SPECIALISTKA NA ZDRAVOTNÍ PREVENCI A VÝŽIVU
17.8.2016
Ve svých textech a videích jsem se opakovaně věnovala tomu, že není potřeba speciálně oddělovat potraviny na talíři. Přesto stále dostávám dotazy, jestli přeci jenom není třeba oddělit párek v rohlíku od rohlíku nebo do obilné kaše nedávat ovoce. Odpovědi jsou jasné: tu první kombinaci vůbec nejezte, tu druhou si klidně dejte, pokud vám chutná a prospívá. A je úplně jedno, jestli třeba sousedce, která praktikuje makrobiotiku, po kaši s ovocem naskakují žíly. To jsou její žíly, ne vaše. Někteří z nás skutečně ze zdravotních důvodů, jiní třeba pro svou víru nemohou jíst nejrůznější kombinace potravin. To ovšem neznamená, že jejich zkušenosti by měly být základem výživových doporučení pro zbytek populace.
Právě jsem chtěla napsat detailnější pojednání o mýtu dělené stravy, když jsem objevila blog kolegyně, která to už skvěle zvládla. Proto vám níže rovnou předávám překlad jejího vysvětlení.
Autorkou textu je Tamara Duker Freuman, MS, RD, CDN. Dietoložka, která se ve své ordinaci zaměřuje na terapii nemocí trávícího traktu, celiakii a potravinové intolerance.
Bez ohledu na to, jak bezostyšně nepravdivé a nepodložené někdy jsou, některé internetové mýty o lidském těle prostě ne a ne zemřít. Mýtus o dělené stravě, který hlásá, že lidské tělo nedokáže trávit některé potraviny, jsou-li konzumovány ve špatné kombinaci, je právě jedním z nich. Zastánci dělené stravy varují, že ovoce je nutné jíst samostatně, poněvadž „hnije“ a podporuje „škodlivé kvasinky“ v těle. A stejně tak bychom neměli konzumovat maso společně s obilovinami a sacharidy, protože tím zapříčiníme hnití masa ve střevech, jelikož se různé zažívací faktory nutné pro zpracování bílkovin a sacharidů, ať už se jedná o enzymy nebo hodnoty pH, vzájemně zneutralizují. Dle tvrzení zastánců dělené stravy mohou důsledky nevhodné kombinace jídel zahrnovat plynatost, nadýmání, ale třeba i závažnější onemocnění.
Hnijící ovoce v žaludku? Rozkládající se maso ve střevech? Zní to až děsivě. A děsivé by to i bylo, pokud by tato tvrzení byla alespoň z části pravdivá. Naštěstí nejsou.
Zdůvodnění, které stojí za dělenou stravou, odráží hluboké nepochopení základních biochemických a fyziologických procesů, které stojí za trávením v lidském těle, a při nejlepším se dají označit za pavědu. Vycházejí z hrubého podcenění schopnosti naší trávicí soustavy provádět multitasking. Pro upřesnění dodávám, že jsem si vědoma některých starověkých kulturních tradic, jako je Ájurvéda, ve kterých kombinování potravin hraje významnou roli. Tyto tradice jsou však spíše spirituálně motivované a odrážejí specifický metafyzický přístup k trávení, než že by vycházely z poznatků molekulární biologie. Níže uvedené tak nemá sloužit jako kritika stravovacích praktik nezápadních kultur.
Je tedy třeba vytáhnout středoškolskou učebnici biologie a dát přetrvávajícímu mýtu západního stylu jednou provždy vale. Potraviny ve vašem žaludku „nehnijí“ a tečka. Hnití je definováno jako rozkladu organických látek (v tomto případě jídla) z důvodu činnosti bakterií nebo hub. pH v vašem žaludku je přibližně 2,0 (méně v případě půstu), tedy podstatně kyselejší než i takový ocet nebo citrónová šťáva. To z žaludku činí extrémně nehostinné prostředí pro mikroorganismy, které tam zpravidla dlouho nepřežijí. Jinými slovy, pokud už se bakterie nebo kvasinky dostanou k jídlu ve vašem trávicím traktu, rozhodně to nebude v žaludku, a to bez ohledu na to, jak dlouho tam leží.
Existuje pouze jedna okolnost, za které by vás hnijící jídlo v žaludku mohlo trápit, a to pokud byste umřeli v půlce oběda. Nicméně pokud to v plánu nemáte, nemějte žádný strach a jezte ovoce v kombinaci, s čímkoli se vám jen zachce. Kombinování potravin nemá vliv na pH vašeho trávicího ústrojí. Dalším argumentem předkládaným zastánci dělené stravy je, že trávení sacharidů údajně snižuje kyselost žaludku, což je nezbytným předpokladem pro správnou činnost enzymu pepsinu, jehož úkolem je trávit bílkoviny. I toto je však nepochopení základních biochemických procesů.
Tento argument nadhodnocuje roli žaludku v procesu trávení bílkovin. Hlavní funkcí žaludku je mísení potravin tak, aby vznikla co největší plocha, která bude vystavena různorodým trávicím enzymům, na které narazí v tenkém střevě – tam, kde se odehrává převážná většina trávení. Dokonce i lidé bez žaludku, kteří tedy zcela postrádají funkci pepsinu, jsou schopni dostatečně strávit a absorbovat bílkoviny prostřednictvím tenkého střeva. Žaludeční enzym pepsin je zodpovědný pouze za přibližně 10 % trávení bílkovin.
Žaludeční hodnoty pH jsou řízeny buňkami, které lemují stěny tohoto orgánu, pomocí sekrece žaludeční kyseliny v průběhu celého trávicího procesu. Nespoléháme tak na potraviny samotné, aby za nás řídily hladinu žaludeční kyseliny. A i když je pravda, že pepsin vyžaduje kyselé prostředí, sacharidy neneutralizují kyselé pH žaludku o nic více než jakékoliv jiné potraviny. Prázdný žaludek je velmi kyselý žaludek a zatímco anionty v jídle pomáhají při sytosti neutralizovat pH, žaludek vždy zůstává správně kyselý. To vysvětluje, proč se lidé trpící gastritidou, vředy nebo refluxem žaludečních šťáv necítí v hladovém stavu dobře a cítí se podstatně lépe, pokud jsou sytí.
Podobně pak hodnotu pH v tenkém střevě řídí slinivka, která vylučuje pankreatické šťávy bohaté na hydrogenuhličitany. V tomto bodě v trávicím procesu končí úloha pepsinu a do akce nastupuje celá škála dalších enzymů. Tyto enzymy jsou optimalizovány tak, aby se aktivovaly a začaly působit až v převážně zásaditém prostředí tenkého střeva. Jinými slovy, naše tělo má své vlastní mechanismy, jak řídit hodnoty pH v různých prostředích, které jsou nezbytné pro správnou funkci příslušných sad trávicích enzymů. A žádná kombinace potravin tyto nezávislé mechanismy nedokáže obejít.
Vědecky naivní zdůvodnění dělené stravy zcela podceňuje schopnost lidského těla provádět více věcí najednou. Různé enzymy tráví různé skupiny živin a jsou vylučovány bez ohledu na to, co jste snědli. I kdybyste jedli výhradně cukr (např. cukrová vata), vaše tělo by stejně vylučovalo enzymy pro trávení tuků a bílkovin jako součást trávicího procesu. S tím, jak jídlo prochází tenkým střevem, si tak každý enzym hledí svého, a tělo tak zpracuje všechno stravitelné, jakmile k tomu nastane situace. Vzhledem k tomu, že každý typ živin – bílkoviny, tuky a sacharidy – má své vlastní receptory či jiné absorpční mechanismy, nemusejí spolu soupeřit o to, kdo toho absorbuje více. Stejně jako dovede současně jít a přitom žvýkat žvýkačku, dokáže vaše tělo současně absorbovat maso a obiloviny – a vlastně jakoukoli jinou kombinaci potravin.
V době, kdy by maso bylo vystaveno dostatečnému množství bakterií a mohlo teoretický začít hnít, bylo už dávno rozloženo v tenkém střevě. Ať už si myslíte, že jíst maso je nezdravé nebo neetické, faktem zůstává, že živočišné bílkoviny jsou vysoce, vysoce stravitelné. Jinými slovy, v podstatě všechny složky masa jsou snadno a zcela rozložitelné na základní části stravitelné v tenkém střevě; nikdy se tak nedostanou ani do tlustého střeva. (Všimněte si, že někdy ve stolici naleznete dříve snědená zrníčka či semínka, ale nikdy části masa!)
Proč je toto důležité? Protože tlusté střevo je místem s nejvyšší koncentrací bakterií a také částí trávicího traktu, kde „zbytky“ jídla stráví nejdelší dobu – u normálních, zdravých dospělých v průměru 10 až 64 hodin. Jinými slovy, pokud je některá potravina kvašena bakteriemi, což je mimochodem zcela normální a žádoucí proces, stane se tak v tlustém střevě. Většina toho, co skončí v tlustém střevě, jsou nestravitelná rostlinná vlákna (slupky ovoce a zeleniny, slupky semínek, otruby, odolné fazolové škroby) a neabsorbované cukry, jako tomu je v případě osob s laktózovou intolerancí, kteří jedí hodně mléčných výrobků.
Mimochodem to je také důvod, proč je zde přesnější používat termín „kvašení“ než „hnití“, jelikož druhé jmenované odkazuje na rozklad živočišného masa, což se z důvodu výše uvedených ve střevech neděje. Kvašení neboli fermentace značí bakteriální rozklad sacharidů, což je pro naše účely přesnější termín. Takže kdykoliv narazíte na sloveso „hnít“ v popisu trávicího procesu, utečte, protože se nejedná o „vědecký fakt“, ale „strašení“.
Střevní plyn není sám o sobě znakem špatného trávení. Střevní plyn („prdění“ v běžném jazyce) nemusí nutně znamenat, že váš trávicí systém funguje nesprávně. Může to prostě jen znamenat, že jste snědli spoustu nestravitelných potravin. Střevní plyn je přirozeným vedlejším produktem bakteriální fermentace vlákniny a neabsorbovaných cukrů. Do této kategorie bychom ještě měli zahrnout neabsorbovatelná nízkokalorická sladidla, jako jsou cukerné alkoholy, či přidanou vlákninu, například inulin.
Kolik plynu si tedy vyrobíte, obecně souvisí s tím, kolik jste snědli nestravitelných částí. Dá se říci, že lidé, kteří jedí více rostlinnou stravu, zpravidla generují více střevního plynu. Jinými slovy, prdění není ani patologické a ani něco, co musí být vyloženě špatně. Zcela rozhodně to není známka, že jste zkonzumovali nevhodnou kombinaci potravin. Osobně prdění považuji za vedlejší účinek zdravého životního stylu.
Pro jistotu však pamatujte, že nadměrná plynatost, mimořádně páchnoucí plynatost nebo náhlé zvýšení plynatosti může svědčit o jiných zdravotních obtížích, případně špatném vstřebávání. Jinými slovy, spousta plynu není nutně známkou problému, avšak může být jeho příznakem, zvláště pokud je doprovázeno dalšími příznaky, jako je bolest, změna střevního rytmu, neúmyslné hubnutí nebo nedostatek vitamínů či minerálů. V takovém případě neztrácejte čas s nesmyslnou dělenou stravou, ale vyhledejte starého dobrého gastroenterologa.
2000 - 2024 © PharmDr. Margit Slimáková, Březinova 2, 186 00 Praha 8, IČ: 46219242, DIČ: CZ6962244256, zapsaná v živnostenském rejstříku.
Zásady cookies / Ochrana osobních údajů / Všeobecné obchodní podmínky
Tyto stránky slouží pouze pro informativní účely a nenahrazují lékařskou péči. / Web je archivován Národní knihovnou ČR.
Stock Photos provided by Depositphotos
Super článek, děkuji.
Dobry den. Jestli mohu prispet do debaty…kuprikladu podle auyrvedske mediciny je treba jist ovoce samostatne. Hlavne kombinace ovoce/obilniny je povazovana za nevhodnou (diky odlisne dobe potrebne na straveni). Pro zajimavost prikladam: https://www.ayurveda.com/pdf/food_combining.pdf
Dobrý den, to ano, ale autorka přímo uvádí, že fakta jsou podle moderní medicíny. Margit
Děkuji za super článek! Mám velmi ráda Vaše střízlivé a logické argumenty. Sama jsem několik let byla v zajetí mýtů a dogmat makrobiotiky a po raketovém vzestupu a zlepšení zdravotního stavu zpočátku došlo následně na vyčerpání, únavu a neprospívání z důvodu chybějících živin. Roky jsem do sebe ráno cpala obilnou kaši se zeleninou a ve skrytu duše toužila po kaši s jahodami, borůvkami, banánem, kakaem a máslem. Dneska mám každý den luxusní zdravou snídani zcela podle svých představ a je mi po ní báječně. Postupně se zbavuji všeho, co mi neprospívalo a nechávám si jen to, co mi dělá dobře a s čím jsem v souladu. Už žádné zákazy a příkazy, omezení, oddané následování cizích vzorů a zkušeností :-)
Děkuji za jednoduché, snadno pochopitelné, tudíž snadno přijatelné pojednání. Přeji pokojné dny
Dobrý den,
opět velmi zajímavý článek. Jsem ráda, když někdo logicky objasní všechny tyto procesy v lidském těle i pro obyčejné lidi, kteří přímo nemají nastudovanou biochemii člověka od a do z. :) Při zmínce o nízkém pH v prostředí žaludku mi vždy přijde na mysl jedna otázka: Jaké účinky má pH žaludku třeba na takové pití kefíru? Jak dokáží bakterie a kvasinky v takovém prostředí přejít až do střev?
Děkuji.
Dobrý den, ovlivnění pH žaludku potravu je jen minimální a mezi jednotlivými druhy potravin nejsou zásadní rozdíly. Přiznávám, že detailněji o přechodu bakterií a kvasinek také nevím, to jsou spíše otázky na potravinové technology. Margit
Dobrý den, obracím se na Vás s dotazem, který nesouvisí s obsahem článku, ale nevím kde jinde bych se Vás mohla zeptat. Zakoupila jsem si v lékárně chlorellu (Chlorella Japan Forte, Walmark) a začala ji užívat. Místo předepsaných tří tablet 2x denně jsem však brala pouze jednu tabletku denně a to po dva dny. Druhý den mne však přepadla prudká a dlouhotrvající bolest hlavy (bolela mne i v noci i další den). Normálně bolestí hlavy netrpím, proto se domnívám, že to musí souviset s chlorellou. Říkám si, co by se odehrálo kdybych si vzala plnou dávku (6 tablet denně)… Ráda bych ji brala dál, protože věřím, že je prospěšná, ale na druhou stranu se té bolesti bojím. Je to jen přechodný jev a je to běžné? Jaký je Váš názor na chlorellu a věříte, že umí tělo detoxikovat? Předem mockrát děkuji za odpověďi a přeji pěkný den!
Dobrý den, chlorellu nevidím jako zázrak, jak je propagována, vše potřebné lze zajistit i z lokálních zdrojů a při popsané reakci nedoporučuji pokračovat v jejím užívíní. Margit
Dobrý den,
díky za zajímavý článek. Bez ohledu na informace nastudované z knih mi ale má vlastní zkušenost říká, že pokud sním stravu špatně zkombinovanou, dodá mi daleko méně energie, cítím ji ještě kolikrát i po 6-8 hodinách a vnímám v žaludku těžkost. Když ji zkombinuji správně, dá mi daleko více energie a stráví se daleko rychleji. Takže i když přistupuji k informacím vždy kriticky, teorie kombinování se mi potvrdila vlastní zkušeností. Na druhou stranu také nemyslím, že by to v žaludku přímo hnilo, ale zdá se že je to pro tělo náročnější jak časově, tak energeticky. Nemyslíte tedy, že na tom přecejen něco bude, i když ne tak černobílé jak to popisuje třeba „Fit pro život“ apod. ?
Předem díky za odpověď
Dobrý den Margit,
mám dotaz, který se netýká článku, ale chtěl bych se zeptat, jaký máte názor na hrachový proteinový izolát? Je opravdu zdravý? Kromě toho, co si myslíte o koncentrátech syrovátkových bílkovin?
dobry den, preco chlorelu nejak extra neodporucate?
Dobrý den Margit,
můj dotaz nesouvisí se článkem, ale chtěl bych se zeptat, jaký máte názor na hrachový proteinový izolát? Je zdravý? Co si myslíte o koncentrátu syrovátkových bílkovin? Myslím tím ve formách prášku jako doplněk stravy pro sportovce.
Dobrý den Petře, z vysoce kvalitních zdrojů nemusí být problémem, ale vždy upřednostňuji živiny z kompletních potravin než po zpracování. Margit
Dobrý den, to co popisujete je individuální reakce a možná. Něco úplně jiného jsou obecná doporučení pro populaci, jak popisuji v textu. Margit
Dobrý den, z kvalitních zdrojů mohou být v pořádku, i když jako základ stravy vždy upřednostňuji kvalitní potraviny a jídla z nich. Margit
Dobrý den, zde mé dřívější souhrnné vyjádření:
Zelené potraviny – mýty a fakta. Zelené potraviny jsou řasy, bakterie a trávy s vysokým obsahem mikroživin a bílkovin. Ve sdělovacích prostředcích a propagačních materiálech jsou označovány jako superpotraviny a mají být prevencí i terapií mnoha zdravotních potíží včetně těch nejzávažnějších. Pojem zelené potraviny a superpotraviny není jednoznačně odborně vymezen. Studií, které sledují nejrůznější dílčí efekty působení zelených potravin, je dostatek. Většinou se však jedná o laboratorní práce bez potvrzení účinků v rozsáhlých klinických humánních studiích. O to více zpráv o zázračném působení zelených potravin koluje v populárních médiích a na sítích. Obsah živin v relaci k množství zelených potravin, které je reálné konzumovat, není až tak výjimečný. I přes vysoký obsah mnoha živin je proto konečný efekt užívání doplňků zelených potravin pochybný, a to zejména ve vztahu k jejich poměrně vysoké ceně. Je navíc možné zajistit mnohé z živin běžnějšími a chuťově přijatelnějšími potravinami, které jsou cenově dostupnější. Toto je shrnutí mého detailního vyjádření k tématu. Celý text včetně odkazů na studie najdete v posledním vydání Praktického lékárenství 2016/2: http://bit.ly/ZelenePotraviny
Margit
Super článek, děkuji. Já se díky změně stravy pomalu také dostávám ze zdravotních problémů, ale stále mě některé dny trápí plynatost. Nic strašného, ale pořád jsem se obávala, že je to tím, že něco není v pořádku. A teď vidím, že to způsobuje spoustu ovoce a zeleniny, které denně jím. Díky za takové informace, logické a srozumitelné i pro laiky :-) Eva
Zdravím vás,
mě jako konzumenta zajímá především praktická stránka věci. (i když dokládat své názory fakty je samozřejmě důležité), nicméně..
Pokud si na oběd dám hranolky s masem, mé tělo to bude daleko hůře zpracovávat a daleko déle trávit (bude mi „těžce“), než když na ten oběd budu mít maso, nějaké tuky a spoustu zeleniny.
Taková je alespoň má zkušenost, proto jsem příznivcem přílišného nemíchání škrobů s masem.
Pěkný den!
Milá Margit, s tímto článkem souhlasím JEN částečně. Rozhodně si myslím, že neublíží ovesné vločky s ovocem. Ale vy sama v podstatě jíte „dělenou“ stravu, čili nejíte všechno. Jste vegetariánka. A jen těžko si tedy umíte představit, co s žaludkem udělá kombinace např. vepřového masa na grilu, chleba a následně po – např.hodině dezertu s kávou, nebo i banánu s čokoládou a šlehačkou. Maso jí spousta lidí denně, stejně jako chleba nebo pečivo. V jiné části dne potom kousek sušenky, tatranky, čokolády. A potom jdou do lékárny pro Renie, Ortanol nebo Helicid. A proto může mít dělená strava obrovský význam pro ty, kdo se pro ni rozhodnou. Nezatracujte to, co vy sama nepotřebujete. Jakýkoliv směr, který vede k ozdravení jídelníčku může být správný. Protože už také několik let nejím maso, dovolím si občas sníst i něco méně zdravého a neublíží mi to. V diskusi zmíněná Chlorella (a taky ječmen) zase pomáhají dodat živiny a vlákninu těm, kteří se nenaučili zařadit dost kvalitní zeleniny do svého jídelníčku. Jsou to pouze fyzikálně upravené potraviny bohaté na enzymy, vitaminy, aminokyseliny atd. Tedy jen ty kvalitní, rozhodně k nim nepatří výše zmíněná chlorella Japan. „Vše pro dobro pacienta“ – to je prý výrok Hippokrata.
Dobrý den paní Margito,
k dělené stravě jsem se upnula z důvodu zdravotních. Kvůli neurochirurgické operaci potřebuji hodně zhubnout a nedaří se mi to. Při dělené stravě už jsem o nějaká kila lehčí,ale hlavně o centimetry. I když pravdou je,že je to jídlo,které mi nechutná a jím ho někdy až s odporem.
Ráda bych jedla jinak-normálněji. Myslíte,že byste mi mohla poradit? Budu moc vděčná,na mém zhubnutí (30kg) závisí všechno. Děkuji za odpověď. Pěkný večer, HanaKa P.S. Navštívila jsem již dietologii,hubnutí dle toho minimální a já nemám tolik času bohužel.
Dobrý den, mezi kvalitní stravou bez hlídání jakýchkoliv speciálních kombinací a přejídáním se tatrankama anebo dezerty po obědě je obrovský rozdíl. Dělená strava také postihuje vegetariánská jídla, která samozřejmě běžně obsahují kombinaci zdrojů sacharidů s bílkovinami. V nelogických doporučeních dělené stravy nevidím u běžné populace žádný prospěch, naopak jenom rizika zbytečného stresu, m.
Dobrý den Hanko, projděte si prosím tento web, najdete mnoho praktických doporučení zdravé výživy bez nepřirozeného omezování se a dietování. Margit
Dobrý den a díky za další zajímavý článek. Snažím se jíst s rozumem zdravě, ale občas mě trápí plynatost (nic hrozného, ale ve společnosti je to nepříjjemné :-) ). Mohl bych vás požádat o info s jakým cca časovým odstupem se plynatost projevuje ? Pokud k ní tedy dojde např. v odpoledních hodinách, je to kvůli jídlu snědenému před 2 dny, včera, nebo 5-ti hodinami ?Případně nějaký odkaz na článek k tomuto tématu, já nic nedohledal ? Moc děkuji za váš čas. PN
Skvely clanek, dekuji za nej!!:)
Dobrý den, plynatost zpravidla nastupuje pár hodin po jídle, ale může být i individuálně rozdílné. Margit
Milá paní doktorko, děkuji za fundovaný a věcný článek. Dnes, kdy se internetem šíří různé rádoby vědecké informace, kterých se pak někteří čtenáři rádi zmocňují, Váš přístup k problémům výživy považuji za obzvlášť důležitý.
Olga Fischerová
Dobrý den Margit, děkuji za přínosný článek. Přes pět let se potýkám s poruchou příjmu potravy (respektive její odnoží orthorexií), a k té jsem se dopracovala právě díky zásadám dělené stravy, kterými jsem se svého času řídila asi tak jako přísný katolík Biblí. Díky tomu všemu jsem dospěla k dost silnými úzkostem a až obsesivním myšlenkám ohledně jídla, kterých se ještě teď jen těžko zbavuji. Kvůli silné únavě, anemii a dalším zdravotním problémům jsem následně vyzkoušela kde co – vitariánství, paleo, něco jako makrobiotiku a dospěla jsem k poznání, že není dobré aplikovat jakýkoliv výživový směr, který přikazuje, zakazuje, protože to všechno vnáší do života šílený stres. Každý člověk je jedinečný a každému prospívá něco úplně jiného. Na mě je teď, abych našla to své, jen je to dost těžké, když je tělo i psychika pomýleno a vyčerpáno všemi těmi pokusy. Tuším, že ájurvéda říká, že pokud člověk tápe ohledně jídla, měl by se obrátit směrem k preferencím z dětství, protože tam byla jeho přirozenost. Což mi dává smysl, tak snad je to ta správná cesta.
Já také – i se zpožděním několika roků, děkuji za článek. Čtu informace převážně od Vás, protože opravdu se těžko chytat „chytrých řečí od nezkušených“. Já se sama potýkám s rozpoznáváním, co mi vyhovuje a co ne. Sleduji, kdy se po jaké kombinaci jídel cítím lehce nebo naopak jako se šutrem v těle…. Ale základ je potřeba… a ten mám od vás.. (zpracování sacharidů a tuků a bílkovin v těle )