kravské mléko

Kravské mléko bylo v průběhu let vychvalováno jako základ zdravé výživy, ale současně napadáno jako nejběžnější potravinový alergen, zdroj nadbytečného cholesterolu a nasycených tuků nebo potravina zvyšující riziko vzniku diabetu prvního typu. Cholesterol je ve skutečnosti přirozenou a esenciální součástí mozkových, jaterních a nervových buněk – v podstatě každé buněčné membrány.

Mléko a mléčné produkty jsou skutečně bohatým zdrojem vápníku, vitamínu  B12, D vitamínu a bílkovin, i přes to ale prospívá většina celosvětové populace skvěle i bez jakékoliv konzumace mléka. Až 75% světové populace má potíže mléko trávit, trpí nedostatkem enzymu laktázy a mléko tradičně nekonzumuje.

Mléko je hlavní příčinou potravinových alergií; u kojenců, kteří mají potíže s jeho konzumací, je i vyšší riziko rozvoje alergií na další potraviny. Nerozpoznaná, a tím pádem také neléčená alergie na mléko může být dokonce jednou z příčin astmatu. Vedle astmatu a ekzémů se nediagnostikovaná alergie na mléko může projevovat v podobě zánětů průdušek, zánětů vedlejších nosních dutin, autoimunitního onemocnění, opakovaných nachlazení, zánětů uší a behaviorálními problémy. Proto je nejen v případě astmatu, ale i dalších nevysvětlených chronických zdravotních potíží vhodné zvážit, zda nemůže být přítomna potravinové alergie, a pokusit se o eliminaci alergenů ve stravě a prostředí. K nejčastějším potravinovým alergenům, které souvisejí s astmatem, patří kravské mléko, vejce a lepek. Mléko je navíc tzv. hlenotvorná potravina, a proto je vhodné jej (včetně výrobků, které jsou z něj vyrobené) omezit při každém z respiračních onemocnění.

Více studií už dalo do souvislosti konzumaci kravského mléka s výskytem diabetu prvního typu. Některá ze složek mléka pravděpodobně vyvolává reakci, jež vede k destrukci beta buněk slinivky břišní, které jsou zodpovědné za produkci hormonu inzulinu. Kojené děti, které nejsou přikrmovány kravským mlékem, mají nižší výskyt juvenilního diabetu.

Nezbytnost konzumovat mléko je často obhajována vysokým obsahem vápníku, který je potřebný pro stavbu kostí, a mléko inzerováno jako základní prevence osteoporózy. Ve skutečnosti má však Severní Amerika jeden z nejvyšších příjmů mléčných výrobků, a stejně tak i nejvyšší počty postižených osteoporózou. Proto, že je bez ohledu na množství přijatého vápníku mnohem důležitější, jaké jeho množství dokáže organismus přijmout a správně využít. Obě tyto vlastnosti závisí na celé řadě faktorů, jako jsou stravovací způsob, množství masa a sladkostí ve stravě, délka pravidelného pobytu na slunci, množství a druh pohybové aktivity nebo konzumace soft drinks.

Nejzdravější mléčné produkty jsou fermentované, protože probiotika v nich obsažená podporují zdravé střevní prostředí, které je základem pro zdravý imunitní systém a prospívá celému organismu. Při fermentaci dochází k přeměně pro mnohé těžce stravitelného mléčného cukru (laktózy) na kyselinu mléčnou, kysané výrobky jsou proto lépe stravitelné. V okamžiku, kdy je po fermentaci výrobek znovu pasterizován, klesá množství probiotik a úměrně i zdravotní prospěšnost produktu.

V případě, že se rozhodujete, jestli konzumovat mléko a mléčné výrobky, je třeba zvážit věk příjemce a jeho zdravotní stav. Pravidelnou konzumaci mléka a mléčných výrobků v jejich dnes běžně nabízené kvalitě nedoporučuji pro děti do jednoho roku věku, dále pro jednotlivce s rodinnou historií těžších alergií, astmatu a dalších chronických zdravotních potíží. V případě konzumace mléka a výrobků z něj je vždy vhodné upřednostňovat přirozené, průmyslově neupravované výrobky bez pasterizace, homogenizace a genetické manipulace. Pasterizace zabíjí prospěšná probiotika a homogenizace nepřirozeně pozměnuje mléčné tuky na látky riskantní pro kardiovaskulární zdraví.

Průmyslově upravované mléko často obsahuje rezidua antibiotik, rBGH (růstový hormon, v USA) a je většinou získáváno z velmi neetického chovu zvířat. Prodej mléka a mléčných výrobků však představuje významný zisk pro potravinářský průmysl, a proto je jeho konzumace stále tak silně propagována. Mlékárenský průmysl dokonce úspěšně ovlivnil USDA, takže poslední výživová doporučení americké vlády radí každému pít mléko. Průmyslově neupravované mléko (tzv. raw milk) se zdá být lépe stravitelné, jeho konzumenti udávají celou řadu zdravotních výhod, obsahuje zdravé enzymy, zdá se, že jeho příjem není příčinou vzniku alergie. Mlékárenský průmysl není schopen zajistit podmínky chovu krav, které by dodávaly zdravé přirozené mléko bez potřeby pasterizace, a proto není schopen konkurovat přirozenému mléku. Útoky směřující na přirozené neupravované mléko jsou proto motivovány spíše ekonomicky než otázkou hygienické bezpečnosti a s cílem poškodit stále rostoucí zájem o konkurenční produkt.

Hygienické stanice prohlašují, že konzumace přirozeného mléka je riskantní, protože může být kontaminováno nepříznivými živými mikroorganismy. Jakákoliv čerstvá přirozená potravina může v případě hygienicky problematické výroby anebo skladování obsahovat zdraví škodlivé mikroorganismy, a přesto prosperující zdraví zcela jistě nezajistíme zákazem přirozených potravin. Právě ty totiž obvykle patří k tomu nejzdravějšímu, co lze konzumovat.