pozitivní reakci
Ale mezitím jsem se naučil dělat i kváskový chléb čistě ze žita (opět vlastní celozrnná mouka bio) a zdá se mi, že žito mi až tak nevadí. Doufám, že ho budu moci do budoucna zařazovat častěji.
Zapoměl jsem říci, že na bezlepkové stravě jsem již 4 roky.
Takže už jen doplňuji: striktní vyloučení jakékoliv potraviny je dieta, pouhé omezení se takto neoznačuje a já se v textu vyjadřovala o rozhodnutí jednotlivců striktně vyloučit lepek nebo pšenici, a to i jestliže k tomu nemají klinický podklad.
Dobrý den,
zajímá mě,kde berete tu jistotu a přesvědčeni, že pšenice je základní potravina??Váš argument o sociální izolaci lidí,kteří jedí jiné potraviny, než většina ostatních zavání heslem- kdo není s námi, je proti nám!
Lepek je od slova lepit…a to také v těle dělá. Spousta lidí by żasla při pohledu na ten lepivý chrchlel, ktery zbyde po vyplachnuti všeho ostatního z pšeničné mouky.
Dobrý den, vycházím z více jak dvacetiletého studia výživy. M.
Konečně zdravý názor, po těch blábolech s radami úplně vynechat pšenici, ale i žito, snad i ovesné vločky a tvrzení, že nejlepší je jíst jen syrovou stravu.
Omezit moučné výrobky může být dobré, nahradit jejich část jinými zdroji (pohanková, rýžová, bezlepkové směsi nebo špaldová mouka), ale zbavovat se základní potraviny je nesmysl.
A argumentovat tím, že pšenice není pro lidský organismus přirozená potravina, je taky nesmysl. Pokud vím, tak naši předci pšeničné jídlo měli úplně běžně, stejně tak i hrách, kroupy, ale i špek, maso (v menší míře) a brambory. Takže by stačilo přestat blbnout a lítat od extrému k extrému, už tady byly mnohokrát potraviny, které byly najednou škodlivé a po několika letech byly najednou velmi zdravé (mléko, sádlo, máslo…), naopak, co se propagovalo jako zdravé (margariny) bylo seznáno nezdravým. Pokud vím, za války margariny sloužily jako náhražka za máslo, které nebylo k mání. A pokud by někdo argumentoval tím, že za války byli lidi štíhlí, tak to nebylo díky margarínům, ale díky tomu, že často neměli co do huby.) Taky si vybavuji před několika lety vychvalovaný palmový olej, který se dnes shledává jedním z nejškodlivějších.
Zastáncům extrémismu bych jen mohla říct – dělejte si co chcete, jste dospělí a odpovědní sami za sebe. Ale proboha netahejte do toho děti a dopřejte jim klasickou a pestrou stravu (do které můžete zamíchat i různé druhy obilovin, včetně bezlepkových).
Dobrý den,
Vaše prezentace je postavena na autoritativním přístupu (Já doktorka vím, jak věci jsou). Lidé Vám věří. Proto bych Vás rád požádal o hlubší studium problému předtím, než napíšete článek.
Píšete sice o šlechtění pšenice, ale už nepíšete o důsledcích. Glykemický index je drobnost. Původní pšenice měla 14 chromozomů, šlechtěná jich má přes 40. Jedná se o totálně odlíšnou plodinu, která je pro lidský organismus nestravitelná.
Většina intolerancí „lepku“ je ve skutečnosti intolerance geneticky modifikované pšenice.
Takže souhlasím, že je dobré pšenici omezit, ale nejzdravější je zcela ji vynechat.
Dobrý den, děkuji za Vaše doplnění, a omlouvám se jestli mé texty zní aurotitativně. To není cílem, snažím se jen jasně vyjadřovat svůj postoj. Ještě si dovolím upřesnit ať nevznikají nedorozumění. Geneticky modifikovaná pšenice se zkouší v USA, ale v žádném případě ještě není dovolena k prodeji ke konzumaci. To, co jíme je pšenice vzniklá intenzivním šlechtěním. M.
Dobrý den, Margit,
děkuji za zajímavý článek, s Vaším názorem se ztotožňuji. Chtěl bych se zeptat – držím teď bezlepkovou dietu – mám podezření, že něco v mé stravě je zodpovědné za moje trávicí problémy, zkouším metodu pokus X omyl. Bylo mi však řečeno, že bezlepková dieta se pro tyto účely musí držet minimálně měsíc. Jaký je na tohle tvrzení Váš názor? Musím říct, že po týdnu nepozoruji v podstatě žádné výrazné zlepšení (bílou mouku jsem i tak jedl minimálně, snažím se jíst zdravě – používám celozrnnou). Bezlepkové potraviny jsou navíc dost drahé, ale nerad bych musel na kolonoskopii.
Dobrý den, sama doporučuji držet eliminační diety nejméně 6 týdnu, a ještě lépe 2 – 3 měsíce. Po této době už musí být cítit změny. Držím pěsti. Margit
Pšenice je od-jak-živa základem středoevropské stravy. Ale- a ještě jednou ALE- zvýšenou konzumaci pšeničných výrobků, které jsou chutné a výživné, si zaděláváme na obezitu a další s ní spojené komplikace. Příčinu hledejme v sobě a v době … nikoliv ve pšenici, která za nic nemůže.
V našem životním stylu musí být vyvážený příjem energie = strava s jejím výdejem = pohyb. Ten nám hodně chybí a proto kyneme jako knedlíci a buchty.
Takže vážení, od monitorů VZTYK !!! a CVIČIT !!!
Jo a pšenici si nechme, protože jsme na ni po mnoho generací zvyklí. Američané ať se klidně cpou svojí kukuřicí. Mají svých problémů dost, tak nám do našich záležitostí nebudou kecat !!!
Dobrý den, již několik měsíců se snažím snížit množství lepku, cukru a tuku ve stravě kvůli zdraví a doufám, že mi to pomůže zmírnit mé příznaky PCOS. Nahrazuji klasickou bílou mouku jinými. Doposud špaldou, ale čtu že není až tak vhodná. Každopádně si děláme domácí těstoviny. Začali jsme s mužem vytvářet semolinové a různé další smícháním několika muk (špalda-pohanka, pohanka-žito, žito-ječmen,pšenice-špalda), ale ve chvíli kdy jsme si na obalu přečetli že je semolina chemicky upravená-odradilo nás to. Je tedy zdravá nebo ne? Nevíte co je na ní přesně chemicky upraveno? děkuji
Dobrý den, doporučuji tuky jíst, jen vybírat kvalitní a semolina je starší odrůda pšenice, kterou můžete jestliže neřešíte celiakii. Také nechápu, jak by měla být chemicky upravovaná. Margit
http://ibaunas.markiza.sk/clanok/1833989?name_url=zdravy-ako-bukovsky-zabija-nas-lepok
Pan Bukovský to vysvětluje podobně a konkrétněji. Jakoby mluvil o mě.
Když mi tedy vynechání lepku před 5 lety výrazně pomohlo, pak se zase problémy začaly vracet (trávicí a neuro/psychického rázu, únava), co mám dělat, když se stravuji a žiju jinak velmi zdravě (domácí kuchyně, jejíž základem je zahrada, mlýnek a zásoby obilnin, luštěnin a semen) ? Obvodní lékařka mě tlačí do SSRI…
Dobrý den, základní příčinou problémů totiž nemusí být lepek, ale nezdravé střevní prostředí, které nedokáže lepek správně trávit. Vynechání lepku, proto mohlo na nějakou dobu zabrat, ale jestliže se neřešil mikrobiom byla to jen omezená pomoc, detailněji zde:
http://www.margit.cz/co-zabiji-streva/
Margit
Děkuji za odpověď. Podíval jsem se i na tuto stránku. Z těch 6 bodů u mě připadá v úvahu jen Stres, ale ten jediný nemůžu ovlivnit. Nemám jiný důvod, proč bych měl mít špatnou střevní mikroflóru.
Mám dráždivý tračník a uvažuji nad trávícími potížemi s FODMAP o kterých informuje MUDr Bukovský. Zajímá mě, jestli existuje v ČR nějaká možnost gastro vyšetření, jestli špatně trávím fruktany nebo jiný sacharid.
Dobrý den, ano potíže trávit sacharidy je možná, ale na testování se musíte zeptat lékaře, zde nemám přehled. Margit
Děkuji Vám
Paní Margit, prosím, nevíte o přímém dodavateli BIO špaldy?
Děkuji.
Dobrý den, doporučuji Probio Sněžník: http://www.probio.cz/o-nas/o-spolecnosti/zajimavosti-o-pro-bio/pro-bio-a-spalda.html
Margit
Paní Margit, děkuji za rychlou odpověď, ale mám ještě jeden dotaz.
Proplachujete prosím před mletí obiloviny? Přestože je kupuji v kvalitě BIO a před vařením je proplachuji (jsou zaprášené), tak nevím, jak postupovat v případě mletí.
Propláchnout a usušit?
Děkuji a přeji klidné svátky.
Dobrý večer, chtěla bych se zeptat zda se za dietní večeři dá považovat uvařené mungo zahuštěné rýžovou moukou na kyselo. Děkuji
Dobrý den, doaz nechápu, dietní potraviny a jídla nijak nedoporučuji a mungo s rýžovou moukou mi nepřijde jako dostatečné hlavní jídlo. m.
Dobrý den, paní Margit, velmi děkuji za pěkný článek, Vaše texty jsou přínosné a srozumitelné i lidem, kteří nejsou takzvaně vzděláni v oboru. Já osobně se domnívám, že za totálním lynčováním lepku stojí především business-ať už se jedná o pseudolékaře, kteří vydávají „moudré“ knihy či sportovce, kteří dají svojí fotku na obal bezlepkové tyčinky. Samozřejmě, že jsou mezi námi lidé, kteří trpí celiakií nebo atopickou alergií na lepek, ale ten „bezlepkový boom“ mezi zdravými lidmi je holý nesmysl. Já sama jsem veganka, čas od času konzumuji seitan (tedy lepek v čisté formě, který si vyrábím sama z bílé pšeničné mouky) a nikdy mi nezpůsobil byť sebemenší zdravotní problémy, naopak, pro mne jako pro vegana je to zdroj cenných bílkovin rostlinného původu. Tahle bezlepková kampaň mi trochu připomíná 90.léta-propagování umělých sladidel, glukózo-fruktózového sirupu a palmového oleje…ano, například i o aspartamu, cyklamátech a acesulfamu se kdysi tvrdívalo, že jsou super zdravými alternativami k největšímu zabijákovi – cukru. A dnes se v reklamách na minerálky chlubí, že jsou slazeny pravým cukrem a ne umělými sladidly. Aspartam a celá partička umělých sladidel jsou považovány za karcinogeny, glukózo-fruktózový sirup díky složení svých molekul podporuje ukládání tuku v rizikových partiích (v okolí životně důležitých orgánů) a palmový olej díky poměru obsažených mastných kyselin (palmitová a steárová) není tak šetrný k hladině LDL jak se původně počítalo (nemluvě o drancování přírody a vraždění živých tvorů, které je důsledkem vytváření plantáží pro pěstování olejových palem). Chci tím jen říct, že člověk by se měl řídit vlastním rozumem, poslouchat svoje tělo, protože to co je dobré pro jednoho nemusí vyhovovat druhému, ale společným jmenovatelem pro nás všechny je, že bychom se neměli nechat zmást líbivými slovy reklamy na bůhví jaké výdobytky doby a měli bychom se vrátit k těm nejjednoduším věcem, které si můžeme připravit sami a s láskou…tou jedinou zdravou „přidanou látkou“…
Dobrý den, paní Slimáková, děkuji za zajímavý článek. Kvůli dlouhodobému akné jsem vyzkoušela na měsíc úplně vysadit lepek. Jedla jsem více rýže, brambor, zeleniny, kupované bezlepkové pečivo a těstoviny. Necítila jsem na sobě žádné změny co se týče pleti, zažívání, únavy apod. Proto jsem se vrátila k původnímu jídelníčku – první dny jsem se snažila jíst pečivo stále s mírou, pak už „normálně“ (cca 3x denně krajíc chleba nebo celozrnný rohlík). Teď jsem si s hrůzou uvědomila, že od té doby (bude to tak 2 měsíce) mám nafouklé břicho ještě více než dřív a častěji trpím ranním průjmem. Nemohla jsem si celiakii či alergii na lepek svým pokusem vypěstovat? V minulosti u mě byla krevními testy opakovaně vyloučela, ale máme ji v rodině… Děkuji, Leni
Jednoznačne s Vami a s celým článkom môžem súhlasiť. Samotná pšenica nie je zlá ale treba sa na celé to pozerať trošku z iného uhla pohľadu. Presne ako píšete v článku, že v bielom pečive v obchodoch z pšenice zostáva fakt len škrob, vláknina a väčšina minerálov a vitamínov išlo preč. A ďalšia vec, že v pečive môžu byť pridané rôzne iné aj zdraviu škodlivé látky. samotná pšenica je v tom úplne nevinne – veď obilovinami sa ľudia stravujú už tisícky rokov.