Příčiny a prevence Alzheimerovy demence

Alzheimerova choroba je dnes nejběžnější degenerativní onemocnění mozku, demence vedoucí až k naprosté ztrátě schopností vykonávat i ty nejběžnější činnosti. Nemocní jsou v pokročilých stádiích nemoci odkázáni na péči jiných. Příčiny jsou stále neznámé a terapie spíše udržovací. V posledních letech, se však opakovaně setkávám s profesionály upozorňujícími na souvislost mezi poškozením mozku a cukrovkou, pro kterou je typická inzulinová rezistence. Vysvětlení propojení nadbytku sacharidů ve stravě a demencí je logické, prevence stravou poměrně snadná, a proto jsem se rozhodla předat kompletní text Georgia Ede MD, kde obojí detailně vysvětluje.

Prevence Alzheimerovy choroby je jednodušší, než si myslíte

Trpíte inzulínovou rezistencí? Pokud nevíte, nejste zdaleka sami. Toto je možná ta vůbec nejdůležitější otázka, kterou si ve vztahu k vašemu fyzickému a duševnímu zdraví můžete položit – přesto ji většina pacientů, ale i lékařů, nedokáže zodpovědět. V USA dosáhla inzulínová rezistence epidemických rozměrů: více než polovina obyvatel je dnes rezistentní na inzulín. Inzulínová rezistence je hormonální stav, který po celém těle připravuje půdu pro rozvoj zánětu, narušuje normální metabolismus cholesterolu a tuků a postupně devastuje schopnost zpracovávat sacharidy. Inzulínová rezistence nás vystavuje značnému riziku vzniku řady chorob, jako jsou obezita, srdeční onemocnění, rakovina nebo diabetes 2. typu. A co hůř, vědci nově zjistili, že inzulínová rezistence hraje významnou roli při rozvoji Alzheimerovy choroby.

Co je inzulínová rezistence?

Inzulín je hormon, který řídí způsob, jakým buňky zpracovávají životně důležité živiny, například cukr (glukózu). Funkcí inzulínu je „odemknout“ svaly a buňky tak, aby mohly absorbovat glukózu z krevního řečiště. Jakmile sníte sladkou nebo škrobnatou potravinu, která zapříčiní prudké zvýšení cukru v krvi, slinivka břišní uvolní hormon inzulín, který zajistí, že se glukóza dostane z krve do buněk. Pokud k prudkému nárůstu cukru v krvi dochází příliš často, buňky se začnou proti přílišnému vystavování silným účinkům inzulínu bránit tím, že na něj sníží svoji reakci – stanou se rezistentní na inzulín. Ve snaze vzniklou rezistenci překonat slinivka začne do krve produkovat ještě více inzulinu tak, aby zajistila přísun glukózy do buněk. Avšak čím více inzulínu uvolní, tím rezistentnějšími se buňky stávají. Postupem času pak takovýto bludný kruh může vést k trvale zvýšené hladině glukózy v krvi, tedy diabetu 2. typu.

Inzulínová rezistence a mozek

V mozku se pak odehrává poněkud jiný příběh. Mozek je energetický nenasyta a vyžaduje stálý přísun glukózy. Glukóza může volně opustit krevní řečiště, bez problému překonat hematoencefalickou bariéru, a dokonce vstoupit do většiny mozkových buněk a žádný inzulín k tomu nepotřebuje. Hladina glukózy v mozkomíšním moku obklopujícím váš mozek se vždy pohybuje okolo 60 % hladiny glukózy v krvi, a to bez ohledu na to, zda trpíte inzulínovou rezistenci č nikoli. To tedy znamená, že čím vyšší hladina cukru v krvi, tím více cukru pro váš mozek.

S inzulínem je situace odlišná – čím vyšší je hladina inzulínu v krvi, tím obtížněji se inzulín dostává do mozku. To je zapříčiněno skutečností, že se receptory zodpovědné za přepravu inzulínu přes hematoencefalickou bariéru mohou stát rezistentní na inzulín, a tím omezit množství inzulínu, které propustí do mozku. Zatímco většina mozkových buněk inzulín nepotřebuje k absorpci glukózy, neobjedou se bez něj, když glukózu zpracovávají. Buňky musí mít přístup k odpovídajícímu množství inzulínu, jinak nemohou přeměnit glukózu na životně důležité buněčné komponenty a energii. Může se tak stát, že ačkoli se mozkové buňky lidí s inzulinovou rezistencí doslova topí v glukóze, pomalu umírají hlady.

Inzulínová rezistence a paměť

Které mozkové buňky umírají jako první? Hippokampus je paměťové centrum mozku. Buňky hippokampu pro svoji náročnou práci vyžadují spoustu energie, někdy však plní i úkoly, které vyžadují extra dávku glukózy. Zatímco inzulín není pro běžnou činnost hippokampu nezbytný, je potřeba pro pokrytí těchto výjimečných úkolů, což tuto část mozku činí zvláště citlivou na nedostatek inzulínu. To vysvětluje, proč je zhoršující se paměť jedním z prvních příznaků Alzheimerovy choroby, bez ohledu na to, že tato choroba nakonec zničí celý mozek. Bez adekvátního přísunu inzulínu má hippokampus obtíže ukládat nové vzpomínky a postupem času se začíná smrskávat, až nakonec umře. V okamžiku, kdy si člověk všimne prvních příznaků „mírné kognitivní poruchy“ (pre-Alzheimerovy choroby), jeho hippokampus se již zmenšil o více než 10 %.

Alzheimerova choroba jako diabetes 3. typu

Všechny hlavní příznaky Alzheimerovy choroby, jako jsou neurofibrilární klubka, amyloidní plaky nebo atrofie mozkových buněk, lze vysvětlit pomocí inzulínové rezistence. Až 80 % lidí s Alzheimerovou chorobou má inzulinovou rezistenci, případně plně rozvinutý diabetes 2. typu. Spojení mezi inzulínovou rezistenci a Alzheimerovou chorobou se již stalo natolik prokázané, že někteří odborníci Alzheimerovu chorobu označují jako diabetes 3. typu. To neznamená, že by diabetes způsoboval Alzheimerovu chorobu, demence váš může postihnout, i když nemáte cukrovku. Přesnější je spíše toto tvrzení: Inzulínová rezistence těla je diabetes 2. typu, zatímco inzulínová rezistence mozku je diabetes 3. typu. Jedná se o dvě různé nemoci způsobené stejným základním problémem – inzulínovou rezistencí.

Stanete se i vy obětí Alzheimerovy choroby?

Možná vás překvapí informace, že se Alzheimerova choroba začíná rozmáhat ještě dlouho předtím, než se objeví jakékoli příznaky. Problém mozku se zpracováním cukru způsobený inzulínovou rezistencí se nazývá „glukózový hypometabolismus“. Jednoduše řečeno, jedná se o stav, kdy mozkové buňky nemají dostatek inzulínu k tomu, aby mohly spalovat glukózu na plný výkon. Čím více rezistentními se stanete, tím méně efektivně bude váš mozek spalovat glukózu. Glukózový hypometabolismus je raná známka rizika vzniku Alzheimerovy choroby a lze jej odhalit za použití speciální zobrazovací metody mozku zvané PET sken. Díky použití této technologie ke studiu lidí různého věku vědci zjistili, že Alzheimerově chorobě předchází celá DESETILETÍ postupně se zhoršujícího glukózového hypometabolismu. Glukózový metabolismus mozku se může zhoršit až o 25 %, aniž by docházelo ke zjevným obtížím s pamětí. Jako psychiatrička, která se specializuje na léčbu vysokoškolských studentů, cítím jisté pozitivní mrazení ze skutečnosti, že vědci zaznamenali případy glukózového hypometabolismu v mozku žen už ve věku 24 let.

Reálná naděje pro vaši budoucnost

Dříve jsme v souvislosti s Alzheimerovou chorobou cítili bezmoc, jelikož nám bylo řečeno, že všechny hlavní rizikové faktory vzniku tohoto onemocnění leží mimo naši kontrolu: věk, genetika a rodinná anamnéza. Jako bychom byli kachny na střelnici, co jenom čekají, až je lovec sestřelí – až do teď. Špatnou zprávou je, že inzulínová rezistence je již tak rozšířená, že je poměrně velká šance, že ji v určité míře už máte. Dobrou zprávou je, že inzulínová rezistence je jedním z hlavních rizikových faktorů vzniku Alzheimerovy choroby, se kterým můžete něco udělat. Konzumace příliš velkého množství nesprávných sacharidů je to, co způsobuje zvýšení hladiny cukru v krvi a inzulínu, a tím tedy i vyšší riziko vzniku inzulínové rezistence a Alzheimerovy choroby. Naše těla se vyvinula, aby zvládala zpracovat přírodní zdroje sacharidů, jako jsou jablka a sladké brambory, ale nejsou schopna se vypořádat s moderními rafinovanými sacharidy, například moukou a cukrem. Jednoduše řečeno rafinované sacharidy způsobují poškození mozku. S vašimi geny ani věkem nepohnete – rozhodně však můžete ovlivnit to, co jíte. Není to o tom, že budete jíst méně tuku a masa, nebo více vlákniny, ovoce a zeleniny, to zásadní je změnit množství a typ sacharidů.

Tři kroky k minimalizaci rizika vzniku Alzheimerovy choroby

1. Zjistěte míru vaší inzulínové rezistence. Váš lékař je schopen zjistit stav vaší inzulínové rezistence za pomocí jednoduchého krevního testu, například na glukózu, inzulín, triglyceridy nebo HDL, v kombinaci s dalšími informacemi, jako je měření pasu a krevního tlaku.
2. Vyhýbejte se rafinovaným sacharidům jako čert kříže, a to hned. I pokud ještě inzulínovou rezistenci netrpíte, stále jste vystaveni velkému riziku jejího vzniku, a to do té doby, dokud se nezbavíte všech rafinovaných sacharidů ve sladkém pečivu, džusech a müsli tyčinkách.
3. Pokud máte inzulínovou rezistenci, hlídejte příjem všech sacharidů.Bohužel, lidé s inzulínovou rezistencí si musejí dávat dobrý pozor na příjem veškerých sacharidů, nejenom těch rafinovaných. Pokud chcete ochránit váš signalizační systém inzulínu, nahraďte většinu sacharidů na talíři chutnými zdravými tuky a bílkovinami. Nad svým mentálním zdravím (a budoucností) můžete získat kontrolu jednoduše tím, že budete jíst něco jiného. Laboratorní zkoušky ukazují, že se změny ve stravování na míře inzulínové rezistence projevují až překvapivě rychle; mnozí pacienti zaznamenali zlepšení hladiny krevního cukru, inzulínu a triglyceridů už během několika málo týdnů.

Pokud vás už nějaké ty obtíže s pamětí sužují a máte za to, že pro vás už je pozdě, zamyslete se znovu! Podle této studie z roku 2012 dokáže nízkosacharidová dieta s vyšším poměrem tuku zlepšit paměť u lidí s „mírnou kognitivní poruchou“ (pre-Alzheimerova choroba) během pouhých šesti týdnů. Ano, odstranit rafinované sacharidy ze stravy není úplně jednoduché (jsou návykové, levné, pohodlné a lahodné), ale ani nemožné. Nejsou to tedy primárně vaše geny, ale strava, co řídí váš osud. Nemusíte tak být kachnami na střelnici, co čekají, až je sestřelí Alzheimerova choroba. Vyzbrojte se touto informací a staňte se proaktivním jedincem s velkým, krásným hippokampem, co uchová veškeré vzpomínky až do konce vašich dnů.

Moje doplnění k terapii obezity a diabetu a tedy i Alzheimerovy demence

Obezita není o kaloriích, ani o gramech tuku ani o cvičení. Je způsobena hormony, které regulují náš pocit sytosti, pocit hladu a metabolismus živin. Cukrovka 2. typu není chronické progresivní onemocnění, ale porucha, jejímž základem je inzulinová rezistence, která je řešitelná správnou výživou.
Desítky let nás lékaři učí, že nízkokalorická a nízkotučná dieta s dostatkem pohybu je základem udržení zdravé hmotnosti a prevence mnoha nemocí včetně cukrovky. Výživáři nám doporučují diety postavené na hlídání kalorií. Potravinářský průmysl se nás snaží přimět jíst jejich junk food, a doporučuje kompenzovat ho pohybem. Jenže mantra „jezte méně, více se hýbejte“ obezitu spolehlivě neřeší. Většina obyvatel vyspělých zemí pravidelně drží diety, mnozí poctivě dietující celoživotně bojují s kaloriemi. Na druhé straně jsou lidé, kteří si udržují zdravou hmotnost bez jakékoliv kontroly a počítání. Není možné, že právě dodržování oficiálních výživových doporučení se podílelo na epidemiích obezity i cukrovky? Běžná dietoterapie cukrovky je založena na pojídání mnoha jídel denně se základem v určitém počtu sacharidových jednotek. Přibývá však lékařů, kteří umí cukrovku vyléčit. Ti naopak doporučují maximálně omezovat počet jídel a množství sacharidů v nich.

Dr. Jason Fung je kanadský nefrolog, který se v praxi setkával s pacienty s poškozením ledvin v důsledku zhoršujícího se diabetu. Neúčinnost dnes typických doporučení v terapii diabetu a obezity jej přivedla ke studiu výsledků těch nejkvalitnějších lékařských studií a šokujícím objevům, jak jsou fakta zkresleně převáděna do oficiálních výživových doporučení. Ve svých vystoupeních se soustředí na téma obezity, ale jeho teorie vysvětluje, jak může jídlo poškozovat hormonální rovnováhu každého z nás bez ohledu na hmotnost. Protože inzulinová rezistence je nejenom základem rozvoje cukrovky a obezity, ale stojí také za většinou civilizačních onemocnění od rakoviny až po Alzheimerovu demenci. Zde jeho detailní vysvětlení příčin a doporučení v několika videích.