SPECIALISTKA NA ZDRAVOTNÍ PREVENCI A VÝŽIVU
31.12.2014
Lidé jsou tlustší a nemocnější než kdy předtím. Míra obezity v populaci se od roku 1980 ztrojnásobila, zejména pak mezi dětmi. O důvodu negativního trendu vědci stále diskutují, ale už nyní je jasné, že zásadní vliv hraje prostředí, ve kterém žijeme, protože geny se tak rychle měnit nedovedou.
Pravidelně upozorňuji na negativní vliv tzv. toxického stravovacího prostředí, které nás stále více obklopuje. Za příklad uvedu přemíru levných vysoce průmyslově upravovaných potravin, podporu jejich konzumace například povolením jezení v kinech, umístění automatů s junk food do škol, prodejem sladkostí už i v nepotravinových obchodech.
Je pokrytecké vyčítat rodičům, že neučí děti zdravě jíst, když mnozí z nich jsou nuceni žít v prostředí, které vybízí k opaku. Už Dr. David Kessler, dřívější komisař FDA, svými průzkumy došel k názoru, že obezita není znakem slaboduchosti postiženého, ale především jeho genetické předurčenosti k úspornějšímu metabolismu a omezeným schopnostem odolávat nabídce. Pro mnohé dospělé a ještě více dětí je čím dále obtížnější doplavat v moři sladkostí k mrkvi.
Možné příčiny našeho nedobrovolného tloustnutí výborně vysvětluje text z Alternetu s názornými grafy, které popisují změny, jež k obezitě v posledních letech různou měrou přispívaly. Autor dokumentuje situaci v USA, některé detaily proto mohou být mírně odlišné. Přesto si myslím, že jeho shrnutí je skvělým podnětem k zamyšlení. Z uvedených důvodů jsem se rozhodla vám namísto vlastního článku předat překlad celého originálního textu.
Historické trendy a výsledky studií zaměřených na problém obezity, které poukazují na hlavní důvody, proč se obezita stala tak masivním problémem naší společnosti:
Lidé dnes snědí více kalorií než dříve. Bohužel většina z konzumovaného jídla jsou průmyslově zpracované potraviny.
Na grafu výše můžeme vidět, jak lidé v USA měnili své stravovací návyky během posledních 120 až 130 let. Na přelomu 20. století lidé povětšinou jedli jednoduchá, doma připravená jídla. Okolo roku 2009 však již polovinu toho, co snědli, tvořil fast food a jiná než domácí jídla. Graf však ve skutečnosti opomíjí jednu důležitou věc: většina toho, co v dnešní době považujeme za domácí jídlo, je ve skutečnosti složeno z průmyslově zpracovaných potravin.
Přidaný cukr je jednoznačně nejškodlivější složkou dnešní moderní stravy. Celá řada studií ukazuje, že konzumace nadměrného množství přidaného cukru může mít škodlivé účinky na metabolismus, způsobit vznik inzulínové rezistence a zvýšení objemu břišního tuku, hladiny triglyceridů a LDL cholesterolu, přičemž tento výčet negativních dopadů cukru není zdaleka úplný.
K dispozici také máme nepřeberné množství pozorovacích studií, které prokazují, že lidé, kteří konzumují cukr ve velké míře, jsou vystaveni mnohem většímu riziku vzniku diabetu 2. typu, onemocnění srdce, dokonce také rakoviny. Cukr způsobuje tloustnutí, protože ho mozek není schopen rozpoznat stejným způsobem jako jiné kalorie. Máme po něm stále hlad a potřebu se dojídat. Stejně tak má negativní dopady na hormony související s obezitou. Ve světle uvedených zjištění není překvapením, že lidé, které jedí hodně cukru, mají zvýšené riziko vzniku nadváhy a obezity.
Většina lidí se nestane tlustými přes noc. Děje se tak pomalu během let. Avšak tempo, s jakým přibíráme na váze, není rovnoměrné. Dramaticky se zrychluje během svátků, tedy času, kdy máme tendenci se přejídat všemožnými pamlsky a nemyslet na to, že jíme více, než kolik tělo potřebuje. Problém pak nastává, když neshodíme všechno, co jsme během svátků nabrali. To znamená, že pokud během svátků přibereme tři kila a následně dvě kila shodíme, budeme během let postupně nabírat váhu. Ve skutečnosti se dá celoživotní tloustnutí mnoha jedinců zpětně vysvětlit pomocí každoročního obžerství během svátků.
Ve 20. století propukla ve Spojených státech epidemie srdečních onemocnění. Spousta vědců tehdy věřila, že viníkem jsou tuky, zejména pak nasycené (tato hypotéza již byla vyvrácena). To vedlo ke zrodu nízkotučné stravy, která cílí na snížení obsahu nasycených tuků. Zajímavým zjištěním však je, že epidemie obezity započala přesně ve stejnou dobu, kdy se stala nízkotučná strava všeobecně přijímanou formou stravování. To samozřejmě nic neprokazuje, jelikož korelace není důkazem příčinné souvislosti.
Přesto se však zdá, že tím, jak jsme začali brojit proti nasyceným tukům a zároveň dali zelenou nízkotučným výrobkům s vysokým obsahem cukru, jsme přispěli k dnešnímu neblahému způsobu stravování. Existují také rozsáhlé dlouhodobé studie, které prokazují, že nízkotučná strava nezpůsobuje úbytek na váze, ani nezabraňuje vzniku srdečních onemocnění nebo rakoviny.
Jedním z faktorů, který přispěl ke zvýšení konzumace cukru, je nízká cena potravin. Na grafu výše je vidět, že se během posledních 80 let snížil podíl útraty za potraviny z 25 % disponibilního příjmu na 10 %. To se zprvu může zdát jako skvělá věc, avšak je nutné si uvědomit, že se nesnížila cena skutečných potravin, ale pouze těch průmyslově zpracovaných. Skutečné přírodní potraviny jsou ve skutečnosti tak drahé, že si je mnozí nemohou vůbec dovolit. V mnoha chudých oblastech dokonce obchody nabízejí výhradně tyto nezdravé potraviny, mnohdy pak dotované státem. Jaké šance potom mají chudí, pokud si nemohou koupit nic jiného než vysoce zpracované potraviny s vysokým obsahem cukru, rafinovaných obilovin a přidaného oleje?
Mozek má na starosti regulaci energetické bilance v těle. To znamená, že zajišťuje, abychom nehladověli a nevytvářeli si příliš tuku. Bohužel se zdá, že mozek není schopen registrovat cukr v tekutém stavu stejně dobře, jak tomu činí u kalorií v pevném stavu. Pokud tedy získáte určité množství kalorií ze sladkého nápoje, váš mozek vám automaticky neřekne, abyste už dále tolik nejedli. A právě proto jsou tekuté kalorie jaksi přidány navíc k našemu dennímu příjmu kalorií. Naneštěstí ovocné džusy nejsou o nic lepší a v podstatě mají stejný obsah cukru jako slazené nápoje. Studie ukázaly, že denní konzumace byť jediné porce slazeného nápoje zvyšuje u děti riziko vzniku obezity o 60,1 %. Cukr je sice špatný, ale cukr v tekuté formě je ještě horší.
Jedním z faktorů, který přispívá k přejídání, je rozmanitost potravin. Graf výše ukazuje výsledky studie, která zkoumala tři skupiny potkanů. Jedné skupině bylo podáváno běžné, zdravé krmivo, druhé jeden druh rychlého občerstvení a třetí více druhů rychlého občerstvení. Jak je patrné, potkani, kteří byli krmeni jedním druhem jídla z fastfoodu, přibrali na váze mnohem méně než ti, kterým bylo podáváno více druhů těchto potravin. Předpokládá se, že podobně je tomu je i u lidí. Pokud tedy máme možnost jíst více druhů potravin, jíme více. Někdy pak více, než naše tělo skutečně potřebuje.
Spousta lidí viní z nárůstu obezity úbytek tělesné aktivity, tedy že už nespalujeme tolik kalorií, jako tomu bylo dříve. Ačkoli se objem volnočasové fyzické aktivity (cvičení) zvýšil, naše práce už není tolik fyzicky náročná. Uvedený graf ukazuje, že dnešní populace v práci spaluje o 100 kalorií denně méně, což může z dlouhodobého hlediska přispívat k tvorbě nadváhy.
Tuky, které jíme, se během posledního století dramaticky proměnily. Na počátku 20. století jsme jedli povětšinou přírodní tuky, jako je máslo a sádlo. Nyní je však situace jiná a většinu tuků získáváme z margarinů a rostlinných olejů. Většina lidí nezískává tuky tím, že by smažila skutečné potraviny v rostlinném oleji. Většinou je získává již v rámci průmyslově zpracovaných potravin. Přidávání těchto olejů a tuků do potravin zvyšuje jejich energetickou hodnotu a přispívá k jejich nadměrné spotřebě.
Sociální prostředí je dalším z faktorů, které mají vliv na příjem kalorií. Například pokud jíme ve skupině lidí, sníme toho podstatně více, než pokud bychom jedli sami. Podle jedné studie je tento rozdíl až 72 %, to znamená 310 kalorií na jediném jídle. Některé studie také poukazují na skutečnost, že máme tendenci jíst více o víkendech.
Spánek je mezi faktory ovlivňujícími nadváhu a obezitu často opomíjen. Je známo, že nedostatečný spánek má negativní vliv na některé hormony, které jsou spojené s tloustnutím, a zvyšuje pocit hladu a chuť na sladké. V posledních desetiletích se průměrná délka spánku snížila o jednu až dvě hodiny za noc. Důvodů je více, mezi nimi i umělé osvětlení a elektronika. Jak se ukázalo, jedním z nejsilnějších rizikových faktorů vzniku obezity je právě nedostatek spánku. Způsobuje 89% riziko vzniku obezity u dětí a 55% u dospělých.
Důvod vzniku epidemie obezity není přesně znám, může se jednat o sacharidy, tuky nebo něco jiného. Nezpochybnitelné však je, že se během několika posledních desetiletí rapidně zvýšil příjem kalorií. Dokonce se zdá, že už jen samotné zvýšení příjmu kalorií je dostatečné pro vysvětlení zvýšení míry obezity. Je však důležité si uvědomit, že nárůst není způsoben jakousi naší kolektivní vinou a slabostí. Veškeré naše chování řídí chemické procesy, a tudíž to, co jíme, a prostředí, ve kterém nyní žijeme, změnily způsob, jakým náš mozek a hormony pracují. Jinými slovy, všechny tyto změny způsobily poruchy našeho biologického systému, který nás měl chránit před tloustnutím. A to je ten hlavní důvod pro zvýšení příjmu kalorií a tloustnutí, nikoli slabá vůle, jak se vám mnozí mohou pokoušet vnutit.
2000 - 2024 © PharmDr. Margit Slimáková, Březinova 2, 186 00 Praha 8, IČ: 46219242, DIČ: CZ6962244256, zapsaná v živnostenském rejstříku.
Zásady cookies / Ochrana osobních údajů / Všeobecné obchodní podmínky
Tyto stránky slouží pouze pro informativní účely a nenahrazují lékařskou péči. / Web je archivován Národní knihovnou ČR.
Stock Photos provided by Depositphotos
Zdravím a děkuji za zajímavé info. TOTO by mělo být pouštěno v televizi. A nejen při reklamách. Osvěta a prevence zabírá. Ne že ne. Jsme vděčni za Vás a další, kteří jsou schopni něco takového připomínat a předkládat veřejnosti. Škoda, že to nejde pravidelně a ve větší míře od MINISTERSTEV. Na MŠMT mi řekli, že není nezdravá potravina. Je jen člověk, který ji nedokáže vhodně zpracovat. Vzhledem k tomu, že se jednalo o děti ze ZŠ, tak si z tohoto tvrzení dovedeme představit, jak jim v r.2008 záleželo na stravování dětí. Oni to v Praze stejně raději hází na ředitele škol. Je to pohodlnější. S pozdravem Standa z Poličky.
Výborné. Díky za překlad.
Ale trochu mě zaráží ta spotřeba kalorií ženy / muži. Řekla bych, že alespoň 75% žen má doma 2. směnu v domácnosti oproti mužům. Pokud tedy nejsou kutilové :-)
Super a vynikající článek. Akorát mě tam zarazila jedna věc s kterou zásadně nesouhlasím.
–
Naneštěstí ovocné džusy nejsou o nic lepší a v podstatě mají stejný obsah cukru jako slazené nápoje.
–
Nemyslím si, že by ovocné průmyslově nezpracované džusy byly stejně špatné jako jiné průmyslově zpracované nápoje plné přidaného cukru. Protože fruktóza pracuje úplně jinak v našem těle a navíc dle výzkumu, kterého jsem se nedávno zúčastnil jsme zjistili,že lidé na syrové stravě mají nejnižší hladinu glykémie…a to já sním fakt hodně ovoce za den :-)